Návrat krále
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů série
< 3. díl
Tato třetí a poslední část, Pána prstenů, bude vyprávět o střetnutí Gandalfovy a Sauronovy strategie až po konečnou katastrofu a konec Velké tmy. Síly dobra a zla se utkávají v rozhodující bitvě. Statečný hobit Frodo, jemuž byl svěřen kouzelný Prsten, a všichni jeho přátelé bojující na straně dobra se zúčastní obrovské Války o Prsten. Bude mít více síly Sauron, nebo Gandalf? Jak skončí Velká tma? A skončí vůbec? Ocitne se překrásná Středozemě se všemi svými trpaslíky, elfy, hobity, enty a dalšími pozoruhodnými bytostmi v područí temných sil Mordoru – nebo se skutečně navrátí spravedlivý král a usedne na trůn svých předků?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1992 , Mladá frontaOriginální název:
The Return of the King, 1955
více info...
Přidat komentář
Včera po infarktovém (já 3, manžel tak 4) fotbalovém zápasu, jsem si našla na HBO pro "uklidnění" Návrat krále.
U filmu jsem pletla, vzor jsem spletla a pak s tím sekla.
PROTOŽE nelze dělat nic jiného, než se ponořit do světa pana Tolkiena ( po kolikáte už?) a nechat se okouzlit. Znovu jsem se zamilovala do Faramira a bála se o všechny, i když vím jak to dopadne.
Úžasné, podmanivé, návykové...
Škoda, že zatím nejdou přenášet emoce, slova nestačí.
Hlavně ve světle toho, co na nás chrlí v současné době kinematografie. To by člověk plakal.
Já teď rozhodně musím shlédnout Společenstvo prstenu a Dvě věže. A Hobita také.
Proč je tady tak málo hvězd? Tohle je na 100...
K této klasice asi není co dodat, vše již bylo řečeno.. jen chci sdělit to, že opravdový hrdina celé trilogie je a vždycky bude pro mě Sam. Nádherný příběh plný dobrodružství a silného přátelství. Pokud čteme mezi řádky, tak zjistíme, že knihy skrývají i mnoho životních rad a mouder.
Konec jednoho z nejkrásnějších a největších fantasy příběhů, které kdy byly napsány. Všechny tři díly jsou absolutně nádherné čtení a v mnoha ohledech jsou mnohem hezčí, než filmová trilogie (přestože ta je také velmi povedená). Téměř z každého řádku je patrné, jak moc Tolkien miloval psaní a jak se nechal pohltit svým vlastním příběhem. Kdo nečetl, tak honem napravit. Sice to nejsou knihy na jeden večer, ale nebudete litovat jediné minuty, kdy všechny tři knihy vezmete do ruky. Já tedy rozhodně nelituju.
Byl to lítý boj, ale konečně jsem dočetl tuhle trilogii a byl to úžasný zážitek plný dobrodružství a fantazie, na který budu dlouho vzpomínat.
Závěrečný díl jedné z nejslavnejsich sérií ve mě vyvolava rozporuplné pocity. Mám dojem, že spousta fanoušků mě teď bude chtít ukamenovat, ale asi u mě vede filmové zpracování.
Autor rozhodně vytvořil něco úžasného a tak dokonalého, že se špatně hledají chyby ve světě nebo ději. Zde asi není ani co vytknout. Problém je pro mě v samotné formě vyprávění, kdy se věnuje až moc času květnatým popisům. Stejně jako mi přišel až moc dlouhý závěr. Korunovaci a následný návrat do kraje jsem skoro protrpěla, protože dát nějaký konec každé postavě si svůj čas vybere a zrovna budování romantického vzplanutí autorovi úplně nejde a tím mi ty lásky přišli strašně nepřirozené a bez emocí.
Střídání vypravěčů je zde lepší, než tomu bylo v druhém díle a proto jsem si poslech v podání Aleše Procházky užila rozhodně víc. Akční a popisné části se střídali v kratších intervalech a tak byla mensi šance na nudu.
