Děkuji, sestřičko...
kniha od: Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/116751/dekuji-sestricko-116751.jpg
4.4
434
Jde o pokračování knihy Prosím vás, sestřičko... Pokračování křehkého osudu mladé sestřičky, který se odehrává v sedmdesátých letech minulého století v prostředí, které křehkým citům právě nepřálo. Příběh o tom jak si poradit se životem bez cizí pomoci, cestou vlastnoručně ohmataného poznání, vykoupeného občas trpkostí, občas zakopnutím. A někde na té cestě se najde přátelství, láska i schopnost vypořádat se s malichernostmi, které by jinak dokázaly otrávit život.... celý text
Prosím vás, sestřičko 2.
Žánr:
Romány , Literatura česká
Vydáno: 2012 , Ikar (ČR)
více info...
Komentáře (127)
Komentáře 127 Recenze 0
Nádherná kniha ve všech směrech. Knihy paní Hany Marie Körnerové mám velice ráda. Pohladí po duši. Jsou moji srdeční záležitostí.
Čtení doporučuji.
Tenhle díl na mě působil snad ještě depresivněji než předchozí, navzdor světlým okamžikům naděje problikávajícím temnými událostmi. Asi bych potřebovala třetí díl a nějaký happyend pro Sylvii, která je sice holka do nepohody, ale někdy už je té nepohody na jednoho prostě moc.
Bylo to příjemné čtení, i když ne veselé. Dýchala z toho láska dvou lidí, s kterými se život rozhodně nemazlil a tehdejší režim jim nic neusnadnil.
Pokračování příběhu Sylvie se mi líbil, ale první díl nepřekonal. Hodně mě ale zaujalo vyprávění o těhotenství a porodu (právě mám třetí tříměsíční miminko) - ještě, že v tomhle ohledu už se zdravotnictví posunulo o míle daleko. Našemu zamilovanému páru jsem samozřejmě fandila, ale musím se přiznat, že tentokrát mě dobrota a čistota obou chvílemi trochu drásala. Obzvlášť Sylvie by mohla mít svatozář, byla v podstatě bezchybná, což přece jen nepůsobí úplně uvěřitelně. Ale přijde mi, že takové prostě hrdinky paní Körnerová jsou.
Moc hezká, stejně jako první díl (ten se mi ale na rozdíl od většiny zde komentujících líbil víc :) ). Zde už tolik, vzhledem k těhotenství Sylvie, nezasahuje do zdravotnictví a líčí hlavně osobní příběhy. Přečteno za dva dny.
Oddychové čtení, které mě vrátilo do mých mladých let, která autorka popsala velice věrohodně. Ostatně je můj ročník.
Druhý díl mi připadal o chlup lepší, než první. Autorka se více věnovala podstatě jednotlivého jednání. Ubylo trochu balastu.
Druhý díl snad ještě lepší než první. Těžký, velmi těžký začátek vztahu, kdy oba hlavní hrdinové si udržují morální čistotu z dílu předcházejícího.
Opět ukázána syrovost doby, naši mladí manželé bez příkras a s klacky pod nohami postupují životem.
I přesto, že jim většina nepřeje, jsou spolu silnější a dál si jdou vyšlapávají svou cestičku, která je naplněna láskou a vzájemnou podporou.
Vlastně mě mrzí, že není díl třetí...
Super kniha, co se čte sama, jen se obrací stránky a najednou je konec… a smutek, že se musíte s příběhem rozloučit. Paní Körnerová dokáže mistrovsky popsat situace i myšlení jednotlivých postav, v mnoha situacích jsem se viděla a se Silvií se plně ztotožnila. Škoda, že s ní nemůžu zajít na kafe, určitě bychom si dobře pokecaly:-)
Já prostě můžu od paní Körnerové číst cokoliv a kdykoliv... Její knížky jsou velmi uvěřitelné, čtivé a povzbudivé. Čtenáře a čtenářky vtáhne do děje a často se mi stává, že mne zastihne i svítání. Hlavní hrdinky sledujeme při dospívání v sebevědomé ženy, odhodlané poprat se s celým světem proti zlomyslnému osudu. Nikdy se nelitovat, poučit se z chyb a jít dál za svým cílem. Opět netradičně plný počet, doporučuji ke čtení.
