Paměti starého chlapáka

Baví mě neustálé výkyvy...v jednu chvíli ho miluju, v další nesnáším. Proto se k němu stále vracím...

18.06.2012

Bukowski do čárky a do písmene.

22.03.2012

vrazil jsem ho do ní. vrazil jsem do ní všechno, co jsem měl.
"ááá," vydechla, "to je paráda! ty ho máš ale křivýho! seš jako hák!"
"v dětství se mi stala taková nehoda. s tříkolkou."

Zápisky starého prasáka psal Hank na sklonku 60-tých let, do začátku 70-tých let pro plátek Open City. Tahle éra vlastně započíná jeho nejplodnější zlaté období, během něj napsal ty nejzásadnější povídky (sbírky: Příběhy obyčejného šílenství, Nejkrásnější ženská ve městě - doporučuju), básně, práce a jeho styl a popularita zaznamenala ten největší výšvih, vše zakončeno tečkou v podobě románu Poštovní úřad.

Přečetl jsem od Buka minimálně tucet knih a s tímhle by mohla soupeřit ledatak další sbírka (Nejkrásnější ženská ve městě), která přeci jen v mých očích vítězí, ale vím, že mnoha lidem by nebyla vůbec po chuti, takže doporučuji především tuhle. Minimálně si rozšíříte obzory.

-Milý pane Bukowski, tvrdíte, že jste začal psát až v 35 letech, co jste dělal předtím? E. R.
-Milý E. R., nepsal jsem.

20.07.2011

Bukowski je mnohem syrovější a realističtější autor než většina ostatních. Do svých krátkých povídek, fejetonů nebo úvah dokázal vtisknout svůj náhled nad svět, tedy že svět je jedna velká žumpa plná úchyláků a "nechutnejch ksichtů". Zároveň i v tom světě je něco krásného, přestože většina lidí to považuje za odporné(např. sex se 140-ti kilovou ženskou). Bukowski je opravdu neobyčejný, už jenom tím, jak krásně si dokázal vymýšlet. Z jednoho reálného zážitku udělal 20 literárních. A jeho neupravený styl psaní je proklatě nakažlivý, nebotˇvychází ze skutečných myšlenek autora... Taky bych moch takhle psát... Někdy by to nebylo ke škodě.