Ohnivý muž
Joe Hill (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/416853/bmid_ohnivy-muz-29Z-416853.jpg
4
201
57
Představte si podivnou nemoc, která proniká do lidské mysli a končí samovolným vznícením oběti. A představte si, že je tahle choroba nakažlivá a nebezpečně se šíří... Joe Hill v novému románu vrhá čtenáře do chřtánu apokalypsy. Počet nakažených stoupá, oheň páchá nedozírné škody a část společnosti by proti postiženým nejraději zakročila zcela nekompromisně. Zdravotní sestra Harper hledá řešení. Pomůže věda, nebo tajemný muž, který se naučil oheň v sobě ovládat?... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno:
2016
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Fireman , 2016
více info...
Přidat komentář
Tohle bylo spíš trápení než zábava. Začátek se mi celkem líbil, ale někde ve třetině se děj sekl a přestal mě úplně bavit. Dočetla jsem to na sílu a jenom proto, že to napsal Hill, jinak bych to vzdala tak v půlce. Vánoční říše, Rohy a Černá krabice byly skvělé knihy, Ohnivý muž mě dost zklamal.
Kniha je rozdělena na celkem 9 části... začátek byl fakt slibný a opravdu zaujal... ale dál už to lehce upadalo ... ale dočetla jsem...
Post-apo knížka, kde v hlavní roli je infekční plíseň, která po určité době zapálí svého hostitele. Hlavní hrdinka je zdravotní sestra, která se postupně spojí s dalšíma lidma se stejným postižením. Nápad je skvělý. Děj je hodně čtivý a plný zvratů. Knížka mě po celou dobu bavila a nutila číst dál. Nezbývá než ji doporučit :)
Nápad skvělý, rozjezd naprosto chytlavý. Ale kolem poloviny se to nějak zaseklo a mě už příběh tolik nebavil. Konec zase plný akce, i když trošku předvídatelný.
No jako... to je těžký. Hilla mám strašně rád a potatil se - to ne že ne! Ohnivý muž měl sakra potenciál, originální a poutavá zápletka, po Covidu další sranec na obzoru, dobře vykreslené postavy - ale po začátku mě ty táborový intriky přestaly bavit a dloooouho jsem tu knížku louskal (měsíc?). Hasič, Harper a Allie ty mě chytli za čtenářské srdéčko a konec ten byl vynikající. Jen škoda že prostřední část knihy tak trošku vychladla. Nároky na Joea mám veliký a proto 3 z 5.
Občas je z Hillových knih cítit pot, krev a dřina. Ale tady šlo všechno jako po másle. Absolutně se s tím nesral. Pardon. Respektive to, co by jinde působilo jako křeč nebo trapas, zde frčelo a já věřila každému slovu. I tomu nejvíc nepravděpodobnějšímu. Proč by jako lidi měli hořet? Samovznícení v takovým měřítku? Na základě nakažení houbou? Hahaha, tohle si přečíst v nějaký anotaci u něčeho jiného, tak se ušklíbám jako u představy, že se dívám na Sharknado 5.
Jenže Hill absolutně uvěřitelně vykreslil celou nemoc, taky záporáky, kteří se stanou klaďasy a klaďase, co se stanou záporáky, pak taky lidi, co jsou tupým stádem ovcí, a taky lásku!
Harper a její osobnostní přerod je absolutně skvělej a milej, její stav jsem sdílela po celou dobu až mě to skoro fyzicky bolelo. A Hasič?! Asi jsem si ho v hlavě až moc idealizovala, ale beznadějně jsem se zabouchla. (Naposledy jsem se takhle zamilovala do knižního Dalea Barbary v knize Hillova otce).
V průběhu čtení jsem utržila několik breakdownů a ten největší samozřejmě nakonec.
A s čistým svědomím mohu říct, že ač téma různých nákaz se stává po covidu mírně otřepaným a to, že jsou lidi debilové všichni dávno víme, tohle vážně šlapalo. Fííí.
Má čtvrtá kniha od synátora Mistra Kinga a je to sakra znát. Jalbko zkrátka nepadá daleko od stromu.
