Jak zkrotit svůdníka
Evie Dunmore
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492237/bmid_jak-zkrotit-svudnika-OsA-492237.jpg
4
289
70
Rebelky z Oxfordu série
< 2. díl >
V srdci Londýna se schyluje k bitvě mezi rozumem a citem. Lady Lucie zuří. S pomocí skupinky oxfordských sufražetek se jí konečně podařilo nashromáždit dostatek jmění, aby mohla ovládnout jedno z hlavních londýnských nakladatelství, a to s jediným cílem: využít ho ke vzpouře proti parlamentu. Kdo by však mohl tušit, že jedinou osobou, která stojí v cestě úspěchu, je její dávný nepřítel lord Ballentine? Tristan je ochoten předat jí většinový podíl v nakladatelství, ale jen za nehoráznou cenu – za noc v jeho posteli. Lucie přitahuje Tristana jako žádná jiná žena. Spaluje ho svou prudkostí a odhodláním pokaždé, když se střetnou. Jejich souboj rozdmýchává plameny náklonnosti a výřečný svůdník riskuje, že se chytí do vlastní pasti. Zatímco se Lucie snaží Tristana přelstít na všech frontách, v nakladatelství i v ložnici, brzy zjistí, že platí známé tvrzení: ve válce a v lásce je dovoleno všechno...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , CosmopolisOriginální název:
A Rogue of One's Own , 2020
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Když nad tím tak dumám, vlastně by titulek měl znít: jak ovládnout fúrii, protože se vstupem do manželství měla evidentně (a oprávněně) větší potíže Lucie než Tristan.
Zvolit si pro druhý díl dvě nejméně sympatické postavy prvního dílu byl odvážný tah, který překvapivě dobře vyšel. Studená, afektovaná a lehce hysterická Lucie se vybarvila do všech odstínů duhy, Tristan odhalil duši umělce (a podnikatele, kombinace vskutku neotřelá).
Zápletka není kdovíjak originální, na druhou stranu co nového pořád vymýšlet, že. Příjemným ozvláštněním byla motivace hrdinů, kdy ani jeden o vlastnictví nakladatelství neusiloval ze sobeckých důvodů.
Kniha se mi moc líbila, největší nadšení způsobila absence Velkého Nedorozumění. Celý průběh děje měl logiku a soudržnost. Romantiku jsem si užívala, informace o boji žen za rovnoprávnost byly zajímavé. Postavy prošly významným vývojem (všechny, tedy kromě Rochestera), dialogy mi přišly zábavné a uvěřitelné.
Bylo by to na pět hvězd a rozhodně knihu nedržím v ruce naposledy.
Jenže autorka se dopustila hrozného zločinu. Použila otřepanou frázi romantických knih, která mě tak naštvala, že musím hodnocení o hvězdu snížit. Prosím pěkně, ukažte mi někoho, kdo pohlédne zpod sklopených řas. Technicky neproveditelný nesmysl, a když už s opravdu nezměrným úsilím dotyčná pohledu zpod sklopených řas dosáhne, vypadá jak ichtyl, takže o svůdnosti uvedené akce lze s úspěchem pochybovat.
Škoda, protože jinak se jednalo o luxusní záležitost.
Tak tohle… Už dlouho jsem u knížky neplakala, ale tady? Fuuu.
Naivně jsem si po přečtení Jak svrhnout vévodu myslela, že si k Lucii nenajdu cestu a do druhého dílu se mi proto nechtělo. No našla jsem si ji během prvních stránek a během těch posledních jsem s ní soucitíla jako s nejlepší přítelkyní. Tak strašně jsem ji chápala - jak se člověk zamiluje a najednou neví, kde mu hlava stojí a za čím stojí on sám. A nejlepší na tom je, že to ustála.
A ta chemie mezi ní a Tristanem? Lépe popsanou jsem snad v životě nečetla.
