Nikdo není sám
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532960/bmid_nikdo-neni-sam-65dd7b3891475.jpg
4
1166
1166
Nikdo není sám, ale možná by někdy chtěl. Anebo jsme sami naopak všichni bez ohledu na to, s kým nebo jak žijeme? Veronika má práci, která ji baví, manžela, který jí rozumí, dvě náctileté děti, s nimiž není žádný větší problém. Sice nemá příliš dobrý vztah s rodiči, ale udržuje si od nich bezpečný odstup. Jenže někdy tohle všechno nestačí. Křehkou rovnováhu náhle naruší smrt matky a Veroničina představa spokojeného života se začne rozpadat jako domeček z karet. Jestliže někdo dokáže popsat nedělní oběd, výlet na rozhlednu nebo babiččin pohřeb jako bezohlednou poziční válku, pak je to Petra Soukupová. Její nový román čtenáře okamžitě vtáhne do světa, ve kterém se spolehlivě poznává, aby vzápětí krok za krokem odhaloval absurditu a trapnost rodinných bitev, v nichž nemůže nikdo vyhrát.... celý text
Přidat komentář
Taková ta domací klasika, každodenní povinosti, dva puberťáci, alkohol, šikana, anorexie, práce, rodiče.....atd. Prostě život. Příběh vyprávěný z pohledu hlavní hrdinky Veroniky a jejich dětí. Příběh ve kterém se apoň trochu najde každý. Skvělé.
Věděla jsem, že knihy autorky jsou depresivní. Tentokrát sáhla po problémech sendvičové generace. Nemají to lehké, ale Veronika mě vyloženě štvala. Ani si snad takového pohodového chlapa chlapa nezasloužila. Nebo on ji?
Toto je moje první kniha od této autorky. Nejedná se o lehké čtení. Ale rozhodně stojí za to.
Příběh je o obyčejné čtyřčlenné rodině, která si prochází těžkým obdobím. Jednotlivé situace tu vidíme z pohledu všech členů rodiny, některé jsou mi až nezvykle blízké, autorka je skvěle vykreslila, až zněly naprosto skutečně.
Čtenář je donucen se nad příběhem zamyslet. Je zde ukázáno, že každý člověk vnímá svůj problém jako ten nejhorší a nejdůležitější. Zaujalo mě, jak si děti neuvědomují své činy (šikana, anorexie,...).
Ze začátku jsem měla problém se začíst, což se po chvíli úplně změnilo. V knize nezvykle chybí uvozovky. Mrzí mě, že konec nastal moc rychle, mnoho věcí a problémů zůstalo nevyřešených.
Kniha mě naprosto příjemně překvapila. Je úplně jiná, než na které jsem zvyklá. Moc děkuji!!!
Moje první přečtená kniha Petry Soukupové a mě se moc líbila. Autorku řadím mezi další skvělé české spisovatelky, máme jich opravdu dost.
Zpočátku jsem měla trošku problém se stylem psaní s absencí uvozovek, ale rychle jsem si zvykla.
V příběhu jsem se mockrát viděla a bohužel i svoji matku. Hlavní hrdinka Veronika mi trochu lezla na nervy, ale vlastně jí rozumím. Kapitoly psané z pohledu jejích dětí knize daly další rozměr, někdy bych chtěla vidět do hlav těm svým...A manžela Michala by chtěla mít doma asi každá ženská (já ho teda mám :-D).
Jsem spokojená a ráda si zase nějakou knihu P.S. přečtu.
Petra Soukupová tak, jak ji známe a máme rádi. V románu Nikdo není sám se soustředí na obyčejnou čtyřčlennou rodinu s problémy, které možná znáte ze svého vlastního života. Díky alternujícím se vypravěčům nahlížíme do hlavy každého z nich a vidíme, jak určité situace vnímají jednotliví členové trochu odlišně.
Hlavním tématem jsou mezigenerační vztahy. Zejména ty mezi rodiči a dětmi. Soukupová je sleduje ve dvou rovinách - stárnoucí rodiče x jejich dospělá dcera a matka x dospívající dcera. Velmi mě zaujal způsob, kterým je poukázáno na měnící se dobu a společnost. Právě tento fakt může za velkou část potíží a nedorozumění vyskytujících se uvnitř příběhu.
Co tuto knihu dělá jedinečnou je právě obyčejnost, jež zachycuje. Věřím, že mnohým čtenářům budou vykreslené situace hodně blízké, zatímco jiní měli to štěstí a nesetkali se s nimi. Styl vyprávění je velmi specifický. Má své kouzlo, ale nebude tím pravým pro každého. Osobně mě ale zaujala jeho uvěřitelnost a syrovost. Nic není přikrášleno a vše je podané tak, jak to je.
Nikdo není sám vám můžu rozhodně doporučit, i když si myslím, že by si příběh zasloužil několik kapitol navíc. Určité události nebyly vůbec dořešeny a zasloužily by si dotáhnout do konce.
Tak tato kniha ufff to bylo těžké čtení! Líbilo se mi, jak byly jednotlivé události vykreslované z různých pohledů členů rodiny. Vyhnula bych se hodnocení chování a rozhodnutí, která jednotlivé postavy dělaly; jak se říká, nesuď člověka, dokud neobuješ jeho boty. Chtěla bych vyzdvihnout, jak se autorce podařilo zachytit zoufalost celé situace, příběh je reálný a umí ve čtenáři vyvolat emoce.
Příběh je podán z několika pohledů.
