Růže pro Algernon
Daniel Keyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311693/bmid_ruze-pro-algernon-frI-311693.jpg
5
3137
562
Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru. Později svůj vlastními životními zkušenostmi inspirovaný příběh Daniel Keyes rozšířil do románové podoby a opět si neústupně stál za jeho zakončením, přestože byl stejně jako v případě povídky nucen najít si nového nakladatele. Od té doby se Růže pro Algernon objevila v nejednom filmovém i televizním zpracování, jako divadelní hra prošla nepřeberným množstvím rozmanitých zpracování po celém světě a mnohými i u nás, inspirovala řadu různě upravených příběhů, hudebních skladeb či alb a v posledních letech byla zpracována také jako francouzský film či jihokorejský a v minulém roce i japonský televizní seriál. Charlie Gordon si v jednom z nejcitlivějších příběhů naší doby podmaní i vás…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Flowers for Algernon , 1966
více info...
Přidat komentář
Před otočením první strany jsem o ději nevěděla nic. Netušila jsem, jak je román strhující a geniální. Zaujal mě jen název. A po přečtení si troufám říct, že Růže pro Algernon se vyhoupla mezi mých 5 nejoblíbenějších knih. Málokdy se mi stane, že bych ihned po přečtení chtěla knihu číst znova a znova a asi se jí nikdy nemohla nabažit. Ne, že by délka románu byla nedostačující, jen je to prostě tak strašně dobrý.
Příběh, jehož síla je ještě umocněná psaním v ich formě a deníkové podobě, vás pohltí od první strany. Charlie Gordon, který chtěl být chytřejší, aby měl více přátel, si mě podmanil svým uvažováním při nízké i nadprůměrně vysoké inteligenci. Jeho životní osud mi zlámal během čtení srdce na tolik kousků, že je ještě nyní hledám ve škvírách mé duše a snažím se je opět spojit. Pocity nespravedlnosti, křivdy a smutku cítím vůči společnosti, ve které Charlie žil (a ve které žijeme my všichni), ještě nyní. Tak moc se těšil, až ho lidé budou mít radši, až bude chytřejší. A stejnou měrou byl pak zklamaný z toho, že ho lidé kolem něj přestali mít rádi a přišel o vše, co jako mentálně zaostalý měl a s čím byl spokojený.
Díky této knize si člověk poměrně rychle uvědomí, jaký je to dar mít schopnost se učit, číst, psát, vzdělávat se a žít normální život. Nevzpomínám si, že by mi někdy bylo tak smutno z fiktivního příběhu, ale číst poslední stránky, kde si Charlie sám uvědomuje, že jeho IQ rapidně klesá, že přestává rozumět těm 20 jazykům, které se naučil, že nerozumí tomu, co jako génius napsal, že je z něj opět ten malý Charlie, pro kterého je Alice slečna Kynyjanová, to bolí. A myslím, že o Charliem Gordonovi budu přemýšlet dlouho. A pokaždé, když si na něj vzpomenu, si připomenu, jak je sakra důležité život nepromarnit.
Na závěr přikládám větu, která mluví za vše výše zmíněné. "Já řek brejden slečno Kynyjanová sem nachistanej na hodinu jenom sem stratil tu kňíšku cosem mňel."
Daniel Keyes mi zlomil srdce. A nechám si ho od něj zlomit klidně víckrát.
„Jedu teď dolů po pohyblivých schodech. Když budu jenom stát, dojedu až dolů, ale když začnu běžet, třeba aspoň vydržím na jednom místě. Důležité je pořád upalovat nahoru, ať se děje, co se děje.“
Jo a - prosim jesli to pude, dejte ňákí růže nahrop Algernon.
K této knížce jsem se poprvé dostal asi v šesté třídě na ZŠ, kdy jsem do literatury dostal za úkol udělat o ní referát. Tehdy to bylo docela náročné čtení, ale od té doby jsem ji přečetl ještě několikrát. Silný příběh, který na konci nejednoho čtenáře dojme.
Vše zde bylo již napsáno...doporučuji... krásná, smutná, nadčasová....dlouho o ní budete přemýšlet .
