Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29861/mid_spolecenstvo-prstenu-qqi-29861.jpg
5
8806
8806
Pán prstenů série
< 1. díl >
Společenstvo prstenu je prvním dílem spletité ságy, v níž hlavní roli hraje kouzelný prsten, jehož přičiněním se hrdinové dostávají do odvěkého sporu mezi silami dobra a zla. Příběh se odehrává v bájné Středozemi a volně navazuje na děj knihy Hobit, na jijíchš stránkách Tolkien poprvé rozezněl temné i jásavé struny své imaginace. Společně se členy Družiny Prstenu prožijí čtenáři nezapomenutelná dobrodružství, stanou se svědky nelítostných bitev, navštíví kouzelné kraje a seznámí se s elfy, trpaslíky, obry, draky a dalšími pohádkovými bytostmi — především však s hobity a jejich ochráncem, moudrým čarodějem Gandalfem…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2001 , Mladá frontaOriginální název:
The Fellowship of the Rings , 1954
více info...
Přidat komentář
Úžasná kniha z mnoha důvodů. Beru je jako celek, dávám 5 hvězd každé knize této trilogie. Samotné by přece byly nesmyslné, je to jedna kniha, rozdělená na tři díly. Koneckonců v anglickém originále leckdy vycházela jako jediná kniha.
Pán prstenů. Jako dítěti se mi tohle dílko od pana Tolkiena vrylo hluboce do paměti. Dlouhé hodiny strávené v houpací síti na zahradě, nos zabořený v knize a zahrada kolem mě se s přečtenými stránkami měnila na krajiny popisované v knize... I dnes, jako dospělý se do světa Středozemě vždycky rád vracím ;) Vzdávám hold panu spisovateli s velkým S!
Poté co jsem viděla film, věděla jsem, že si přečtu i knížku. Nikdy mě Pán prstenů nelákal, ale zjistila jsem, že je to skvělé dílo. Určitě se v nejbližší době vrhnu na druhý a třetí díl.
Výborná záležitost, co psát k tak slavné knize než jen, že se těším, až to budu číst znova s děckama;)
Když jsem dočetla Hobita který u mě absolutně zabodoval už jsem se hrozně těšila na Pána prstenů.Ale když jsem přečetla cca 30 stránek odložila jsem knihu na stoleček.Když teď tak čtu většinou pochvalné komentáře mám nutkání popadnout znovu knihu a s původním nadšením konečně zjistit jak na mě celá kniha zapůsobí tak asi zase zacnu :) .
Ťažkopádna kniha s ešte ťažkopádnejším prekladom z roku 1991. Osobne by som ruky nohy dolámal tomu, kto dovolil v autorskom zákone prekladať mená postáv a miest, pretože občas to prekladateľ tak prestrelí, že mi je ťažko na žalúdku ... a tak je to aj v prípade tejto nešťastnej knihy a ešte nešťastnejšieho prekladu. Toto fantasy je už od svojho prvopočiatku nepodarok, ktoré malo len tú výhodu, že bolo jedno z prvých a neskôr sa masovo rozšírilo, hoci mu to trvalo veľa veľa rokov. Príbeh sám osebe nie je zlý, avšak pod prívalom kvetnatej "mluvy" sa stráca. Škoda. Oproti síce bachratejšiemu no čitateľnejšiemu fantasy od Georga Martina je pre mňa Tolkienov Pán prsteňov nepodarkom.
Trilogia Pana prstenov, zacina tam kde Hobit konci a nemyslim tym len dejovo. Je to dielo pisane pre odrastenejsich citatelov, su to sirsie pasaze venovane vykresleniu nadherneho a divokeho sveta Stredozeme. To co mnohy citatelia chapu ako negativum, ja vidim ako klad, predstavivost potrebuje nacrt sveta a pomerov v nom. To co my chyba vo filme je zlozitost vztahov medzi jednotlivymi rasami Stredozeme a ich spojenim sa v boji so Sauronom a nielen v tom fyzickom, ale aj duchovnom. Dodnes z tejto schemy cerpa mnoho fantasy knih, napate vztahy medzi trpaslikmi a elfami. Elfovia ako rasa nadpozemskych bytosti, ktorych je tazko pochopit aj pre ludi, ktory k nim mali najblizsie. Kazda z ras hovori inym jazykom a pise svojim vlastnym pismom, rozdiely medzi Hobitmi za Brandivinou a pred nou.To vsetko a este viac dotvara preciznost Tolkienovho Pana Prstenov do dokonalosti.
