Řbitov zviřátek
Stephen King
Rodina Creedových se usadí ve starém domě v půvabném prostředí venkova státu Maine. Otec lékař, krásná žena, rozkošné děti. Zdálo by se, že nic nemůže překazit jejich štěstí... Avšak objevuje se Cosi, co mrazí krev v žilách, Cosi strašnějšího než sama smrt. Cosi nesrovnatelně příšernějšího a silnějšího...
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1994 , Laser-books (Laser)Originální název:
Pet Sematary, 1983
více info...
Přidat komentář
Asi je to už oficiální - King mě nebaví. Nelíbí se mi styl jeho psaní, nudí mě slovní průjmy postav. Můžete argumentovat, že by bez toho nebyla dostatečně nastavena atmosféra, ale já jsem přesvědčený, že by to šlo jinak. Řbitov mi přišel brutálně předvídatelný zhruba od poloviny knihy. Už pak jen vlastně čekáte, kterého ze členů rodiny se "to" bude týkat. Přitom se mi líbilo prostředí i staré indiánské tajemno, ale to tempo - vážně potřebuju tři strany textu o tom, jak postava přelézá plot? Asi to s Kingem nadobro zabalím, nesedíme si.
(SPOILER)
Legendární "Řbitov zvířatek" je má prvotinka z dílny Stephena Kinga. Prvních cca 60 stran jsem se trošku přemlouvala k čtení a měla chuť knihu několikrát odložit a nechat to být - "tak tohle je ten slavnej King?". Pak se to ale stalo - bum prásk - první várka plíživého a temného napětí a otáčím stránku za stránkou. Na chvilku nás následně King svede zpět do normálna, a pozvolna přidává na ponurých obrátkách a najednou se nemohu odtrhnout, všechno eskaluje, kde je ten kouzelný začátek na mainském venkově? - wow!
Tajil se dech, trošku ztemnil i milý soused Jude. Bavily mě myšlenkové pochody samotného Luise, které dělaly průřez celým dílem a ve kterých tak trošku sváděl boj se sebou samým a s realitou, které nechtěl uvěřit, ale nakonec musel. Nemluvě o jedinečné stylistice Kingova psaní, jedinečných slovních obratech a dějových zvratech. Z popisu kalných očí kocoura a jeho mrtvolného zápachu mi bylo až úzko. Celá kniha je protkaná smrtí a tématem smrti, na který se koukáme z více úhlů pohledu, věřím, že pro některé jedince může být toto čtení nepříjemné. Ačkoliv jsem si pár večerů zvykala na Kingův styl a některé rozhovorové pasáže mezi Judem a Luisem jsem přeskákala, byla to super potemnělá jízda! Rozhodně mě Stephen naladil na další svá díla - těším se.
No na to, že je to tak známý spisovatel, jsem čekala něco lepšího.. no není to můj šalek kávy tento žanr, ale čtivé to bylo, ale jinak totální nesmysl.. no a závěr?!? Si stejně musíte domyslet -_-
Moje první hlubší seznámení s tvorbou pana Kinga. Bylo to strhující. Kniha se čte sama a závěr je nádherně děsivý. Opravdu vtáhne do děje.
"Tehdá člověk nepotřeboval univerzitu, aby poznal smrt, zubatou nebo jak jí všelijak říkali. Ta tehdá zavítala do baráku a pozdravila a někdy si dala s člověkem večeři a někdy se mu zakousla do prdele."
"Konfucius říká, že ten, kdo smrdí jako prase, jí jako vlk."
Film mě donutil zkuist i knížku. Bylo to úplně skvělý. Kniha mě bavila víc než film a to horory tolik nečtu. Spíš oddechovky pro holky. Ale ta atmoféra a napětí v knize byly alarmující úplně :))
Rok 1983. King ma za sebou uspesne rozbehnutu karieru, Carrie, Salems Lot, genialny The Shining, Mrtva zona, Podpalacka, Cujo. Vsetko pecky.
V podstate Pat Sematary je postaveny na takom jednoduchom situacnom napade. A jednoducha premisa. Strach. Strach rodicov zo straty dietata. Je snad jeden z najhorsich. A potom prichadza ta Kingova intuicia. Alebo inspiracia W.W.Jacobsom. NIeco z toho.
Co ak by ste mali moznost svoje stratene dieta prinavratit spat? No to je uzasne, to by brala kazda matka a otec vsetkymi desiatimi. No lenze ono to nebude len tak, bude to mat taky maly diabolsky hacik.
Dokonale. Princip opiciej labky zasadeny do kingovho vtedy len rodiaceho sa univerza.
Moje první kniha od Kinga a nevím.. asi mi nesedl jeho styl psaní? Místy zdlouhavé, místy pěkně příběh ubíhal. A že by se jednalo a nějaký převratný horor mi tedy nepřišlo. Hodnocení slabších 3,5 *.
