Pouta
Delphine de Vigan
Nový román u nás již dobře známé spisovatelky nenechá nikoho v klidu: každý z nás si v něm najde strunu, kterou už slyšel znít nebo která v něm stále zvučí temnou ozvěnou. Silná, intenzivní, temná kniha se světýlkem naděje, jejímiž hrdiny jsou naši současníci, je svědectvím o tom, že příčinou zla a tragických osudů nebývají jen války, přírodní katastrofy, nemoci a jiné, většinou těžko ovlivnitelné zásahy „shora“, ale působí si je lidé sami navzájem svou lhostejností, leností, sobectvím, slabostí či nepochopením…... celý text
Přidat komentář
Příběh je pochmurný, ale úsporným jazykem a gradací nutí čtenáře číst dál a dál. Osudy všech osob jsou nám blízké, protože žijí v „naší“ či „okolní“ realitě: alkoholismus, domácí násilí, ztráta zaměstnání, anonymita sociálních sítí, neúplné rodiny (skutečně je střídavá péče pro dítě z rozvedených rodin to nejlepší?), deprese, rasismus, byrokracie… Delphine de Vigan umí.
Naturalistické a přímočaré vyprávění paralelních intimních příběhů, jenž se protínají a odhalují světy, které prožíváme za zavřenými dveřmi našich domovů pod nevyslovenými sliby a nepsanými pravidly. Jedná se o příběh, který autorka bez okolků a kliček podává čtenáři, aniž by jej nutila v něm hledat hlubší pravdy skryté mezi řádky. Na dřeň odhalená opravdovost vyvolávající paletu ponurých pocitů a úvah nad životem (resp. životy lidí), po níž zůstanou emoce. Ano, některé knihy můžete odložit a rovnou číst další, aniž by ve vás hlouběji utkvěly. Tato k nim nepatří. Po přečtení rozhodně zůstávají ozvěny emocí.
Pouta - neviditelné vazby, mlčenlivá věrnost, dluhy v hlubinách naší paměti. Syrově psaná, velmi krátká knížka, plná smutku, beznaděje, a přesto dokáže navodit pocit blízkosti a pochopení čtyř hlavních postav...
Plíživost - když si nevšimneme, že se něco změnilo, nebo naopak když si naopak něčeho všimneme, ale společnost nechce, abychom to viděli. Myslím, že se v tom dokážeme najít všichni.
Opravdu silný příběh který zanechal stopu.
Ačkoliv je kniha velice krátká a členěná mezi jednotlivé postavy není to řečeno nevšímavě, naopak. Celkový obraz je doložen vnitřními detaily, které uzamknou každou stránkou a každý projev do respektujícího ticha, které už nepotřebuje víc dokládat. 5/5
Protože vyhrocené životní situace a prostředí není třeba hrozit. Autorce se podařilo vymezit prostor a neztratit hranice od možného k nemožnému...
Bohužel mě to nechytlo za srdce. Samotný děj sice byl přesně šálek mého čaje, ale bylo to moc stručné. Chyběl mi vnitřní dialog. Bohužel i přes zajímavý děj to ve mně nic nezanechalo.
Smutný příběh. To, co jsem z něj celou dobu cítila asi nejvíc, byla stísněnost. Bezvýchodná. Všechno, co se v knize dělo, mě tiše děsilo, asi proto, že nebylo tak těžké si představit, že něco takového se některým lidem (a dětem) může stát. Žádná oddechovka. Ale rozhodně si chci přečíst i další autorčiny knihy.
Tohle byl vážně zajímavý příběh, který se dobře četl a dal mi hodně věcí, nad kterými se člověk může zamyslet. Opravdu silná kniha, která rozhodně stojí za přečtení.
Kluci jsou křehká stvoření a holky se je snaží zachránit, leč moc se jim to nedaří. V ženách je křehká dušička a ony se ji snaží nerozbít, motají se u toho strachy a při tom leccos "zdemolují". Pouta mezi spřízněnými smutkem a běsy jsou cítit, ale je TAK těžké se k nim přiznat...(a někdy je prozíravé nevypínat telefon).
kdyby slo dat 10 * tak je dam .... tohle svoji surovosti me dost rozsekalo ... kdyz jsem to cetl v autobuse prejel jsem 2x zastavky a pak bloumal po okoli a nebyl schopen trefit zpet
Dalsi autorcina kniha. Jeji styl se mi opravdu libi, strucne, jasne. Dokaze utlou knihou rict mnoho a zasahnout. Tahle kniha je nejsyrovejsi z jejich del. Presto doporucuji a doufam, ze vyjdou dalsi.
Silná kniha, která se dotkne nejhlubších emocí. Rodinu si nevybíráme, a přesto nás s ní poutají neviditelná pouta. Někdy na celý život.