Uvedení do příběhu se povedlo moc. Je pravda, že v knize je spousta popisů a je pravda i to, že jsou zdlouhavé (ale na rozdíl od Feuchtwangera jsem neměla chuť něco přeskakovat, křičet zoufalstvím, co jsem si to vybrala na referát, nebo knihu rovnou zahodit.) - jak jinak si ale můžeme prohlédnout svět, který Tolkien nosil v hlavě a my ho s ním neviděli?
Naštěstí jsem první četla knihu a až poté se podívala na film. Kniha je po jazykové stránce těžká, obsahuje hodně popisných pasáží, ale čte se výborně. Jak už zde bylo několikrát řečeno, hrdinové jsou bohužel "nesmrtelní" a kromě toho, že hobiti milují jídlo, nemají téměř žádné potřeby. I přesto patří tato kniha mezi základy fantastiky a srdcové záležitosti spousty fanoušků. Já se s hrdým srdcem hlásím mezi ně.
já mám ráda fantasy, sci-fi.. a mám ráda filmy pán prstenů...ale u knihy jsem nevydržela... Opravdu ale opravdu nevydržím číct 6 stránek o popisování krajinky a broži v trávě :-(
Největší problém je asi v tom, že jsem nejdřív viděl film. A nebo je to možná i dobře, protože Peter Jackson je bůh, který dokázal tuto knihu odvyprávět v daleko atraktivnějším provedení. Víte, tak strašně jsem se těšil na okamžik, až ukončím školu a já si konečně přečtu Pána Prstenů, jenže ono mě to uspávalo! Podle mě by knize prospělo zkrátit jí min. o 200 stránek a všechny ty básničky a písničky. Neříkám, že ty detailní popisy postav, přírody a děje jsou špatné, ale jsou až příliš zdlouhavé a mnohdy zbytečné. V tomto je naprosto ideální Hobit, který prý byl v době vydání naprosto zapomenut z důvodu úspěchu Pána Prstenů, což je paradox, protože se čte jedním dechem a je tak kouzelný, jak jen je to možné. Každopádně, asi v polovině knihy jsem čtení vzdal, stránky opatřil záložkou a odložil nejslavnější dílo pana Tolkiena na neurčito. I tak by mé hodnocení přes veškerou kritiku činilo 4 hvězdičky, protože to je skutečný klenot fantasy literatury a já mám to štěstí, že vlastním sérii vydání s úchvatnými ilustracemi Alana Leeho, jejichž prohlížení mi kolikrát zabralo více času a přineslo více radosti než čtení samotné...
Tolkienův styl psaní je úplně geniální, ale vadí mi jak jsou hrdinové nesmrtelní a nepřemožitelní, prostě není to Hra o trůny, kde jsou lidé běžní a obyčejní a nikdy neví co je čeká, tady sice taky né, ale vždy z toho vyváznou celý jen lehce pochroumaní, krom Gandalfa Šedého x)
Tahle kniha to bohužel u mě "odnesla" asi za celý fantasy žánr. Je opravdu jen velmi málo knih, které jsem v životě nedočetla a tato patří k nim. Možná jsem se k ní dostala příliš brzy, nevím (5. třída ZŠ), ale vzhledem k tomu, že jsem měla předtím načteného prakticky celého Bradburryho (sci-fi), jsem si na Společenstvo troufla. Ale přišlo mi to už trochu moc. Vlastně dost jednoduchý, ale rozvláčně vyprávěný příběh a navíc nereálný natolik, že jsem se s tím nedokázala vůbec ztotožnit. Velmi ráda sním, ale bohužel asi jinak :( A tady jsem měla spíš pocit, že někdo sní za mě. Dala jsem tomuto tématu šanci ještě. v dospělosti filmem, ale dojem se opakoval.
