Posel
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319500/mid_posel-X1r-319500.jpg
4
1457
1457
Představte si, že vám jednoho dne začnou do dopisní schránky chodit hrací karty se zašifrovanými úkoly - máte vstoupit do života úplně cizím lidem a najít způsob, jak jim pomoci v jejich nelehkém osudu. Nevíte, kdo vám karty posílá ani proč si vybral zrovna vás. Jasné je jenom to, že ví o každém vašem kroku a nenechá vás na pokoji, dokud sám nebude chtít přestat. Má vás zkrátka v hrsti. Přesně v této situaci se ocitá Ed Kennedy, devatenáctiletý taxikář, který až doposud dělil svůj čas mezi kamarády Marva, Ritchieho a Audrey (do které je beznadějně zamilovaný), věrného psa Portýra, hraní karet a svou práci, a má pocit, že se už na nic dalšího nezmůže. Ed na svých záchranných misích schytá spoustu bizarních výprasků, ale s každým úkolem roste jeho schopnost poradit si se vším sám a také vědomí, co musí udělat, aby jeho život za něco stál. Vyprávění vás upoutá situačním humorem a trefnými komentáři dospívajícího hrdiny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2016
,
Argo
Originální název:
I am the Messenger , 2002
více info...
Přidat komentář
Velmi originální příběh protkaný zajímavými slovními obraty, ve kterých se Zusak přímo vyžívá. Hezky to plyne a rozmanité životy lidí, které jsou určeny k Edovým poselstvím, jsou opravdu milé.
Je to nenáročná četba, člověk si u ní odpočine a hlavně ji vůbec nechce odložit.
*****
Zlodejka knih me nadchla natolik, ze jsem zatouzila precist si neco dalsiho od Markuse Zusaka. Volba padla na Posla.
Bala jsem se hrozne moc, ze budu zklamana, ze neni mozne, aby i jeho dalsi kniha byla tak super. A ona skoro byla. Zlodejce bych dala 110 %, Poslovi "pouhych" 100 % :)
Kazdy pribeh poselstvi seslany na zivotniho losera Eda me hrozne bavil. Zajimalo me, jak se se vsim popere on a jak osoby z jednotlivych pribehu. Normalne byvam lehce zhnusena z happyendu, ale tady byly vsecky tak krasne, nepateticky popsane, ze mi ani v nejmensim nevadily.
Markus Zusak se timto u me zaradil mezi Autory s velkym "A" a ja se budu nesmirne tesit na dalsi knihu od neho.
Tato kniha si jednoznačně zaslouží svých 5 hvězd a autorova tvorba jedničku s hvězdičkou! U čtení jeho knih je mi jasné, že nepůjdu brzy spát, nebudu jíst, ani pít...budu se unášet vlnou příběhu a hltat děj, který je tak nepředvídatelný jako naše budoucnost a o to víc vás samotný závěr této knihy naprosto dostane! Po dočtení knihy jsem dlouze seděla mlčky a v hlavě si přemítala celý děj tak, aby se mi vryl do paměti tak hluboko, jak jen to jde. Myšlenka pomáhat lidem, byť i malými službičkami, které přijdou ostatním jako naprosto bezvýznamné a přitom mohou změnit osud člověka.........to je to, co bychom měli všichni pochopit! Nebo se mýlím, pane autore???
Od autora jsem již četla Zlodějku knih a ta patří mezi mé TOP 10. Chtěla jsem si od něj ještě něco přečíst, protože Zlodějkou jsem byla uchvácena. Nicméně nebudu srovnávat, protože každá kniha je podle mě naprosto odlišné dílo a byla by to stejná blbost jako srovnávat svoje vlastní děti.
Je to hodně dobrá kniha. Moc se mi líbí autorův styl psaní, krásné slovní obraty a popisy. Zhruba v polovině si mě knížka tak vcucla, že jsem rezignovala na spánek a dočetla ji na jeden zátah. Ta se nečte, ta se prostě hltá. Všechny postavy si zamilujete, přestože jsou tak "obyčejní". Nejvíc mě pobavily rozhovory s Portýrem. Jen konec mě trošičku zklamal, no zklamal, to ani ne, spíš jsem mu tak úplně neporozuměla. Nicméně poselství jsem pochopila naprosto jasně. A proto si myslím, že nejvíc může kniha dát mladým lidem, co si připadají příliš obyčejně a může být impulsem, aby s tím něco udělali. Pro ostatní je to krásné milé čtení, co chytne a nepustí.