Kniha má skoro 700 stran a já z ní měla trochu strach. Říkala jsem si: Aby to stálo za to, že jo? A sakra ano! Stálo to za to a klidně bych si to dala znovu! Příběh se velice dobře četl. Stále se něco dělo, žádné zbytečné popisy a omáčky. Všechno co se stalo, mělo smysl a později vše klaplo. Příběh skvěle gradoval a o akční a napínavé scény také nebyla nouze.
Co jsem moc ocenila byly skvělé detailní popisy nemoci a jejího progresu a celkově vše kolem ní. Na nic autor nezapomněl a vše vysvětlil.
Další plus u mě kniha má za vývoj postav. Autor skvěle popisuje, jak se lidi mění, když je začne ovládat strach a panika.
Takováhle bichlička samozřejmě slibuje více postav. Je to tak, ale neztrácíte se v nich. Vždy víte o kom je řeč. A někteří se pěkně vybarvili...
Hlavní hrdinka mi ze začátku přišla hrozně uťáplá, ale postupně se začala měnit a já ji pak hrozně fandila.
Hasič byl boží postava, kterou jsem si hned oblíbila. Vtipný, trošku rád se předváděl a upoutával na sebe pozornost, ale byl chytrý, dokázal si vždycky poradit a nebál se následků. Pro mě typický hrdina.
Kniha ukazuje jak je důležité zůstat klidný a hlavně člověk. Protože když se bojíme, stanou se z nás zvířata.
Nedávno jsme si všichni prošli slabým kafíčkem oproti této knize,ale přesto ji číst během začátků Covidu-19 by mi na klidu nepřidalo. A i my jsme mohli sami zažít pandemii a vidět to, jak rychle se společnost začínala rozpadat a strach naprosto ovládl zdravý rozum.
Originální příběh o pandemii, strachu, panice, snaze přežít, vytrvalosti, soužití, dobru, zlu a naději v lepší život.
...a nejhorší je, když se s koncem světa přemnoží nejen virus, který ho způsobil, ale spolu s ním i nejrůznější vyznavači pseudonáboženství. Proč pseudo? Protože má představa Boha je taková, že ať už je jakýkoli, určitě nemá v úmyslu nikomu ubližovat a určitě to nepožaduje ani po svých ovečkách.
Tohle byl poutavý, brutální a nelítostný průvodce ohňovou apokalypsou. A jak už je v rodině Kingů zvykem, opět se nám jednotlivé charaktery krásně vybarvily. Pokud bych měla myšlenku téhle knihy shrnout? Lidi jsou neskutečný svině a když se všechno posere, umí být ještě větší svině. Ale nikdy nesmíš ztratit naději, víru v dobro a odvahu dělat správné věci. Pokud se ti to podaří, není už vlastně ani tak důležité jestli to přežiješ. Důležité je zůstat ČLOVĚKEM.