Bože môj. Toto bol horor ako hrom. Je 1:40 hod. nadránom a ja som dočítal najstrašidelnejší horor aký som kedy čítal, pri ktorom som sa naozaj bál. Keď pôjdem spať, určite nebudem zhasínať svetlo. Stephen King aj tu ukazuje, prečo je fakt kráľ hororu a ísť na řbitov zviřátek, kde je pôda kyslá a kamenistá ako srdce muža by som určite nešiel. Meno inkriminovaného kocúra je Church, čiže Churchill a meno môjho psíka, čivavy je Čerčil. Dosť mrazivé. Veľmi sa mi páčila pomaly, ale isto hustnúca atmosféra, pri ktorej sa mi viackrát rozbúchalo srdce. Hlavne pri druhej ceste Louisa Creeda na indiánske pohrebisko. Ale celkovo tu je hrôza a strach dávkovaná až do neutešeného konca, ktorý ma nesklamal. Dávnejšie som videl obe filmové verzie, ktoré boli dobré, ale knihe sa ani zďaleka nevyrovnajú. Chystám sa ešte na sequel starej verzie a prequel novšej verzie, tak strach z tohto úžasného hororu ma tak skoro neobíde.
Louis Creed se na sklonku léta spolu se svou rodinou přestěhuje z Chicaga do Maine do starého venkovského domu s rozlehlou zahradou. Hned první večer se seznamuje s novým sousedem, vitálním staříkem Judem. Ten později rodinu vezme na procházku po okolí, během níž dojdou i na nedaleký kopec. Na jeho návrší se rozkládá ponurá mýtina a Jude jim vysvětluje, že zde dřív místní děti pochovávaly svoje domácí mazlíčky. Jeho vyprávění potvrzuje rezavá tabulka s dětským písmem napsaným nápisem “Řbitov zviřátek". Za mýtinou je prý už jen staré indiánské pohřebiště, kam není radno chodit. Dny plynou a léto se přehoupne v chladný sychravý podzim. Se šedivými podzimními mlhami se do Louisovy rodiny vplíží i zvláštně tajemná atmosféra. Jeho dceři Eileen jednoho dne přejede projíždějící náklaďák jejího milovaného kocoura Churche. Louis si uvědomuje, jak smutná Eileen bude, když zjistí tuto novinku. Napadne ho ale jedno řešení.. Jenže jako by svým činem otevřel dveře temným silám zla, které čekaly přesně na tuto příležitost.
Na Řbitov zviřátek jsem byla zvědavá a rozhodně mě nezklamal. King v něm opět postupně buduje děsivě ponurou atmosféru. Vystaví příběh tak, že u čtenáře vyvolá napětí a potom už jej jen stupňuje. Lehce před půlkou knížky mě sice napadlo, že asi tuším, “odkud vítr fouká", a jenom jsem v duchu prosila, ať některou z postav nenapadne to, co napadlo mě, protože to by byl průšvih. Mno, nakonec se to přece jen stalo, i když trochu jinak, než jsem předvídala.
Oceňuji originální pojmenování kocoura - Winston Churchill, zkráceně Church!
Příběh má i přesah, autor se dostává hlouběji do lidské duše a předkládá čtenáři některé z otázek týkajících se smrti. Stále je to něco, co nás bude určitým způsobem “fascinovat", něco z čeho máme ještě pořád respekt. I když jsme jako lidstvo už dokázali mnohé, smrt jsme ještě tak docela neovládli. ..A je to tak dobře..
4/5 *
Za knížku k recenzi moc děkuji @knihybeta ! :o)
Strašidelné, napínavé, s husinou za krkem, to je čtení knihy Řbitov zviřátek. Jen King dokáže vyvolat takový svíravý pocit a děsuplnou atmosféru, která vás nenechá chvíli v klidu a nutí vás stále se ohlížet přes rameno. Tato kniha patří k těm drsnějším, ale nalezneme v ní také sílu lásky nejen k mazlíčkům a také umění nechat někoho jít i přesto, že je to pro nás neuvěřitelně těžké. Čtení jsem si zvráceným způsobem užila (pokud to tak mohu říci), knihu doporučuji, ale neřekla bych, že je úplně pro slabší povahy, ale to TO taky úplně není, že.
Tentokrát jsem našla více "hluchých" míst a hůře stravitelných myšlenek hlavního hrdiny, které mi přišly tak trochu (dosti) ezo. Trochu jsem postrádala i nějakou větší kompaktnost příběhu, nicméně samotný závěr mě přesvědčil o tom, že méně než 4* dát nemůžu.
Celý příběh je doprovázen temnou atmosférou, která v závěru graduje. A byť jsem správně tušila jak to dopadne, tak samotný konec za mě super. Škoda, že to nepřišlo dříve. Zhruba od dvousté stránky to pro mě bylo už zdlouhavé a já si říkala, kdy se konečně stane něco děsivého. Chápu, že autor si celou dobu připravoval půdu pro finále, ale za mě to mohlo eskalovat už od půlky.
Nicméně jak se říká…co je mrtvé by mělo zůstat mrtvé. Stephen King skvěle zpracoval smrt a vše kolem ní. Umí perfektně popsat každý detail a čtenář tak nemá problém, aby mu příběh v hlavě jel jako film.
Takže za mě první Kingovka super!
