Navždycky

Začnu pozitivními věcmi. Zaprvé, Navždycky má moc krásnou obálku a grafické zpracování obecně. A zadruhé, poskytla mi přesně to, co jsem chtěla, když jsem se do čtení pustila – vypnout mozek. Jen se tedy trochu obávám, aby se mi ještě někdy povedlo ho zase zapnout. Protože tohle byla jízda peklem od první do poslední stránky. Styl, kterým je kniha napsaná, působí vyloženě dětinsky, křičí na vás, jak je autorka nevypsaná a jak hloupý nápad je sepsat knihu za dva měsíce a prohlásit ji za hotovou. Autorka se snaží být vtipná, ovšem vůbec jí to nejde, protože když už jsem se smála, tak zoufale. Postavy se chovají naprosto nerealisticky a nesnesitelně, vybuchnou kvůli každé kravině, neumí spolu komunikovat, neustále se hádají, všechno šíleně dramatizují a jejich reakce jsou tak přemrštěné, že to fyzicky bolí. Obzvlášť hlavní hrdinka Mei ve všem výše uvedeném přímo exceluje, navíc je sebestředná a, jak o sobě sama prohlašuje, trapná. A z polibku vám na počkání dokáže vyložit budoucnost. Liam s Travisem zas cítí neustálou potřebu se spolu rvát. Avu si nikdo nedokáže zapamatovat déle jak pět minut, ačkoli se pravidelně hlasitě projevuje, je drzá a vymýšlí ztřeštěnosti. Vztahy mezi postavami jsou vykreslené vyloženě katastrofálně a nečekejte ani žádnou chemii, když dojde na romantickou linku. Děj sám o sobě je hrozně povrchní, zrychlený a zároveň nudný, plný nesmyslů, naivit a naprosto absurdních situací. Navždycky spíš než jako feel good contemporary kniha působí jako parodie na ni, v níž se autorka rozhodla všechno dovést do úplného extrému. A o to víc mě bolí, když se na mě ze všech koutů bookstagramu valí pozitivní recenze, protože Ola je na české knižní scéně dost známá osobnost a má spoustu konexí. Nikomu z nich zřejmě není blbý vychvalovat až do nebes příběh, který nestojí ani za čas, který jste věnovali čtení mého názoru na něj. A ten, jak už jste určitě pochopili, k téhle propagaci rozhodně nepatří.

22.03.2021

už asi nepatřím úplně do cílovky. Knížka je čtivá, dá se přečíst i za jeden den, ale.. Z postav jsem si úplně vysloveně nezamilovala nikoho, některé situace mi přišly až přitažené za vlasy a děj je velmi předvídatelný. Na druhou stranu jsem se alespoň občas zasmála.

Tato knížka je jedna z mála knih u které jsem se přemáhala ji dočíst, už po čtvrtině knihy jsem tušila jak dopadne a měla jsem pravdu. Vystupuje v ní málo postav a ty jsou ještě velmi ploše popsané. Hlavní hrdinka mi byla nesympatická a jediná postava která za mě stála alespon za něco je Ava. Kniha se špatně drží ale za toJediné má krásnou obálku. Za mě dávám jednu hvězdu a knihu bych nedoporučila.

20.03.2021

Tahle knížka obletěla český bookstagram. Ne proto, že by byla nějak skvělá, ne proto, že by byla originální. Bylo to proto, že autorka je členka HumbookTeamu a tato kniha vznikla v appce Storki.

Vzpomínám si, když měl tenhle příběh s názvem "Jsem tu a mám čokoládu" v appce teprv pár srdíček. Netrvalo dlouho a stal se z toho nejčtenější a nejlajkovanější příběh v aplikaci.

Mám-li se vyjádřit ke knize: nebyla špatná a rozhodně bych ji neubránila čtivost - tu předně. Jenže z romantického příběhu se vyvinulo klišé v podobě instalove a hatelove, a vlastně tak trochu postrádá logiku: Mei je roky zamilovaná do svýho nej kámoše Travise, ale když se konečně daj dohromady, vlastně zjistí, že to není ono a Mei se skoro "přes noc" zamiluje do svýho úhlavního nepřítele Liama. A právě touhle nelogičností chtěla autorka docílit zvratu. Na druhou stranu, měla jsem chvílemi pocit, že si autorka dělá z klišé trochu srandu a dala ho tam záměrně.

Přiznám se, že na slaďárny moc nejsem a vlastně jsem si ani knížku zpočátku nechtěla přečíst, ale narážky na Harryho Pottera a Zaklínače (a sem tam i Star Wars) mě nakonec přesvědčily. (A Henry Cavill samozřejmě taky).

Taky mi přišlo, že první část knihy je Jsem tu a mám čokoládu a druhá část je dost inspirovaná příběhem Soused od Martiny Kraus.

Takže abych to shrnula: ani samotná romantická linka, ani tři hlavní hrdinové za moc nestojí (ale Ava je nej!), ale pokud chcete originální a neuvěřitelně čtivý styl psaní, s narážky na filmy a seriály, pusťte se do Navždycky. I přes to všechno nelituju, že jsem si knížku koupila.

