Ostrov

Autor se inspiroval skutečnou historickou událostí - vzpourou na lodi BOUNTY a vytvořil hravý dobrodružný román, ve kterém odpovídá na otázku, zda je člověk od přírody dobrý nebo zlý. Snaží se tak vyřešit problém, který zaměstnával humanistické filozofy všech dob a dělá to bez zbytečného moralizování a natolik nekonvenčně, že je výsledkem svěží, napínavá a poutavá četba s jiskrami humoru....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/175854/ostrov-OhG-175854.jpg 4.4139
Originální název:

L’Ile (1962)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Vydavateľstvo politickej literatúry
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (26)

Přidat komentář
Magriva
29.12.2017

Knihu jsem louskala dost dlouho, i když byla to spíš moje chyba než autorova. Četlo se to dobře, líbilo se mi hlavně líčení života Tahiťanů a rozpor v charakteru Purcella. Pro mě nejpůsobivější byl Purcellův pobyt v jeskyni- strach, naděje, obavy- bylo to krásně zachyceno.

archandelka
11.12.2017

Merleho mám ráda, ale u této knihy jsem ze začátku bojovala s velmi pomalým rozjezdem a hromadou fakt nesympatických postav. Nicméně pak se to rozjelo dobře, naopak jsem se nemohla odtrhnout a byla jsem fakt zvědavá, jak to dopadne. Můj dojem po přečtení je smíšený, mezi své oblíbené knihy Ostrov nezařadím, ale oceňuji výpovědní hodnotu, na kterou je Merle fakt mistr.

sioux
31.10.2017

Geniální kniha. Přikovala mě do křesla od začátku až do konce. Těšil jsem se na každou stránku. Neustálé napětí, perfektně vystižené charaktery lidí a jak se mění v náročných a limitujících podmínkách. A také o nemožnosti soužití různých rasových kultur v krizových situacích. A hlavní hrdina Purcell? Hrozně mě štval, příklad toho, jak cesta do pekla je vedena ušlechtilými důvody. Dnes velmi aktuální. Bravo!

teeyinka
27.10.2017

Bezesporu zajímavé téma a dá se říct, že v dnešní době hodně aktuální. Styl psaní byl však na mě příliš rozvláčný.

Endy17
18.10.2017

Příběh z osmnáctého století vypráví autor v polovině století dvacátého tak poutavě a nadčasově, že je kniha aktuální i pro současného čtenáře.

Mabie
08.09.2017

I po letech výborné, autor je obdivuhodný vypravěč a svým stylem umí čtenáře strhnout (dokonce jsem přejela jednu stanici :-)). V dnešní době propagování multikulturalismu i za cenu sebezničení je v knize velice barvitě popsán střet kultur a jeho dopady. Ale lidstvo je zřejmě nepoučitelné.
Výborná kniha, doporučuji všem.

kaihan
16.06.2017

Stejně jako před 30 lety, kdy jsem Ostrov četla poprvé, tak i teď jsem knihu přímo zhltla. Robert Merle je prostě PAN SPISOVATEL.

Kabátice
25.05.2017

Bezvadně vystiženy rozdíly ve smýšlení dvou ras, které bohužel vedli ke katastrofě. Prostě, jako vždycky... Moc pěkné čtení s nadčasovým tématem.

Pigface
27.03.2017

I když téměř 55 let staré dílo, je v současnosti až děsivě aktuální. Všechno se děje znovu a znovu. Civilizace jako taková je zřejmě nucena si projít opakovaně civilizačními, národostními i v současnosti tolik omýlanými genderovými střety nepoučena. Merle sleduje tyto jevy na skupince Angličanů (a Skotů) v protikladu s domorodými Tahiťany. Čtenář záhy zjistí, že tak, jak je příběh rozehrán, se nemůže logicky ubírat umetenou, rovnou cestičkou směrem ke šťastnému konci. Z kusých zpráv námořního důstojníka Jeho Veličenstva dokázal Merle vystavět silný příběh o tom, že pravda a láska to vždy měla setsakramentsky těžké a že musí projít nejedním až tragickým bodem než dospěje k hořkému (Pyrrhovo?) vítězství. Knihu, kterou jsem objevil díky Čtenářské výzvě mohu jen doporučit.

alef
16.01.2017

"Ale všichni přece nikdy nezahynou. Někdo je vždycky vítězem."
"Ba ne," zavrtěl Mehani smutně hlavou. "Vždycky ne."

