Navždy Provence!
Peter Mayle
Druhý díl volné trilogie o půvabech a zvláštnostech života v jihofrancouzské Provenci (Rok v Provenci, Navždy Provence! Peter Mayle, milovník francouzské kuchyně i místních lahodných vín, a především skvělý humorista a vypravěč, nás opět zavede do prosluněných vinic a ospalých provinčních městeček v zemi, kde našel svůj druhý domov.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , OlympiaOriginální název:
Toujours Provence!, 1991
více info...
Přidat komentář
Tak jsem risknul pokračování a opravdu se to nese ve stejném duchu, takže kdo měl první díl rád, bude spokojen. Pro mě osobně byla hlavně první polovina spíše ubíjející, jelikož se vše točilo kolem jídla, což prostě knihu neutáhne. Ke konci však přišly krátké kapitoly s jinými tématy, které to hodně povznesly a závěr byl velice milý, takže nakonec to nebylo vůbec špatné, ale asi stačilo.
Půjdu proti proudu, protože mně se druhý díl líbil daleko více než ten první. Rok v Provence jsem četla před dvěma léty a dost mi trvalo, než jsem se začetla. Do Navždy Provence už jsem šla s tím, že jsem znala autorův styl a byla na něj připravená. Knihu jsem tam přečetla za jeden den a jsem nadšená.
Je to milé, autor nám vypráví další příhody z Provence, kam se přestěhoval, a popisuje život místních obyvatel.
Opravdu obdivuji slovní zásobu, kterou zvládá používat. Neskutečné. To se moc nevidí ani v knihách. Přispívá to k tomu, že si člověk vše zvládne představit a atmosféra prosluněného Provence na čtenáře z knihy přímo dýchá.
Nicméně připouštím, že ne každému tenhle popisný a hutný styl může vyhovovat...
Mě to nicméně bavilo a těším se, až si přečtu další díl, který mám už koupený.
Druhý díl autora, je trochu méně humorný, ale i tak se kniha čte krásně a hlavně vychutnává, nabízenými kulinářskými zážitky autora. Je dobré v rámci možností Provence navštívit osobně.
(audiokniha)
Nebýt skvělé interpretace Pavla Soukupa, možná bych dokonce knihu odložila. Se svým názorem se tedy tentokrát připojuji k většině komentářů zde. První díl se mi líbil opravdu hodně, ale tady jsem i já měla pocit, že se jedná o slabší odvar. Jsou to opět autorovy zážitky z jeho života v Provence, ale ani zdaleka ne všechny jsou humorné. Asi nejvíc se mi líbila historka s hledáním zlatých mincí, u většiny dalších příhod jsem se bohužel dokonce i trochu nudila. Knihu tedy hodnotím jako slabý průměr a jednu hvězdičku přidávám za načtení audioknihy, která autorovy příhody pozvedla o stupeň výš ;-).
První díl byl skvělý, druhý už mě příliš nenadchl. Měla jsem pocit, jako by se autor snažil využít úspěchu prvního dílu, ale už moc nevěděl, o čem psát.
První díl byl skvělý, druhý už tak moc ne. Kde první díl plynul velmi přirozeně, epizodní anekdoty zarámované přestavbou autorova domu, druhý díl mi připadal občas trochu křečovitý ve snaze působit zábavně za každou cenu. Už to prostě tak neplynulo. Škoda. Přesto si určitě poslechnu i třetí díl.
Krásně popsaná atmosféra Provence i typů místních lidí. Děj voní levandulí, dobrým vínem, sluncem, laskavostí... Chcete tam být, zažít a užít si to.
Už je to delší dobu, co jsem četl 1. díl, ale vůbec mi to nevadilo. Okamžitě jsem byl zpátky a vychutnával si alespoň zprostředkovaně tu spoustu dobrého jídla a pití. Navíc zpestřenou mozaikou zajímavých postav a příhod. Ideální kniha pro chvíle pohody.
Audiokniha: Dobře namluvené, ale obsahově dobré pouze jako doprovod k domácím pracem. Nic by se mi nestalo, kdybych si to neposlechla a poslech mě uspokojil pouze jako frankofilku.
Pro dovolenkové čtení, kdy se nemusíte tak moc na čtení soustředit, je to dobrá kniha. Pro zbytek roku šeď a nuda, přespříliš rozvleklé. Tak, u něčeho jsem se i zasmál, ale u většiny povídek nebylo čemu. Ale alespoň se autor kolem sebe umí dívat a svá pozorování převtělit do povídky. Což vůbec není lehká záležitost.
První kniha byla úžasná. Dýchala z ní atmosféra malebných vesniček a slunného francouzského jihu. Příběhy byly čtivé, inteligentní a plné humoru. Druhá kniha nesahá první ani po kolena.
Příběhy jsou nastavovaná kaše, přespříliš dlouhé a humoru také moc nepobraly.
Nedočetli jsme.
Když jsem tohle četla měla jsem sto chutí se přestěhovat. Hádejte kam. Samozřejmě do Provence. Autor popisuje místní životní styl tak, že se člověk chvílemi lituje, že nebydlí ve Francii. Asi to není filozofické veledílo, ale čte se to dobře.
Příjemné čtení, které pobaví. Ideální je knihu číst s plným žaludkem a u sklenky vína :-)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Rok v Provenci |
2006 | Dobrý ročník |
2004 | Navždy Provence! |
2007 | Andělské vodopády / Černé slunce / Dobrý ročník / Orbit |
2004 | Hotel Pastis |
Pohodové čtení z krásného kraje jižní Francie. Autor popisuje další zážitky a nebrání se postupnému prolnutí do místního běžného života. Druhý díl se mi četl rychleji než první, bylo v něm pro mě něco, proč se nešlo odtrhnout a to nepopsatelné NĚCO jako kdyby mi v prvním chybělo.