Kolem téhle knihy je neskutečné divadlo, že člověk neví, jestli plakat nebo se smát. :D Myslím, že tím, jak autorce tuto knihu blogeři vychválili a hlavně ti, co rádi kritizují, tak jí spíše uškodily. Bohužel, když vše kritizují a dvouměsíční práci, která hodně připomíná Wattpad, pak vychválí, tak je to přinejmenším dost podezřelé. No a pak tahle kniha, navzdory vlně kritiky dostane cenu "Nejlepší česká YA", tak to je jak červený hadr na býka. Lidi nejsou blbí! :) Kdyby ta kniha byla dobrá, asi by to nebyl takový problém, ale bohužel... Tohle je fakt špatně napsaná slohovka, která se hodí maximálně tak na Wattpad. Já tuhle knihu zavřela těsně za půlkou a musela jsem se sakra nutit, abych četla dál. Ovšem myslím, že na zhodnocení to stačí. On už ten puberťácký styl měl dost zarazil, protože od Nofreeusernames jsem čekala jaksi něco jiného. Hrdinka je kapitolou sama pro sebe. Zápletky a další chyby tady vypsali jiní, ale taky nedoporučuji. Za ty peníze to nestojí.

O lidech v Humbook týmu jsem si myslela, že jsou inteligentní (což lidí, kteří čtou, většinou jsou), ale po doporučování téhle knihy už rozhodně na jejich názory nikdy nedám! Horší knihu jsem v životě nečetla. Nedostatky popsali ostatní v dalších komentářích, takže se tady nebudu opakovat, ale rozhodně nedoporučuji...

Jestli jste si po přečtení komentářů mysleli, že ta knížka je prostě špatná, můžu vás ujistit, že je ještě horší...
Po knize jsem sáhla, asi jako všichni, kvůli obrovské propagaci na instagramu (přísahám, že příště už se oblbnout nenechám). Měsíc před a pak po vydání knihy mě recenze naprosto utvrdily v tom, že tu knihu prostě musím mít. Koupila jsem si jako e-knihu + bonusovou kapitolu k tomu.
K četbě tohoto skvostu jsem se dostala až nedávno, po vyhlášení Humbook Awards, kde vyhrálo Navždycky 1. místo. To mě (a moji kamarádku, se kterou jsem to četla, a vzájemně jsme se motivovali, abychom to vůbec dočetli) tak namíchlo, že jsem si to musela přečíst a udělat si vlastní názor.
Začneme pozitivy - což je obálka, která je opravdu zdařilá + grafické zpracování knihy. Druhým pozitivem je Liam, jediná postava, která trochu za něco stála.
Dál už je to jen děs a hrůza. Postavy ploché (bylo jich hrozně málo a ani ty autorka nedokázala charakterizovat). Prostředí děje nevykreslené - měla jsem pocit, že v Americe neexistují jiné budovy než jejich škola a pár domů k tomu, vlastně nejvíce popsaná byla okna Liama a Mei, 'děkujeme' ;). Hlavní zápletka děje - co to sakra bylo? A to, že jsem měla neustále pocit, že na mě ve čtečce vyskočí reklama jak na wattpadu, to už je naprosto vedlejší XD.
Prostě a jednoduše všechno je tam špatně. Já četla e-knihu, ale z komentářů vím, že má papírová forma hrozně tvrdé desky, možná aby přežila, až s ní budete házet z okna? Kdo ví, třeba autorka o knize také nemá valné mínění a prozíravě knihu na házení z oken už připravila.
Co mě nejvíce na knize mrzí je ta propagace ze strany členek Humbook teamu (come on, guys!). Má důvěra k jejich úsudku dost utrpěla. Je ale vtipné u některých členek časem pozorovat, jak kolem této knihy velmi opatrně našlapují. Jejich recenze jsou naprosto nicneříkající a ony si občas dovolí utrousit něco jako: "No, hlavní hrdinka mi sice nesedla... ALE! kniha je vynikající."
Kapitola sama o sobě je Poděkování, které je... heh. Ráda čtu děkovačky, vždycky mi vykouzlí úsměv na rtech. Ale tohle bylo trapné a vůbec ne vtipné (asi jako celá kniha). Asi chápu, že autorka chtěla být originální ale prosím, příště už ne.
Uznávám, že ve svých 18ti letech nejsem cílovka (i když jako postavám je 17. let..., jenom se tak vůbec nechovají) a mám už také hodně načteno, ale ani tak bych nedoporučila knihu mladším čtenářům. Co si z té knihy odnesou? Že je normální být bezohledná náladová mrcha, která si neváží ničeho a nikoho a že je v pořádku o problémech nemluvit a tutlat je, protože se to přece časem nějak samo vyřeší... ale no tak!
Opravdu doufám, že ti, co knihu opěvují a hlasovali pro ni v Humbook Awards, si z ní nic nevzali.

PS: už v životě nechci vidět slovo čokoláda...

Katastrofa na papíře! Ale než přejdu k recenzi, dovolte mi malý úvod.