Tahle naprosto fantastická kniha se nejednomu čtenáři bezpochyby uschová do podvědomí. Bude na ní dlouho vzpomínat s nepříliš pozitivními pocity. Dokáže vyrazit dech, jak je úžasná a doslova geniální. Nedokázal jsem se od ní prostě odtrhnout, pohltila mne a nepustila, dokud jsem ji nedočetl. Zpočátku nemáte ani vhodná slova, která byste použily, protože žádná slova, jak ji adekvátně popsat, nejsou stále dostačující. Nejlepším způsobem, je poznat děj na 'vlastní představivost' a ponořit se do zajímavého, byť smutného a osamoceného života Charlieho, do něhož se člověk snadno vcítí, i navzdory mnohým chybám, které rovněž plynuly z okolního nepochopení, během intelektuálního vývoje. Fascinující je, že člověk má pocit, že část jeho charakteristických rysů v průběhu změn vlastní, což vznese zamyšlení nad celou osobností čtenáře. Autor dokázal vytvořit jedinečnou osobnost v dokonalé posloupnosti vzorců chování, ve kterých se najde každý. Příběh čtenáře donutí, aby s ním soucítil a snažil se ho pochopit, jako by rozumný čtenář a Charlie drželi vždy spolu.
Autor vytvořil drahocenné, neposkvrněné, vskutku v mnoha očích a ohledech realistické dílo, které si zaslouží nesmírně obrovský ohlas.
Tohle mě dostalo a na konci jsem musela brečet. Málokdy sáhnu po scifi a nikdy bych neřekla, že mě může takhle zasáhnout. Román psaný deníkovou formou, kdy s hrdinou vše prožíváte tak, jak zrovna vypráví, soucítíte s ním, litujete ho, držíte mu pěsti a zároveň se bojíte toho, co ještě nevíte.... I když už je to čtvrt roku, co jsem knížku četla, pořád na ni musím myslet. Vynikající!!
Příběh se mi moc líbil. A myslím že charlie je spokojenejsi tak jak začal a skončil. I kdyz je to smutné.
Tedy... nečekala jsem, že mě toto dílo natolik zaujme. Velkou zásluhu na tom jistě má Ladislav Mrkvička, který příběh převyprávěl naprosto neskutečně!
Čekala jsem něco úplně jiného. A skutečně jsem byla překvapená sílou a hloubkou mnoha a mnoha myšlenek, kterých se zde autor dotknul. Nevím, zda si přečtu celý román, ale mám dojem, že k povídce se ještě určitě vrátím.
Knihu rozhodně doporučuji těm z vás, kteří u čtení / poslouchání rádi přemýšlíte a rádi si čtete skutečně dotažené příběhy.
Jen tak na okraj - vím, že celkové vyznění v mnoha ohledech působí smutně, ale mě nakonec přišlo, že to nebylo AŽ TAK smutné. Přece jen, Charlie byl nakonec aspoň o něco šťastnější...
Jeden z najintenzívnejších knižných zážitkov vôbec. Téma knihy je neuveriteľne silná a otvára dvere k takým otázkam, nad akými som do dnes neuvažoval. Akú hodnotu má život mentálne zaostalých ľudí? My, čo sme zdraví, sme naozaj lepší ľudia než oni? Táto kniha vo mne vyvolala veľkú pokoru. A odhliadnuc od nespochybniteľného myšlienkového bohatstva sa tiež čítala jedným dychom. Výnimočné dielo, na ktoré sa nezabúda. 10/10 PS: Musím vyzdvihnúť aj famózny preklad Richarda Podaného, takto dobrá práca sa často nevidí.
Silná kniha nabízejícíí velké množství interpretací
- jen ten, kdo je průměrný a nevybočuje z řady, není společností odstrkován
- inteligence a vědomosti automaticky neznamenají kvalitnějšího člověka
- i život mentálně slabších jedinců (či jinak hendikepovaných) může být z jejich pohledu plnohodnotný a šťastný
- i k hendikepovaným jedincům nutno přistupovat jako rovný s rovným
.....
Kniha, z níž po odložení budete mít hodně smutný pocit, ale na níž budete jen těžko zapomínat.
Nevědět a mít naivní představu o světě plnou nenazřeného ponížení je možná mnohem snazší, než v průzračném ponížení vědět a uvědomovat si, že plné vědění a pochopení nikdy neobsáhneme. Mnohem lepší je pak možná naopak mít příležitost dobýt svět a odrazit se s chutí dotknout se hvězd. A co když žár těch hvězd ničí? Co když se v nich skrývá to největší zlo našich životů? Ať už je v sázce mentální kapacita nebo je rukopisem magickým pouze vyřčený přirozený běh člověka od dětství přes zralost k postupnému odcházení v podobě stáří, čeká nás na konci návrat k našim kořenům, tedy k velkému spánku v podobě ničeho. Životem tepe vedle vědění taky láska. Stejně tak se rodí, zušlechťuje ze stavu nekvalitního přebarveného prášku do podoby co nejčistšího krystalu. Pak se opět zakalí a v neurčitých indíciích postupně mizí do ztracena. Je to krása, je to hnus!