Jakmile jsem začala číst, nešlo se odtrhnout. Hladově jsem hltala každou pasáž, a poslední strany mě spolehlivě rozložily… Ta laskavá podpora, ta chuť zo všechno pochopit, tu bolest a nespravedlnost. Ten boj za lepší svět ať to stojí co to stojí. To, ze proboha jsme v tom spolu. My všichni. Dva ve vztahu. Přes slzy jsem neviděla na poslední odstavce před epilogem. A to stejný se opakovalo u doslovu. Silný. Silný, laskavý, plný naděje. A lásky, samozřejmě. Chtěla bych si to zase přečíst poprvé.
Kniha mě moc neoslovila tak jako ostatní. I když píše o velmi zajímavém tématu, autorka to podle mého názoru neumí moc prodat. Scény v knize (obzvláště v první půlce) mi přišli o ničem, takové úplně bez charakteru.
Bohužel stejně tak mi přišli i postavy. Na Lucii jsem se těšila z prvního dílu, kde mi přišla odvážná a zásadová a tady jakoby její dobré vlastnosti zmizeli v každé chvíli, kdy se na scéně objevil Tristan. Ten mě také moc neoslnil a to mám jeho typ postav v knihách ráda.
Celkově příběh není špatný, ale asi mám problém s autorčiným stylem psaní.
Začátek knihy možná nebyl tak bouřlivý a čtivý jako u předchozího dílu, ale i tak si mě kniha získala. Tuhle autorku si rozhodně řadím mezi své oblíbené autorky a budu počítat dny do vydání dalšího dílu!
Co se týče samotné knihy, tak jsme se opět dozvěděli více o boji za práva žen. Zajímavé bylo číst nejen o majetkovém zákonu, ale také např. o racionálním odívání, či snahu získat právo na možnost jezdit na bicyklu pro ženy. Za mě tyto knihy patří rozhodně mezi nejvydařenější, ale nesmím zapomenout ani na romantickou linku knihy. Lucie a Tristan k sobě pasovali a chemie mezi nimi byla taky moc hezky popsaná. Strašně jsem jim fandila a líbila se mi Tristanova výřečnost i to, že se nenechal odbýt a šel si za tím, co chtěl (tedy pro Lucii). A abych to ukončila nějak zajímavě, tak si půjčím slova z knihy: „Nepřeji si, aby měly ženy moc nad muži, ale nad sebou samými.“ (Mary Wollstonecraftová).
Na návrat do sveta sufražetiek a boja za práva žien som sa veľmi tešila. O to väčšie bolo moje sklamanie, keď som sa dozvedela, že v slovenčine sa ďalšie časti vydávať nebudú, avšak našťastie, že existuje české vydanie. I keď si nie som istá, či je v tomto prípade vhodné použiť slovíčko “našťastie”.
I napriek tomu, že si autorka zachovala svoj skvelý rozprávačský štýl, mala som veľký problém do príbehu sa začítať a približne polovicu knihy sa vyslovene nudila, čo je smutné, keďže má kniha nejakých 450 strán. Ale teda v druhej polovici sa už konečne čosi začalo diať, už to čítanie nebola až taká nuda. Príde mi však trošku smutné, že ma najviac bavili erotické scény, ktoré by v tomto druhu kníh mali byť iba také spestrenie deja, no pre mňa to bolo asi to najzáživnejšie, čo sa za celú dobu udialo.
Čo sa ale týka hlavných hrdinov, Lucie i Tristan mi absolútne nesadli a nenašla som medzi nimi ani za štipku chémie, ktorá by bola aspoň trošku podobná tej, ktorá prevládala medzi hlavnými protagonistami z prvej časti. Ohľadom Lucie bolo stále spomínané, že je čiernou ovcou rodiny i spoločnosti a ohľadom Tristana to, že po ňom skrátka túži každý bez ohľadu na to, či je to vôbec človek (reálne sú podľa knihy z neho odvarené aj MAČKY, ktoré NEMAJÚ radi mužskú spoločnosť!).
Naozaj ma mrzí, že prvý diel bol taký úžasný a tento druhý musím ohodnotiť tak, ako som ho ohodnotila. Tým, že je to súčasť série, tak by ste tento diel vynechať nemali, ale keby to bola samostatná knižka bez pokračovania, odporučiť by som vám ju rozhodne nemohla.