Tak jakože jsem věděla, že tahle útlá knížečka nebude "zalitá sluncem a vše je nádherné", taky jsem jí několikrát v knihkupectví odložila, ale proště na ní došlo. . . .
Za dna večery přečtena . . .byla syrová, smutná, byla o volání o pomoc, kterou není slyšet :-(((.. .jak já tam mam ty děti, tak je to o to horší :-(... . je tam bezmoc . .
Na stranu druhou, i když je psaná z pohledu třetí osoby, máte pocit, že jste v hlavě postav.. . .dává vám prostor k myšlenkám, fantazii, polemikám . . . hold kniha výživná!!!. . a možná ukazuje světlo na konci tunelu a nějakou tu naději.
Tak aspoň, že tak:-)
Hutnost. Sevření. Pouta. V nich věznění - Théo, Mathis, Cécile a Hélène. Takových nás je!
Upřímně řečeno bych knížce opravdu chtěla dát vyšší hvězdičkové hodnocení. Už jen za to, že každý jeden příběh může kdokoli kolem nás prožívat a my o tom nevíme. Za to, kolik dětí musí mít stejné pocity jako Theo. To mě na tom příběhu ničilo.
Ovšem čekala jsem trochu více, i přes krátký rozsah. Nechytlo mě to za srdce tak, jak by mělo.
Tato kniha má nějakých 160 stran, je stručně a výstižně napsaná a najdete v ní dost a to ani nemusíte číst mezi řádky. Kniha je temná, téma neveselé a každý vypravěč má svá trápení, která mohou být zároveň trápeními každého z nás. Je to pro mě až překvapující, jak je možné, poskládat do tak malého počtu stran takový poměrně silný příběh, ve kterém se kde kdo najde.
Doporučuju a dávám 4/5. :-)
Skromne napísaný príbeh, ktorý priamo zobrazuje všetky udalosti a nič nezatajuje. Číta sa to dobre (aj vďaka krátkemu rozsahu), postavy a ich problémy sú predstavené a popísané rýchlo a dostatočne. Asi si k ním nejaký hlboký vzťah nestihnete vybudovať, ale vo všetkom budete mať veľmi skoro jasno. Delphine sa opäť venuje vážnej téme a ako je u nej zvykom, robí to s veľkým umom. Musím sa ale priznať, že u mňa to tentokrát až tak nezabodovalo a nenadchlo ma to. Je to super napísané, má to zaujímavý dej, ale nechalo ma to chladným a nič moc vo mne táto knižka nezanechala. Možno keby bol dej dlhší a všetky udalosti trochu viac rozpísané a prepracované. Za následok to majú asi aj knihy Noc nic nezadrží a Můj boj 1, prípadne možno aj Pod skleněným zvonem, kde boli rodinné problémy popísané omnoho lepšie. Vzhľadom na také vysoké hodnotenia má asi cenu prečítať si túto knihu. Minimálne vám nezaberie veľa času, takže v pomere strávený čas/to čo vám dá, určite stojí za to.
Štítky knihy
francouzská literatura učitelé, učitelky alkohol rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2011 | Ani později, ani jinde |
2021 | Děti nade vše |
2011 | No a já |
2018 | Pouta |
2019 | Vděk |
Kniha Pouta je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 869x |
Čtenářské výzvě | 83x |
Doporučených | 49x |
Knihotéce | 272x |
Chystám se číst | 404x |
Chci si koupit | 103x |
dalších seznamech | 4x |
Tahle kniha je hodně silným příběhem o těžkosti komunikace, o nevyřčených problémech a komplikovanosti vztahů mezi lidmi. Je to silné, syrové a odtažité a o to víc vše působí sugestivněji. Možná i proto, že je to psané hodně zkratkovitě, v náznacích a člověk musí některé věci hledat jakoby pod povrchem. Ale ty zkratky a náznaky právě víc způsobují, že na vás celá tíha příběhu víc zapůsobí. Autorka rozhodně umí psát a kniha za přečtení stojí. Pokud ještě u této autorky váháte, určitě se jí nebojte a zkuste ji.
Já v tuto chvíli bohužel nemohu dát 5 hvězd, i když objektivně by si to kniha zasloužila. Kvalitní rozhodně je a za pozornost jistě stojí. Akorát já ji nečetla zrovna v období, kdy bych se na ni dokázala plně soustředit a nechala ji na sebe plně soustředit. Za jiných okolností bych těch 5 hvězd dala bez váhání, ale teď bohužel nemohu, neuměla jsem se nyní knize plně věnovat tak, jak by si zasloužila. Ale určitě je to ten titul, ke kterému se určitě ještě někdy ráda vrátím a vychutnám si ho.