Naslouchač
Petra Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275144/bmid_naslouchac-OED-275144.jpg
5
4347
1220
Naslouchač série
1. díl >
Originální česká fantasy z fascinujícího temného světa. Po Velké válce je svět rozdělen na dvě části, jedna je obyvatelná a druhá je zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii ze zvláštního nerostu zvaného sklenit. V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dovedou sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Nejenže energetické pole štítu odkazuje sklenaře k životu v téměř středověkých podmínkách. Těžba sklenitu způsobuje mnoho nemocí a znetvoření. Navíc byli sklenaři zotročeni lidmi z nížin. Třináctiletá Ilan se jako jedno z mála dětí narodila bez deformací. Aby nebyla odvedena od své rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v hábitu s maskou, který musí sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky své schopnosti naslouchat sklenitu se začíná učit sklenařským brusičem. Její dar je tak výjimečný, že si ji vybere sám kapitán pětadvacítky, družiny bojovníků, jež má za úkol chránit sklenářská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveneho vzduchu za štítem, kterým sklenaři říkají Nasterea. Ilan ví, že musí za každou cenu uchránit své tajemství. Před pětadvaceti bojovníky, nepřáteli, kteří zotročili její lid. Přesto se nedokáže ubránit, postupně se s muži sbližuje a zjišťuje pravdu, která byla sklenařům po celá léta tajena.... celý text
Přidat komentář
Začátkem knihy jsem se dlouho prokousával, ale pak to z ničeho nic přišlo. Příběh mě naprosto pohltil a najednou byla kniha přečtená. A okamžitě jsem začal číst druhý díl. Který je ještě lepší.
Petra Stehlíková si jednoho dne řekla "Zahraniční autoři? Pff, ty si namažu na chleba.." :-D a tak se zrodil sebevědomý, maximálně čtivý, parádně promyšlený fantasy/sci-fy příběh, před kterým musím smeknout klobouček... po dočtení jsem si zašel koupit druhý díl...jakmile vás Naslouchač chytne, pustí Vás až na samotném konci ! :-) *****
Nádhera. Kam se hrabou některá zahraniční fantasy. Autorka mě dokázala vtáhnout do děje, že jsem s Ilan vše prožívala a byla napjatá, jak která situace dopadne. Už se těším, až se pustím do dalšího dílu.
Přesně takovyhle žánr mám rád, tato kniha pro mne splňuje vše co od knihy očekávám.
S klidným srdcem mohu říct, že se paní Stehlíková může směle zařadit mezi nadprůměrnější YA fantasy spisovatelky.
Bylo to opravdu skvělé, troufám si říct, že i jiné, protože autorka nevsadila na tolik profláklé YA klišé prvky jako je romance a s tím související hrdinka, protože zde sledujeme příběh očima dvanáctiletého dítěte.
Každopádně knize nechybí dynamika, akce, emoce i zvraty. Napětí se zde také na pár okamžiků zjeví. Co je ale ovšem skvělé - naivita dítěte, která se střetává s realitou, mnoha všetečnými otázkami a neschopností některé věci pochopit. Zde se autorka opravdu skvěle držela věku hrdinky.
Je trochu na škodu, že jsme nedostali více z tohoto světa, protože zde toho potenciálu vidím snad nejvíce. Autorka uvedla v život několik informací a ty omývala neustále dokola. Nicméně uvidíme, co si pro nás připraví ve dvojce.
Ale kde je proboha mapa?
Nemám ráda české autory. A už vůbec nemám ráda české autory píšící fantasy. Proto jsem se Naslouchači i přes jeho kladné recenze dlouho vyhýbala a ke čtení přistupovala skepticky. Proto jsem byla vážně překvapená, když mě příběh hned od začátku vážně bavil. Je to osvěžující čtení, protože se autorka vyhýbá klišé z novodobých young-adult knížek v podobě milostných trojúhelníků. Zároveň i zajímavě kombinuje reálné příběhy z minulosti s nadpřirozenem. Obecně se mi celé zasazení do našeho světa velmi líbilo, stejně tak i výklad historie a objevení sklenitu. Jediná výtka, která mě napadá, je až přílišná vyspělost a inteligence hlavní hrdinky. I to je ale částečně potlačeno její zvídavostí a nadáním dostat se do průšvihů.
Rozhodně se tedy těším na pokračování a rozuzlení.
Nádherná fantasy knížka. Sice tento žánr nějak extra nevyhledávám, ale zde jsem rád, že jsem podlehl masáži o tom jak skvělá je to knížka. Možná ne hned, ale určitě si přečtu i Faju. Porád čekám, kdy ten hábit konečně odloží... :D
Právem je tahle knížka v žebříčku sto nejlépe hodnocených knih.
Příběh je z 60% sci-fi a ze 40% fantasy ,ale je to,tak skvěle namíchaná kombinace,že jsem se od čtení nemohla odtrhnout.
Za mě super a těším se na další díl.