Vstupte do světa, kde se řeší věci , které všichni známe , přesto si s nimi mnohdy nevíme rady a nenacházíme správné řešení - pubertální výstřelky dětí , stárnoucí rodiče , nedostatek času , stereotyp a rutina ve vztahu.
To co řeší téměř každá rodina.
Knihy od této spisovatelky jsou trefnou sondou do mezilidských vztahů.
Za mě výborný pohled do hlavy všech zúčastněných. Jako matce dvou dívek mě trochu děsil pohled dospívající dívky....
(SPOILER)
Děj o reálných problémech jedné typické rodiny, o to je to vše děsivější, při čtení jsem přemýšlela a doufala, že snad za takových 10 let nebudu řešit podobné věci jako Veronika, hlavně teda co se těch dětí týče.
Bylo mi líto Járy, moc jsem si přála, aby to nakonec skončilo kamarádstvím.
A taky bych ocenila manželův pohled na celou nelehkou situaci.
S knihou jsem spokojená, autorka mě baví a vždy se těším na každou její novou knihu
Hlavní postavou je VERONIKA, která má manžela MICHALA a má 2 děti (MÍŠA, MÁJA), které jsou v pubertě. Veronika bohužel nemá moc dobrý vztah s jejími rodiči, a navíc dojde ještě k tomu, že zemře její mamka.
Jedná se o román, který řeší rodinné vztahy. Jedná se o situace, které se mohou vyskytovat v některých rodinách a autorka tyto vztahy do hloubky řeší. Kapitoly jsou vyprávěny z různých úhlů pohledů hlavních postav, kromě manžela Michala.
Autorka nepoužívá uvozovky v přímé řeči, což mi nevadilo a na tento styl vyprávění jsem si zvyknul z její předešlé knihy VĚCI, NA KTERÉ NASTAL ČAS. Asi ne každému čtenáři se musí líbit tento způsob vypravování, ale řekl bych, že to na mě působí originálně a z toho je jasně poznat autorčin rukopis. Všechno působilo na mě živě a realisticky.
Je smutné, když si dospělé děti, které už mají vlastní děti, nerozumí s rodiči, a naopak rodiče si nerozumí s dětmi. Dochází pak k různým nedorozuměním, hádkám a celkově špatné atmosféře. Veronika také řeší problémy s dětmi, které se vyskytly. Měl jsem dojem, že v některých situacích to Veronika s jejím manželem přeháněli, ale z druhého hlediska jim záleželo na dětech. Záleží na úhlu pohledu. Určitě by se některé věci daly dělat jinak a efektivněji ku prospěchu všech. Zdálo se mi, že Veronika trochu více pila alkoholu.
V závěru knihy souhlasím s rozhodnutím Veroniky, které učinila, i když to nebylo jednoduché rozhodnutí.
Piatoček v znamení dočítanej knihy (po 3 mesiacoch ehm čo ale nie ne problém knihy). Ja milujem Soukopovú, takže objektívna nie som. Nebol to jej masterpiece, ale čítanie to bolo skvelé, uveriteľné, rozčuľujúce, reálne. Páčilo sa mi, ako si viem predstaviť tie repliky, problémy a situácie a ako ich, rovnako ako hlavná hrdinka Veronika, neviem vyriešiť. Mám to rada, odporúčam.
Zajímavá kniha o zcela obyčejné rodině, která ale řeší dost závažná témata. Moc mi popravdě nesedly postavy dětí, a trochu mi vadilo, že tu byl pohled jen matky a obou dětí, ale nebyl tu vůbec pohled manžela. Určitě by to celý ten obrázek doplnilo.
Ale jinak mohu doporučit, autorka má zajímavý styl vyprávění, i když si myslím, že nesedne každému. Například neuvádí přímou řeč do uvozovek, takže je trošku problém zorientovat se v tom, kdo co říká, ale já jsem si na autorčin styl zvykla už v knize Věci, na které nastal čas. Pokud by tahle forma někomu nesedla, vřele doporučuji audioknižní zpracování, kde každá postava (kromě manžela) má vlastní narrátora.
Asi jsem ráda, že mám knihu přečtenou, protože to nebylo zrovna veselé čtení, ale nemohla jsem se odtrhnout. Petra Soukupová přesně tohle umí. Doporučuji.
Paní Soukupovou mám ráda, na knihu jsem se těšila, ale byla pro mne zklamáním. Veronika mi byla nesympatická, v podstatě neustále řešila věci, které mi občas přišly nepodstatné a těžko uvěřitelné. Jako matku mě i její benevolentní výchova zarážela. No nic, beru to jako nepovedený pokus autorky a uvidíme co napíše dál.
Pro mě slabší dílo autorky, některé pasáže se velmi špatně četly, hlavně promluvy postav mnohdy nepříjemně splývaly.
Četlo se mi to hezky vtáhlo to rychle do děje, ale jako by mi tam něco chybělo.. jinak opět pěkná kniha ..rodinné štěstí i chmury, tak jak to v životě bývá.. v něčem jsem se našla
Kniha se mi četla velmi špatně. Opakovalo se vše stále dokola a části vyprávěné dětmi byly velmi zmatené. Asi nebudu cílová skupina, ale od čtení dalších knih paní Soukupové mě to odradilo.
Štítky knihy
rodina rodinné vztahy úmrtí v rodině
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Skvěle napsané z pohledů několika osob. Sama mám děti ve věku 15 let a tak i to bylo tak blízké, až to bylo nepříjemné :) Každopádně i myšlenky a jednání směrem k nejstarší generaci... děsivě realistické. Ale ke konci už mě hlavní hrdinka trochu štvala tou neustálou rozpolceností (nikoliv pláčem - tomu rozumím :) )