Tahle kniha má spousty problémů a hlavně... Autorka snad nemá žádnou zpětnou sebereflexi a ani žádnou soudnost! To, co poslední dobou předvádí na IG, je za hranicí všeho. Nejenže si vydupala jak malé děcko knihu u svého zaměstnavatele (přestože psaní nebude její silnou stránkou) a za jeho prachy si dělá mega propagaci, ale ještě se tváří, jak kdyby to měla strašně vydřené. No, tohle bylo určitě strašně moc vydřené, vyřadit si značnou sumu na marketing, který pro Albatros spravuje ONA sama. Ale tak vydala si knihu, OK. Jenže, co už se mi fakt příčí je to, že knihu psala DVA měsíce, a nakonec si za ní sama dala CENU – ve své vlastní soutěži, kterou pořádá. V nominaci porazila mnohem ostřílenější autory, ale komunita na IG opět válí a podporuje ji v téhle odpornosti. Tahle generace knižních blogeru akorát přivede českou literaturu do hrobu, protože nemají žádný přehled, vkus, ani soudnost a hodnotí knihy PŘEDEVŠÍM podle sympatií k autorovi. Doby kvalitních blogerů jsou nenávratně pryč, dneska se totiž za recenzenta považuje každý ňouma!

Já osobně jsem horší knihu nečetla a měla jsem co dělat, abych vůbec tu slátaninu dočetla! Začala jsem s ní chvíli po vydání a donutila jsem se knihu dočíst, jakmile jsem zjistila, že vyhrála v Humbook Awards, jako jediná ze všech českých knih! Tohle bylo prostě utrpení! V tomhle příběhu je všechno špatně od začátku až do konce, a to nemluvím o tom nevyzrálém stylu psaní. To se tak dvanáctiletá puberťačka rozhodla zahájit kariéru na Wattpadu, až na to, že autorce už dávno není dvanáct. Pitomé zápletky, pitomé postavy… Přehršel hlášek a trapný rádoby humor, který chápu jen její stoupenci. Autorka si kolem sebe vytvořila Wattpad komunitu, která jí podporuje a velebí nehledě na to, jaký paskvil stvořila! Mei je bezcharakterní a myslí si, že má na vše nárok. Koho mi tím jen připomíná? V neposlední řadě, tahle kniha postrádá jakoukoliv logiku a absolutně nechápu, jak vůbec něco takového mohlo projít. Ocenění nejlepší česká kniha, je naprostý výsměch všem autorům a nejen proto, že si autorka to ocenění dala sama, ale hlavně proto, že ta kniha je totální SRA*KA!

Nikdy jsem nikomu nenapsala tak ošklivou recenzi, vlastně bych to asi ani nijak neřešila, ale to, co předvádí autorka se svými stoupenci kolem téhle knihy, je už naprosto otřesné a nejednomu člověku je z toho blivno!

06.03.2021

Málokterá kniha je tak kontroverzně hodnocena právě jako Navždycky. Moje hodnocení se odvíjí hlavně od přečtených komentářů a faktu, že neznám autorku, jelikož i já jsem postřehla naprosto nadhodnocené reakce "bookstagramerů", kteří s autorkou spolupracují.
Jak již bylo zmíněno v mnoha komentářích, postavy jsou ploché, hlavní hrdinka nesympatická, příběh neskutečně předvídatelný a přeslazený. Nicméně s tím jsem knihu začala číst, tudíž jsem neměla žádná vysoká očekávání. Navíc jsem měla možnost číst knihu v elektronické podobě, takže jsem se vyvarovala vazbě, kterou tu kdosi označoval za dost nepříjemnou na držení.
Já osobně dávám knize 2,5* (přikláním se zde ke 3* kvůli postavě Avy a obálce), protože to byla menší katastrofa, než jsem dle komentářů čekala a jako odpočinková kniha, u níž opravdu nemusíte vůbec přemýšlet, obstála perfektně. Pokračování si přečtu, ale - stejně jako v tomto případě - si knihu přečtu elektronicky z knihovny, jelikož se nejedná o nic, co bych chtěla mít doma v knihovně.

04.03.2021

První začnu věcmi, které se mi líbily. Kniha má naprosto perfektní obálku a obecně se graficky velmi povedla. Nemůžu popřít, že pár hlášek se povedlo a pousmála jsem se nad nima. A rozhodně oceňuji zapojení Harryho Pottera nebo slovní spojení “tepelný komfort”. A jako poslední velké plus hodnotím možnost napsat si svoje jméno do děkovačky.

A teď pojďme na to, co je na této knize vlastně špatně. Jako obrovské mínus hodnotím to, že se autorka chlubí tím, za jak krátkou dobu knihu napsala. Není se čím chlubit. Jde to neskutečně poznat a ráda bych podotkla, že ani Rowlingová nebo King své knihy nepíšou tak krátkou dobu. A jde to poznat.
Autorka není vypsaná. Je to neskutečně kostrbaté a nejpovedenější jsou rozhovory přes zprávy. V knize samotné se téměř nevyskytují dialogy. Většina je o myšlenkách Mei. A to knížce taky nepřidává.
Velké mínus jsou takové dovysvětlivky v závorkách, které opravdu nejsou třeba. Jako vážně.
Kniha se velmi špatně drží. Bolely mě z knihy ruce a četlo se to fakt blbě.
A teď pojďme k postavám. Nejvíce se povedla malá Liz. Která se jako jediná nechová na 12, i když ji 12 je. Liam, Ava a Travis ještě ušly. Ale Mei? Pane bože. Nikdy jsem se nepotkala s horší hlavní hrdinkou. Její velkým mínusem je to, že veškerý chyby se snaží shodit na někoho jiného. Myslí si, jak je skvělá, vtipná a hustá, ale bohužel je spíše trapná, sebestředná a neskutečně špatná “kamarádka”. Nechtěla bych ji mít za kamarádku ani za milion.

