Paměti III (1945–1972) přehled
Paměti (Václav Černý) série
< 3. díl
Autobiografické vzpomínky českého literárního vědce, kritika a univerzitního profesora reflektují společenské poměry v letech 1945–1972 v rovině politické a zejména kulturní. 2., rozšířené vydání.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Paměti III (1945–1972). Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
Související novinky - Paměti III (1945–1972) (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Paměti III (1945–1972) v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 23x |
| v Doporučených | 2x |
| v Mé knihovně | 34x |
| v Chystám se číst | 18x |
| v Chci si koupit | 12x |
| v dalších seznamech | 1x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Václav Černý také napsal(a)
| 1992 | Paměti II (1938–1945): Křik Koruny české |
| 1992 | Paměti III (1945–1972) |
| 1995 | Rasismus, jeho základy a vývoj |
| 1967 | Kéž hoří popel můj |
| 1994 | Paměti I (1921–1938) |

85 %
62 %

Paměti III (1945–1972)
Již v I.díle je zajímavé povídání o jeho studiu na lyceu Dijonu, které ukončil s prospěchem 1,00 v r.1929. Docentem Univerzity Karlovy byl jmenován v r.1936. Za války učil středoškoláky. V padesátých létech byl dokonce vězněn (?) Úsměvná je zmínka, že národní umělec Václav Řezáč jej nenáviděl, protože ho na veřejnosti zmiňoval pod jeho pravým jménem Voňavka. Nebo: Dvojice Drda-Řezáč zůstane v paměti české literatury navždy spjatá a vždy bude symbolizovat léta nejohavnějšího rozkladu našeho kulturního étosu. Stal se signatářem Charty 77. Nedočkal se listopadu 1989. Zemřel dva roky předtím. Všechny tři díly Pamětí je dobré porovnat s knihou Ferdinand Peroutka: Deníky, dopisy, vzpomínky (Lidové noviny 1995).