Playground
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277408/bmid_playground-sJf-277408.jpg
3
1530
1530
Přístavní město plné násilí je nebezpečné místo. A ze všeho nejnebezpečnější je dětské hřiště. Jasmin Pascalová-Andersonová má hodnost poručíka švédské armády. Během mise NATO v severním Kosovu se její jednotka ocitne v boji. Jasmin ztratí dva ze svých mužů a sama je těžce zraněna. Na minutu a čtyřicet vteřin se jí zastaví srdce, načež je znovu přivedena k životu. Po probuzení mluví o své zkušenosti z klinické smrti: byla převezena do tajemného přístavního města, které představuje přechod mezi životem a smrtí a panuje v něm krutý a nespravedlivý systém. Jasmin je ze svých zážitků zmatená a rozrušená. Co se jí stalo během těch vzácných vteřin, kdy se jí zastavilo srdce? A jak se jí podařilo z města uniknout a vrátit se do života?... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Playground , 2015
více info...
Přidat komentář
Zklamání nad zklamání. Knihu jsem si pořídila kvůli jména Kepler...
U knihy Playground mi došla jediná věc: K čemu oba autoři potřebovali a použili nálepku fantasy.
Pokud v knize píšete scénu o zabití sedmilétého dítěte sekyrou a jsou tam další brutální prvky, nad kterými se čtenáři obrací žaludek naruby, udělejte z toho... fantasy! A všechna hrůza půjde (?) mimo vás. Však tohle není realita, že?
Fantasy souvisí (světe div se!) se slovem fantazie, týká se snění, zamyšlením se nad spravedlností, dobrem a zlem, týká se věcí vyšších, není pouze řemeslným popisem brutality, která zamýšlí šokovat čtenáře. To zavání pachtěním se po laciném humbuku a prodejnosti za každou cenu.
Ke ztotožnění se s hlavní postavou chyběla bližší perspektiva. Vypravěč byl hrdince příliš vzdálený, dokonce občas viděl i do hlavy jiným postavám a za zavřené dveře. Záměr nebo začátečnická chyba?
Kniha je sice dobře napsaná, přesto byla pro mě velkým zklamáním. Nepřinesla mi vůbec nic, neobohatila mi volné chvíle ani nepovznesla mysl. Lepší by bylo, kdybych ji bývala nečetla.
Dost jsem přeskakovala odstavce a jednotlivé stránky, nějak mě to nebavilo, a stále jsem čekala kdy se tam objeví Joona Lina :-(
Jinak po přečtení mám smíšené pocity z toho že se po smrti opravdu dostanu do nějakého čínského přístavního města - no je to docela strašná představa
Jako matka dvouletého syna jsem knihu četla s mnoha smíšenými emocemi. Jen při pohledu na její obal jsem se cítila nepříjemně a musela ji co nejdříve dočíst. Každopádně konec knihy se dal očekávat, což je škoda. Téma bylo zpracované pěkně, nechybělo v něm napětí. Spolu se Stalkerem mě oslovila nejvíc.
Patřím mezi velké milovníky Larse Keplera, a ještě se mi nestalo, že bych se sérii ve které je policejní komisař Joona Linna spálila, ale i když jsem manželskému páru věřila v jejich další práci a nikdy bych nesrovnávala Playground a jinou jejich knihu ze série, to se prostě nedá. Důkazem toho je Playground, neměla jsem od knihy přehnaná očekávání a byla jsem zvědavá. Co nás čeká po smrti, existuje druhý břeh? Každý věříme v něco jiného a po přečtení téhle knihy věřím, že existuje přístav. Páni, tohle byla jízda! Je pravda, že trošku trvá než se začne něco pořádného dít, než se Jasmine vrátí opět do přístavu, ale nevidím v tom zase tak velký problém, přece jen čtenář by měl Jasmine poznat trochu lépe, jak funguje v běžném životě apod. Větší problém jsem viděla v jiné části knihy, někdy okolo 150 stránky, kdy mi Jasmine začínala lézt krkem a měla jsem trochu problém se v tomto stádiu začíst, jenže pořád nesmíme zapomínat, že jde o Keplera, takže i když mě to z počátku nechytlo, pořád vás to nutí číst, otáčet jednu stránku po druhé, kapitoly jsou krátké, jasné a končí v tom nejhorším možném případě nebo vlastně v nejlepším? Prostě vás to nutí číst, což je hlavní rys každé keplerovky. Systém fungování v přístavním městě je vymyšlený špičkově a celkově to funguje skvěle a to nejsem velký milovník čínské mytologie. Jasmine by jste v mnoha ohledech nakopli do zadku a na můj vkus jí dost dlouho trvalo než se začala chovat jako člen armádní jednotky, ale i přes její mouchy jí člověk musí držet palce. Nejzajímavější postavou je bezpochyby Tching, pokaždé když se objevil na scéně mělo to hned větší šmrnc, jeho laškování, vtipkování a jednoduše mě bavil. Vzhledem k tomu, že Playground má být také na pokračování, upřímně doufám, že se s ním ještě potkáme. Playground má všechno co by měl mysteriózní thriller mít a touhle knihou si Kepler ostudu neudělal.