Celá léta jsem milovala Aragorna, jakožto postavu a opětovné "čtení" můj názor nezměnil. Je opravdu jeden z nejlepších hrdinů z knihy, společně se Smíškem a Pipinem, jelikož ti se za me chovají nejvíc přirozeně a mají hromadu špatných vlastností, kdy zbrklost je na předních příčkách, a ne jen vznešené, ušlechtilé a hlavně klidné uvažování. Frodo pro mě zůstává tou nejmíň užitečnou, až skoro zbytečnou, postavou.
Nerikam, že se ke knihám nikdy nevrátím, ale dalších pár let si určitě vystačím s filmy. Jsem ale ráda za audio zpracování, protože tento styl konzumace knih je ideální forma pro "rereadingy".
Tak konečně jsem se k téhle trilogii dostala i já. Zbožňuju filmy to bez debat, ale když jsem se před lety pokusila přečíst knižní předlohu, tak jsem se zasekla u druhého dílu někde v půlce. Po letech jsem si tedy řekla, vlastně i díky výzvě, že bych tomu měla dát ještě jednou šanci. Tentokrát jsem se rozhodla pro poslech a byla to rozhodně lepší volba. :)
Svět, který p. Tolkien vytvořil je obdivuhodný a asi jsem do něj dorostla, protože tentokrát jsem si příběh moc užila. Ačkoliv ve filmu mám Aragorna raději než v knize. Tady mi občas lezl na nervy. :D Trošku mě mrzelo, že ve filmech vynechali Dúnadány a taky závěr knihy. Nicméně jak podotkl kamarád film by měl pět hodin. Ale ruku na srdce, komu by to sakra vadilo? :D
Stejně jako předchozí dva díly jsem i třetí přečetl několikrát, mnohokrát viděl film v různých verzích a nyní jsem si poslechnul audioknihu. A už se budu opakovat, že načtení bylo výborné a velmi příjemně se poslouchalo.
Celá série Pána prstenů je samozřejmě top a moje srdcovka.
Nelehké, toto hodnotit. Jaké mám pocity? Jsem smutná, že to skončilo. Zároveň jsem se nemohla dočkat, až bude konec. K čemu se musím přiznat, tak poslední dodatky týkající se písma, výslovnosti - ty už jsem nedala. Ale popořadě.
Určitě si cením Tolkienovy tvorby. Jedná se o první fantasy dělenou do několika děl, vystavení kompletně nového světa a všeho v něm. Navíc to, v jaké době tahle díla vznikala. To, že se v kritikách jeví tahle fantasy série už jako dětská slátanina, není problém téhle knihy, spíš té novodobé tvorby a fantasie spisovatelů, které nám jí předkládají. Vždyť o tom se Tolkienovy mohlo jen zdát.
Tak nějak jsem si oblíbila hlavně Společenstvo prstenu. To, co přišlo poté, už nebylo tak kouzelné a pohádkové. Jen temné a bojové. A to se týká jak knih, tak filmů. I když Společenstvo skončilo tímto dílem, pro mne skončilo okamžikem Boromirovy smrti a rozdělením členů do různých stran.
Opravdu v příběhu by toho Frodo bez Sama moc nezvládl a čím častěji se k tomu příběhu nořím, vidím podobnou analogii - kam by to dotáhl HP bez Hermiony. Nelze taky nezmínit roli Saurona. Byl imaginárnější než Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit. Moje asi nejoblíbenější část z třetího filmu je, jak Aragorn jde za nemrtvými. Bohužel tohle v knize se ztratilo někam pryč.
Třetí díl je strašně rozvleklý a první část (myslím, kniha pátá) se mi strašně táhla. No a ten konec, kdy po finiši byly další a další kapitoly ... Na jednu stranu si říkám, že fajn, víme, jak co dopadlo, ale někdy je přece lepší, když necháme pracovat svou fantazii.