Tenhle příběh by byl na 3-4* na Wattpadu. Na knihu ale rozhodně nemá. Přímo z něj dýchá ten Wattpad, kam by fakt skvěle zapadl. Takže pokud si chcete přečíst příběh kvality, jako je tato kniha, tak jděte na Wattpad. Ušetříte a o nic nepřijdete.

Nikdy jsem nenapsala takhle špatnou recenzi. O to víc mě mrzí, že je to u české autorky. Přitom ten nápad není vůbec špatný! Stačilo by té knize věnovat více času a opravdu ji vyšperkovat.

Kniha by se mohla líbit slečnám 10 - 15 let, pokud už nemají něco načteno.

Předem říkám, že si v téhle recenzi nebudu brát žádné servítky, takže citlivé dušičky nečíst. :)

Povězme si to narovinu. Tahle kniha je chválena a adorována především bookstagramery, kteří se s autorkou přátelí. A to i navzdory faktu, že tohle dílko je takový ten Wattpad a mimochodem, tou přezdívkou tomu nasadila korunu. Fakt regulerní Wattpad. :) Ale! Psal to někdo z komunity, takže to budeme za každou cenu podporovat, ačkoliv jindy podobné knihy dost kritizujeme. V tomhle případě je hybnou silou i Humbook, který Nofreeusernames vede, a tak si neznepřátelím někoho, kdo mi může poskytnout recenzák, že? Nebo mi může nějak pomoct ke slávě. Pro recenzák, či kousek slávy i duši Humbooku upíšeme. :D Jedna recenzentka se vyjádřila o dotyčných jako o: „vlezdo*rdeláčcích.“

Nejvíc mě u téhle knihy baví argumenty, proč by kniha měla být dobře hodnocená. Třeba proto, že byla psaná pro radost, neměla za cíl změnit svět, na žádnou velkou literaturu si nehraje apod. To je tak, když víme, že je ta kniha fakt špatná, ale navymýšlíme, co nejvíc argumentů, aby bylo jasné, že od toho nemá nikdo nic čekat a když budou hodnotit špatně, budou za idioty oni, ne my. Pokus hezký, nicméně… Pokud knihou nechci změnit svět, tak ji nechám v šuplíku a netisknu ji do papíru. :)

Líbí se mi (ironicky myšleno) hodnocení ostatních blogeru, protože jak se zdá, Navždycky mění knižní svět (alespoň ten na IG). Aneb co běžně vadilo (vadí) u jiných knih, je u téhle v naprostém pořádku.

- Klišé? Nevadí!
- Začátečnický styl? Nevadí!
- Nelogičnost? Nevadí!
- Dětinská, sobecká, rozmazlená, protivná hrdinka? Nevadí!
- Klišé? Nevadí!
- Krkolomost textu? Nevadí?
- Nevyzrálost příběhu? Nevadí!
- Klišé? NEVADÍ!
- Toxické vztahy? Nevadí!
- Že je příběh vystřihnutý jako z WP? Nevadí!
Kritizovat tuhle knihu? Jooo, to vadí! To vadí! :D

Úmyslně několikrát opakuji klišé, protože tenhle atribut byl hodně zdůrazňován jako něco, co je vlastně na téhle knize strašně super.

Z mého pohledu je kniha velice špatná, a to jak po dějové, tak stylistické stránce. Když se začtete do prvních řádků, opravdu máte silný pocit, že jste se ocitli na stránkách Wattpadu, kde by tenhle příběh zcela jistě skvěle zapadl. Jenže tohle dílko je na tom podstatně hůře, protože takhle tam píšou třináctileté slečny, což je tak nějak v pohodě a absolutně nic proti tomu nemám, ale tohle napsala dospělá paní, která navíc prý hodně čte. Bohužel to ale nejde moc poznat, jazyk téhle knihy je extrémně jednoduchý a ani se nedivím, že za dva měsíce bylo hotovo. Co se týče děje, tak to je taky velký špatný. Stupidní zápletky, které postrádají jakoukoliv logiku, hodné věku puberťáka a tomu bychom to snad i odpustili.

Literárně je takhle kniha tak nízko, že už to víc snad ani nejde a ta nesmyslná adorace některých mě akorát utvrdila v tom, že bych recenze dotyčných neměla brát vážně. Vlastně by je asi neměl brát nikdo vážně, když dokážou vychválit něco takového. Tahle kniha je jen podprůměrnou snůškou špatně poskládaných slov a ani kamarádky blogerky to nezachrání. Naopak, podle mě jí tou uměle vyvolanou chválou, která u některých vypadala jako špatně skrývaná křeč, akorát uškodily. Na druhou stranu je asi dobře, že tahle věc vyšla, protože ukázala, jaký je tenhle knižní svět ŽUMPA – blogeři hodnotí podle sympatií k autorovi, a o kvalitu textu jako takovou jim zase tolik nejde. Smutné.

