Silmarillion
J. R. R. Tolkien , Christopher Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29746/bmid_silmarillion-p5B-29746.jpg
4
2799
317
Pán prstenů série
>
Tolkienův Silmarillion popisuje První věk světa – jeho samozřejmou součástí je tedy vyprávění o vzniku Středozemě, o její mytologii, nejstarší historii a v neposlední řadě také o národech, jež ji obývaly v dobách předcházejících ději trilogie Pán prstenů. K vydání připravil Christopher Tolkien.
Literatura světová Fantasy Mytologie
Vydáno: 1992 , Mladá frontaOriginální název:
The Silmarillion , 1977
více info...
Přidat komentář
Asi je to divný, ale Silmarillion mě bavil víc, než Hobit a celá trilogie Pána prstenů. Možná je to tím, že mě nedávno bavila i podobným stylem psaná kniha Oheň a Krev. Anebo mi celkově postavy i události přišly o dost zajímavější než ve zmíněné trilogii, a i když jsem to původně neměla v plánu, chci si pořídit Húrinovy děti a Pád Gondolinu. Spousta těch jmen a dat je trochu mínus, zvlášť, když člověk poslouchá audioknihu a nemůže si hned prolistovat k těm rodokmenům na konci, pokud s sebou zrovna nemá i tištěnou verzi. Přehled jmen, rodokmenů atd. na konci je skvěle zpracovaný - pro takovou knihu je to ovšem nutnost. Vytkla bych asi jenom pasáže s dlouhým popisem geografie, kdy jsem přestávala dávat pozor a těšila se, až se zase začnou řešit vztahy postav, politika elfů apod. 8/10
Naprosto fantastická kniha! Ano, událostí a jmen je tam neskutečně mnoho. Občas mi chvíli trvalo, než jsem se v některé části zorientoval. Ale i tak jsem celou knihu doslova hltal.
Určitě záleží kdo knihu čte. Jestli je to zapálený fanoušek tohoto světa, nebo jen zvědavý čtenář. Druhá skupina bude mít s touto knihou problém.
Věřím, že po dalším a dalším přečtení kniha vyjeví svoje skrytá kouzla a moje soukromé ohodnocení (6z5), se ukáže jako právoplatné.
Poprvé jsem četl Silmarillion někdy kolem roku 2016, či 2017. Tehdy jsem jej nedočetl, nebudu vám lhát. Příliš mnoho Finwȅů, Fȅanorů, Fingolfinů a Finarfinů, Fingonů a Finrodů. A kde se u všech čertů najednou vzal Thingol tam, kde před chvílí stál Elwȅ?
Později jsem se ke knize vrátil a zamiloval jsem se do ní. Byla obtížná, ale její dočtení bylo díky tomu o to větší odměnou. Na třetí čtení, druhé dočtení byla kniha již snadnou. Pochopil jsem možná ten svět. Ten svět s historií mnoha tisíců let, svět, vzestupů, vrcholů, kolísání a pádů. Člověk si vždy zapamatuje pády, že? A přes to je to nejspíše Ainulindalȅ, které světu dává všudypřítomného génia. Je to začátek světa, na kterém není Bůh tvořící slovem, ale Eru tvořící písní, tvořící hudbou. Hudba je magií a ta si může dovolit co chce. Proto si svou tragédií dovoluje překonat tragédie Shakespearovy (žádná z jeho tragédií totiž nemůže v posledku překonat tragédii Túrina Turambara, a tím pak spíše ani tragédii Berena a Lúthien Tinúviel, magie jim dává mnohem více toho, čeho se lze vzdát) a proto pády bývají velkolepé, famózní. Smutné a strašlivé, nikoliv proto však méně velkolepé. A na konci je vždy další začátek.
Knize lze vytknout některé redakční chyby napáchané nakladatelstvím (klasicky rozmístění ilustrací, některé nedokonalosti ve formátu, jinak však Argo odvádí na Tolkienově díle neocenitelnou práci!), jiné Christopherem Tolkienem (rámování je dobré, nikoliv pak dokonalé, na konci měl stát Dagor Dagorath), to však nakonec pro krásu díla mnoho neznamená. Pro bravuru, se kterou Tolkien namíchal (až kacířsky) svou vlastní víru se skandinávskou mytologií, ale zdá se jakoby do jeho díla zabloudily i prvky té slovanské, rozhodně zde máme například zcela otevřené odkazy na Atlantidu, Artušovské legendy
Prim však hraje křesťanství a skandinávské mýty. Na začátku je první, na konci druhé. A jedno i druhé se postupně mísí a vzájemně se zdokonalují. Oboje však předznamenává mnohé pády, které již byly zmíněny. Dovolte mi tedy zakončit jednou kratičkou citací. Dovolte mi zakončit Kainovým znamením.