(SPOILER)
Kniha se dobře čte, rychle, nic se netáhne ani nevleče. Všichni moc dobře víme jak dlouho bude trvat boj jen za volební práva žen, a proto je jasné, že nějaké zlomové okamžiky v rámci politiky čekat nemůžeme. V okolním životě ale zvraty jsou a zajímavé.
Mám takový pocit, že autorka sklidila kritiku za předchozí díl, co se erotiky týkalo (té bylo i na mě trošku více..). Ale tady? Ano, něco by se našlo, nicméně se vše dělo až ve druhé polovině knihy, a moc toho vlastně nebylo. Mně samotné tam "něco" chybělo. Ten náboj, který mezi sebou měli A. a M. v první knize. Tady vyloženě podlehli chtíči a touze a víc nic.
Tris na mě nijak nezapůsobil, ale to bude mými preferencemi. Nenapravitelný floutek a svůdník, darebák, to mi prostě nic neříká, spíš naopak. To jak se místy nedokázal ovládnout a choval se spíš pudově, bylo úsměvné. Konečně má na dosah ženu, po které touží skoro celý život a ten svůj málem zahodí.
Poutavý příběh o boji za práva a majetek vdaných žen. Dnes to vše vypadá tak snadno, ovšem vybojovat to, co máme dnes byl vážně nekonečný, úmorný a někdy i nebezpečný boj. Celé toto pozadí je zde dobře vykresleno na základě výzkumu autorky. Lucie a Tristan byli jako ústřední dvojice zajímaví + kočka Boudicca, ta neměla chybu. Příběh byl chvílemi skvělý, chvílemi už méně, takže na plný počet to není, ale i tak to bylo dobré.
Přiznám se, že jsem si myslela, že se mi druhé pokračování série Rebelky z Oxfordu nebude moc líbit, protože Lucie v prvním díle působila hrozně sebevědomě, ale autorka to napsala tak skvěle, že si hlavní hrdinku prostě zamilujete a neměla jsem problém jí chápat (včetně toho, že se navenek tváří, že všechno zvládá, ale uvnitř umírá touhou, aby jí někdo pomohl a ulevil). A její protějšek lord Ballentine měl taky hloubku a svá traumata z minulosti, takže super. Zkrátka hodně povedené romantické čtení, které má navrch i hlavu a patu (docela mě dostalo, že bylo potřeba povolení vlády k tomu, aby ženy směly jezdit na bicyklu :-(
Oproti prvej knihe bol začiatok druhej hroooooozne pomalý. Navyše, dvoma hlavnými postavami sú Lucie a Tristan, ktorých som v prvej časti nemala ani trochu rada. Chvíľami som rozmýšľala, že knihu odložím, ale našťastie sa dej po skoro dvesto stranách rozbehol a dokonca som si tých dvoch obľúbila.
Ako spomína komentár podo mnou, skoro okamžitá premena Tristana zo sukničkára na krotkého baránka bola ako päsť na oko, ale to k tomuto žánru patrí. Opäť skvelá oddychovka. 3,5/5*
Dlouho mi trvalo než jsem se začetla, i když to přičítám i papírové podobě knihy a množství stránek. V čtečce už bych ji měla přečtenou dávno.
Skvělí hrdinové, opět žádné květinky, ale lidé, kteří mají minulost a své představy o životě. Jen Tristanova otočka od proutníka se skandální minulostí a naznačenou bisexuální zkušeností k tomu kladnému hrdinovi mi trošišičku drhla. Ale tak nějak si ten romantický konec představujeme a vlastně je romantické i to, že tady chybí svatba.
Evie Dunmore napsala druhý díl skvělé prvotiny a do hlavních rolí obsadila ty nejnesympatičtější postavy z prvního dílu. Kupodivu si postupně oba hrdinové trochu napravili reputaci. Knihou se opět prolíná téma mužské a ženské rovnosti ve viktoriánské Anglii. Z dnešního pohledu naprosto nesmyslných pravidel a zákonů.
Ale ten pomalý začátek,...neskutečně pomalý... ubírá knize body. 456 stran je dost samo o sobě, trochu ubrat a bylo by to super.