A samotnou mě to vlastně i mrzí, když vidím, kolik lidí Tolkiena zbožňuje.
Jedna z mála knih u kterých se více povedl film. Zjednodušení děje knihy bylo to pravé
„Z mého pohledu má otázka zda jsou skřeti komunisté stejný smysl jako otázka, zda jsou komunisté skřeti.“ (J. R. R. Tolkien)
Asi budu za vyvrhele, ale knížky mě vůbec nebavili. Pořád se divím, že jsem je dočetla do konce, byla to ale dlouhá a namáhavá cesta, kterou si už znova asi nezopakuju. Dřív jsem měla LOTRa hodně ráda, ale postupně z toho vyrůstám a jsem nejspíš jedna z mála, ale z fantasy/sci-fi knížek (i filmů) ho mám nejmíň ráda.
Štítky knihy
elfové zfilmováno putování Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů
Autorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Komentář společný pro celou trilogii:
Myslím, že jsem přišel na to, kde je problém s Tolkienovými knihami. Nejspíše to bude tím, že autor důkladně nepopsal vysokou rozvinutost dopravní infrastruktury Středozemě, zejména pak množství obchvatů kolem vesniček a městeček. Přeloženo do ne-cynické češtiny: knihy Tolkiena se odehrávají v zemi, která je mrtvá, kde žijí jen hlavní hrdinové, kteří bojují za dobro pro imaginární obyvatelstvo středozemě.
Nevím totiž jak jinak si vysvětlit, že v knize se setkáte pouze hobitínem, hůrkou, elfími a entími lesy, Mordorem, Gondorem a Rohanem. Mezi těmito místy hrdinové cestují nejspíše vzduchoprázdnem, protože se s nikým nesetkávají (mimo skřetů), nejsou zde jiná města, ani vesnice. Armády Rohanu a Gondoru jsou nejspíš také sebrané kdoví odkud, protože např. Rohan je sice obrovský, ale lidé nejspíš žijí jen ve městě.
Další věcí také je značná černobílost postav; snad jedině Boromir je vyjímkou, ostatní jsou buď dobří nebo špatní. Jenže svět není černobílý a proto mi přijdou Tolkienovy knihy velmi iritující - hlavní hrdinové konají jen dobro a skřeti jsou prostě jen zlí. Ale přece i skřeti musí mít city - jak by se mohli jinak tolik rozmnožit?
Dále mi v knihách vadí zdlouhavé pasáže popisů a strašně mě iritují básničky a písničky - to je prostě opruz, který jsem přeskakoval.
Závěrem: pro mě fantasy = Feist, Eddings, ... ale v žádném případě Tolkien. Ten je pouze druhořadý pohádkář pro děti, které ještě černobílý svět přivítají. Knihy jmenovaných fantasy autorů přetékají životem a člověk se tak lépe vžije do děje a postav, které se také nechovají jen černobíle. Ač to není zvykem, tak filmové zpracování se povedlo (tedy až na roztahaného hobita), ale číst knihy pro mě bylo utrpení - přečetl jsem poctivě všechny v očekávání toho, že se to rozjede... a bohužel. Pokud byl Tolkien zakladatel fantasy, pak jsem rád, že po něm přišli daleko lepší autoři než byl on, protože jinak bych musel číst snad jen detektivky a řůžovou knihovnu :-)
K Společenstvu prstenů: nejnudnější část trilogie. Popis hobitína na půl knihy zcela o ničem a pak zbytečné pasáže u Bombadila (otřesná a zbytečná figura), v Hůrce. Až tak ve 3/4 se rozjede jakýs takýs děj, bohužel velmi brzy končí.