Postel, hospoda, kostel
Zbigniew Czendlik , Markéta Zahradníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/308902/bmid_postel-hospoda-kostel-CrA-308902.jpg
4
811
285
Není kněz jako kněz – Zbygniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nejdůležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely? Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek. Nahlédnete do soukromí jednoho pozoruhodného muže a zjistíte, jak vnímá mezilidské vztahy, život i Boha. Není vyloučeno, že vás zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.... celý text
Přidat komentář
Velmi hezká kniha rozhovorů - nejvíc se mi líbí otevřenost a upřímnost P.Czendlika
Zpovídaného pana faráře a jeho snah si vážím a tak jsem byl rád, že jsem se mohl s jeho názory blíže seznámit. Zklamán rozhodně nejsem, naopak jsem překvapen, vtipem, otevřeností a kritickým hodnocením činnosti dnešní církve vyjádřené s optimistickou vyhlídkou na působení současného papeže. Rozhodně je dobré číst si o tom, jaký by mohl každý z nás být a jak by mohlo být na světě veseleji pokud bychom byli schopni lépe pochopit jeden druhého, odpustit si naše časté hříchy a hlavně pro potřebné bližní(a to jsme všichni) alespoň trochu něco dobrého udělat.
Ačkoli nejsem věřící, kniha Zbigniewa Czendlika je pro mě knihou názorů rozumného člověka, který rozumí dnešní společnosti a vidí ji celkem reálně.
Škoda, že nemůžu dát více hvězd. Kniha je úžasná. Tolik pravd, mouder, krásných myšlenek pohromadě. Nádhera. Mám ji půjčenou, ale půjdu si ji koupit. Ráda se k ní budu vracet. A jen uvedu na pravou míru nejsem věřící a "černoprdelníky" nemám ráda. Ale Czendlik to je jiné kafe.
Nádherná kniha. Pana Czendlika si nesmírně vážím a jeho názory jsou mi velice blízké. V některých otázkách víry jsem osobně tápala. ale po přečtení této knihy vše zapadlo na své místo a utvrdila jsem se, že jdu životem tou správnou cestou. Navíc jsem si díky ní poopravila i názor na katolickou církev. Moc milé vyprávění, za které moc děkuji. Pro mě je tato kniha takový návod na šťastně prožitý život.
Ten název je příšerný, žádné vysvětlování uvnitř svazku s tím nic nenadělá. Další bod dolů za bulvární novinařinu paní Zahradníkové. Takto významnou a hlubokou osobnost by měl zpovídat rozhodně někdo jiný (třeba Tomáš Němeček?). Navzdory těmto skutečnostem je kniha moc pěkná. Pan farář je rozhodně vtipný a moudrý, byť sám sebe dost podhodnocuje. Dokáže s nadhledem a velkorysostí nahlížet jak na lidské plemeno, tak na církevní nařízení. Nesouhlasila jsem s ním pokaždé, ale i to mi přišlo zajímavé a přínosné. Nad spoustou otázek jsem přemýšlela. Kdyby v mém okolí sloužil mše takový farář, přiměl by mě navštívil kostel.
S první knihou dočtenou v roce 2017 jsem spokojená. Pan Czendlik je velice charismatický muž, který to má v hlavě srovnané a otevřeně, s vtipem a tolik potřebným nadhledem odpovídá na rozmanité otázky - od dětství a mládí přes jeho povolání až po všeobecná témata jako církev a její činnost, papež František, restituce, víra, rodina, tradice nebo česká a polská mentalita. Asi se mi líbila víc první část o jeho životě, ale v té druhé zase oceňuji spoustu zajímavch příhod, příběhů a podobenství, jimiž své názory doplňuje - třeba o nosiči vody, o orlovi mezi slepicemi, o mostu, pod kterým neteče žádná řeka.
"Kázání má být jako minisukně. Krátké, přiléhavé a něco krásného by mělo skrývat."
Kněz Zbigniew Czendlik mi nikdy zdálky nebyl moc sympatický. Rozhovor s ním jsem si přečetla především kvůli tomu, kdo mi knihu daroval. Ale příjemně mě překvapil. Má věci dobře srovnané a v tom, co je důležité, s ním souhlasím. Pokud jsem s ním v něčem nesouhlasila, v průběhu rozhovoru vzhledem k dalším jeho úvahám jsem mu většinou dala zapravdu. A má můj obdiv, že tato kniha dokáže oslovit i ty, kdo jinak církev moc "nemusí". Jejich překvapení nad tím, že i normální chlap může být knězem, signalizuje, že něco u nás (a tedy i u mě) opravdu není v pořádku. Stojí za zamyšlení.
Občas se má mysl vrací do minulosti a předhazuje mi okamžiky, kdy jsem něco udělala špatně nebo mohla udělat a neudělala, někomu ublížila....Pořád mě to tíží a jednou jsem si řekla, že nebudu dělat nic. Ani dobré věci, protože ty se mi občas vymknou a dopadnou neslavně. Těch hříchů už mám jistě tak dost. No a potom se ke mně dostal úplně jiný úhel pohledu.
