Okamžiky štěstí

od:

Okamžiky štěstí

OKAMŽIKY ŠTĚSTÍ je možné začít číst z kterékoli strany. Vyberte si! Příběh sourozenců Veroniky a Jáchyma budete prožívat podle toho, který začátek zvolíte. Buďto do života skočíte jako Jáchym volným pádem z výšky čtyř tisíc metrů, nebo se jako Veronika budete statečně prokousávat citovými nástrahami ode dne ke dni. Prožijete dva příběhy v jednom. Jako on a jako ona. Nebo v opačném pořadí, což bude překvapivě jiné, než byste očekávali... Můžete s nimi hledat štěstí, doufat, věřit, dělat chyby a napravovat je. Budete se o ně bát, fandit jim a zamilovávat se s nimi. A nejenom s nimi. Taky s Eliškou, Kubou, Dedém, Monikou, Viktorem, Amy, Kryštofem, Danou, Viki a Ondřejem. Protože štěstí a lásku hledá každý. I když to zní jako fráze....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/310093/okamziky-stesti-9MY-310093.jpg 41704
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Bourdon
Počet stran:520
Autor obálky:Markéta Horák
Vazba knihy:brožovaná (paperback)
ISBN:978-80-905173-8-7
Nahrávám...

Komentáře (515)

Přidat komentář
JPBelmondo
dnes

Zajímavě řešená kniha - můžete si vybrat, ze které strany začnete číst. Já začala Jáchymem. Bylo zajímavé, sledovat příběh sourozenců, kteří zůstali sami, pohledem každého zvlášť. Kniha je čtivá, místy i vtipná, takové pohodové čtení, ale čekala jsem víc .

Frupet
předevčírem

Jako matka na mateřské potřebuji knihy, které můžu odložit v půlce věty a pak se zase vrátit. A tohle je přesně ono. Je to docela příjemné, nekomplikované čtení ozvláštněné onou možností číst z obou stran. Neurazí, nenadchne. Proto 3 hvězdy.

VendyBW
předevčírem

Mé první dílo od Patrika Hartla. Začala jsem jako první číst část s Jáchymem a nelituji. Takže doporučuji začít jím. Kniha se mi líbila, je to taková souhra všemožných náhod, smůly, setkání. Trošku delší pohodové čtení. Určitě si přečtu další díla. Autor píše pěkně, nebojí se běžně používaných slov, což se mi líbí.

Nomia
předevčírem

Hartl mě s Erotikonem nadchl a Okamžiky štěstí mě naopak nechaly zcela chladnou. Jednoznačně mi nesedl styl vyprávění již vyprávěného bez dalšího překvapení, nebo přidané hodnoty. S čím se setkáte u Jáchyma si následně přečtete ještě v podání druhé strany.
Ano, opět je to o životě, náhodě, láskách i kariéře, ale Okamžiky štěstí nejsou ani tak čtivé a bohužel ani tak vtipné, jako jiná jeho díla. Velká škoda.

marge74
22. února

Knížku jsem začala číst od Jáchyma. Hned ze začátku jsem se zhrozila- tragická smrt obou rodičů. I slzička mi ukápla. Sourozenci se musí začít potýkat s realitou všedních dnů a katastrofami v podobě úrazů, nedostatku peněz, těhotenství, nespočtu citových eskapád a nepovedených vztahů, které se na ně valí ze všech stran. Naštěstí jsou si Veronika s Jáchymem vzájemně velkou oporou, což jsem obdivovala. V některých částech knihy jsem se smála, až jsem se za břicho popadala. Moc mě bavil styl, kterým pan spisovatel knihu napsal - co na srdci, to na jazyku. Druhá polovina knihy se mi četla hůř, už jsem věděla co bude následovat. Ale knihu doporučuji, bavila jsem se moc.

Perhonen
22. února

Autor dokonale vykreslil myšlenkové pochody žen a mužů. Jáchymova část plná pubertální neohroženosti, dobrodružství a chlapeckého riskování bez domýšlení možných důsledků, představuje protipól uvažování a chování jeho straší sestry, která se příliš zaobírá emocemi a vlastními pocity.