To samé dodatky. Pane jo, tolik stran. Někdy mě to bavilo, ale celkově orientace ve všech těch jménech, jejich různých významech v té i oné řeči, rodokmeny a kdo je kdo ... Uf. Když jsem dospěla ke kalendáři, skřípala jsem zubama a ty poslední části jsem už nedala. Možná tyhle dodatky měly vyjít jako zvláštní knížka pro fajnšmekry, ale takto ...
Pamatuju si, že jsem v dětství začala Silmarilion a nebyla se schopná překousat nějakou částí, takže jsem to nedočetla (a ani to neplánuju). Tato kniha včetně dodatků mi ten okamžik připomněla.
Jinak, Hobit včetně této trilogie dočtena tento rok, což byl jeden z mých cílů, takže super. Za mne vede Hobit a Společenstvo prstenu. Dvě věže celkem OK, ale tento se mi nečetl tak dobře.
Atmosféra. Atmosféra beznaděje před bitvou na Pellenorských polích. Atmosféra beznaděje cestou k mordorské bráně. Atmosféra beznaděje cestou k Hoře osudu. Ale co naplat, na výběr není. A po svržení Nepřítele atmosféra melancholie a smutku nad tolikerým loučením. Ale co naplat, čas elfů na této zemi už vypršel...
Cesta jde pořád dál a dál,
kupředu, pryč jde od mých vrat.
Daleko už mi utekla
a já bych raději šel spát.
Ať jiní jdou tou dlouhou cestou
na nová, vlastní putování;
mě nohy do hostince nesou,
kde čeká dlouhé klidné spaní.
Atmosféru má i obří kupa dodatků, chutný předkrm před Silmarillionem. Porovnávání středozemských kalendářů mě přeneslo přímo na oslavy Radostin. Nikdy se mi odtamtud nechce.
Neskutečné dílo, plné všemožných přesahů a poučení, jež plně ocení dle mého názoru teprve vyspělý čtenář. Příběh je úžasný, prostředí detailně popsané, atmosféra dechberoucí, postavy neuvěřitelně lidské.
Každá stránka je doslova potěšením. Nádherný jazykový styl, navíc brilantně přeložený, na mě působil jako jídlo tak chutné, že ho neustále žvýkám, leč nechci polknout. Jedna z nejsilnějších knih v mém životě. Děkuji, že jsem mohl žít v době, kdy lze číst toto mistrovské dílo.
Závěr Pána Prstenů se vším všudy, jak měl být. Přečteno včetně dodatků (v lingvistické části jsem už dost přeskakoval). Napětí, poslání, přátelství, nebezpečí, hrdinství, beznaděj. Všechno tahle kniha má a Pán Prstenů je zcela po právu považován za dílo, které formuje celý žánr a za klasiku moderní literatury. Stejně jako u předchozích dílů mě více bavilo putování všech ostatních, než hobitů. Ti mi k srdci stále nepřirostli a jsem mírně zklamán, že Tolkien nedal vice prostoru elfům a trpaslíkům. Trochu ke škodě možná bylo, že jsem viděl filmy (které se překvapivě dobře drží predlohy) a tudíž jsem na spoustu míst a osob měl již zavedenou představu. Rozhodně si ještě něcood pana Tolkiena v budoucnu přečtu, protože je skutečně mistrným vypravěčem (ač se někdy nechává strhnout velikášstvím a přílišnou epičností). Za mě 5*
Co říct, co ještě nebylo řečeno?
Z pohledu dnešní doby nedávají už nějaké věci úplně smysl (o ženských postavách a chovaní ostatních k nim radši vůbec nebudu mluvit), ale tak člověk se na to musí dívat v kontextu doby.
Tolkiena si budu každopádně vždycky vážit. Bez něj by totiž nejspíš nebylo žádného fantasy, které považuju za lepší.
Souhlasím s tím, že je tato kniha nejlepší z trilogie. Bavila mě nejvíc.
Upřímně ale (a to jsem vůbec nečekala) budu dávat přednost filmům.
PS: Hlavní hrdinové jsou stejně Sam a poník Vilík.