Druhy dil byl pro me osobne malicko slabsi nez prvni, nechapejte me spatne, porad je to ctive a na svoji kategorii velice dobre napsane, ale asi se jedna o osobni sympatie k jednotlivym hrdinum, jinak si to nedokazu vysvetlit. Pro vsechny, kteri hledaji romanticky pribeh s pridanou hodnotou, rozhodně doporucuji. Vazne se tesim na dalsi dil, ktery by mel byt o Hattie a Blackstoneovi, hadam? Tesim se.
vzhledem k tomu, že různé historické romance nepovažují za nutné mít nějakou zápletku, téma nebo děj, autorka hodně vybočuje tím, kolik témat a zápletek do jedné knihy narve. od tyranských rodičů, bezpráví žen, emancipačního hnutí až k honu na homosexuály. proto tady docela trvalo, než se hlavní postavy vůbec názorově sešly. na romanci dobře košaté.
Tak s Lucií jsem trošku bojovala, ale to mi nijak nebránilo užít si hezký příběh. Doufám, že brzy budou další díly. Jsem zvědavá na ty dvě zbývající.
Vše se v tomto případě točí okolo nám už dobře známého prostředí. Oxford, dámský spolek bojující za práva žen a anglická šlechta. Hlavní hrdinkou je tentokrát Lucie, s níž už jsme se v prvním díle také setkali. Ta se jako zapálená sufražetka snaží vymýšlet nejrůznější způsoby, jak pro jejich věc získat více lidí, více žen. Rozhodne se proto o odkoupení podílu nakladatelství, aby ke vzpouře proti zákonům a parlamentu získala více zapálených lidí skrze tiskoviny. Ovšem to ještě netuší, že druhá polovina nakladatelství také změnila majitele a není jím nikdo jiný než nenáviděný lord Ballentine.
Nebudu vám lhát, po fantastickém prvním díle byla moje očekávání vysoká, a zároveň jsem měla obavy z celkového rozsahu knihy. Ta má totiž pěkných 460 stran, což je na romantiku opravdu hodně. Nicméně mé obavy se ukázaly jako naprosto plané, protože autorka si s příběhem dokázala opět perfektně poradit a já se nenudila ani chvíli.
Trvalo mi o pár stran déle, než jsem se začetla, ale jakmile se příběh rozjel, nemohla jsem přestat. Tohle prostě návykové čtení! Lucii i Tristana jsem si zamilovala, a co víc… jejich společná minulost dodávala příběhu šťávu. Já jednoduše zbožňuji, když mají postavy hloubku, když jejich činy mají důvod. A tady jsem všechno dostala. Navíc to napětí mezi nimi bylo neskutečné. Vztah měl dynamiku a nechyběly ani zvraty.
Historické romance mě nikdy dříve nelákaly, ale tady to miluju. Neskutečně mě baví tématika boje za ženská práva. Vždy mě to donutí přemýšlet nad tím, jak to dříve musely ženy mít těžké. Jak málo mohly dělat proti tomu, když jim muž ubližoval. A to je pro mě to něco navíc, co knihu pozdvihne v mých očích výše.
Když k tomu připočtete hate/love romantickou linku a prostředí nakladatelství… nemohu jinak než být opět nadšená.
V tomto díle očekávejte více erotických scén. Osobně by mi nevadilo, kdyby jich možná bylo méně, protože se řadím mezi čtenáře, kterým jde hlavně o ten příběh. Ale jako celek opět výborné.
Hodnocení: 90%
Opět jsem se vrátila do staré dobré Anglie. Příběh pokračuje dále, ale tentokrát je ústřední postavou jiná sufražetka než minule. Celé se to nese v podobném duchu a jak je jistě patrné i se stejnými tématy.
Nejvíce prostoru samozřejmě zaujímá vztah Lucindy a Tristana. Typická šablona dvou lidí, kteří se na první pohled nepřátelí a dostatečně to dávají najevo i veřejně. Načež se jejich vztah mění a chvíli trvá, než zjistí, že je to právě naopak. Ale to by nebylo ono, kdyby jim život neházel klacky pod nohy. Takže ano, tato část je dost ohraná a nebýt doby, do které je to zasazeno a dalších témat, asi bych to nečetla. Číst knihu jen o vývoji vztahu dvou postav by mě nebavilo.
