Rasismus, jeho základy a vývoj

Rasismus, jeho základy a vývoj
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61486/bmid_rasismus-jeho-zaklady-a-vyvoj-AzK-61486.jpg 4 11 11

Převážná část Černého studie z roku 1939 je věnována Arthuru Gobineauovi (1816–1882), který ovlivnil pozdější evropský rasismus svými názory na čistotu rasy a na dominantní úlohu árijské rasy ve vývoji lidstva. Tařka minimum je věnováno rasismu současnému, který byl základem oficiální ideologie nacismu. Je pochopitelné, že se kritika rasismu ve studii, která vyšla v prvním roce německé okupace naší země, soustředila především na Gobineaua, stejně jako, že v ní ani jednou nenalezneme jméno Adolf Hitler.... celý text

Přidat komentář

JulianaH.
16.06.2019 5 z 5

„Rasismus" mě zaujal na zadní stránce jiného titulu této edice, a tak jsem se po něm poohlédla po antikvariátech. Shodou okolností jsem si ho šla vyzvednout zrovna po zkoušce z fašismu, kde jsem mluvila o Hansi Güntherovi. :)

První kapitola shrnuje Gobineauův život, druhá parafrázuje jeho Esej, aniž by do něj Václav Černý vstupoval, a třetí ho kriticky rozebírá. Přistupuje k němu především z hlediska literární psychologie: V. Černý v díle spatřuje důsledek frustrace a osobního neštěstí šlechtice, který musí za Napoleona III. pracovat jako poštovní a plynárenský úředník, ač svůj původ stopuje až k normanským héroům, ba dokonce k Ódinovi. Přitom ale Černý (a v tom je jeho nesmírná velikost) usiluje o objektivitu a Gobineauovi se nevysmívá, třebaže s ním nesouhlasí. Oceňuje jeho všestrannou erudici a osobní ušlechtilost. Pozoruhodná je jeho teze, založená na autorově vlastním výroku, že Esej slouží jen jako fylogenetická „slupka" Gobineauova rodopisu – nebo životopisu. Wow.
Čtvrtá kapitola opět nesubjektivně rozebírá (za pomoci hojných citací) rasismus v Mém boji a u dalších dvou nacistických teoretiků, Günthera a Darrého. Günther je autorem dělení árijské rasy na šest plemen, z nichž nejhodnotnější je nordické (nejzachovalejší u Němců, kde tvoří 50 % populace) a dinárské. Darré zase vytvořil koncept německého válečníka-rolníka (Wehrbauer), dvou typů splývajících do jednoho, přičemž oba v zásadě dobývají půdu. Je představitelem rurální a konzervativní stránky nacismu, sočící na industriální a hmotařské 19. století a vyžadující návrat k bukolické idyle.

Obdivuji Černého práci s prameny (jako polyglot používá zásadně vlastních překladů z originálů), půvab jeho dikce, spolehlivost, objektivitu, moudrost a spravedlivost. Byl to člověk vysokého slohu. Jeho brožurka představuje také zřejmě nejsnazší způsob, jak se dnes dostat k myšlenkám Gobineauova Eseje. Navíc nás učí zbavit se negativních konotací slova rasismus a vnímat ho s vědeckou neutralitou jako ucelený myšlenkový systém. Hold skládám i hraběti samotnému, postavě trošku nietzschovské.

Z Gobineauových spisů, citovaných Černým:
* „Nevnímám opravdu leč svět hmyzu … usilujícího strhnout do prachu mravy, právo, zákony, zvyklosti, co jsem ctil, co jsem miloval; svět, jenž vypaluje města, ničí katedrály, nechce už knihy ani hudbu, ani obrazy, a nahrazuje všechno brambory, krvavým hovězím a modrým vínem.“
* „Jsem povahy odvážné a šlechetné, cizí ordinérním sugescím obyčejných srdcí. Moje záliby nejsou zálibami módy; cítím po svém a nemiluji, aniž nenávidím pode pokynu svých novin; nezávislost mého ducha, nejabsolutnější svoboda mých názorů jsou nezviklatelnými výsadami mého vznešeného původu.“
* „Člověk není veliký a nestává se jím, ať se jakkoliv namáhá, není-li šťasten.“