Proti autorce jako takové nic nemám, ale když dostanu doslova na stříbrném podnose něco, na co jiní dřou roky, tak mi vadí, jaký k tomu dotyčná má přístup a mám potřebu se k tomu vyjádřit, ať už se to někomu líbí, nebo ne. Oproti spoustě jiným začínajícím autorům měla obrovské výhody, ale ani tak je nevyužila k tomu, aby napsala něco smysluplného, či chcete-li, hodnotného. Spoléhala se na konexe v branži a na to, že jí kamarádky blogerky podpoří, což se taky stalo. Jsem zvědavá na druhou knihu, ale dost pochybuji, že se s tímhle přístupem vůbec někam posunula.

Poděkování vyznívá vyloženě směšně, ale ne tím způsobem, jak autorka původně zamýšlela a upřímně bych se styděla něco takového vyslat do světa. Snad se v té další knize autorka poučila. :)

03.03.2021

Po přečtení několika málo recenzí po koupi knihy jsem se začínala bát, co jsem si to pořídila. Upřímně na slaďárny nijak zvlášť nejsem (až na výjimky), ale mám ráda novodobou tvorbu mladých českých autorů, a ráda je podporuji alespoň tou koupí knihy. Protože každý sen si zaslouží krůček vpřed k jeho naplnění. Ano, kolem knihy Navždycky byl velký boom, jelikož autorka je jedna z Humbook teamu a zároveň pracuje pro společnost Albatrosmedia, tudíž je mezi čtenáři (takovými těmi více zarytými, které zajímá i to širší okolí knih) poměrně známá. Čím tedy začnu, je samotná autorka.

Tento odstavec neslouží jako obrana autorky, nýbrž jako můj vlastní pocit a názor. Mnoho lidí má dojem, že člověk, který pracuje mezi knihami, zároveň oplývá spisovatelským umem. Ale proč? Přijde mi to jako dost velký předsudek. Chcete mi tím říct, že podle vás každý knihkupec a další, kteří většinu času pracují kolem knih, jsou v podstatě zároveň dokonalí autoři? To je jako říct o člověku, který rád poslouchá hudbu, že musí nutně umět dokonale hrát na hudební nástroje a zpívat. Vždyť i ten vášnivý čtenář se motá kolem knih. Takže jsme vlastně všichni ztělesnění autoři, jen jsme ještě nenašli odvahu napsat a vydat tu svou prvotinu. Samozřejmě, že je autorka nevypsaná, a práce s knihami s tím nemá absolutně vůbec nic společného. Doba napsání knihy taky odpovídá kvalitě příběhu. A jo, poděkování je napsané opravdu hodně sebestředně, a takový typ humoru bych ani na konec knihy, kterou čte málo lidí, nezařadila.

Souhlasím, že spisovatelka knihu napsala v takovém tom pubertálním pojetí. To že je kniha YA žánr určitě neznamená, že nutně musí být pojata tímto stylem, ale proč by nemohla. Upřímně si myslím, že mládeži jakožto cílovce to bude celkem buřt. Naopak, tuhle jednoduchost dle mého ocení mnohem víc, než kdyby to bylo napsané "dospělácky", protože kolik dětí v dnešní době čte a opravdu chápe, co čte? Dneska se každý snaží být dospělým, tak proč by jednou kniha nemohla být napsaná naopak pubertálně? Navíc se jedná o prvotinu, která vzešla z chat-fiction, která měla nemalý úspěch. Nicméně, ten původní krátký příběh, který nějak začal a nějak skončil, mi byl určitě milejší, než nepromyšlená kniha.

To samé platí pro zápletku. Je v podstatě nesmyslná, jednoduchá a ve svém jádru hloupá, ale pro cílenou mládež řekla bych dostačující. Láska a přátelství tam je, nějaké ty zvraty (byť hodně předvídatelné) taky. Humor zde též najdeme, i když mi tam místy přišel až nuceně vhozený, aby to působilo vtipněji. A je velká škoda, že příběh není zasazený do naší vlasti, s českými jmény, s českým prostředím.