Příjemné pokračování prvního dílu s malinko předvídatelným dějem. Knížka se mi líbila o trochu méně, než ,,Prosím Vás, sestřičko", ale opět jsem se ráda setkala se sympatickou Sylvií. Autorka mistrně popsala prostředí 70. let, nejen z hlediska nemocniční péče, ale i myšlení lidí. Prvomájové průvody, napjaté rodinné vztahy, nedostupnost bydlení, nahlížení na člověka prostřednictvím kádrového profilu, závist a všudypřítomné drbny. Doufám, že se taková doba už nevrátí. Moc se mi líbila postava paní Sedláčkové, která byla krásným protikladem všech těch ,,důležitých paniček".
Milé čtení. Příběh ze života. Nečekejte akce, "dojáky" červené knihovny či velké dramatické zvraty. Knížka je krásným pokračováním Prosím vás, sestřičko. Jsem za něj ráda. Postavy jsou věčně stručně popsány a odbočky od děje se nekonají. Není šance se v knize ztratit. A jak už tu bylo zmíněno, nespěchejte , přečtěte si první díl.Nebojte, zabere to jen chviličku. Jsem ráda, že jsem se k této autorce dopracovala a velmi se těším na další setkání.
Děkuji, sestřičko...
Po přečtení předchozího dílu Prosím, vás sestřičko mi nezbývala jiná možnost, než sáhnout okamžitě po pokračování... Byl jsem totiž strašně moc zvědavý, jaké budou další životní osudy hlavní postavy románu - zdravotní sestřičky Sylvie Vojtěchovské...
Jestliže se Vám dostala do rukou tato kniha a nemáte přečtený předchozí díl, tedy Prosím vás, sestřičko, tak tento díl, tedy Děkuji, sestřičko, na chvilku odložte (dějově by Vám předchozí díl moc chyběl)... Nebojte se, odložíte jej opravdu jen na okamžik, protože ten předchozí budete mít přečtený opravdu za chvilku... ;-)
K samotnému pokračování nezmíním vůbec nic, nerad bych Vám něco předem prozradil... ;-) Nejen tuto knihu, ale i ostatní, zatím mnou přečtené knihy Hany Marie Körnerové, Vám mohu s klidným svědomím doporučit k přečtení...
Sice jsem poslední dobou zavítal do literatury, která je označena jako romány pro ženy, ale já bych je spíše označil jako příběhy ze života... Takže žádná červená knihovna, ale příběhy ze života, které si může přečíst i jakýkoliv chlap... ;-) Tedy já alespoň jo... :-D Jsem rád, že mi knihy Hany Marie Körnerové, Aleny Mornštajnové, Petry Soukupové neunikly... Jednak za to mohu poděkovat mým oblíbeným knižním kamarádkám a jejím komentářům (takže velké díky, dámy) a pak také Ježíškovi, který knihy přinesl manželce... ;-)
Krásné pokračování, velmi čtivé, osudy lidí v komunismu, nespravedlnost a v této knížce obzvlášť drby, drby, drby a jejich dopad. Paní Körnerová se nedá odložit. Spousta situací se vyřešila, ale i tak bych to viděla na 3. díl.
(SPOILER) Jak už napsala maryska09, bylo to trochu slabší pokračování, chvílemi jsem i přemýšlela o odložení... Asi i z důvodu rakoviny rodinného příslušníka. Prostě na to nějak pořád nemám...
Trochu slabší pokračování. Příběh stále baví, ale někdy je zbytečně natahovaný a předvídatelný. I tak stojí za přečtení, autorka má velmi dobrý styl psaní.
Pokračování na které jsme se těšila, stálo za přečtení.
Věřila bych, že se některé situace opravdu staly. Hodně lidí to neměli lehké v této době.
Oldřich a Sylvie nepřízeň osudu zvládli. - Vždyť měli jeden druhého. Oběma jsem fandila a doufala, že je nepotká už nic horšího...
Jsem moc ráda že jsem si přečetla tento poutavý příběh jedné zdravotní sestřičky ze sedmdesátých let.
Velmi ctive, popisuje zivot mladé zdravotní sestry v době komunismu, líbil se mi i první díl.