Přesto jsem shledala na knize jeden kaz: těch šťastných setkání a nečekaných rozuzlení na mě bylo místy až příliš. Náhody či osudy, vyberte si termín, který je Vám bližší, se příběh přímo hemží, v podstatě by se dalo říci, že je na nich postavený. Občas by neuškodilo nechat některou dějovou linii bez odpovědi, ať čtenáři trochu tápou a vytvoří si v hlavě několik vlastních variant scénáře. Dojmu z celkovému příběhu by to, myslím, na kráse neubralo :-)

TomHr
20. února

Jako děcko jsem měl vždycky radši toho vlka s čvaňhákem, s kytarou a s motorkou, než slušňáka zajíčka. A spíš Supermufa než Júheláky. To mi v knize zásadně chybělo: nevyskytuje se tam žádná záporná postava! Oni jsou všichni takoví jako sluníčkoví... buď veselí, nebo smutní, různě spolu chodí a spí a pak už zase ne... takové české Beverly Hills 90210. Ale jinak je kniha čtivá, chytlavá - lehké čtení.
Původně jsem chtěl dát jednu hvězdu navíc za formu dvojrománu, kdy lze tentýž příběh vidět ze dvou úhlů pohledu. Ale pak jsem si uvědomil, že tady se nabízelo mnohem víc: při čtení druhé půlky knihy se vlastně nedostavil žádný překvapivý a úplně nový pohled na stejné události. Takže ani této příležitosti se autor řádně nechopil.

Katka81
20. února

Tato kniha vás nejdříve zaujme svoji obálkou. Přiznávám se, že jsem to hned nepochopila a začla prostě z jedné strany číst - Jáchymem. Docela mě to bavilo, i když místy mi to přišlo jako pohádka - všechno to tak "klouzalo jako po másle". Pak jsem začla číst druhou stranu a ouha - máte číst to samé, akorát z druhé strany, ale vy už vlastně víte, jak to dopadne. No, moc se mi nechtělo, ale když už jsem to dočetla sem, tak to dočtu. Myslím, že pan Hartl zkusil udělat pokus, ale nevím, nevím, jestli vyšel. Myslím, že moc ne. Příště bych zůstala u starého dobrého střídání kapitol. Od Hartla jsem četla všechny knížky a tato mi přišla nejméně zdařilá, třebaže nemůžu upřít autorovu snahu o vtip a aby to jakoby všechno do sebe "sedlo".

Nikkiproch
18. února

Knihu dočítám s rozporuplnými pocity. Asi to bylo zde napsáno už několikrát. Nápad napsat příběh z pohledu dvou lidí je za mě skvělý a velmi mě takové zpracování bavilo. Ale... náplň příběhu mě velmi zklamala. Příběh je čtivý, člověk se dokáže i začíst... Ale na takové zvláštní formy "happyendu" jsem asi velký cynik. :-)

m_pastorka
16. února

Nejzajímavější ne téhle knížce bylo asi ten nápad napsat příběh z pohledu dvou osob. To je asi tak vše. Nechápu úspěchy této knihy, přišla mi strašně plochá a jen jsem často kroutila hlavou nás tím, jak tohle může napadnout někoho napsat. První jsem četla Veroniku a chtěla jsem ji opravdu místy dát pár facek :D. Část Jachyma byla za mě určitě lepší a přečtení v tomto pořadí určitě zvedlo celkové hodnocení z mé strany. Každopádně si myslím, že mě tato knížka velmi odradila od pokusu si od Hartla ještě něco někdy přečíst.

JankaV80
15. února

Na knihu jsem se moc těšila, dlouho jsem ji měla zamluvenou v knihovně. Pak nastal den D a najednou ji držím v ruce. Začala jsem příběhem Jáchyma. Příběh mě ze začátku bavil, ale ve 2/3 mě nadšení z příběhu úplně opustilo (sama nevím proč). No nic, zkusila jsem příběh Veroniky a ten mě nebavil vůbec :-( Takže prozatím knihu odkládám a zkusím se k ní vrátit někdy jindy.