Postav bylo málo, tím lépe, že se člověk nemusel trápit s orientací v tom, kdo je kdo. Co se týká hlavní hrdinky Mei...Mám trochu dojem, že se do ní autorka tak trochu ztělesnila (o tom jestli úmyslně nebo ne, a jestli vůbec nebo ne, by se dalo polemizovat). Mei je ve většině případů dost sebestředná, trochu sobecká, sebelítostivá a naivní...Ráda se nechává uplácet, přičemž je až šíleně pažravá. Dále je velký snílek, který často působí hodně dětinsky - tyto dva body mi nejvíce připomínají autorku - ve svých letech taky nepůsobí úplně dospěle, alespoň co se týká toho, jak se prezentuje na internetu. Dále Mei působí hodně asociálně a trochu jako kdyby trpěla Aspergerovým syndromem. Neumí pracovat s city a emocemi, neumí navazovat vztahy s vrstevníky, neumí řešit situace, neumí fungovat spontánně. S Travisem mi dohromady působili spíš jako sourozenci, než jako nejlepší přátelé. Především z toho důvodu, jak se k němu Mei ve většině případů chovala.
Samotný Travis se na jednu stranu snažil být za každou cenu ochranářský a podporující vůči Mei, nicméně na stranu druhou věčně skákal, jak ona pískala. A taky je to docela velký flegmatik. Ale srdečný flegmatik.
Nepřátelství s Liamem taky nedávalo úplně smysl, protože Liam mi byl ve finále mnohem sympatičtější než Travis. Mnohem více nápaditý, více romantický, více chlap.
A pak je tu Ava, která je praštěná, bláznivá, akční, ale taky rozhodně sympatičtější než Mei. O Avě toho vlastně moc nevíme, ale její nápaditost a zájem o druhé z ní dělá tu pravou kamarádku, která by pro svou kamarádku udělala bez problémů cokoli. O to větší nefér vůči ní přišlo ze strany Mei, která o ní vlastně nic neví. Neříkám, že dva roky sezení vedle někoho znamená, že o něm musíte vědět každou pitomost. Ale nějaké ty základní informace by vědět měla. Takovou kamarádku, která o vás nic neví, rozhodně chcete.

Ve finále bych řekla, že to není až tak hrozné, takovou tu průměrnou feel-good naivní romanci to splňuje, a cílovou skupinu čtenářů taky. Co mě ale doslova bolelo byla ovšem vazba, jak tu zmiňuje spousta předchozích recenzí. Ta by mohla být do budoucna o něco více (hooodně více) měkčí, aby se v ní dalo listovat jako v knize. Ono když tu knihu musíte doslovně násilím nutit rozevřenou, abyste si mohli číst, není úplně příjemné.
Autorka by dále mohla zapracovat na již zmíněné propracovanosti příběhu, na logických posloupnostech a zvratech, a celkově nad strávenou dobou, kterou do psaní knihy vloží.

01.03.2021

(SPOILER) Na knížku jsem narazila při přebírání novinek a vypadala sympaticky. O to větší pak bylo zklamání. Kde začít?

- Nemám ráda, když si někdo hraje na něco, co není. To je bohužel případ autorky i hlavní postavy. Proč americké prostředí? Jen proto, aby mohli jezdit autem? A Mei? To opravdu není vtipná roztomilá slečna, jak se ji autorka snaží prezentovat. Spíše je otravně pažravá, sebestředná, dětinská a naprosto neempatická.

- Spisovatelský um se bohužel nedostavil. Zápletka skoro nulová, postavy ploché a až na čestné výjimky protivné, děj ještě předvídatelnější než je u tohohle žánru obvyklé, uvěřitelnost Meiných činů se nekoná. V příběhu je děr jako v ementálu.
(Mei je asociální, nemá jedinou kamarádku, ale zčistajasna je pro všechny neodolatelná a všichni ji s radostí zásobují sladkým. A ta aféra s pusou? Miluju ho, ne, vlastně ne, pusa nestála za nic. Já jsem v pohodě, moje "láska" je v pohodě. Tak se radši vrhnu na souseda, kterého nenávidím. Jo, jeho pusa je lepší, tak vlastně miluju jeho. Kamarád je v pohodě, ale za žádnou cenu mu nemůžu říct, s kým chodím. Tak radši strčím hlavu do písku - jako vždycky - a nechám si to bouchnout do obličeje. Co to jako má být?)

- Místo humoru spíše křeč a trapnost. (A korunu tomu nasadilo poděkování. Mně alespoň vtipné nepřipadalo ani za mák, spíše podobně sebestředné, jako je Mei.)

- Minimálně půl hvězdičky je za povedenou obálku. Na druhé straně je celkem smutné, když je obálka to nejlepší na celé knize. Holt, ne každý má schopnosti na to, aby se stal tím, čím by chtěl.

Od YA nečekám žádnou velkou hloubku (i když ty dobré knížky přesah mají) stačili by mi zajímaví, sympatičtí hrdinové, kterým bych mohla fandit, a aspoň trochu hodnověrná zápletka. To se tady bohužel nedostavilo, a tak u mě knížka dosáhla jen na 1,5 hvězdičky.

Fakt jsem nečekala nic světoborného, ale tohle bylo i na mě moc. Knihu jsem četla poměrně dlouho a místy to bylo utrpení, hlavně díky hrdince, která byla totálně na ránu. Nemusím sice puťky a vlastně mám ráda prostořeké hrdiny, ale rozmazlené sobce vážně nedávám. Pak mi vadil styl, jakým kniha byla psaná. Někdo tu psal, že mu to přišlo, jako by to psal puberťák a naprosto s tím souhlasím. Je totálně fuk, že je to pro mladší publikum, protože i YA knihy se dají psát vyspělým stylem, třeba Hvězdy nám nepřály, které jsou toho důkazem a mnoho dalších. Ale pravda, to už jsou autoři, kteří jsou tak o dvacet levelu výš než Nofreeusernames a uběhne spousta času, než se dopracuje alespoň k něčemu průměrnému. Na Navždycky je prostě vidět nezkušenost/nevypsanost autorky, která z toho textu, potažmo z těch nesmyslných zápletek přímo tryská. Kdybych nevěděla, že to napsala dospělá žena, tipovala bych někoho hooodně mladého. S velkým přemáháním dočteno a upřímně jsem zvědavá, kam se Nofreeusernames autorsky posune s další knihou, i když podle anotace odhaduji, že to bude zase to samé v bledě modrém.