Autorka opět nezklamala. Oba díly velmi čtivé. Moc pěkně napsaný příběh ze života. Doporučuji
Na pokračování osudu sestřičky Sylvie jsem se vyloženě těšila. Tentokrát se z nemocničního prostředí posuneme více do osobního a rodinného života Sylvie a Oldřicha. Není to ovšem o nic méně akční, než předtím ve špitále. Stále platí, že si svůj vztah a nově vznikající rodinu musejí ubránit před většinou světa, který jim neustále hází klacky pod nohy. Opět skvělý příběh, který čtenáři perfektně přiblíží tehdejší dobu. Ráda doporučím!
Realistické připomenutí smutné doby. Těžký život lidí označených jako nepřátelé režimu. Stačila emigrace některého člena rodiny, pomluvy na správných místech a další. Přesto lidé dokázali najít lásku, překonávat stále další překážky tak, jako hlavní postavy této knihy. Vztahy s rodiči, kteří nedokázali překonat předsudky nebo názorové rozdíly, i když své děti milovali. To vše tady najdete. Oldřich a Silvie dokázali se vším bojovat a našli své štěstí. Neměli bychom na tu dobu zapomínat.
Kniha se mi líbila stejně jako první díl. Dnes si děti dělají, co chtějí už od útlého věku, tehdy musely poslouchat rodiče a respektovat jejich názory i v dospělosti. Oslavy 1. máje a různé socialistické vymoženosti / udávání, přidělování bytů,.... / mám v živé paměti a paní spisovatelka asi také. V tetině spravené vile se rozvaloval papaláš a Sylvie mrzla s dítětem a manželem v mokré studené ratejně. Neměla prostě ten správný kádrový profil.
Bohužel jsem se nedostala k prvnímu dílu, takže nevím, co předcházelo situaci, ve které se nacházeli hlavní hrdinové na začátku knihy. Sylvie byla sympatická postava a Oldřich si zasloužil lepší život než s bývalou ženou.. A ta doba..
Pěkně čtivé druhé pokračování z nemocničního prostředí a těžkostí doby socialismu. Rada si jí přečtu znovu, moc pěkně se četla.
Krásná knížka od mé oblíbené autorky. Při čtení jsem úplně jasně cítila vůní dezinfekce odrážející se z nemocničních stěn. Spisovatelka je opravdu vynikající vypravěčka a čtenáře dokáže mistrně vtáhnout do děje. Těším se na další její knížky.
Doporučuji všem.
Pokračování příběhu sestřičky bylo opět krásné. Mám z ní opravdu pěkný zážitek. Děkuji.
Oba díly jsem přečetla jedním dechem, mám ráda knihy z lékařského prostředí. Hodně se to podobá příběhům, které mi vyprávěla maminka - začínala jako sestra v téže době. Já se narodila v roce 1984 a pamatuju si jen mávátka ;)
Obě knihy byly velmi čtivé, i když to žádná "oddechovka" není - těžkosti obyčejných lidí v socialismu mě občas dohání k návalům vzteku a bezmoci.
Kniha se četla velmi lehce, měla jsem ji přečtenou za dva dny.
Při čtení jsem se ve vzpomínkách přesunula o padesát let zpět - novomanželská půjčka, nesmyslná povinná oslava 1. máje, dlouhé čekání na byt atd......jako bych tam byla.
Již se těším na další knihy této autorky.
Druhý díl nebyl lepší než první, bylo to skvělé pokračování, které se čte parádně a při kterém si říkáte ať to neskončí, kéž by byl třetí díl. Skvělé napsané oba díly.
Druhý díl opět výborný . Příběh se lehce odchýlil z nemocnice do osobní roviny , což vůbec nebylo na škodu . Silvii člověk prostě musí mít rád a fandit jí . Docela bych uvítala třetí díl ...
I druhý díl se velice dobře čte. Člověk si uvědomí, jak lehce se dalo tahat za nitky v pozadí.
První díl se mi líbil více, jak už zde psalo vice lidí, ale bylo to hezké pokračování, doplnění příběhu a čtení na dlouhé večery.
Štítky knihy
lékařské prostředí zdravotní sestry 70. léta 20. století maloměšťáctví
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Kniha Děkuji, sestřičko... je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 671x |
| Čtenářské výzvě | 72x |
| Doporučených | 33x |
| Knihotéce | 191x |
| Chystám se číst | 112x |
| Chci si koupit | 25x |
| dalších seznamech | 4x |