Knížka se mi líbila, je to příběh k zamyšlení. Jen konec mě trochu zklamal, přišel mi moc překombinovaný, proto 4 hvězdičky.
Pěkné velké písmenka a obča vtipné. To jsem přeně hledal. Jen jsem asi nepobral ten konec... Možná tím, že jsem to dočítal k půlnoci na zahrádce u xx piva a ještě v originále. Ale jako fakt. Vysvětlete mi to někdo.
Knížka mě od počátku vtáhla do děje svou specifickou atmosférou a Ed si brzy získal mé sympatie. Některá poselství byla opravdu dojemná, jiné zase poněkud bolestivé, všechna poselství ale měla něco do sebe a přiměla k zamyšlení. Konec mi přišel trochu zvláštní, ale to nic nemění na celkovém velmi příjemném dojmu.
Mne sa kniha páčila,zaujala ma tá myšlienka,ktorá knihu robila tajomnou celý čas.Keby každý človek pomohol aspoň jednému ďalšiemu,nebolo by na svete krajšie? Trochu mi to pripomenulo "Pošli to ďalej"...
Četlo se mi to docela ztuha. Myšlenka byla zajímavá, ale nějak jsem si nerozuměla s Edem.
Divný pavouk.
Za mě "neurazí, nenadchne".
Než jsem si knihu vzala ke čtení já, přečetl ji a zhodnotil můj manžel Lukáš a pověděl mi, že to není dobrá kniha. Dala jsem tomu ale šanci s tím, že 1) nemusím mít s Lukášem nutně stejný vkus a 2) nesmím to srovnávat s dokonalou Zlodějkou knih - a tady je výsledek mého čtení:
Vzala jsem to celkem jedním dechem a většinu knihy jsem se s názorem mého Lukáše nemohla ztotožnit, ale pak přišel závěr a já jsem se dlouho nemohla rozhodnout, jestli je tak geniální nebo tak hloupě uplácaný. Nakonec hodnotím konec knihy skoro jako kýč, i když předchozí větší část je celkem dobrá, spíše oddechová, ale milá.
Zusakovi ale určitě ještě dám šanci a něco si od něj přečtu, protože Zlodějka byla skutečně top!
Znáte to. Jsou knížky, které byste nejraději přečetli znovu tak, jako byste je četli poprvé. A tohle je jedna z nich. Sympaťák Ed si vás získá už na začátku knihy a jsou chvíle, kdy nevíte, kdy přestat číst. Současně celkem jednodušše psaná kniha, tak akorát humorná i vážnější, která v sobě ovšem skrývá mnohem víc, než jen pouhý příběh.
„Je dokonalý, jak drsná někdy může bejt pravda. Člověku nezbejvá než to obdivovat. Obvykle chodíme po světě a neustále si věříme.” "Jsem v pohodě," říkáme. "Mám se dobře." Ale sem tam člověka dostihne pravda a nemůže se jí zbavit. Tehdy si uvědomí, že někdy ani tak nejde o odpověď - jde o otázku ...“
A přesně tak jsem tento příběh vnímala, ... je to příběh o tom, že každý z nás si s sebou nese svůj vlastní příběh, který vůbec nemusí být odhadnutelný na první pohled, .... je to příběh o tom, že bychom se měli kolem sebe lépe dívat, protože každý by nejspíš viděl něco z toho, co viděl Ed ... je to příběh o tom, že někdy stačí opravdu málo a přesto je možné dát druhému opravdu hodně ... jde jen o to, jestli jsme ochotni „dát“ ... nebo jen přihlížet ...:-).
„V tom jediným okamžiku vidím ubohou podstatu svýho života. Holku, kterou nemůžu dostat. Poselství, u kterejch mám pocit, že je nedokážu doručit… Ale pak se mi v očích najednou objeví odhodlání.“
Ed je naprosto průměrný a vlastně trochu nezajímavý devatenáctiletý kluk, který má pocit, že se k ničemu nehodí a nemůže nic pořádně udělat, který nakonec pochopí, že každý může něco dokázat, a nemusí to být zrovna záchrana světa, může to být klidně zdánlivá maličkost, která ale někomu může změnit život ...