Za knihu děkuji @betaknihy #spoluprace
Čteno v originále. Knížce by se dalo klidně ubrat cca 200 stránek a bylo by to ku prospěchu. Je fakt únavný, jak pořád někdo na něco vzpomíná a když jde Louis k Judovi na pívo, je to pomalu tak na 50 stran... Nechápu, jak tu někdo psal, že je to svižně napsané. Hlavně druhá část knihy je extrémně zdlouhavá. Přeskakovala jsem. Jako skoro jediné plus vidím to, že je kniha úplně jiná, než film, takže jsem netušila, jak dopadne.
Kinga mam dost nacteneho, ale tuto knihu jsem dosud necetla. Videla jsem oba filmy a rikala si, ze kniha mi uz nic neda. Nemohla jsem se mylit vic. King - to.je hlavne to plizive zlo. Hruza, ktera neni smysly posizitelna, ackoliv o ni vsichni vi. To zlo, ktere cloveka ovlada a nuti delat veci, ktere nechce. A to v knize je velmi dobre popsano. Donutilo Judda zavest Louise na tajemne misto. Poskodilo Rachel vuz, aby nemohla dojet vcas. Uspalo Judda, ackoliv vypil more kavy. A hlavne donutilo Louise opakovane delat hruzne veci, i kdyz vedel, ze to bude mit desive nasledky. Pocity z toho zla, jeho vliv na cloveka je to, co vam zadny film neukaze. A je to mnohem desivejsi, nez vsechny filmove lekacky a krvave sceny.
King je proste kral hororu.
Wow! S.King mě hned na začátek prostřílel svým samopalem literatury! To jsem opravdu nečekala, velmi drsné a napínavé, jedná se o literaturu upřenou hlavně na napětí. Opravdu jsem uchvácena a zděšena zároveň, skvělé!
Příběh o lásce až za hrob a také o tom, že největším uměním je nechat své milované odejít. Velmi čtivý román, svižný, bez hluchých míst či zdánlivě nesouvisejících pasáží, jak občas pan King mívá. Jednoduše výborná kniha, super čtení, ale ... to téma já osobně "nedávám", dělalo se mi z něj fyzicky zle. Tuto knihu už vícekrát číst nebudu.
(SPOILER) Chtěli byste mít možnost přivést mrtvé zpět k životu i za cenu toho, že už to nebude ten stejný člověk? Toto etické dilema se nachází právě v této knize. Celý nápad vznikl tak, že Kingově dceři přejel náklaďák kočku, a tak ji musel pochovat na hřbitově pro domácí zvířata a dceři vysvětlit, co se kočce stalo. Pak přišlo na jedinou otázku... Co kdyby se tohle stalo mému dítěti? Tři dny na to vznikl koncept dnes proslulé klasiky Pet Sematary (Řbitov zvířátek). V pop kultuře kniha způsobila značný rozruch, kniha se v roce 1989 také dočkala své první filmové adaptace, ke které mimo jiné složili písničku Ramones. Tahle písnička pojmenována nečekaně "Pet Sematary" se stala jedním z jejich největších rádiových hitů devadesátých let :D
Vyprávění je mistrně rozehranou šachovou partií, která si čtenáře vodí přesně tak, jak potřebuje. Krásně buduje atmosféru, zlo nechá pomalu kroužit kolem, aby pak zatnulo drápky v momentě, kdy to hrdiny bude nejvíce bolet. Louis si dobře uvědomuje špatnost svého konání, přes to se snaží racionálně své jednání odůvodnit a ospravedlnit. Když už ne před okolím, tak alespoň před sebou samým. Ovšem jestli velké zlo dokážeme byť i jen trochu omluvit, stáváme se zlem částečně také.
Celé v recenzích.
Štítky knihy
kočky zfilmováno americká literatura tajemství horory hřbitovy příšery, monstra vzkříšení nemrtví
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Jako dítě jsem viděl horror na motivy Řbitova a zanechalo to ve mě poněkud hlubší stopu, nežli bych byl si kdy dokázal představit... Novým zpracováním jsem se proto vyhýbal, i když jsem věděl, o čem to je. Teď na mě ale zaútočila Čtenářská výzva a jediná kniha, o které vím, že je kočka a rodina ji má ráda (tedy jsem si to alespoň myslel) je tato. Inu jářku, nastal čas se vypořádat s rezidui strachu z dětství...
Na Kinga mi přijde začátek celkem rychlý, i když je to možná zkresleno tím, že jsem věděl, do čeho jdu. Na druhou stranu je potřeba vyzdvihnout, že jakmile se dozvíme o pohřebišti, začne se čtenáři vzadu v hlavě klubat pocit, že je něco špatně, ač se může zdát, že opak je pravdou... Následující popisy a sled věcí je pak jen chuťovkou, která nenechá čtenáře vydechnout a donutí ho přemýšlet o smrti a smíření s ní v širších souvislostech. Stejně tak nastaví zrcadlo, ve kterém uvidíte, jak křehká je hranice mezi štěstím a zoufalstvím a co všechno si zlomený člověk dokáže před sebou obhájit.