Zdálo se jí to totiž u něho něčím divným a pokřiveným, a tak to od té doby vidí Eldar stále: jako zlé ovoce zabíjení rodných, jímž padl stín Mandosovy kletby na poslední naději Noldor.
P.s. Mimochodem netvrdím nezbytně, že má Tolkien větší literární kvality než Shakespeare, píšu-li, že jeho tragédie jsou větší (Ačkoliv pro někoho jistě větší literární kvality mít může, ostatně, co je to ta literární kvalita?), jen srovnávám množství bolesti, které je jeden autor sto na bedra svých výtvorů položit.
Poprvé jsem to zkoušela číst někdy v době, kdy PP, tedy zhruba před patnácti lety. Možná více. A vzdala jsem to. Je to sice pěkná, ale rozhodně strašně náročná kniha, protože je to přesně jak hodina dějepisu - spousta zajímavých událostí předaných nezáživným způsobem. Ne omlouvám se, je to zajímavější než hodina dějepisu, Minimálně je to příjemněji podáno. Ovšem přiznávám, že kdybych si to nesehnala jako audioknihu, tak toto dílo nikdy nepřečtu.
Silmarillion je v podstatě bible Středozemě. Je napsaná jiným stylem než Pán prstenů či Hobit - přirovnal bych ho ke kronikám/knihám pověstí. I kvůli tomu, a spoustě událostí/postav/názvů, se kniha trochu hůře čte. I přesto jsem se při čtení hodně bavil a knihu mám přečtenou minimálně třikrát. Nejlepší části jsou závěr se Třetím věkem dokreslující Pána Prstenů, a příběhy Túrina, Maeglina a Berena s Lúthien.
Silmarillion rozhodně není jednoduché čtení, jelikož si Tolkien vzal do mysli, že vytvoří mýtus o stvoření Středozemě a jejím následném vývoji, čímž sepsal svou vlastní Bibli, která je spolu s dalšími mytickými příběhy pretextem pro toto fascinující dílo. V celé řadě jmen a míst se čtenář těžko orientuje, ještě když jednotlivé kapitoly skáčou i v řadách stovek let, ale na druhou stranu musí člověk ocenit práci, kterou si s tím Tolkien dal. Už jen kvůli stylu vyprávění mě to příliš nebavilo, ale rád jsem se o minulosti Středozemě něco dozvěděl.
Nerada bych působila nevděčně k fantasy klenotu jakým Tolkien a jeho dílo je.
Ale. Číst tohle není lehké. Obnáší to extrémně pozornosti a znalostí. A to opravdu podrobných znalostí lóru, světa a postav. Kéž bych byla větší fanoušek, abych to mohla plnohodnotně ocenit.
Bylo těžké to místy číst. Přiznám se, že jsem místy přestala dávat pozor, protože tolik jmen a předků. Což je super na prohloubení, ale vyžaduje to od čtenáře hodně.
Některé příběhy (například Prsteny moci jsou za mě 5 z 5ti!). Nicméně tohle jako celek neumím plně docenit. Snad při druhém čtení to budde lepší.
Závěrem - ať se do toho pustí jen ten, kdo má hodně času a chuti dávat dohromady postavy, místa a události. Pak to může být 5 z 5.
Opravdu těžké čtení, které vyžaduje poznámkový blok, dobrou paměť nebo listování knihou tam a zpět. Pokud člověk chce získat ucelený přehled a dozvědět se, jak to celé začalo, tak taky ho (po troše času a úsilí než se tím vším probere) nalezne. Hodně zdaru při čtení fanouškům Tolkiena i běžným čtenářům.
Pozor! Toto není oddechové počteníčko k nedělnímu leháru s kávičkou. Zde má i mravenec pět křestních jmen a svůj vlastní, hlobokosáhlý rodokmen. Jste-li skalní fanoušek LOTR, pak čtení vyžaduje mapu, poznámkový aparát a znalost rodokmenu zpaměti. Ale teď vážně, člověk by se v té změti názvů, jmen a pohnuté historie mohl snadno ztratit a přesto je to kniha konzistentní a naprosto výjimečná tím, že podává komplexní náhled do prastarých časů celého tolkienovkého vesmíru od počátků všeho. Uf, to byla ale dlouhá věta. Velmi obdivuju Tolkienovo biblické pojetí, silné legendární příběhy kterým nic nechybí i tu nesmírnou složitost všeho. A nakonec i úžasné názvy a pojmenování, které se nedají označit jinak, než eufonicky. Valinor. Lothlórien. Menegroth... filolog se zkrátka nezapře. Pokud chcete hlouběji pochopit Hobita a Pána prstenů, tohle si prostě musíte přečíst. A doporučuji číst pomalu a nahlas. Je to pastva pro uši.