"Proč se donekonečna obviňovat? Chyby a prohry přece k životu patří! Prostě se zvedni a běž dál."
Na knize nejvíce oceňuji upřímnost a otevřenost. Našla jsem tam i odpovědi na věci, se kterými jsem si nevěděla rady, rozum byl na ně krátký. Jistě to není ničím podložené, protože každý věří tomu, čemu věřit chce a jsou to myšlenky subjektivní. Ale mně se líbí a jsem s nimy spokojená!
Když Pánbůh nechce, abychom někam vstoupili, tak od těch dveří schová klíče...
Všechny myšlenky mě hluboce oslovily, ale tahle nad nimi nad všemi vyčnívá. Překvapivě pokrokové názory, které bych od faráře (a natož polského odchovance víry!) rozhodne nečekala.
Mě kniha nenadchla, pan farář je jistě zajímavý člověk a má na spoustu věcí rozumný názor a potřebný nadhled, ale ve spoustě věcí mi nesedí. Povídání milé, ale jednou stačilo:-)
Tak tahle kniha je pro mě takovým vánočním bonbonkem. Přečetla jsem ji za jediný den, protože jsem prostě nemohla přestat. Pro mnohé katolíky budou možná některé názory nepřijatelné, ale já rozhodně oceňuji tu otevřenost, upřímnost. Kniha je plná zajímavých postřehů, vtipných a poučných příběhu, rozhodně se ke knize ještě vrátím a i si něco vypíšu. Zejména se znovu těším na kapitolu "Ani pingl, ani záchranka", ve které pan Czendlik mluví o Bohu. Jen v této kapitole je mouder na celý zápisník. Kdyby to bylo možné, dám hvězd více. Kniha je skvělá, inspirativní, prostě díky za ni.
Kniha, u které máte chuť si dělat výpisky. Plno myšlenek, krásných přirovnání i vtipného nadhledu. Nechá vás nahlédnout pod pokličku až s nezvyklou otevřeností. Dominik Duka prý prohlásil, že jeden Czendlik pro církev není problém, horší by bylo, kdyby jich bylo deset. A ono je to přesně naopak. Protože přesně takových lidí potřebuje nejen církev ale i svět všobecně co nejvíc. S chutí pomáhat, činit dobro bez nároku, být něčím užitečný a ne jen proplouvat životem. To samozřejmě může člověk i bez víry. Ať si každý zvolí vlastní cestu. Pro věřící může být kniha lehce kontroverzní. Ale přečíst by si ji měl každý, kdo má otevřené srdce. Po dočtení ho mám možná ještě otevřenější, než dřív.
Kniha mě nadchla. Nechtěla jsem jí přečíst jedním dechem, proto jsem si ji pěkně dávkovala- každý den kousek. Jeho myšlenky mě nutili víc se zamyslet nad svým životem, v mnohém jsem se s jeho názory shodla, k některým se možná potřebuji dopracovat (víra v něco x víra v někoho). Je to kniha, ke které se za pár let určitě vrátím :).
Možná jsem neměla chodit před přečtením knihy na jeho přednášky a nesledovat jeho rozhovory v DVTV nebo v Show Jana Krause :D (ráda slyším vtipné historky jednou :D, pak už se směji méně)
"Rozum máme omezený, ale srdce nikoli. Nikdy nemiluji tak moc, abych zítra nemohl milovat více. V lásce nejsme nijak limitováni. V poznání máme své hranice, ale milovat můžeme nekonečně."
Skvělá kniha plná hodnotných a hlubokých myšlenek. Není určena pouze katolíkům (to bych ji ani nezačínala číst ;o), naopak je určena úplně všem, jelikož i pasáže o víře jsou řečeny s nadhledem a velkou pokorou.
Rozhodně doporučuji a ráda se k ní opět někdy vrátím.
Kniha přesně splnila, co slibovala. Rozhovorová forma je čtivá, což platí i o delších odpovědích. Není snad stránky, kde by se nemihla zajímavá myšlenka nebo vybroušený bonmot. Témata jsou různá, od víry přes kněžskou všednodennost až k rozdílu mezi manažerem hudební skupiny a knězem. Rozhodně se nejedná o titul jen pro úzkou skupinu vyvolených intelektuálů, a už vůbec nejde o knihu jen pro katolíky. Dogmatičnost a hrozící prst tady opravdu nenajdete.
Skvělé čtení, nahlédnutí "pod pokličku" moderního faráře. Myslím, že dobře vystihl dnešní způsob života, rodiny i jednotlivců. Ve spoustě věcí jsem se s ním ztotožnila ... opravdu lidem chybí pokora, odpuštění a heslo: žij a nech žít. Dokonce jsem se mockrát pobavila, je vtipný! Prostě takový skrytý návod jak život žít a né přežít.