Osm hor
Paolo Cognetti
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356448/bmid_osm-hor-fNc-356448.jpg
4
620
160
Ať už je osud cokoli, přebývá v horách, které máme nad hlavou – pro protagonisty románu Osm hor platí tohle tvrzení beze zbytku. V horách se do sebe zamilovali rodiče Pietra, jednoho ze dvou hlavních mužských hrdinů, v horách se Pietro seznámí s Brunem, svým nejlepším kamarádem. Výšlapy do hor se stanou výchovnou metodou Pietrova otce, samotářského chemika střádajícího v šedi Milána svůj vztek na celý svět i svůj stesk po horských vrcholech. Také Pietrův i Brunův dospělý život bude pevně svázán s horami…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , OdeonOriginální název:
Le otto montagne , 2016
více info...
Přidat komentář
Příběh o vztazích. O vztahu k otci, matce, kamarádovi, horám. Pěkně napsaný, přesto se mi četl docela těžko. Možná jsem knihu četla ve špatnou dobu, nebo jsem o ní měla jinou představu? Nemohu říct, že by se mi nelíbila, ale nijak zvlášť jsem si ji neprožila. Za 3*.
Knížka se četla sama. Jednak je plynule napsaná - nepříliš květnatá, spíš civilním jazykem, ale rozhodně nepůsobí plytce. A jednak - hory!! Je to prostě o bytí v horách. Žádné zbytečné popisky nevýznamných epizod, jen hlavní příběh, v nádherných kulisách.
Moc pěkná knížka pro všechny, kdo mají rádi hory, kdo je vnímají jako důležitou součást života, jako místo, kam se chodí čerpat, nacházet odpovědi, kde se v potu tváře všechny trable přetaví v pokoru, pochopení a přijetí.
Je taky o nikdy nevyřčených slovech, o hledání souvislostí, o touze někam patřit. A samozřejmě o lásce. K horám, k přírodě, ale hlavně té otcovské a synovské, mnohdy tak zvláštně zakuklené.....
"Jako kdyby se tím, že se jednou za rok znovu vydává po téže staré stezce, nořil do vzpomínek a putoval proti proudu vlastní paměti."
Za mě krásná kniha o horách, je náhledem do mužské a chlapecké duše. Odrážela i mé myšlenky a rozpoložení, které se dostavují uprostřed ticha hor. Zajímavá propojení otce, syna a kamaráda i vztahu horala a jeho rodiny s přírodou. Dala mi i odpověď na otázku historie polorozpadlých horských domečků a hospodářství vysoko v horách. Děj se odehrává většinu času v Dolomitech a končí v roce 2014 v době, kdy hory dobývá moderní technologie a rekreační centra. I když jsou v knize těžší životní období, zůstal mi z ní příjemný pocit. Hezké vyprávění to bylo.
Až při čtení jsem si uvědomila, že jsem jako dítě vyhledávala příběhy o horách a horolezcích; čím víc sněhu v nich bylo, tím líp. Proto mi zdejší popisy krajiny ani života v extrémních podmínkách vůbec nevadily. Větší problém jsem měla se vztahovou rovinou, tím spíš, že knížku instinktivně pokládám do značné míry za autobiografickou. Pietro opouští svého otce, aby se časem v mnoha směrech vydal v jeho stopách. Má rád samotu, ale jakmile by měl potřebný čas a prostor odpoutat se a utřídit si myšlenky, už uvažuje o tom, jak by v místě odtrženém od civilizace uspořádal komunitní život. Samostatnou kapitolou je jeho vztah k ženám, které jsou ve většině případů bezejmenné a bezvýznamné, až jsem se nemohla zbavit myšlenky, že Monte Rosa je pro Pietra tak trochu „Zkrocenou“ horou… Zkrátka mě napadalo, že ta až okázalá necitlivost musí být způsobená nedostatkem pozornosti, ať už od otce, nebo od Bruna. Přesto uděluji 3,5 hvězdičky za nápad i odvahu.
hezké to bylo, měl štěstí, že s otcem našel něco společného .... a Bruno? Horál jsi a horalem zůstaneš ....
Jsem v životní fázi, kdy bych se nejraději zbalil a opustil každodenní shon a stres. Pokud máte podobnou touhu, tak tato kniha vám v tom nepomůže. Je v ní sice krásně popsán drsný život v horách, touha se horami brouzdat a šplhat na ně, ale pokud vás kopce a hory nelákají už z pohledu okna, pak tato kniha vás osloví jen málo. Těm ostatním ji mohu doporučit, pokud si chtějí trošku zafilozofovat nad civilizací, těžkým životem nebo jen poznat smýšlení horalů a milovníků hor. Kniha jistě stojí za přečtení, najdete v ní i pár myšlenek a důvodů k zamyšlení. Navíc je celkem útlá, takže ji přečtete rychle. Kniha neurazí, a myslím, že ani příliš nezklame. Přesto mám za to, že se dají sehnat lepší tituly.
Osm hor mě trochu zklamalo. Nemohla jsem se do příběhu vůbec začíst. Ačkoli by se mi to líbit mělo - málo postav, kniha o horách, o životě, o přátelství. Vyzařoval z ní klid, ale nejedná se úplně o jednoduché čtení - připravte se, že budete muset číst mezi řádky.)
Střídmý, ale velmi poetický příběh nejen o horách v jedné z nejkrásnějších oblastí italských Alp, u nás zatím příliš neobjevených. Kniha se silnou mužskou energií, o síle přátelství, vztazích otců se syny, hledání sebe sama. Poklidně plynoucí příběh bez výrazných dějových zvratů. Krásné poklidné čtení do dnešní doby.
