O andělovi
Pavel Čech
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534474/bmid_o-andelovi-65f7165e2a04b.jpg
5
8
3
V další knize Pavla Čecha najdeme leccos z předchozích knížek - tak třeba opuštěnou zahradu, čerta i titulního anděla - ale přesto je tahle knížka něčím jiná. Pochopitelně je o andělovi, ale taky je o tom, jak jsme na tom s anděly my sami. A že andělů je na světě potřeba, i když třeba oni samotní o tom někdy pochybují. Asi jsme od Pavla Čecha zvyklí na knížky veselejší, i když v každé z nich se nějaká ta temná nota rozezní. Jenže ony i ty temné noty, i ten anděl letící - kam? - vždycky v sobě nesou naději, která má křídla, a klidně - jak to pan Skácel kdysi překrásně napsal - třeba křídla dosti nečekaná: někdy se anděl na nás hněvá anděla máme každý svého a naděje má z buku křídla a srdce z dřeva lipového... celý text
Přidat komentář
Tohle je tak pěkné:)
Anděl spící v lípě. Pavla Čecha inspirovaly k napsání knihy nádherné Skácelovy verše:
novému ránu rožnem svíci
je neznámé a nemá tváře
jak anděl v dřevu lípy spící
a čekající na řezbáře
Jako obvykle, je tady všechno podmanivé, snové a vzbuzující tajemně (ne)známé pocity, co se prosakují hluboko do duše.
Přátelství lípy a dubu, ochraňují se a jsou si blízcí. Vzpomněla jsem si na knihu Tajný život stromů od lesníka P. Wohllebena. Jak spolu tito nehybní tvorové komunikují, sdílí informace, pomáhají si, pamatují.
A bůhví, kdo v nich všechno dřímá:)
„Dívali se na sebe.
Pak anděl vstoupil do duše temné bytosti.
Propadl se do místa plného bolesti a trýzně. Černý kout, plný strachu a nepředstavitelných hrůz.
Anděl cítil, jak se do jeho nitra ponořil i onen tvor.
Do nitra plného modliteb a proseb lidí,
ale i jeho pochyb a nejistot nikdy nevyřčených,
ukrytých tak hluboko v jeho dřevěném srdci,
že o nich nevěděl možná ani on sám.
Anděl cítil, že je něco spojuje.
Místo ztělesněného zla tu spíše bylo
zraněné stvoření na útěku před posláním,
v nějž ztratilo víru.“
Zprostředkovat dojem z této knížky pomocí textového komentáře je možné jen ve velmi omezené míře. Knížka má totiž krásné ilustrace, pečlivě vyrobenou vazbu, byla milá na pohled i na dotyk. A dokonce se mi zdálo, že má i svojí vůni, ale to bylo možná tím, že jsem si ji prohlížel v pokojné atmosféře jarní zahrady. :-)
Samotný příběh je něžná a křehká poezie v nerýmovaných verších. Jednoduché, ale ne banální poselství zdaleka nejen o andělech a jejich tvůrcích, Spíš nějak obecně o nás a naši schopnosti se přetvářet a měnit, tvarovat se a nechat se tvarovat.
Vyloženě si to říká o pomalé čtení, o vnímavé pronikání čtenáře do textu a textu do čtenáře.
„Několik luceren ozařovalo ulici.
Anděl ležel na zádech a zíral do černého nebe.
Drobně pršelo. Na několika místech
se mu odloupla barva a na tváři se táhla prasklina.
Svatozář se ulomila. Musím se vrátit do kostela,
byla první myšlenka, která ho napadla.
Zatoužil vstát, ale věděl, že je ze dřeva.
Přesto se o to pokusil.“
Autorovy další knížky
| 2011 |  Dědečkové |
| 2014 | Dobrodružství pavouka Čendy |
| 2012 | O zahradě |
| 2012 | Velké dobrodružství Pepíka Střechy |
| 2016 | A |
Kniha O andělovi je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 9x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 5x |
| Chci si koupit | 7x |
Nádherné, poetické a dojemné, k zamyšlení :) Zajímavý námět a opět na pár stránkách návrat k Zahradě - to mne velmi baví :)