... líbilo se mi, že byl příběh psaný nespisovnou mluvou, protože k 19ti letému klukovi z malého města, hledajícímu smysl svého života, to prostě patří ... líbilo se mi, že měl příběh své pomalé a stálé tempo, a že nám, čtenářům nezbývalo, než se mu přizpůsobit ...líbilo se mi, že nás příběh nutí leccos si domyslet, s příběhem si hrát a zapojit vlastní fantazii, ... líbilo se mi, že ve mně vzbudil nejednu emoci, ... že jeho hlavní síla je v myšlenkách, které se tím stálým a pomalým tempem objevovaly při každém otočení stránky ... a že je na každém z nás, kolik si jich z tohoto příběhu odneseme :-).
„Lidi jsou někdy krásný. Ne tím, jak vypadaj. Ne tím, co říkaj. Jenom tím, co jsou.“
Zusak opět přišel s velmi originálním námětem. Jeho styl vypravování a nápady se mi hrozně líbí, knížka je pak pro mě trochu jako droga a já se vždy těším, až budu mít zase volnou chvilku a přečtu si další stránky. Občas jsem přemýšlela, jaký úkol by byl přidělen mi, kdyby mi karta přišla.
Někdy stačí hodně MÁLO k tomu aby člověk někomu pomohl hodně MOC (třeba jen koupit mátovou zmrzlinu). Je těžké říci, čí příběh byl nejkrásnější, všechny měly něco do sebe, ale mojí srdcovkou je Milla a Marv.. a Tatupuovi.. a Angie.. a Sophie...a vlastně všichni!
Nádherná kniha! Než jsem knihu dostal do ruky, zaujal mě nápad ohledně karet s úkoly. Zajímalo mě, kdo ty karty posílá, ovšem při čtení knihy jsem si uvědomil, že POSELSTVÍM knihy je úplně něco jiného.
Na této knize je NĚCO opravdu krásného.
Navíc dobře se mi četla, má pěknou myšlenku a prostě se mi líbila :)
Je to má první kniha od tohoto autora a nevím, jestli si přečtu další. Kniha byla dobrá, nicméně taková nemastná neslaná. Nápad samotný byl úžasný, ale zpracování už moc ne. Hodně mi vadili skoky ve vyprávění. U některých pasáží jsem se nasmála, například když Ed mluvil se svým psem.
Také jsem četla nejdřív Zlodějku knih, která je výborná, neměla jsem jsem přehnané očekávání a knížka se mi líbila. Je dobře napsaná, čtivá, celkem i napínavá, sice lehce nadnesená, ale dá se to překousnout. Jen ten konec je tak trochu doztracena. Ale myslím, že hlavní poselství knížky je dobře srozumitelné a o to hlavně jde. Dávám 5 hvězdiček!!
Po pravdě jsem čekala více, protože Zlodějka knih je u mě bezkonkurenční jednička. Kniha se četla dobře, celkem zábavná. Akorát souhlasím s níže uvedeným, že nějaký hlubší dojem nezanechala.
Schválně jsem si mezi geniální Zlodějkou knih a Poslem nechala velký časový odstup. Přesto mě ale kniha moc nezaujala a předpokládám, že na ni do týdne zapomenu. Na rozdíl od ostatních jsem v příběhu žádný větší smysl nenašla a myslím, že z tématu se dalo vytěžit více. Četla se však dobře, talent se autorovi upřít nedá.
Štítky knihy
přátelství humor australská literatura karty anonymní dopisy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Bravo! Jedna z nejlepších knížek, které jsem za poslední dobu přečetl. Vlastně ani nevím jak jí popsat, zařadit do nějaké kategorie jí ani nejde. Byl to dost relax číst tuhle knížku, krásně se četla, hezký příběh. Ale hlavní je to, že je velice inspirativní, poučná a na mě to působilo plnou vahou, protože jsem si uvědomoval že takhle to klidně někde může fungovat, že takoví lidé tady skutečně mohou chodit mezi námi a podobné příběhy jsou na denním pořádku. Knížka ukazuje jak jsou lidé lhostejní k ostatním, že každý má nějaké tajemství, které se nedá odhalit na první pohled a že každý potřebuje nějak pomoct a přitom může stačit naprostá maličkost, trošku zájmu nebo malého dobrého skutku. Knížka vede k zamyšlení o smyslu života a o tom jak ho zlepšit.