Laime
11. února

Nemohla jsem se začíst, ani za nic. Takto dlouho rozečtenou knihu (8 měsíců) jsem asi nikdy neměla. Příběh Veroniky jsem četla jako první. Příběh Jáchyma mne chytil více. Po přečtení mám dojem z knihy mnohem lepší než v průběhu a než jsem celkově očekávala. Takový je život. Jako v knize. Možná zkusím něco dalšího.

adevis
10. února

Na knihu jsem se moc těšila, ale bohužel musím dát jen tři hvězdy.
Začala jsem číst Jáchyma a ten se mi moc líbil, Veronika mě ani po 60 stránkách nezaujala, nudila mě. Takže knihu odkládám na později a věřím, že po čase se mi bude líbit i Veronika :-)

Rea1307
07. února

Tak, konečně jsem knihu přečetla.. Příběh s pohledu Veroniky jsem četla jako první. Líbilo se mi jak Hartl popisuje osudy i dalších lidí, nejen hlavních hrdinů. Ja tam nahuntáno několik příběhů dohromady. Některé z nich jsem četla už i v jiných knihách, ale i přesto mi to připadalo originální a milé. Veronika hodně řeší sex, ale vzhledem k tomu jakou má smůlu na chlapy se jí vlastně ani moc nedivím. U některých pasáží jsem se smála a ten konec se mi moc líbil. Jáchyma jsem četla jako druhého. Doplnil mi mezery v příběhu a možná se mi líbil i o trochu víc příběh z jeho pohledu. Je to romantik. Líbilo se mi, jak se staral o svojí sestru. Ke knize se určitě ještě někdy vrátím a rozhodně si přečtu od Hartla i něco dalšího. Ale chápu, že lidi, kteří nemají rádi několik nahuntaných příběhů v jednom toto asi moc neocení :) Za mě ale super knížka k pobavení.

Bohdana11
07. února

Hm.nic moc.Hartl asi nebude spisovatel pro mě

radus
07. února

Možná někomu přijde zajímavé, když čte příběh oběma očima sourozenců, ale mě přijde, že když jednoho přečtete, tak už vás bude druhý nudit. A to ať začnete Veronikou nebo Jáchymem. Pro mě dlouhé, přeslazené, trochu naivní.

Kryštofka
06. února

Říkala jsem si, že takový nepřehlédnutelný člověk určitě také nepřehlédnutelně píše. Chyba lávky.

Martasek5
06. února

Tak tohle se mi moc líbilo :) Začala jsem číst Veroniku, a jsem ráda. U žádné pasáže nejste dlouho, autor se během jedné kapitoly posune třeba i o 2 roky. Líbí se mi psaní z retrospektivy. Jáchym byl ze začátku nudnější, ale postupem to bylo jen lepší. Autor měl výborný nápad, jak napsat stejnou věc z pohledu dvou lidí. Končila jsem Jáchymem, no těch 5 posledních stránek to moc překombinoval, ale budiž. Celkový dojem z knihy mi to nezkazilo

Petrasim
03. února

Zatím nejslabší kniha od tohoto autora. Začala jsem příběhem Veroniky, to se mi četlo skvěle, ale příběh Jachyma jsem vůbec nemohla dočíst a vůbec mě to nebavilo.

Zozol.ka
03. února

Já nevím. Hartla mám ráda, ale do této knihy jsem se nutila. Začala jsem Veronikou. Tu jsem přečetla celou. U Jáchyma jsem se zasekla nějak a nemůžu ho dočíst.

Kesssssi
02. února

Příjemná kniha, četla se sama a velmi dobře. Začala jsem číst příběh Veroniky a byla to dobrá volba. Druhá polovina knihy, příběh Jáchyma již nebyl tolik záživný i přesto, že doplnil dodatečné informace k příběhu Veroniky. Nenáročná kniha s příběhem ze života. Ostatně tento styl p. Hartl volí a ne každému může vyhovovat.

li.mel
02. února

Ale jo...všechny tři Hartlovy knihy, které jsem přečetla, lze považovat za oddychovky se svižným dějem, pestrými lidskými osudy (ovšem místy vzdálenými našim běžným životům) ...ale přiznávám, že jsem asi čekala víc. Skoro u všech mi chyběl nějaký přesah...(to je ovšem otázka subjektivního očekávání, vím...).

janica09
01. února

Jak může mít taková s..... takové hodnocení :(

ber-tram
01. února

Oboustranný svazek nohama vzhůru od jednoho autora, hmm... takhle jsem si na gymplu z úspornosti vedl sešit na chemii / biologii vyučované jednou učitelkou a hodinu co hodinu ho otevíral z jiné strany. Jenže kniha úsporná není a návod, jak ji číst: začít Jáchymem či Veronikou?! anebo ji obracet po každé kapitole a střídat propojené příběhy?!, chybí.