Někomu se Tolkien nečte dobře, já k těmto lidem nepatřím. Skvělé zakončení trilogie. Jsem fanda filmového zpracování, ale tady jako běžný čtenář a zdaleka ne znalec oceňuji ještě kapitolu o návratu do Kraje.
Již u předchozích dílů jsem zmiňoval, že nejsem objektivní. Do světa Ardy jsem zamilovaný. Návrat krále je završení dlouhé cesty a třetího věku.
Čím více se příběh zužoval k finále - tedy hodit ten zatracený prsten do té zatracené lávy - tím více to fungovalo. I přes rozsah díla, kde existují jazyky, mytologie, tisíce let rodokmenů, a když čtenář už byl mnohokrát zasypán kupou jmen a pojmů, se v knize šest (vyjma konečných tří kapitol) najednou vše zužuje na dvě postavy a jejich boj o to prostě jít dál. Tolkien se dokonale dostal do mysli hobitů uprostřed Mordoru bez šance na pomoc. Zoufalé pasáže, kde už pro Sama nezbylo nic, ani strach ze smrti, jenom odhodlání pokusit se zachránit Kraj. Frodo v moci prstenu, bojující o to vůbec zůstat při smyslech. Dokonalé.
Chválím ale i zbytek díla, tedy hlavně velice zajímavou postavu Denethora (oproti filmu, kde ho rád nemám) a jeho neoblomnost i tak trochu "cool" pýchu. Faramir je od Dvou věží můj oblíbenec. Beregond byl velice zajímavý a jeho syn Beregil příběhu v Minas Tirith dodal zajímavý dětský náhled. Halbarad Dúnadan a třicet hraničářů, kteří šli po boku Aragorna do Černohor a následně i k Černé bráně, to jsem hltal. Imrahil, princ Dol Amrothu, věrný spojenec Gondoru, před kterým se uklonil Legolas... tolik postav a tolik úžasných pasáží. Bitva na Pelenoru byla "menší" než jsem čekal, ale nemohu to autorovi vyčítat.
To, že apendix je tak rozsáhlý, je dar sám o sobě. Dozvěděl jsem se z něj víc, než jsem čekal. Tolkien chystal pokračování s názvem "Nový stín", který nakonec zavrhnul, takže nastínění 4. věku bylo uspokojivé.
V roce 2023 jsem si předsevzal přečíst sérii LOTR v angličtině a vyšel jsem přesně na konec roku. Nebylo kam pospíchat, vychutnával jsem každou stránku a každou větu, všehovšudy pět měsíců. Tyto tři knihy, jedno dílo z mnoha o zemích Ardy, pokládám nejvýš na knihovně po boku Silmarillionu. Navždy obdivuji tvořivost a um pana Tolkiena. Stvořil dílo, které mě ovlivňovalo od malička a utvářelo mou lásku k žánru fantasy. 10/10! [dočteno v ang. orig. 30.12.23]
Meh..... mám s touto knihou celkem problém. Sotva jsem ji dočetl. 1.díl super. 2.díl ujde, ale tohle?! Většině se to bude líbit moc. Dle mě je ale tento díl nejslabší že série. 5/10
(SPOILER) A příběh končí. Návrat krále, třetí díl vyjímečné trilogie Pán prstenů, je ten akcí nejnabitější. Příběhy některých postav končí, životy jiných dál plynou mimo stránky knih. I tento díl je, stejně jako předchozí, neuvěřitelně čtivý, vyprávěn krásným originálním jazykem pana Tolkiena, který se tímto veledílem stal etalonem světové fantastiky. Oproti filmovému zpracování je příběh opět mnohem bohatší a velmi mne potěšily zejména poslední části knihy o návratu hobitů do Kraje, které není zdaleka tak "růžové" jak popisovala filmová verze.
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Už notnou chvíli přemýšlím, co k Návratu krále napsat, zatím jsem ale přišla jenom na to, že jsem beze slov. (Anglicky i česky.)