Bůh svěřil lidem pozemský ráj ... a nenapadlo ho nic lepšího ... než nechat už jen na nich, jak s ním naloží :-) ... a v tomto příběhu ... rozdílnost hodnot ... a k tomu spousta předsudků ... fungovaly ... jako rozbuška!

... bohužel ne každý se dovede radovat ze všeho, co mu život přináší :-) ... obzvlášť v extrémní situaci ...

"Mehani se k němu obrátil a řekl vážně, zamyšleně: "Líp na tomhle ostrově s přítelem než na Tahiti bez přítele."
Purcell zrozpačitěl. Jsem hlupák, napadlo ho okamžitě. V Anglii člověk neprojevuje své city, a tím méně slovy."

"... rád bych věděl, jaká je to spravedlnost, aby člověk, když něco vyvedl, byl za to trestán až do konce svýho nešťastnýho života?"
"Přijde na to," odtušil Purcell. "Přijde na to, zda to, co jste udělal, způsobilo někomu velké utrpení či křivdu."
Johnson se několik vteřin zamyslel a pak řekl: "Utrpení to způsobilo hlavně mně."

betys6914
29.10.2016

Merleho "konce" mě jednou dozajista přivedou k šílenství. Jinak kniha skvělá, velmi dobře zpracovává lidskou povahu, která nám jednou bude osudnou.

Elisabeth9
10.12.2015

Začátek se rozjel moc pěkně, ale pak už mě začaly rozvahy hlavního převelice kladného hrdiny štvát. Poslední třetina mě už nudila. Vadilo mi, že některé části děje byly popisovány až moc podrobně a některé činy pro děj podstatné jen stručným odstavcem. Závěrečné stránky se zase dějově rozparádily, ale to už jsem dočítala ze setrvačnosti.

playada
01.10.2015

Výborná záležitost, krásný doslov. Mnoho podnětů k přemýšlení, báječně zpracováno. Není co vytknout. Doporučuji ke čtení.

woodward
28.09.2015

Ostrov Pitcairn a jeho obyvatelé jsou natolik zvláštním jevem dějin lidské civilizace, že je s podivem, že o nich nebylo napsáno mnohem víc románů. Tenhle se Robertu Merlovi dost povedl - na čemž ovšem nic divného není.

Kamil2
23.08.2015

Knihu jsem četl snad 3x, pro mne je takovým mementem, že největším sokem v životě člověka je zase jen člověk.

achilles
18.08.2015

Kniha mě bavila, dlouho. Opět skvělý Merleho popis lidí a jejich cítění. Po "vyvraždění" skoro všech mužů a popis vztahu mezi Purcellem a Tahiťanem už nic moc a dost vleklé.

alis1
29.07.2014

Perfektní kniha, která toho řekne spoustu o lidech a jejich povahách... Merle si mě získal a pouštím se do dalších jeho knih :-)

Hana H.
05.03.2014

Pěkný příběh, četla jsem ho poprvé už kdysi dávno, tudíž jsem si nepamatovala podrobnosti, teď jsem si knihu přečetla znovu a stále se mi líbí. Rozdíly ve způsobu života mezi Brity a Tahiťany byly prostě příliš velké, aby spolu mohli žít. Líbí se mi, že nebylo postaveno vše černobíle - Britové jako jednoznačně špatní a Tahiťané dobří, a i když hlavní vina byla samozřejmě v přístupu části Britů k "negrům", tak ani Tahiťané nebyli zcela bez viny. Dobrá čtivá kniha, ale to je u Merleho pravidlem.

Tchumatchek
20.06.2013

Asi jsem po Malevilu očekávala od Ostrova moc, nijak extra na mě nezapůsobil. Jediný okamžik, kdy jsem nemohla přestat číst bylo rozdělování tahiťanek, které nebralo konce :-) Nechci ale nikoho odradit, věřím že se kniha může líbit.

ondrash77
03.01.2013

Chování člověka v extrémních situacích, to je literární téma vděčné, oblíbené a
přesto prakticky nevyčerpatelné. Těžko bychom spočítali knihy, kde lidská psychika stála předlohou a současně motivem. Jenže co naplat, pořád je co objevovat, ať už je řeč o zápletce nebo formě zpracování.

