Vzkříšení Sherlocka Holmesa

21.02.2024

Po nějaké době, vrátil jsem se ke králi detektivů, Sherlocku Holmesovi. Příznačně sbírkou Návrat Sherlocka Holmese. Jako staromilec, mám překlad vydaná v roce 1926. Obsahuje polovinu povídek z Návratu, což je cena obvyklá pro české překlady. Kánon Sherlocka Holmese u nás dosud, poněkud nepochopitelně, nevyšel v uceleném vydání. A tak jsem se potěšil alespoň onou šesticí vyprávění z pera doktora Watsona, jemuž byl téměř uštědřen infarkt při objevení se jeho dávného přítele, Sherlocka Holmese.

Potěšení je skutečně vhodným termínem, protože ničím jiným než příjemným zážitkem četba nebyla. Vysoká škola detektivního žánru, byť se může modernímu čtenáři zdát, že tomu cosi chybí nebo to mnohokrát v lepším provedení poznal. Nepopírám pravděpodobnost takového tvrzení. Mně osobně postačil pramen žánru, jímž Doylův Sherlock bez pochyby je.

Ať už se jedná o samotný úvod v Prázdném domě, kde Sherlock klade past; lehce humorné Stavitelovo dobrodružství, kde se Sherlock špičkuje s Lestradem; Tančící mužíky, kteří svým šifrovaným tancem přivodí tragické vyústění; Dobrodružství cyklistky nabízející mnoho krásných viktoriánských obrazů; ještě typičtěji viktoriánské Dobrodružství v soukromé škole, které patří mezi nejpropracovanější povídky sbírky či závěrečné Dobrodružství Černého Petra atakující krváky kriminálních seriálů. Každá povídka má něco do sebe a ač třebas neobstojí samostatně, po přečtení do sebe skvěle zapadají a před čtenářem vyvstane každý konkrétní rys toho, proč Sherlock Holmes stal se takovou legendou, proč je tak zásadním zlomem v detektivním žánru a proč je stále lákavou četbou i v dnešní době.