Kateřina Aragonská: Pravá královna
Alison Weir
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/300458/mid_katerina-aragonska-prava-kralovna-tIG-300458.jpg
5
512
512
Šest tudorovských královen série
< 1. díl >
Šest tudorovských královen. V prvním ze série zamýšlených románů o šesti tudorovských královnách představuje historička Alison Weirová Kateřinu Aragonskou. Fantasticky živý portrét první ženy Jindřicha VIII. bourá mnohé mýty o této hrdé ženě. Už ji nevykresluje jako jednoznačnou oběť dějinných zvratů. Na stránkách knihy ožívá charismatická, nezlomná a odvážná hrdinka, jež na prahu stáří marně bojuje o lásku manžela a budoucnost své královské dcery. Její tragický příběh nikdy nepřestane fascinovat.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2016 , BB artOriginální název:
Six Tudor Queens: Katherine of Aragon. The True Queen , 2016
více info...
Přidat komentář
Bravurně napsaná kniha. Také jsem už přečetla více knih s touto tematikou např. Šest žen Jindřicha VIII., ale tahle nade všemi převyšuje. Vlastně jim vůbec nebylo co závidět. Bylo to hezké jen na povrch. Určitě si pořídím další knihy od této spisovatelky.
Kniha je naprosto úžasná a jedinečná. Přečetla jsem už mnoho knih s touto tématikou, ale žádná na mě nenechala tak silnou stopu, jako tato. Spisovatelka zde jasně poukazuje na sympatie k této pozoruhodné žene, někdy to může působit až nadřazeně k ostatním ženám Jindřicha VIII., ale poté, co knihu přečtete, tak jasně pochopíte proč. Neznám lepší obraz této ženy, než je tato kniha.
Skvělá kniha. Kateřina Aragonská je pro mě opravdu jediná pravá královna Jindřicha VIII., ty ostatní "královny" už bylo jen takové zoufalství. Dalo by se říci mučednice za pravdu, stála si za svým i když s ní bylo zacházeno jako s kusem hadru. Už se těším na další díl, na tu děvku Boleynovou.
Skvělý a čtivý román o Kateřině Aragonské. V této knize se nám představuje jako silná a zásadová žena - pravá královna. Těším se na další díly z této série.
Moje další cesta do historie mého oblíbeného období a opět obrovská spokojenost. Hned se pouštím do pokračování. Tato autorka mne nikdy nezklame.
Dostala jsem pod stromeček 2. díl, tak jsem si samozřejmě nejdříve sehnala tento první. Po přečtení je mi Kateřina mnohem sympatičtější. Už se těším na pohled na události ze strany Anny Boleynové.
Žasnu nad schopností autorky takto široce a plasticky obsáhnout příběhy historických postav. Princezna Alžběta mi přišla ještě lepší, ale i tak jsem si čtení o Kateřině vychutnávala a dávám silnější 4*. Jsem zvědavá na Annu Boleynovou a její úhel pohledu. Kéž by ve škole uměli podávat dějepis tak poutavě jako tato spisovatelka!
Další kvalitní "tudorovský" román, Alison Weirová opět nezklamala. Učitě si přečtu i Annu Boleynovou.
Přečetla jsem hodně knih na téma Jindřich VIII. a jeho život a manželky. Tohle byla jedna z těch lepších. Ale taky jedna z mála, kde je Jindřich vykreslen v těch lepších barvách, jako oběť Anny. I časová osa mě trochu překvapila, v žádné jiné knize to nebylo popsané ta, že by se Jindřich dvořil Anně až v okamžiku, kdy mu Kateřina oznámila, že už je neplodná. Pak bych možná i pochopila jeho posedlost novým sňatkem.
Ale celkově se mi kniha líbali, určitě si přečtu i další od této autorky
Bohužel jsem se u čtení trápila. Pořád jsem čekala, kdy budu vtažena do děje a nedočkala jsem se. Snad Anna Boleynová splní má očekávání.
Nikdy jsem Kateřinu Aragonskou nemusela z těch všech Jindřichových žen. Tato kniha ve mě vzbudila jakýsi sympatie k ní. Člověk musí přiznat, že tato žena měla kuráž, kterou ani smrt nedokázala ohrozit. Ráda jsem četla jak Alison Weirová nám ji ukazuje ve svém světle logiky - proč to dělala, jak se asi cítila - a nám pouhým lidským bytostem se jí zželí. Vzdávám jí svůj tichý hold, na její odvahu.
Poutavé čtení od začátku do konce. Životní příběh o Kateřině Aragonské mě naprosto uchvátil a přenesl do doby pravé královny, kterou beze sporu byla. Fandila jsem jí již od začátku příběhu a postupně jsem si ji oblíbila víc a víc. Na konci mi jí bylo až líto. Působila na mě jako silná a statečná žena, která i přes všechny intriky a lsti si zachovala zdravý rozum a vydržela až do konce bojovat za správnou věc. Člověk by za ni opravdu položil i život!
Kateřina nikdy nebyla mou oblíbenkyní a ani po přečtení tohoto románu mé sympatie k ní nevzrostly. Přesto chválím práci A.Weir, jejíž dílo pro mne bylo jako vždy velmi čtivé a nenudilo ani na jedné stránce, taktéž musím ocenit i historickou přesnost, které se autorka držela po celou dobu příběhu.
Na pokračování o Anně Boleynové se však těším o dost více.