Kniha vycházející ze slavné povídky rozvádí původní příběh do větší šíře. Nedá se říct, že by kvalitu příběhu nějak měnila, milostný románek s Alicí považuji za celkem zbytečný, nicméně námět je stále velmi silný a nechává nahlédnout čtenáře hluboko do propasti, ze které se hlavní hrdina téměř vyškrábal.
U knížky jsem moc nevěděla do čeho jdu a ze začátku jsem byla z příběhu (resp. hlavně z postavy) trochu nervózní, hrozně rychle mě ale četba pohltila. Přemýšlela jsem nad ní i ve chvílích, kdy jsem ji zrovna nedržela v ruce, byla jsem zvědavá, jak to dopadne (věděla jsem jen, že ne moc dobře)... Jednu hvězdičku strhávám jen za to, jak byla knížka smutná a depresivní, což není žádná racionální vada, jen to má vliv na to, jak jsem ji jakožto čtrnáctiletá čtenářka vnímala. Jinak mě moc bavila, jen tak na ni nezapomenu a určitě se k ní zase vrátím.
Být chytrý není totéž co být moudrý.
Mít nízké IQ neznamená být méně člověkem.
Jak spolu souvisí IQ, vědomosti, city, přátelství, láska?
Co vlastně přináší člověku klid a spokojenost?
Kniha nabízí pohled očima různých typů lidí: hlupáka, který neví, že je hloupý a že si z něj ostatní dělají šprťouchlata, hlupáka, který ví, že je hloupý, arogantního vzdělance bez špetky tolerance a pochopení, přeplněného vědomostmi a pohrdajícího vším lidským, člověka vzdělaného a vyrovnaného, který dosáhl jisté moudrosti...
Kniha o pochopení, toleranci a smíření.
Rozhodně doporučuji.
Kniha, kterou stojí za to si přečíst. Nechala jsem si od dočtení čas než napíšu komentář. Nechala jsem rezonovat vzbuzené emoce, v klidu doznít příběh...
Částečné spoilery!
Nevím, jest-li mi bylo Charlieho víc líto na začátku nebo později. Sice byl zpočátku bezelstně šťastný, když si většinou neuvědomoval, že mu někteří lidé ubližují a posmívají se mu, milosrdně zapomínal na příkoří, ale byl na tom opravdu lépe? Vydán napospas zlobě a hloupé zášti. Po zvýšení IQ na něj padl pochopitelný smutek a rozčarování z lidí kolem.
SPOILER!
Po extrémním zvýšení inteligence musel Charlie brzy pochopit, co ho čeká, jak krutě neúprosná bude jeho budoucnost. Co bylo pro něj horším okamžikem? Chvíle, kdy si uvědomil, že přišel o znalost cizího jazyka, chvíle prvních pravopisných chyb nebo poznání osudu Algernon, okamžik odchodu malé bezbranné myšky.
S paralelou se ztrácením schopností a znalostí u nemocných seniorů, jak si všimli mnozí čtenáři přede mnou, nelze nic jiného než souhlasit.
(Možná bylo zbytečné upozorňovat na spoiler, když konec příběhu a osud hlavní postavy je tu prozrazen bez varování nesčetněkrát. Ale nechť.)
Skvělá a výjimečná kniha, při které Vám vznikne v hlavě tolik otázek. A o tom právě kvalitní knihy jsou.
S povídkou jsem se setkala na základní škole a od té doby se mne drží a nepouští. Jedna z mála povídek/knih/ divadelních představení i filmů, ze kterého si doslova sednu na zadek a padá mi dolní čelist. Na základce příběh zaujal gramatickými chybami a roztomilou myškou, na gymnáziu milostným příběhem, který (ne)má dobrý konec a v dospělosti se člověku honí hlavou, jak snadno se dobrá myšlenka ( zde lék. zákrok na zvýšení inteligence) může změnit v danajský dar, který ve své podstatě více ublíží, než pomůže...
Štítky knihy
přátelství deníky zfilmováno humanismus myši IQ, inteligence mentální postižení Nebula (literární cena) psychologické experimenty
Růže pro AlgernonKniha Růže pro Algernon je v
| Právě čtených | 31x |
| Přečtených | 4 267x |
| Čtenářské výzvě | 819x |
| Doporučených | 618x |
| Knihotéce | 632x |
| Chystám se číst | 1 738x |
| Chci si koupit | 351x |
| dalších seznamech | 40x |
Jedna z nejkrásnějších a nejhodnotnější knih všech dob. Hluboce mne zasáhla.