Bylo to čtivé a i já musím přiznat, že mě to pošťuchování bavilo (dost předvídatelné chování). Nicméně v tom sehrálo roli i něco dalšího. Jejich nepatřičný vztah, v té době neslýchané, alespoň veřejně, protože skutečnost za zavřenými dveřmi byla jistě jiná. Do toho nepřízeň rodiny, špatné rodinné vztahy, dobové smýšlení, zákony proti ženám, které chtěly sufražetky změnit, ženská práva a mnoho dalšího, to příběh ozvláštnilo a vylepšilo. Jen díky tomu to pro mě bylo zajímavější a nepůsobilo to jako román z červené knihovny.
Byly tedy pasáže, kdy tato témata poněkud ustoupila do pozadí a nejvíc prostoru dostal neustále se měnící vztah hlavních postav, nicméně se k nim autorka nezapomínala vracet. Takže ano, většina sice byla jako ženský román, ale rozhodně se nezapomnělo i na to důležité, na připomenutí toho, co bylo v minulosti, jak se zacházelo se ženami-manželkami, jaké měly práva, majetky a možnosti. Což nutí člověka přemýšlet, jak těžká a smutná to byla doba, jakkoli kouzelně může působit. A konec se dal rozhodně očekávat. Jen málokdy to nedopadne alespoň trošičku šťastně.
Jako takhle, první díl se mi líbil, ale měla jsem k němu docela dost výhrad, zato tenhle překonal všechna má očekávání.
Jeden z hlavních důvodů jsou hlavní postavy. Ty v prvním díle mi zrovna moc nesedly, kdežto v tomhle byly perfektní. Líbilo se mi, jak si Lucie stála vždy za svým, jak i když se pak zamilovala zůstala pořád sama sebou (což se o Annabelle říct nedalo). A Tristan byl taky moc fajn. Ale teda ještě, že tu byly i kapitoly z jeho pohledu, nebýt toho asi bych ho dlooouho nesnášela.
Líbilo se mi, že se ti dva znali už z dětství, těch pár úryvků, kdy jim bylo 12 a 13 bylo neskutečně nádherných.
Líbil se mi i vývoj jejich vztahu, krásně pomalé a uvěřitelné. A ten konec byl perfektní. Jak si Lucie fakt až do konce stála za svým? Nádhera. A jak ji v tom Ballentine chápal a podporoval? No dokonalost.
Jo a prostředí i ostatní děj, boj za ženská práva, přátelství těch čtyř žen, všechno to bylo taky skvělý. Jenom tady prostě všechno ostatní přebíjí Lucie s Tristanem.
I když je to krapet bichlička, přečetla jsem ji ani ne za dva dny. Nemůžu se dočkat dalšího dílu.
První knížka byla super, ale malinko mi tam "něco" chybělo. Druhý díl už si mě získal :)
Druhý díl se opět četl sám. Je pravda, že v prvním dílu jsem si i myslela, že je Lucie stará děsivá kostnatá bába. Pamatuju si, jak se jí Hattie na první protestní akci bála. Ano, Lucie je silná, někdy až drsná žena, což ale musí být, když má před sebou takový cíl. Je ale jasné, že by jako každá lidská bytost chtěla být milována. Ví, ale ze zážitků z dětství, jakou cenu žena zaplatí, když je za někoho provdána. Mám ráda knížky, kde je skvělý děj, dialogy a nejde jen o to, ať už na to hlavní hrdinové skočí a mají dokonalý sex poté skoro na každé stránce. Už se moc těším, co nám autorka v dalším díle nabídne. Je mi jasné, že se mi postupné vykreslení postavy Luciana bude líbit jako vývoj Lucie.
Štítky knihy
feminismus romantika sufražetky
Tak lepsi byl urcite prvni dil. Tady to proste pokazil fakt, ze je kniha zbytecne, ale opravdu zbytecne, dlouha. Kvuli tomu se prvni pulka hroooozne taaaahne jak lepidlo. Nastesti se to pak nekdy po prvni pulce kapku rozjede a jede to v tempu az do konce. Dalsi dil urcite alzase prectu a doufam, ze bude lepsi nez tento.