Mé třetí setkání s Hillem opět skončilo uspokojivě, jen potvrzuje fakt, že jablko nepadlo daleko od stromu a především ve srovnání s tatíkovými fláky z poslední doby dokonce překonává staršího Krále. V případě Ohnivého muže, synovskou postapokalyptickou epidemickou verzí otcova Svědectví, ( se stejnými jmény některých z hlavních protagonistů - hluchoněný Nick, vyděděnec Harold, Susan ) sledujeme osudy nakažené zdravotní sestry v očekávání sviště, která se snaží přežít v novém světovém řádu, kde hrozí nákaza od "Hořáků", které se spravedliví a rozhorčení občané rozhodli vyhladit. V menší komunitě nakažených rozehraje Joe perfektní hru o přežití, kde nechybí typicky Kingovské střety různých charakterů, pletichy a davová oddanost vyvolenému jedinci. Především postavy se autorovy povedly na jedničku se všemi kladnými a temnými stránkami osobností, žádný černobílý nalikonvaný vzor, navíc s nimi autor místy nekompromisně zametá. Jak to tak vypadá, vzal si od táty to nejlepší a svůj vlastní románový styl vede zatím skvělou cestou - dávám silný nadprůměr, kousek chybí do 5-ti hvězd - 85 %
Kniha ma pohltila od začiatku. Svet sužovaný pandémiou, trošku podobný tomu nášmu teraz. Ľudia panikária, snažia sa chrániť, ale situácia sa iba zhoršuje. To je napísané vážne dobre, ten rozpad spoločnosti. A nielen to, celá kniha je napísaná skvelo. Harper mi bola sympatická, páčila sa mi jej snaha pomáhať ľuďom. Dej je skutočne napínavý, dochádza k mnohým zvratom, ktoré ma nútili hltať stránku za stránkou a kniha síce patrí k tým hrubším, ale prečítala som ju za dva dni. Veľmi sa mi páčil opis komunity, do ktorej sa Harper dostala, aj keď ľudia mi občas prišli až príliš sfanatizovaní. Tiež sa mi páčila ich postupná zmena, ich vývoj. Občas mi správanie tých ľudí síce prišlo nelogické a nevhodné, ale ktovie, ako by sme sa v takej situácii zachovali my. Je to skvelý príbeh o prežívaní, o snahe vytrvať, o morálke a hlavne o nádeji. Má aj svoje negatíva, niektoré veci mi tam veľmi nedávali zmysel, ale keď sa nad tým človek veľmi nezamýšľa, tak je to fajn :D. Koniec sa mi veľmi páčil, aj keď v podstate nie je úplne ukončený, čo je trošku škoda. Ale ináč je to úžasná kniha, určite odporúčam.
Po tom, co už 2. rok žijeme s covidem, člověk přistupuje k tomuto typu literatury s větší vážností. Zajímavé téma, autorovi se podařilo udržet napětí až po poslední stránky a zvládl i finále. Přesto si myslím, že minimálně o čtvrtinu se to dalo zkrátit a celkový dojem ještě navýšit.
Musím vyzdvihnout hlavně postavy. Všechny jsou popsané vážně skvěle a uvěřitelně včetně všech jejich nedostatků a chyb úsudku. Harper, John i všichni ostatní mi prostě sedli. Postapokalyptický svět plný ohně taky na jedničku. Výborně čtivé, těžko jsem se dokázal odtrhnout.
Naivní, hloupá, levicová slátanina plná product placement. Dočetl jsem to na přeskáčku jen proto, abych si potvrdil svůj počáteční dojem. Bohužel, potvrdil...
Začátkem roku jsem knihu rozečetl, pak ji vlivem nějakého divného rozpoložení odložil, a dnes jsem z dlouhé chvíle docvakl konec. Ano, číst o globální pandemii právě v této době je opravdu trochu masochismus. Ale k příběhu. Není to první kniha od Joea Hilla, kterou jsem otevřel, ale v téhle se otci podobá nejvíc. (Při čtení si nelze nevzpomenout na Svědectví, které jsem četl před několika lety) Story je svým způsobem podobná, Hillovy postavy mi sedly více, než Kingovy (pardon, mistře) Vše je dostatečně vysvětleno, přesto zde zůstává určité tajemno. Hvězdičku dolů si však neodpustím a to hlavně pro závěr knihy, kdy uprostřed akce čtenář zapomíná, v jakém stavu se postavy nachází. A to by se stávat nemělo.
Zajímavé, zejména na počátku knihy, kdy se pandémie rozšiřovala a zejména konec měl spád a napětí.
Číst si na jaře roku 2020 o zákeřné nemoci, která postihne svět a nezadržitelně produkuje nové a nové nakažené, je buď vrchol blbosti nebo masochismu. Asi mám smysl pro oboje. Byť jsem příběh nehltala tak jako Vánoční říši, nemůžu říct, že jsem se nebavila. Počet stran byl opět vydatný, na druhou stranu každá odbočka s dokreslením příběhu měla význam. Moc jsem neviděla význam v tak kratičkých kapitolách, příběhu to ale vlastně dodávalo až filmový efekt. Skoro jako bych si četla scénář k filmu. Takže i těch pár mínusů, je pod trochu jiným úhlem pohledu vlastně docela fajn. Pan King junior je evidentně srdcí rocker, odkazy na skladby se mi taky líbily. Další knížku si od něj určitě ráda přečtu.
