Předčítač
Bernhard Schlink
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15205/bmid_predcitac-Mo3-15205.jpg
4
1241
276
Román se na pozadí osudové lásky mladého chlapce a mnohem starší ženy zabývá otázkou německé viny za zločiny druhé světové války. Poté, co patnáctiletý Michael prožil vášnivý milostný vztah k téměř o dvacet let starší Hanně, se s ní opět setkává jako student práv u soudu při procesu s dozorkyněmi z jednoho koncentračního tábora u Krakova. V jedné z nich poznal právě Hannu. Vybavuje se mu vše, co spolu prožili a snaží se vyrovnat s minulostí, kterou před ním zatajila. Hlavním motivem tohoto psychologického románu je snaha Němců o vypořádání se s nacistickou minulostí. Jeho autor využil milostného příběhu jako výchozího prostředku k zamyšlení nad otázkou viny a trestu, přístupu dvou generací k ní (stud dětí za jednání svých rodičů apod.). Román je napsán v ich-formě – vypravěčem je sám Michael, který děj provází svými niternými filozofickými úvahami.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2006 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Der Vorleser , 1995
více info...
Přidat komentář
Schlinkova Předčítače jsem si přečetl až poté, co jsem viděl film. Proto si dovolím nepsat jen o knize samé, ale zároveň se dopustím krátkého srovnání.
Teď ovšem ke knize. A k tomu možná nejdůležitějšímu, co se z filmu mírně vytrácí: Kromě toho, že jde o román ukazující různé způsoby vnímání viny jako takové, vedle toho pocitu viny a kolektivní viny, také svébytným způsobem poukazuje i na dvojí stránku některých z těch, kdo se podíleli na holokaustu, respektive kdo se podílí na jakémkoli násilí ve chvíli, kdy se podřizuje povelům. Ačkoli fokus je na bývalé bachařky koncentračního tábora, nejde jen o ně, tohle téma zkrátka přesahuje - Co třeba postava prokurátora, který soudí nacistické zločince? V soukromý milý a příjemný člověk, v práci obviňující a děsivý - nejsou nakonec ti nacisté někdy stejně nečernobílí? V táboře zrůda, v soukromí milovník či milovaná osoba? Otevírá se tu opět otázka, co člověk dělal z nutnosti nebo zatnul zuby a dělal "jen svou práci". Navíc se ukazuje, že každý člověk může mít dobrou a špatnou stránku, které jsou vzájemně naprosto neslučitelné... Přesto obě patří stejné osobě... Jak se, drahý čtenáři, vyrovnáš s tím, že přiznáš nacistické zrůdě z koncentráku lidskost? Tohle jsou zásadní otázky, které autor pokládá, přestože je nevyslovuje. A tyto jsou snad nejvíce znepokojivé a zároveň musely být položeny, nemůžeme se jim donekonečna vyhýbat a zavírat před nimi oči. Je snadné odsoudit celou generaci, jako to udělala generace vypravěčova s pokolením svých rodičů, a jako to ostatně dělá generace snad každá. Je to až tak snadné, že to nemůže být v pořádku.
A teď k tomu srovnání s filmem: Je zajímavé sledovat, v čem je film tolik podobný románu a přesto dost jiný. Zápletka, příběh i množství jednotlivých scén jsou prakticky totožné. Zásadní rozdíl je ovšem ve vyznění. Zatímco film klade důraz na romantický příběh, spisovatel se zaměřil hlavně na morální otázky. A přesto, že kniha nečítá ani dvě stovky stran a děj je podáván zhuštěně až zkratkovitě, dokáže jít v tázání po morálce, jejím smyslu a vině (pocitu viny, odpovědnosti člověka za jiné i sám za sebe) poměrně do hloubky. Jen musí čtenář chtít přemýšlet i nad rámec napsaného a hledat drobné spojitosti v zdánlivě banálně napsané knize (a tím nemluvím jen o těch aspektech morálky a duševního souboje, které autor předkládá čtenáři vysloveně polopaticky, až příliš na přímo)... I díky tomu má (opět oproti filmu) jiné a po všech stránkách nepříjemnější vyznění. Přesto, že končí vlastně úplně stejně.
Kniha mě zasáhla jak nedorozumění mezi lidmi mění život...to mě dostalo...jak on si myslel co pro ni dělá...a ona to brala jako zradu...v životě velmi časté
Nevím, něco mi na příběhu chybělo. I když se tam řeší hrůzy koncentračních táborů, mě osobně vůbec nezasáhl.
Strašně moc dlouho jsem se na knihu těšila a odkládala ji, až na mě vykoukla z regálu a nešla zařadit. Na konec si mě našla sama. Použiji ji do čtenářské výzvy 2020. Ne jako knihu o holocaustu, ale jako knihu, u které se mi nelíbí obálka (nešťastná kategorie, aspoň tedy pro mě)
Z příběhu jsem smutná. Předčítač byl ve své době vzniku jistě knihou právem vyzdvihovanou, oceňovanou a jedinečnou, ale dnes již překonanou. Kniha se četla dobře, příběh ubíhal, ale něco chybělo. To něco je pohled Hany, její pocity, její vina, její nitro. Pak by byla kniha dokonalá.
Kniha Olga mě oslovila daleko víc.
Kam až sahá naše vlastní odpovědnost za lásku? Nejtěžší otázka předčítaná v nejtěžší době...
Uuuuuuf..... Ještě to ve mně nějakou chvíli bude doznívat....
