Pábitelé

Jádro tohoto pásma tvoří čtyři vybrané povídky z knihy Pábitelé: Automat Svět, Dáma s kaméliemi, Diamantové očko, Chcete vidět zlatou Prahu?. Kniha, jejíž poetika staví na rozhovoru, zvláště na hospodské rozprávce. Prostí lidé, na první pohled nijak zajímaví, vyprávějí své zážitky, přehánějí, improvizují, baví se vymýšl... celý text

Jádro tohoto pásma tvoří čtyři vybrané povídky z knihy Pábitelé: Automat Svět, Dáma s kaméliemi, Diamantové očko, Chcete vidět zlatou Prahu?.
Kniha, jejíž poetika staví na rozhovoru, zvláště na hospodské rozprávce. Prostí lidé, na první pohled nijak zajímaví, vyprávějí své zážitky, přehánějí, improvizují, baví se vymýšlením a vzpomínáním, prostě „pábí“.

méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/63_/637/pabitele-637.jpg 4.3115
Žánr:
Povídky, Literatura česká
Vydáno:, Mladá fronta
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Přidat komentář
Kolobajda
26. dubna

V době, kdy jsem byl pilný čtenář a shltal vše, co mi přišlo pod ruku, byla tato kniha na indexu (i s autorem). Takže jsem se k jeho knihám dostal až později. Zkraje jsem nemohl přijít na chuť jeho extrazvláštnímu psaní - jedna věta na stránku a půl, ale pak jsem objevil v nich to kouzlo. Zaujal mě Automat svět, ostatní už mi tak nějak splývají. Ovšem díky úžasnému citu pro zpracování jeho příběhů Jiřím Menzlem, znají jeho knihy vlastně téměř všichni. "Bože, jak by tady bylo krásně..." Čtyři hvězdičky - ta pátá je moje skleróza...

Manyna
12.04.2016

U první povídky jsem cítila hroznou úzkost, nevím proč. Nejvíc se ale líbilo Diamanové očko, kéž bych takhle hezky mohla mluvit o svém tatínkovi a koukat na svět takovýhlema "očima". :-)

miawallacova
04.03.2013

Moje první, ale dozajista ne poslední kniha od pana Hrabala. Teď už vím proč se o něm říká "génius krátké, české prózy" stálo to za to.

annihilation
16.09.2012

Povídkové knihy, ač spojené jedním tématem, pro mě byl vždy problém popsat, především proto, že každá z nich probouzí v člověku úplně jinou emoci, vyvolává jiné vzpomínky a úvahy. Bohumil Hrabal vám umí svými krásnými slovy navodit jakýkoliv pocit – rozhoupe vás nostalgií a za malou chvíli přenese do veselé nálady, to vše aby vám pak naservíroval čistý smutek a ten opět nahradil něčím, co vás pohladí na duši. Mám pocit, že jeho knihy jsou skvělé i z důvodu, že jsou psané česky a jsou naší mysli o něco blíže. Upřímně lituji všech překladatelů, kteří se jeho knihy snaží převést do jiných jazyků – to musí být teprve oříšek.

Nejvíc se mi asi líbil příběh s názvem Diamantové očko, byl totiž naplněn jistým druhem radosti z žití, kterou mají asi jen…pábitelé? Zaujal mě již úvod (a následovné použití v povídce), kdy autor dokázal vtisknout poetičnost běžné věci:
Některé skvrny
Nelze vyčistit
Bez porušení podstaty látky
(lísteček z chemické čistírny)

tosu69

Tato kniha přesně zobrazuje duši českého člověka.V tom byl pan Hrabal opravdu Mistr.Osobně si myslím,že hloubku všech příběhů v knize,může plně pochopit pouze Čech.