Nedžentlmensky jsem upřednostnil Jáchyma, abych zjistil, že před Veronikou mi prospěje notná pauza. Setrvalý příval životních plusů i karambolů (úmrtí, zrození, nehody, známosti, úspěchy, krachy, zranění, projekty, rozchody, početí, nemoci, podrazy...) je tu podán lehce a mělce, takřka bezstarostně. Zkrátka naivně, proč to neříct. Má šanci deníkovou pomíjivost prohloubit Veronika? Dám začas vědět!

Erko
31. ledna

I když není tato kniha zrovna můj šálek kávy, nemohu ji hodnotit záporně. Sepsání jednoho příběhu očima bratra a druhého očima sestry je velmi zdařilý a originální nápad. Dle mého názoru je lepší začít číst příběh o Veronice. Je trochu nudnější, ale o to víc překvapí dodatečné informace z Jáchymova příběhu, který se čte svižněji a je napínavější.

Pauline89
28. ledna

Moc se mi líbil nápad napsat jeden příběh z pohledu dvou hlavních hrdinů. Hartl píše jako vždy o běžných situacích, štěstí, komplikacích, smutku, nevěrách....prostě o denním životě obyčejného člověka, a to se mi líbí.

kulzuz
25. ledna

Moc povedená kniha, která zachycuje to, co je v běžném životě normální a je zdrojem spousty nedorozumění - každý člověk vnímá stejnou realitu jinak. Je úplně jedno, jestli začnete číst příběh z pohledu Veroniky nebo z pohledu Jáchyma. Zřejmě budete dávat za pravdu vždy tomu pohledu, který vám představí. Patrik Hartl píše s lehkostí sobě vlastní, s humorem, který jej provází stejně jako jeho pověstný smích.

Lachtaan
25. ledna

Tak konečně. Po měsíci dočten další z titulů mého pravděpodobně nejoblíbenějšího českého autora, který mě loni v létě ohromně nadchnul se svou knížkou Prvok...a dál název určitě všichni důvěrně znáte :)
Začal jsem Jáchymem a jak sem tam čítám v recenzích, nejsem zhola jediným čtenářem, který to považuje za dobrý tah. Ten nám mnohem detailněji vystihl život po drsném začátku a nikam nespěchal, přičemž příběh z pohledu jeho sestry mi přišel až moc eskalující a já jsem si ani nestihl oblíbit jisté postavy, o kterých byla v první polovině jen zmínka či se prozatím neobjevily vůbec. Až na Jáchymův hořkosladký a nepříliš na české poměry realistický konec jsem si jeho "životní" příběh od těžkých let na prahu dospělosti až po roztěkané putování světem užil téměř na 100 procent. Veroničin boj s útrapami milostného života na pozadí slastí a strastí jedné velmi mladé matky jsem chvílemi hltal, ovšem našly se i okamžiky, kdy jsem knížku radši odložil. "Ta lepší" část prostě vyčerpala veškerý originální potenciál. Patrik to ale zvládl opět napsat tak poutavě a až nemožně realisticky, že stejně musím udělit maximální hodnocení a na titul s rukou na srdci ještě nadlouho vzpomínat.

knihovnička007
23. ledna

Krátké okamžiky štěstí a pak "normální" život... Více mne zaujal část od Jáchyma, Veronika mne nebavila. Čtení o tom, jak potřebuje sex mne vážně nebavilo.
Druhá půlka s Jáchymem byla lepší a konec neměl chybu.
Spíš mi to připadá jako čtení pro puberťáky, hlavně u Veroniky to vypadalo spíše jako čtení z Bravíčka :)

CelaPeta
23. ledna

Moc se mi to líbilo... na téma: Co všechno může přinést život a měli bychom si vážit toho, co máme.



Štítky

společenské romány Praha

Autor a jeho další knihy

Patrik Hartl

Patrik Hartl
česká, 1976

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených144x
v Přečtených2615x
v Čtenářské výzvě998x
v Doporučených136x
v Knihotéce399x
v Chystám se číst908x
v Chci si koupit188x