Skvělé. Ačkoliv si zcela určitě už nepamatuju všechny detaily a sledy událostí, kniha mě moc bavila, bylo to jako číst si v historické knížce, zajímal mě "lore" a z nějakého důvodu jsem chtěla umět, jak se kdo jmenoval, kdy byl, kde byl, co dělal tehdy a tehdy, jak to vypadalo tam a tam tehdy a tehdy. Určitě si ji musím přečíst znovu. Krásně vykreslený svět, všechno na sebe pěkně navazuje. Smekám panu Tolkienovi i jeho synovi, už jen proto, jak precizně je tento svět vymyšlený.
Mimochodem, nepřišlo mi to jako tak těžké čtení, jak se dozvídám v komentářích. Zkrátka je třeba si zvyknout na to, že je to v podstatě kronika vyprávějící o historii světa, není to souvislý příběh jako třeba v trilogii. Jména šla docela od ruky, dokud nedošlo na tři nejhlavnější lidské rody (Barahir, Bregor, Belegund, Baragund atd. už na mě byli trochu moc), a místa, pokud se v ději opakovala (a často se opakovala), už šla taky docela dobře, přinejhorším pomohl rejstřík. Ale možná se mi to nezdálo tak strašné, protože jsem kdysi četla Hry o trůny.
strašný guľáš mám z tej knihy)) ale teraz to ešte po kúskoch počúvam, sú tam mapy, rodokmene, tuto :) https://www.youtube.com/watch?v=qBnpcsazlFE&list=PL8VIJ52-Py4iVlEMjiWgCMtcJn6ntqxiI&index=29
pri čítaní mi v ušiach znel hlas galadriel, ale aj tento pán to načítal pekne)
dnes som si pozrela aj ten ošmraný film o tolkienovi, mne sa páčil
beren a lúthien, vďaka)
Keby som mal z toho spraviť referát, z 90% si nepamätám ani mená. Ale obdivujem to. Premakaná svätá kniha.
Tohle bylo těžké, velmi těžké. Silmarillion jsem vzala do ruky mnohokrát a pak ho vždy odložila. Celý jsem ho dokázala přečíst až teď - přiznám se, že mě motivoval nový seriál, protože jsem si chtěla prvně přečíst knihu. V průběhu čtení bych mohla knize vyčítat mnohé, ale po dočtení můžu jen konstatovat, že to měl pan Tolkien vymyšlené dokonale.
Povinnost každého skalního fanouška Pána Prstenů a Středozemě, i když docela náročná. Čtení probíhalo současně se psaním poznámek, koukáním do rodokmenů a vyhledávání různých pojmů a jmen. Druhá polovina knihy se četla jednodušeji. I tak jsem si ji náramně užila a může dostat jen to nejvyšší hodnocení. Určitě si ji někdy přečtu znovu. Za Tolkiena!
Hodně těžké čtení. Člověk se ve všech těch jménech a názvech ztrácí a musí se vracet, poprvé v životě jsem měla i strach, že knížku nedočtu. Tolkiena miluju, ale tohle mě teda vůbec nechytlo :(
Takhle… Totalne me to dostalo! Porad jsem se Silmarillionu vyhybal, zkousel jsem to cist pred 30 lety jako kluk a nic - pochopitelne:)
Ale ted, no jak rikam, parada. Uzivam si ilustrovanou verzi a tesim se na Gondolin a Hurina. A Argu strasne moc fandim at klapne ten Beren a Luthien.
Náročné na pozornost, člověk se začne velice rychle ztrácet v tom, kdo je kdo, kde je co apod., ale vzhledem k tomu, že se k Tolkienově tvorbě hodlám vracet zas a znovu, mi to nevadilo a věřím, že při dalším čtení už budu mít v postavách a místech jasno.
Silmarillion je první kniha, kterou jsem v dospělosti přečetla skoro celou nahlas. Bylo to nutné... jinak bych si nebyla schopná pamatovat, co čtu a zorientovat se v ději. Čtení tak sice zabralo mnohem více času, ale stálo to za to:) Jako mi knihy Pána prstenů pomohly lépe pochopit filmy, tak mi Silmarillion moc hezky dokreslil svět Pána prstenů a Hobita... a ten svět je pro mě hodně zajímavý, drsný a krásný zároveň.
Štítky knihy
elfové mýty a legendy Středozem, Středozemě (Tolkien) fantasy
Kniha Silmarillion je v
| Právě čtených | 141x |
| Přečtených | 4 366x |
| Čtenářské výzvě | 206x |
| Doporučených | 351x |
| Knihotéce | 2 031x |
| Chystám se číst | 851x |
| Chci si koupit | 199x |
| dalších seznamech | 24x |
Poprvé jsem četla před lety a to jsem nedala. Množství jmen a popisu bylo nad me sily. Nyní uz bez problémů. Castym opakovanim jmen si je člověk v hlavě zapamatoval, ale vyjmenovat bych nedokázala. Co mi chybělo tak rozsáhlejší popis udalosti s vytvorenim prstenu moci.