Rytier siedmich kráľovstiev

15.12.2014

Je to někde mezi 3 a 4 hvězdami. Povídky byly fajn, rád jsem se vrátil do světa Hry o trůn, ale těch postav na mě bylo nechutně moc. Jednak jsem nebyl schopen si to zařadit/srovnat do té ságy (bylo to jednu, dvě, tři, 10 generací dříve než Hra o trůn?) a jednak jsem byl těmi postavami i tak přehlcen a dost jsem se ke konci ztrácel.

29.11.2014

První povídka je skvělá, zaskočil mě ten zvrat s Eggem, protože jsem ho fakt nečekal. Druhá povídka je zdaleka nejhorší, pořád jsem se v ní nějak nemohl zorientovat, pletla se mi jména, rody, nějak jsem nepochopil zápletku. Poslední povídka je zase dobrá, ale ke konci zbytečně natahovaná. Dunk a Egg jsou ale skvělá dvojice, jejich dobrodružství má velký potenciál. Bohužel se opět potvrzuje to, co jsem už psal ke Hře o trůny - Martin má úžasnou fantazii, ale neumí to moc dobře prodat, nečte se mi to tak dobře, jak by mohlo.

15.11.2014

Příběhy se mi líbily, jen kdyby to mělo pokračování. Tak snad se ho brzy dočkáme.

14.11.2014

Kdyby si raději pospíšil s dalším dílem Písně ledu a ohně. Potom ať si píše jiné knihy.

14.11.2014

Jak nemám rád krátké příběhy, zde jsou tři novely hezky propojené a dávají nám vlastně jeden delší příběh. Trošku jsem se ztrácel v postavách, rodech, ale jinak mám svět Her o trůny rád a čtení je to více než bezva. Martin je ruka vypsaná, to víme všichni a i zde dokazuje, že je pan spisovatel....

25.10.2014

No, ono takhle v jedné knize, se to tváří spíše jako román o třech částech, než tři samostatné novely. Samozřejmě časový odstup mezi jednotlivými příběhy je, ale přesto to krásně šlape jako celek. Tešil jsem se na tuto knihu jako na kratochvíli při čekání na Vichry zimy, ale Rytíř sedmi království je něco víc. Je roven románům samotným co do čtivosti, napětí, i mytologie. Jen jde o jiný styl vyprávění než v epických románech. Přímočařejší a syrovější. To je velmi příjemná změna, po Tanci s draky, který je vyprávěn 18ti POV.
Při čtení těchto tří příběhů mi teprve plně došlo, co Martin vytvořil. Úchvatný svět, ze kterého nevzejde nikdy uspokojivé množství příběhů. Vždy bude plno nezodpovězených otázek, nepřevyprávěných událostí které by za sepsání stály a na mapě bude vždy plno bílých míst. Targaryenové, Ašaj, celý Sothorios, Bloodraven, Valyrie...to je jen zlomek témat o kterých bych chtěl číst více, než kdy Martin dokáže napsat. I další příběh Dunka, třeba cestujícího na sever, nebo jeho propojení s Tarthem (je-li skutečností) bych rád četl.
Po Rytíři sedmi království doufám už nejen v to, aby Martin dokončil ságu, ale aby stihl ještě co nejvíc novel z plánovaných 12, nebo i více.
Jakým Martinovským paradoxem je, že nejrytířštější a nejčestnější rytíř sedmi království není rytířem. Jsem tomu rád, že situace z toho plynoucí nezanikly v překladu. Ano, překlad má svoje chyby, především River = Potok mě trošku cuchal nervy. Bittersteel = Hořkoplát o něco méně, ale také. Naopak za zdařilé považuji pojmenování Ruka krále, což asi více vystihuje tuto funkci a zejména v této knize je to patrné, kdy Aerys I. je ponořen v knihách a pevnou rukou vládne Bloodraven. Velmi zklamala mapa na předsádkách, která nekoresponduje ani s překladem této knihy, ani románů. Jinak nemám vlastně co vytknout knize celkově, ani překladu.
A závěrem dodám jen, že jsem teď ještě zvědavější jak to dopadne s Branem, když vím, jaký byl Bloodraven za mlada. Začínám se obávat že se vyplní ty černější teorie.