26.02.2021

Navždycky. Kniha, s níž jsem zápasila čtyři měsíce. Příběh, který mi vůbec nesedl a dobře mi tak. Nedávno jsem se totiž kasala, že skoro nikdy nesáhnu vedle, že znám svůj literární vkus a jen zřídka se mi stane, že ustřelím. Tak tentokrát jsem se skutečně netrefila a sáhla jsem po knize, která zřejmě učebnicově není pro mne. Navždycky se často zmiňuje, jako lehké sladké čtení. Pro mne ale bylo spíš nemastné neslané. Milostné trápení hlavní hrdinky Mei a jeji váhání mezi náhlou láskou a dlohodobou nenávistí mi tak nějak bylo celou dobu z duše jedno. Komické situace mi legrační nepřipadaly a nebýt těch popkulturních narážek na HP, Zaklínače nebo Frozen, neusmála bych se vůbec. Jediné, co mě upřímně pobavilo, byl největší krasavec školy, jménem Chris Carter :-D, byl to záměr? Ale samotná Mei mi výsostně pila krev, je to osoba se kterou byste na kafe nešli, vyhýbá se řešení problémů, v jednom kuse se někde schovává s tabulkou čokolády, za záclonou, za policí v knihovně, pořád někam zalízá, aby nemusela čelit vztahům. Vztahům s lidmi, o kterých nic neví a na které vlastně dost peče. Ráda bych řekla něco hezkého a proto s čistým svědomím mohu pochválit grafiku a obálku, ta se podařila, narozdíl od vazby, tahle pevně slisovanou knihu jsem v ruce snad nikdy neměla a její čtení byla taková malá papírová posilovna. Udržet stránky od sebe mi vážně dávalo zabrat. Já nevím no, pro čtenářky okolo patnácti let, co mají velkou sílu v pažích, na to aby rozevřely tyhle desky, tak že do knihy bude i vidět, možná. Pro mě ne. Bohužel. Dál však Ole fandím, třeba se časem vypíše. Ale, upřímně, já už to nezjistím, další knihu už určitě nekoupím.

24.02.2021

Bála jsem se, že se mi kniha nebude líbit, jelikož okolo ní byl velký hype. Takže i přes všechny pozitivní recenze jsem k ní přistupovala trochu nejistě.

První věc, kterou zmiňuje úplně každý, která mě extrémně vadila je vazba. Když jsem četla déle, dostávala jsem normálně křeč do ruky a to se mi při čtení už dlouho nestalo :D chápu, že výhodou mělo být, že ani po několikátém přečtení to na knize nebude poznat...

Kniha si mě získala hlášky z Harryho Pottera, protože Harry je láska, že jo! Celkově je to velmi pěkná, odpočinková kniha plná klišé a vlastně přímo očekáváte, co z toho vznikne. Což rozhodně nevadí.

Hlavní hrdinka Mei je takový snílek, který i když ví, že všechno není epický film, tak čeká své dokonalé scény. Občas působí trochu naivně a nedospěle, ale řekněme si upřímně, kdo na střední se choval dospěle?

Její nejlepší kamarád je Travis, který mě nijak neoslovil a měl podle mě dostat více prostoru, protože víme, že by za Mei položil život a svým způsobem je trochu výbušnější člověk. Ale upřímně takhle se nejlepší kamarád nezachová. Chápu, že Mei nebyla úplně upřímná, ale co že svého přátelství s kluky vím, tak neberou věci tolik vážně jako holky.

Dalsi skvělou postavou je Ava, která je vtipná, bláznivá a má dokonalé plány, které nedoporučuji zkoušet v realitě. Tuhle postavu jsem si doopravdy oblíbila. Akorát by mě zajímalo, jak vlastně jejich kamarádství vzniklo a čím to, že Ava je zde stále pro Mei, i když se ukáže, že Mei o ní plno věcí neví.

Navždycky vám vykouzlí úsměv na tváři a rozhodně si odpočinete od všední reality. Nesmím zapomenout na grafické zpracování, protože to je doopravdy top ???? užívala jsem si ty konverzace a čokoládu ???? :D

I když se většinou snažím aspoň nějak přečíst poděkování, tak to skoro nikdy není na 100%, ale u Navždycky jsem ho dočetla do posledního písmenka a pobavila jsem se!

Takže si vemte čokoládu a puste se do čtení příjemné romantické knížky. ????⚡❤️

⭐ 3.3/5

22.02.2021

Knížku jsem vzala do ruky v době, kdy jsem si potřebovala něčím lehkým proložit fantasy a tohle bylo ideální! Přečteno během víkendu, bavilo mě to, četlo se to skvěle, skoro celou dobu jsem se smála nahlas a chtěla číst dál a dál. Storki jsou božím ozvláštněním a kupodivu mě knížka překvapila, protože romantická linka se nevyvíjela tak jak jsem čekala. Postavy nejsou sice vykreslené úplně nejlépe, ale za mě je tohle ideální na vypnutí nebo vytáhnutí ze čtecí krize.