Třeba právě teď prožíváme osudovou lásku. Nebo nás možná zasáhla už dávno, či ji teprve jednou potkáme. Nemusí to zdaleka být ta, s kterou prožijeme celý život, nemusí být naplněná ani úplně šťastná, ale je pro nás něčím, co v nás navždy zůstává, co nás přesahuje. Jako.... tetování na duši.
A o jedné takové je silný příběh Bernharda Schlinka.
"Dost často jsem za svého života učinil to, k čemu jsem se nerozhodl, a neučinil to, k čemu se rozhodl. Něco, ať je to co chce, jedná."
Tentokrát jsem jako první viděla film a ten se mi opravdu líbil....a tak jsem sáhla po knize. Neříkám to často, ale v tomto případě předloha prohrála. Ovšem nápad, jak zpracovat zase trochu jinak to tolik propírané a známé téma, ten se upřít nedá. Hodnotím za čtyři, ale možná kdybych to dávala v opačném sledu, bylo by to i na pět.
Knihou si nejsem jistá. Četla se rychle, ale prostřední část, kdy se zabýváme pocitem viny a neviny, byl težkopádný a i trochu nezáživný. Vlastně ve mně nezanechala žádný pocit, který bych od knihy s tímto tématem čekala. Konec mě překvapil.
Film jsem neviděla, ale podle zdejších recenzí se asi podívám :)
Najprv som videl film, ktorý sa mi páčil. Až oveľa neskôr sa mi dostala do rúk kniha, ktorá sa mi páčila tiež, i keď mi chvíľu trvalo, kým som sa naladil na autorovu vlnu, jeho štýl, tempo, rytmus a cítenie, muzikantsky povedané - na frázovanie. Knižka je to pomerne útla a dá sa prečítať veľmi rýchlo. Dôležité je čítať ju pozorne.
Na první pohled kniha o milostném vzplanutí puberťáka ke starší (cca o dvacet let) krásné ženě.
Hluboko pod ním probleskují pocity mezigenerační viny a vyrovnávání se s ní.
Problémem je, že ona vina začala pouhopouhým plynutím s proudem, které v prvopočátku nevypadá nijak špatně, ale ty konce.
Ty konce, které paralyzují i následující pokolení.
Nechápu pobouření a odsudky některých pokryteckých recenzentů obviňujících autora ze zlehčování a relativizace zločinů nacismu. To bychom mohli úplně stejně odsoudit Styrona za Sophiinu volbu. Předčítač je dobře napsaná novela se silným milostným příběhem, čtivým dějem, spoustou zajímavých myšlenek a jako bonus se v ní skládá hold čtení, předčítání a literatuře vůbec. Doporučuji pro čtenáře, kteří netrpí předsudky z minulého století.
Vynikající kniha. Neotřelý, krásně napsaný příběh. Ani chvilku jsem se nenudila, naopak. Některé věty jsem si četla opakovaně kvůli překrásné volbě a skladbě slov (smekám tedy i před překladem).
Výborný čtenářský zážitek.
Smutny pribeh, ktery ma sve kouzlo. Rekla bych, ze film byl vice zajimavejsi, moc me nebavily cist Michaelovy filozoficke uvahy. Ale proste to tam patrilo, kdo vi, co bych udelala ja...?
Po knize jsem sáhla na dovolené, kdy jsme s kamarádkou přečetly každá to svoje a pak si knihy vyměnily. Ona čte trochu jinou literaturu, a tak jsem si od toho nic moc neslibovala. Knihu jsem přečetla za jeden den. Oba hlavní představitelé byli tak rozdílní a i jejich cesty se rozdvojovaly a protínaly v určitých okamžicích. Konec - smutný. Ale jak jinak může dopadnout příběh o vině a trestu.
Herečka Kate winslet byla obsazena do role Hanny úplně přesně. Během čtení knihy měla pro mně ta knižní Hanna naprosto stejný vzhled jako filmová.Kniha byla zvláštní.Hlavni hrdina hypersenzitivní a bylo pro mně zajímavé sledovat jeho pohled na život od 15 do středního věku
Knihu jsem dostala zadanou jako povinnou četbu, věděla jsem, že se jedná o silný příběh, ale nakonec jsem byla stejně velmi překvapena až jsem to ani nečekala, jak moc je silný. Příběh ve mně zanechal syrový a smutný pocit.
Po dlouhé době kniha, která se mi četla strašně rychle, stránky opravdu rychle mizely.
Hlavní hrdina mi byl sympatický a líbilo se mi jeho vyprávění, nutilo mě to číst stále dál.
Konec mě šokoval, mám z něho pocit úzkosti a žalu. Určitě se mi děj v této knize vryl do paměti. Jsem zvědavá i na film, který mám v plánu zkouknout.
Určitě doporučuji!
Asi jedna z top knih (film jsem neviděl a ani to nemám v plánu)...autor je silný vypravěč v první osobě, ale hlavně jde o perfektní motiv, jak ukázat vyrovnání se s "německou" otázkou v trošku jiném světle..a co je hlavní, žádný happy end
Štítky knihy
Židé zfilmováno milostné romány německá literatura válečné zločiny o knihách nešťastná láska věkový rozdíl partnerů (age gap)
Kniha Předčítač je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 1 770x |
| Čtenářské výzvě | 321x |
| Doporučených | 148x |
| Knihotéce | 386x |
| Chystám se číst | 634x |
| Chci si koupit | 111x |
| dalších seznamech | 20x |
Kniha, kterou jsem četla před lety a na kterou se nezapomíná. Milostný příběh na pozadí otřesných událostí spojených s druhou světovou válkou. Díky silnému příběhu a výbornému jazyku mimořádný čtenářský zážitek.