Francouzský prozaik a historik Robert Merle v knize Ostrov pokládá na první pohled prozaickou otázku: jak se zachová skupina lidí na nevelkém ostrově ztracené kdesi v nekonečných pláních Pacifiku? Recenze je tady: http://www.kniznistrepy.cz/2012/11/04/robert-merle-ostrov/

Alma-Nacida
23.10.2012

Kniha o morálce bez moralizování, velice čtivá, pro Merleho trochu netypická, řekla bych...

smetyl
15.07.2012

Příběh,v němž je zobrazena a prakticky zodpovězena otázka lidství a hlavně společnosti. Zobrazuje kontrast mezi "uvědomělými" britskými námořniky a Tahiťany. Briti se zaobírají budoucností, sžírají se představami a zdráhají se žít okamžikem, v přítomnosti. Jsou zvážnělí a jejich "morálka" a všechna ta tabu která si nosí s sebou jsou jim přítěží narozdíl od "negrů" jak im nelibě říkají, kteří si užívají života. Pijí ho plnými doušky. Jejich tváře zdobí úsměvy a jejich zvyky jsou příjemné a vlastně spravedlivé.
Všechny události na ostrově zapříčinila právě Britská slabost a předsudky vůči Tahiťanům. Asi tak jako každý jsem byl po celou dobu na straně poručíka Adama Purcella a souhlasil jsem s jeho rozumnými a dobrosrdečnými kroky. Přesto, když pak Purcell rekapituolval svá rozhodnutí. Tedy když už bylo po všem, byl jsem přesvědčen, že jeho touha zachovat všechny životy a bránit je, protože lidský život je svatý byla mylná. Způsobit smrt, která znamená konec vyvražďování je v souladu se spravedlností. I Adamo k tomuto názoru došel. Ano, z ráje se stalo peklo na zemi a společnost, která měla vše, potřebné k zbudování funkční vesnice, se rozpadla vinou špatné povahy Britů.

Yarwen
26.04.2012

Robert Merle si vypůjčil zápletku i kulisy slavné vzpoury na lodi Bounty, nicméně upletl svůj vlastní příběh s originálními postavami. Než stihne člověk otočit pár stránek, je vzpoura dokonána a celá kniha je tak de facto věnována soužití námořníků s Tahiťany na opuštěném ostrově. Merle se vyhnul přímému moralizování, nicméně pointa příběhu je jasná - je úcta k člověku, k humanitě, slepá, pokud je prosazována za každou cenu? Je přijatelné vzít druhému život, aby byly zachráněny jiné, možná lepší? I poručík Purcell si musí projít vlastní duševní katarzí, aby na tuto otázku odpověděl - dle mého názoru - správně.

nervy
16.02.2012

Kniha dává jasný důkaz, že Utopie nemůže existovat. Je mi to líto!

eraserhead
05.09.2011

Po zhruba deseti přečtených Merleho knihách jsem si myslel, že už mě Merle nemůže ničím překvapit. Chyba, velká chyba. Tato skvělá, výborná, výmluvná, čtivá, poutavá a opravdu zajímavá kniha mě naprosto pohltila, upoutala, rozsekala a ihned se stala mou nejoblíbenější Merleho knihou. Velmi čtivé skloubení historického, dobrodružného a sociálně-kritického románu. Úchvatný příběh námořníků, kteří se vzbouří a utečou na ostrov, kde chtějí žít svobodně. Jenže se ukáže, že jejich svoboda dost kulhá, neboť je to svoboda zasahující do svobody někoho jiného. Je to velmi čtivé, opravdu dobrodružné a přesto to obsahuje hodně sociální kritiky imperialismu a rasismu. Jedním slovem prostě wau!

Jirka73
11.07.2011

Fascinuje mě, že jsem teprve první, kdo píše k této fantasticky čtivé knize první komentář. :-) Stejně jako u každé knihy od Roberta Merleho, i u této jsem nebyl při čtení naprosto schopen vnímat okolí. Patří mezi to nejlepší (nebo aspoň v sedmnácti letech jsem si to myslel), co jsem kdy četl. Od té doby jsem sice přečetl určitě stovky knih, ale na tuhle nikdy nezapomenu. I kvůli originální sexualitě, která je snad v každé knize Roberta Merleho. I když nejste zrovna jeho fanoušky, je kniha nejméně skvělým čtením na dovolenou. A to není málo!