Podbrdské ženy

31.05.2020

Obsáhlá historie jednoho rodu, která nás provede celým staletím. A ukazuje, že i když žijeme v různých dobách, stále toužíme po stejné věci - spokojeném životě.

25.05.2020

Kniha se mi líbila.. ačkoliv byla poměrně větší část knihy hodně smutná.. Tři ženy, tři generace, trpěly všechny, jen každá trochu jinak.. Na pozadí dějin od první světové války dodnes.. malé vesničky pod Brdy, staré chaloupky, louky a pastviny, bylinkami vonící půdy, německé tanky, ruské tanky, nesvoboda a vysvobození.. Moc doporučuji

22.05.2020

Depresivní příběhy žen jedné rodové linie. Úplně mi to připomnělo Heřmánkové údolí. Trpké odevzdání nést svůj úděl. Ale velmi dobře se čte, od knížky se nedá odejít. Asi se nebude líbit každému, tahle literatura je spíše pro starší čtenářky.

21.05.2020

Krásná kniha, nemohla jsem se od ní odtrhnout.

19.05.2020

Po dlouhé době kniha,kterou po dočtení nechávám "doznít".....Přečetla jsem na jeden nádech.Nedala se odložit a dávkovat.Pro mě zážitek.

18.05.2020

Kniha se mi moc líbila,byla smutná,ale byla v ní i naděje... když jsem knihu četla,jako kdybych byla součástí.

17.05.2020

V podstatě dobře, čtivě napsané. Ale alespoň pro mě neskutečně depresivní. Plus jsem asi kvůli názvu čekala, že z knihy bude víc cítit Brdske "genius loci", což se bohužel nestalo.

12.05.2020

Krásná a čtivá kniha.Mám moc ráda takovéhle přiběhy.Ženy to dříve opravdu neměli lehké.

Moc pekna knizka

29.04.2020

Dost deprimující čtení. Přes generace jdoucí stejný typ uzavřené poddajné ženy s minimálním sebevědomím, utápějící se bez špetky radosti v trpkém životě a postrádající lásku, kterou sama neumí dávat. Osudy jednotlivých hrdinek dost splývají. Zapracování obecných historických události do děje se příliš nezdařilo. Největší emoce tak vzbuzují zbytečně vypjaté pohřební scény, při kterých čtenářovo oko nezůstane suché.

10.04.2020

Kniha je velmi čtivá, má poutavý děj, věrně vykreslené postavy, které si buď zamilujete, nebo je nenávidíte. Silný příběh o ženském údělu, který byl a je často hodně tvrdý a beznadějný.

29.03.2020

Tohle je jedna z knih, která se po dočtení neodkládá lehce. Musí se nechat doznít. Min.čtyři dny jsem nemohla začít číst jinou. Hlavou jsem byla stále na statku s hrdiny knihy. Emilky mi bylo líto nejvíc, to jsem kolikrát pro slzy na čtení neviděla. Ženy opravdu neměly po staletí lehký život, bída, dřina a bezpráví je dávno zapomenuto...
Podobně silně mě oslovilo Heřmánkové údolí. Obě knihy doporučuji a těším se na EUGENII.

27.03.2020

Rodinná sága o osudech tří žen z jedné rodové linie je krásným čtenářským zážitkem. Přesto mi při čtení i dočtení zůstává tíživý a smutný pocit. Kniha o nelehkých letech na vesnici během několika režimů. Emilka, Jana a Johana, tři ženy, tři osudy. Na prvotinu opravdu zdařilé, jediné co mi úplně nevyhovovalo, byly různě dlouhé časové úseky – jedna kapitola po dnech, další po měsících či letech.

27.03.2020

Román o mém rodném kraji, takže pro mě velmi osobní záležitost. Velmi se mě dotkl příběh Emilky. V té době tak pravdivý... a tak smutný.

13.03.2020

Když jsem knihu dočetla, řekla jsem si UF. Obsah příběhu je moc pěkný, zajímavý. Je barvitě popsána nejen doba, v které se to odehrává, ale i postavy a drobné detaily, které mám na knihách ráda. Prožívala jsem vyprávění s každou hrdinkou zvlášť a poznala jsem v tom osudy mnoha žen, které mám kolem sebe. Život není peříčko a zvlášť mi ženy to nemáme někdy opravdu jednoduché. Začátek knihy mne velice zasáhl - hrdinka navštívila psychologa a při sezení zjistila, že se nemůže opřít o ženy z předchozích generací, a že se ony opírají o ni. Mám stejnou zkušenost. Je jen na každé z nás, jestli s tím něco uděláme a změníme to. Autorka si vybrala téma, které je mi blízké. Eugenie je krásná kniha a tato také,takže se těším na další. A moooc doporučuji.

12.03.2020

Na to, že toto je přesně můj žánr jsem u knihy trpěla. Stále jsem čekala, až se děj někam pohne nebo až začne dávat smysl. Skončila jsem na stránce 373 (z 478) a nejsem schopna dočíst.. Tak možná časem, třeba nakonec změním názor.

09.03.2020

Velmi pěkně napsané, četla jsem jedním dechem.

07.03.2020

Strašně jsem se při čtení kroutila, tolik klišé jsem dlouho neviděla. Miluju přitom rodinné ságy, realismus, naturalismus, psychologickou prózu. Toto nebylo nic z toho, taková trochu snaha o velkou literaturu. Jedna z mála knih, které jsem nedočetla.

05.03.2020

Mám ráda rodinné ságy vyprávěné z pohledu žen a od knihy jsem proto měla velká očekávání. Ta se ale bohužel nenaplnila. Ženské hrdinky jedna jako druhá, pořád vyděšené, svázané konvencemi a v zajetí sobeckých proutníků, které si vzaly za muže, a věčně nespokojených otců či tchánů. Své děti tyto ženy většinu času popisují jako břemeno, práci navíc. Dějiny 20. století zde probíhají jen kdesi za oknem jako další zdroj úzkostí. Odevzdanost hlavních hrdinek, které problémy neřeší, a jedinou obranou je tichý pláč do polštáře, a mají neustále sevřená hrdla/hrudníky/žaludky úzkostí a obavami, ale nikdy se ani nepokusí cokoliv změnit, už mi ke konci pořádně lezla na nervy.