Moje oblíbená Alison Weir se pustila do velkolepé série o slavných tudorovských královnách, manželkách Jindřicha VIII., ale tentokrát z pohledu samotných manželek. Díky této perspektivě a literárnímu géniu autorky jsem se do Kateřiny Aragonské mohla opravdu vcítit a prožívat s ní přerod z mladičké jižanské cizinky v princeznu z Walesu a o poměrně hodně chudých let později v oddanou, hrdou a přesto v osobním životě zkoušenou královnu. Pro ni, dceru mocných španělských královských rodičů, vzdělanou ženu a horlivou katoličku musely být dějinné náboženské zvraty i narůstající odtažitost kdysi rytířského krále, toužícího po synovi, velmi tíživé.
Vzhledem ke Kateřinině původu a vychování chápu její neústupnost, ale přesto si - vzhledem k tomu, že král zoufale potřeboval následníka trůnu - mohla ušetřit to, co ji nakonec stejně čekalo. Ale to už je historie, nekončící příležitost k rozjímání o předivu příčin a důsledků. Opět paní spisovatelce děkuji za čtenářský zážitek a samozřejmě se nemůžu dočkat dalších pěti dílů.
Na knihu jsem se velmi těšila. Začátek knihy mě nadchl. Část, kdy byla Kateřina s Arturem, byla však trošku slabší. Artur jako manžel byl poměrně nudný. Poté se však děj rozproudil.
Spolu s Kateřinou jsem de facto prožívala její bolesti i radosti, autorka velmi dobře popsala pocity této ženy, vztahy mezí ní a jejím manželem i jinými lidmi a navíc se Kateřina v průběhu románu viditelně vyvíjela. Ve svých 19 mi připadala poněkud naivní, zatímco ke konci si ponechala pouze tu naivitu, která z ní dělala hodnou, milující a trpělivou ženu (což by bez jisté naivity a silné víry v její situaci zkrátka nešlo).
Kateřina je po celou dobu popisována jako kladná postava, což už s klidným svědomím nemohu říct o Jindřichovi. A už vůbec ne o Anně Boleynové - velmi mě zajímá, jak ji Weirová popíše v dalším románu, protože ve mě zanechala silně negativní pocity.
Kateřina na mě působila jako silná, vytrvalá, pokorná inspirativní žena, která se vždy chovala podle svého svědomí.
Historický román, spoléhající především na výpovědní hodnotu faktů - v tom je jeho síla i slabina. Pro mne velmi sugestivní v prvních třech čtvrtinách, v závěru ztrácel dech (ale ruku na srdce - Kateřina Aragonská byla tak konzistentní, že konec života byl "jen" o trvání si na svém právu, např. být označována za pravou královnu, a děj se výrazně zpomalil - takže proti dramatickému až překotnému popisu jejího počátečního pobytu v Anglii, sňatku s Arturem, čekání na svatbu s Jindřichem, lásky, umírajících dětí a nerovného boje s Annou neměl moc šancí). Kniha o královně s nejpohnutějším osudem z Jindřichových šesti manželek je pro mne návratem k žánru, kterému se nevěnuji příliš často - a evidentně je to chyba. Další Weirové román vyjde v listopadu - a jsem hodně zvědavá, jestli a jak ospravedlní jednání Anny Boleynové - z Pravé královny vychází jako neomluvitelná "božská mrcha".
Štítky knihy
Anglie 16. století 15. století Jindřich VIII. Tudor, král, 1491-1547 Tudorovci historické romány Kateřina Aragonská, královna, 1485-1536 manželky
Autorovy další knížky
| 2016 |  Kateřina Aragonská: Pravá královna |
| 2017 | Anna Boleynová – Králova posedlost |
| 2009 | Šest žen Jindřicha VIII. |
| 2011 | Princezna Alžběta |
| 2011 | Nevinná zrádkyně |
Trochu zklamání. Nadchla mě Jana Seymourová - Laskavá královna, a proto jsem se pustila do Kateřiny Aragonské - Pravé královny. Do chvíle než Jindřich Kateřině nařídil odstěhovat se od dvora na první z hradů, kam ji vyhnal se to dobře četlo. Pak už mi to přišlo jako popis historických událostí, kdy jí nařídil se přestěhovat na další hrad a kdy ji navštívil Chapuys, případně kdo byl uvězněn a kdo popraven. Chtělo by to "sestříhat". Vadilo mi vykreslení Kateřiny, jako do smrti zamilované ženy do Jindřicha, což nemohla být pravda. Ano, Kateřina si stála za svým, že je pravá královna, aby neohrozila nástupnictví princezny Marie a svou duši. Tento postoj chápu a je historicky doložen. Ale vadilo mi a přijde mi neskutečné, že když se k ní Jindřich roky choval hnusně, že ho v knize pořád milovala a toužila po něm, a když šla na hradě kolem jeho obrazu, plesalo jí srdce touhou a láskou. To není v lidské přirozenosti. Láska a touha po Jindřichovi ji dávno musela přejít. Takže já si myslím, že ho dávno nemilovala a možná i nenáviděla, ale v zájmu toho udržet si titul královny, neohrožení nástupnictví Marie ani životů jich obou, se určitě přetvařovala a to, že mu poslala vánoční dárek nebo mu v dopise psala, jak ho miluje, musela být přetvářka. S takovým chováním manžela by totiž každou ženu láska přešla mnohem dřív než za tolik let, co ji ponižoval, stresoval, zakazoval návštěvy, odloučil ji od dcery a ničil zdraví ve vlhkém hradě.
Pokud někoho zajímají důvody krutého chování Jindřicha VIII., doporučuji: https://www.youtube.com/watch?v=vvWzxv8Tkyg