20.02.2021

(SPOILER) Jsem v šoku. Na začátek chci říct, že já české autory podporuji a fandím jim, protože to mají sakra těžké, ale tohle... Tohle jsem tedy nečekala. Jako vážně takhle píše někdo, kdo se celý život motá kolem knih a pracuje pro nakladatelství? Od někoho takového čekám, že bude psát jako Bůh a tohle je vážně bída! Četl to vůbec někdo po autorce, nebo to prostě jen vzali a natiskli? Protože pokud ano, tak bych ještě chápala tu hromadu nelogičností, ale jak někdo mohl přehlédnout tu absolutně nelogickou zápletku? Jedna pusa ukončí celoživotní lásku a druhá pusa (po pěti vteřinách a po rozchodu!) vzbudí lásku s celoživotním nepřítelem. A to tady fakt nebudu vypisovat další věcí, protože můj komentář by byl kilometr dlouhý.

Jak tady někdo trefně poznamenal, kdyby autorce bylo 13 let, tak to beru a nebudu tak přísná, ale tohle napsala dospělá ženská, což je úplně WTF?! Jinak jsem měla celou dobu pocit, že čtu dílko z Wattpadu. Vlastně jsem si původně myslela, že je to Wattpad příběh a když jsem zapátrala, zjistila jsem, že tohle pochází ze Storki, což je ještě horší než WP. Jeden shit vedle druhého a upřímně, tahle věc tam měla zůstat, je to urážka lesů! Hlavní hrdinka je naprosto bezcharakterní člověk a neuvěřitelný sobec. Korunovala bych ji na nejhorší hrdinku všech dob! Jako ano, je spousta otravných hrdinek, ale alespoň mají nějaký charakter na rozdíl do Mei. Ta je je vyloženě bezpáteřní! Celou dobu si dělá hadr na podlahu ze svého nejlepšího kamaráda, v podstatě všechny jen využívá, ale oni ji za to uctívají a nosí čokoládu. Eh! Nehledě na to, že ten vztah mezi nimi je dost toxický. Všichni v tomhle bizáru se chovají tak na pět let, měla jsem celou dobu pocit, že čtu o dětech ze školky. Z celého textu číší nevypsanost a nevyzrálost. Ten styl je vyloženě jednoduchý, jako by to vážně psala třináctiletá holka a nějak nechápu, jak tohle mohlo vůbec spatřit světlo světa.

Přiznávám, že moje hodnocení je lehce ovlivněno i poděkováním (ne že by bez toho kniha byla lepší), které je fakt trapné. O část děkovačky se podělím a můžu říct, že jsem snad nic sebestřednějšího nečetla.

"Nakonec ta nejdůležitější děkovačka. Děkuju SOBĚ! Je to tak, Oli, jsi jednorožec (dočasná nadvláda lam je jen prchavý trend, který bude brzy za námi). Děkuju, že jsi do toho šla, že jsi to dala, že jsi všeobecně úžasná, vtipná, a ještě k tomu krásná.

Jo a taky děkuju mamince, že mě porodila, J. K. Rowlingové, že napsala Harryho Pottera, a přeju si světový mír."

Meh! Pokud šlo autorce o humor, tak jí teda moc nejde.

Kolem téhle knihy je děsný hype, který si nezaslouží, ale to bude asi tím, že autorka pochází z branže a má pod s sebou blogery, se kterými jí pojí přátelské vztahy. Protože tohle se reálně nemůže líbit nikomu sečtělému. Neříkám, že se to nebude líbit vůbec nikomu, ale viděla bych to tak na ty, kteří začínají s prvním čtením, nebo na ty, kteří se s autorkou přátelí, protože ti knize (jak vidno) milerádi všechny přešlapy odpustí, byť jinak jsou docela kritičtí a najednou nevadí, že je to veskrze začátečnický počin. Už to bylo několikrát řečeno, ale kniha by nevyšla, kdyby autorka nepracovala pro Albatros.

Moje hodnocení je možná drsné, ale autorka má dle děkovačky tolik sebevědomí, že to s ní ani nehne, ačkoliv trochu pokory by jí rozhodně neuškodilo.

19.02.2021

Navždycky je young adult feel-good romance odehrávající se na střední škole. Je to nesmírně oddechová záležitost u které budete neustále potřebovat jíst čokoládu nebo něco sladkého. Myslím, že nynější mladá generace se v této knize několikrát najde díky spoustě odkazů na věci, které sami milujeme. Kniha je ojedinělá ve svém zpracování, jelikož je celobarevná a v knize se nacházejí konverzace z messengeru včetně smajlíků a různých fotek. Navždycky vznikla díky storce Jsem tu a mám čokoládu, která je velmi povedená a vtipná.
Navždycky mě velmi bavila, i když už nejsem úplně cílovka ráda jsem s ní strávila čas. Je to neskutečně milé, místy až moc naprané známými hláškami a klišé, ale i s tím to mám ráda. Při čtení jsem si knihu umazala a nyní mám obrovskou potřebuju si pustit Harryho Pottera.