Nebylo to rozhodně špatné, ale nemůžu říct že bych z toho byl nadšený - tak jako jsem byl při prvním setkání s Joe Hillem u sbírky Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy nebo třeba u Vánoční říše.
Ta epidemie samovolných vzplanutí a následná panika a vlastně rozpad společnosti je popsaná moc dobře, to se vážně povedlo. Nějak jsem se ale nedokázal sžít s postavami, a to je u těchhle příběhů vždycky problém, nesmí vám být jedno, co se s nimi stane. Děj byl dost předvídatelný, a pokud mě něco zaskočilo, bylo to proto, že mi to přišlo překombinované nebo nelogické.
A přestože Joe Hill umí psát moc dobře, připadalo mi to často moc natahované a zbytečně dlouhé. Jak mám tlustospisy jinak rád, tentokrát by mi nevadilo, kdyby to o třetinu seškrtal, asi by se nic tak hrozného nestalo. Čili bohužel, na víc jak tři hvězdičky mi to nevychází...
Joe Hill mě fascinoval komiksovou sérií Zámek a klíč, pak jsem přečetla sbírku povídek Divné počasí a moc jsem se těšila na něco delšího. A Ohnivý muž splnil moje očekávání. Perfektně propracovaný příběh, napínavý děj, dobře vykreslené postavy, realistické charaktery a pohnutky, bohužel až velice dobře popsané jednání lidí v krizové situaci. Nápad s Dračí nemocí je originální a moc se mi líbilo, jak nemoc pojal a vymyslel (nechci spoilerovat). Chování lidí při epidemii, následné chování mocenských skupin, psychologii davu, proměnu lidí v násilníky, na druhé straně ale i potřebu pomáhat a naději, prvky magie - to vše se podařilo autorovi spojit v napínavý příběh, který neměl žádná hluchá místa.
Nemohu posoudit, jestli otec a syn Kingovi píší podobně, protože v hororech jsem teprve začátečník. Ale když tak o tom přemýšlím, tak mi Ohnivý muž stylem vyprávění a poselstvím připomíná Zelenou míli.
Každopádně doporučuji a těším se na další díla.
Od Hilla jsem jako první četla knihu povídek, která mě moc nezaujala. Řekla jsem si, že teda zkusím jeho delší dílo a udělala jsem dobře. Ohnivý muž mě bavil od začátku do konce a nemohla jsem se od toho otrhnout. A navíc mám opravdu ráda téma o rozpadu společnosti po epidemii/katastrofě/.... Za mě super a těším se na Vánoční říši.
Štítky knihy
samovznícení postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2013 |  Vánoční říše |
| 2010 | Rohy |
| 2016 | Ohnivý muž |
| 2011 | Vítejte v Lovecraftu |
| 2007 |  Černá krabice |
Kniha Ohnivý muž je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 242x |
| Čtenářské výzvě | 21x |
| Doporučených | 17x |
| Knihotéce | 188x |
| Chystám se číst | 165x |
| Chci si koupit | 49x |
| dalších seznamech | 8x |
Z knihy jsem spíše zklamaná.
Asi největší problém jsem měla s uvěřitelností daného onemocnění. Já nevím, proč mi to tak vadilo, ale pořád jsem si říkala, že to je blbost, že taková nemoc by nemohla "vzniknout" a sama sobě si nadávala, že je to jedno, o tu samotnou nemoc přece nejde.
A samozřejmě jsem si vzpomněla na některé knihy otce JH, které jsou taky bichle, ale člověk je přečte, a ani neví jak.
A ten konec jsem bohužel čekala, takže taky nic...
Knihu jsem četla na sílu a moc mě to nebavilo. Kdyby se mi nehodila do ČV 24, tak nevím nevím, zda bych jí dočetla.