Líbí se mi, že nakladatelství Host pojalo Playground jako samostatnou jednotku a tím pádem ač je to keplerovka má to odlišné kapitoly a zrovna tak styl písma. Má to rysy Keplera a to je tak všechno, Joonu Linnu v tom nehledejte a že jsem jeho velký milovník a obdivovatel, tady mi nechyběl i když jsem očekávala, že bude. Takže Lars Kepler opět překvapil.
Kniha byla pro mě velmi zajímavá,už tím,že tam nevystupuje Joona Linna. Pravdou je,že téma bylo úplně jiné,než na jaké jsem u Keplera zvyklá,ale nebylo to zase nejhorší. Jasmin mi přišla docela sympatická. Chtěla vlastně ochránit jen svého syna za jakoukoli cenu.Taky je pravda,že nikdo z nás přesně neví,jaké to na "té druhé straně" je a jak bychom se zachovali my.. Přemýšlela jsem proto zda dát 4* nebo 5*,ale jak už psala níže jana1976,tu 5* jsem si schovala pro mého oblíbence Joonu.. :-)
Kniha velice zajímavá námětem, bohužel to nebyla kniha přesně podle mých představ. Neskutečně natahovaná, příliš moc zbytečných postav. Nicméně za přečtení to určitě stojí.
Nejdřív jsem byla trochu v rozpacích a zklamaná. Nečekala jsem takové téma. Začetla jsem se a musím uznat, že i když je to jiný šálek kafé, čte se jedním dechem a nemůžete se odtrhnout. Přemýšlela jsem při hodnocení nad 5*, ale tu jednu nechávám pro Joona.
Námět super, ale podání bylo takové nemastné neslané. Asi bych ocenila i méně stran, přišlo mi, že se děj pomalu táhne. I když musím uznat, že ty kraťoučké kapitoly se četly dobře.
Strhující, velmi čtivý příběh, chvílemi tak napínavý, že ho nešlo jen tak odložit. Některé pasáže byly dost drastické. Mám spoustu nejasností, co se týče hlavní hrdinky a vůbec se mi zdály některé pasáže nedomyšlené-zbytečné. Hodnotím třemi hvězdičkami
Jsem z této knihy mírně na rozpacích a to jsem jí ještě ani nedočetla.Jsou tam pasáže,kdy člověk chce číst dál kvůli vývoji děje a pak jsou pasáže,kdy chce člověk knihu odložit a ve čtení nepokračovat.Teď jsem ve fázi,jestli se ke knize vrátit a vůbec jí dočíst.
Od autorského dua Kepler je to moje první přečtená kniha, takže nemám srovnání, které tu v ostatních komentářích často vyznívá nelichotivě. Ponurá atmosféra čínského města mrtvých byla opravdu působivá. A jinak je to prostě adrenalinová jízda, boj o život. Jasmin má kliku na potkávání těch správných lidí, kteří jí pomohou nebo dají informace, když má záchvat laskavosti a podaruje kluka koblihami, v budoucnu se jí odmění, jako v pohádce. Celkově mi přišla jako sobecká potvora (Tching), ale jinak by zřejmě neměla šanci. Nesedl mi ten korupční motiv. Návraty do města, jak se Jasmín zachtělo, to už na mě bylo moc, opakovaně zastavovat srdce, to není jako jít spát v pradědečkově noční košili.
Největších 5 z 5 jaké jsem kdy dala. Ten příběh je strhující, napínavý, nelze ji odložit. Někdo napsal, že se na Joonu nehrabe, ale ty knihy se nemůžou porovnávat. Tamty jsou o hruškách a tato o vejcích.
Kniha se mi líbila,byla napínavá a čtivá.ale hlavní postava hrozné tele,na to že bojovala v Kosovu tak nic nepředvedla,a nechápu proč si přenesla skalpel a pak ho hned ztratila, schovávala žiletku a taky ji nepoužila a ty ostre kůly co tam chystali a nic z toho a tak dále.
Za mě Joona nastavil až moc velkou laťku, takže mě kniha moc nenadchla. Co se mi líbí, tak je vidina toho "bezvědomí" života, což bylo krásné a skvěle vymyšlené. Ale Joona je prostě Joona :)
Je to neco jineho, zajimavy namet... Kazdopadne jsem pri cteny obcas musela preskocit par stranek , nektere pasaze mi prisly jen pro otrle natury....asi tim ze do toho byli zatahnuty detske postavy a me materske srdce plakalo
Vůbec to nebylo špatné. Joona Linna tam sice nebyl, ale to neznamená, že se knížka nepovedla.
Líbil se mi příběh i styl vyprávění a protože jsem nic moc neočekávala, tak nejsem zklamaná.
Nesmíte čekat jakoukoliv podobnost s ostatními knihami od této autorské dvojice, protože to je zcela jiný žánr, ale zase naprosto mistrně napsané, vše má spád a od knihy je těžké se odtrhnout
Štítky knihy
boj o přežití švédská literatura zombie posmrtný život
Snažím se číst každou knihu, která se mi dostane do rukou. Tato autorská dvojice si užívá krvelačné vraždy i zabité policisty. Playground je výjimka. jde o pokus o sci-fi, i když si na nedostatek krve nemůžete stěžovat. Pěkné čínské reálie, ale celkově nic, kvůli čemu by si měl čtenář příběh přečíst opakovaně. Po přečtení jsem si musel dát pár normálních knih na spravení nálady.