"Minulost je v údolí, budoucnost na vrchu."
Velice příjemné překvapení jsem nalezl v této knize. Více než o objevování hor a stavbě chaty v horách je o přátelství a vztazích. Ale nevytvořili tyto vztahy a přátelství právě hory? To se můžete dočíst v knize
Na začiatku som s knihou bojoval a pokračoval v čítaní len preto, že bolo jasné, že autor odžil to, čo píše.
Oplatilo sa.
Je to taká poctivá knižka - občas mi pripomenula Kerouaca, občas Hemingwaya (chlapskosťou, nie štýlom písania).
A len na okraj, turistika a horolezectvo mi nič nehovorí.
Příběh celoživotního přátelství a především láska k horám.
Kdo čeká nějakou dramatickou zápletku, tak se nedočká.
Knihu je potřeba číst bez očekáváním nějakého dramatického děje, velkého příběhu v horách. To v knize nenajdete. Je to hodně komorní, hodně emocionální. V knize je obsažena poctivá směs všech chlapských emocí, přátelství, vztahů uvnitř rodiny a nejbližšího okolí... ale tak nějak pochlapsku. Hlubší emoce nejsou popsané, ty čtenář musí vnímat sám. Mě kniha nadchla a četla jsem ji dlouho po menších úsecích, abych si ji užila. Už teď vím, že až ji do knihovny vrátím, pořídím si vlastní a za pár let ji předám svému synovi.
Je zajímavé, že kniha, kde se nic neděje, může mít takový ohlas, ale určitě po právu, sonda do duše muže středního věku, neuvěřitelně lehce napsaná, místy až smutná, o to více realistická, překvapuje mě, že někdo zvolí cestu života o samotě v horách....pocta překladateli knihy
Hory v hlavní roli. Jejich divokost. Krása. Nepředvídatelnost. Rozmary. Síla. Krutost i něžnost. Není divu, že jim člověk propadne. I vztah otce a syna je podobný. Po celý ten čas. Celý lidský život. A ony byly vždy u toho. Hory.
Poslouchal jsem to jako audioknihu a je to užasný na poslech.. Kniha je fakt moc pěkná oba hrdiny jsem chápal i když každyho jinak.. velmi mne překvapilo jaká kniha měla uspěch,. Je skvělý že se takové knihy čtou...
Pořád jsem čekal, kdy se děj nějak zajímavě vyvine, ale nic. Postavy se prakticky nevyvíjejí, nikdo nepřekročí svůj vlastní stín. Žijí předem odhadnutelné životy. Vypravěč a zároveň jeden ze dvou hlavních hrdinů působí jako cynický pozorovatel, s velmi slabými sociálními dovednostmi. Pokud snad něco cítí, neumí to vyjádřit a raději uteče do samoty. S rodiči a přáteli je schopen se léta nestýkat bez pádného důvodu. Motivy bližních pochopí částečně až po létech, neschopen ovšem se z nabytých vědomostí poučit. Pak ani nepřekvapí, že příteli v životní krizi není schopen nijak pomoci. Je-li tato kniha autobiografií, pak nechápu, kde autor bere tu drzost ještě se takovýmto rádoby intelektuálským avšak marným životem chlubit na veřejnosti. Popisem krásy hor a života horalů může autor ohromit pouze lidi, co hory z blízka moc nepoznali nebo nic na toto téma nečetli. To však není můj případ. Nějak nechápu, jak mohlo toto dílo dostat tak vysoké hodnocení.
Moc dobrá kniha. Žádné zbytečné kudrlinky, ale poctivý ryzí lidský příběh přátelství, hor a zivota.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno příroda italská literatura rodina Itálie psychologické romány hory a pohoří samota otcové a synové
Autorovy další knížky
| 2017 |  Osm hor |
| 2018 | Divoký kluk |
| 2022 | Vlčí štěstí |
| 2019 |  Nikdy nevystoupat na vrchol |
| 2018 | Sofia vždy chodí v čiernom |
Kniha Osm hor je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 792x |
| Čtenářské výzvě | 132x |
| Doporučených | 62x |
| Knihotéce | 208x |
| Chystám se číst | 440x |
| Chci si koupit | 111x |
| dalších seznamech | 7x |
Syridlo je kúsok žalúdka. Bez kúska žalúdka by nebolo syra. A vymyslel ho starodávny človek, divoch, ktorý sa v ich nárečí volá Omo Servadzo.
Aj toto je príbeh o dvoch priateľoch z talianskych Álp. Osem hôr, je aj románom o nevypovedaných a zložitých vzťahoch medzi otcami a synmi. Rozprávač príbehu je malý prišelec s otcom a matkou unikajúcimi do prírody pred mestským životom v paralele s tuhým životom takmer nevzdelaného chlapca-horala a jeho mĺkvej rodiny. Ich osudy sú však preťaté už v momente nedokončeného chlapčenstva. Tvrdá a krásna príroda talianskych Álp, zmierená samota horských ľudí od zvyšku sveta, priateľstvo poznačené kladným aj negatívnym vplyvom svojich otcov, je hlavnou líniou tejto príjemnej knižky.
La pezza je červený smrek, smrekovec – la brenga, borovica limbová - l’arula, vysoké bralo kde sa dá ukryť pred dažďom je barma, Ale on dostal meno berio – skala. A to mu ostalo už navždy. Skala, ktorá sa snaží odolať nepriazni osudu a života.
Je to kniha s krásnym príbehom. Nie je to beh na dlhú trať, ale na takmer dvestopäťdesiatich stranách ponúkne v tieni zdanlivého pokoja obraz sveta, ktorý nemajú možnosť všetci navštíviť.