Musím přiznat, že jsem byla k české fantasy trochu nedůvěřivá, ale jelikož mi knihu doporučila sestra, tak jsem si Naslouchače konečně přečetla. A rozhodně nelituji! Petra má opravdu krásný styl psaní. Píše tak poutavě, že má čtenář problém knihu odložit. Navíc mi byla většina postav sympatická (hlavně Kapitán a Vargas), včetně hlavní hrdinky, což se málokdy stane. Čtení mi však dost kazila terminologie, kterou si autorka sama vymyslela. Sice to bylo originální, ale skoro pořád jsem musela koukat na slovníček, který je na konci knihy. Taky mi tam úplně nesedlo, že se jedná o příběh z budoucnosti (konkrétně z Evropy, pokud jsem to správně pochopila). Přišlo mi, že by bylo lepší, kdyby si autorka vymyslela svůj vlastní svět. Ve finále je to asi jedno, ale prostě mi to tam nějak nepasovalo. A ještě poslední maličké rýpnutí - přišlo mi zvláštní, že Ilan, která byla odmalička vychovávaná jako chlapec, přemýšlí jako dívka. Myslím, že takové dítě by bylo trochu zmatené, ale proč v tom zbytečně hledat složitosti, že? :-D
Jinak ale nemám co dodat. Moc se těším na další díl!
Dostala jsem k narozeninam se slovy, stejne by sis ji koupila... a opravdu. Koupila bych, ted zacinam hledat druhy dil. Precteno za dva dny. Prvni ceske fantazy, ktere me opravdu uchvatilo.
Dobře, pojďme si to tu trochu rozebrat:
Minimálně do poloviny knihy jsem cítila jedno velké WOW a už jsem se připravovala, jak to lidem sdělím prostřednictvím komentáře. Pak se ale stalo něco, co se vůbec stát nemělo - byla jsem vystavena kruté srážce s realitou (doslova), která mi polámala snad všechny kůstky v obličeji. Autorka se uchýlila k něčemu, co mi vůbec nejde do hlavy. Dala do svého světa Jeskyně smrti. Už předtím jsem byla obeznámena s tím, že se děj odehrává v našem světě, ale proboha proč? Na mě to působilo, jako kdyby se autorka z nenadání na internetu dozvěděla o incidentu v Jeskyni smrti a natolik ji to zaujalo, že pocítila potřebu to zanést do příběhu. A to pořádně. Proto se nám tam začala rozvíjet naprosto nesmyslná dějová linka, jejíž smysl jsem do teď prostě nepochopila. Podruhé jsem se tím zklamala při ukázce zničené Paříže, kde jsme se znovu dostali až nebezpečně blízko našemu světu.
S tím se pojí má další myšlenka. Pokud jsou Jeskyně smrti v Rusku, což je podle autorky stále část země obývaná sklenaři a byla to ta severní část země, znamená to, že se území sklenařů musí rozkládat zhruba na území Ruska, Číny, Austrálie, atd. Takže nížiny budou na západě. To mě potom přivádí k další: Kde je ta zamořená část, když ji od území sklenařů dělí pevnina? Tak není to přece jen třeba dolní část Asie a Austrálie, Afrika a Jižní Amerika? Potom by ale území sklenařů moc veliké nebylo. Navíc je ten předěl u hor, takže to ani teď nesedí. Že by byl předěl u Kavkazu a zamořená byla Jižní Amerika, Afrika, část jižní Evropy a jižní Asie? To by tedy byla většina planety. Škoda, že jsme nedostali mapku.
Co se ale týče samotného textu, byl velmi pěkně a čtivě napsán. Půl hvězdičky bych odebrala za tu část z jeskyně, ale jinak velmi dobrá kniha, která si mě získala. Takže berte 4,5 hvězdiček.
Páni, to byla teda jízda! Naslouchač překonal má očekávání (která vzhledem k místnímu hodnocení nebyla úplně malá...).
Postrádala ta kniha vůbec něco? Sympatické postavy, zajímavý svět plný tajemství, strhující tempo, dostatek akce a dějových zvratů i neskutečná čtivost - to všechno Naslouchač má.
Zpětně děkuji kamarádce, která mi knihu vnutila, nutně potřebuji další díl!
Zpočátku mi trochu vadila přehršel nových slov, ale brzy jsem si zvykla a od příběhu jsem se doslova nemohla odtrhnout a zhltla jsem ho za páteční večer a sobotní denní hic. :) Těším se na to, co bude dál. Jen se trošku bojím, aby autorka nesklouzla k nějakým obvyklostem tipu vztah mezi kapitánem a Ilan. Přeci jen, on je o nějakých odhaduji sto, sto deset let starší, ne? ;-)
Díky komentářům zde jsem knihu naslepo objednala. Těsně před touto knihou jsem četla knihy Hana, Zlodějka knih a poslední díl Harryho Pottera. Zmiňuji to proto, že zpočátku jsem u četby Naslouchače prožila náraz, a to v tom smyslu, že oproti výše zmiňovaným knihám jsem měla dojem výrazného poklesu stylistické kvality, fakt mi mnohé věty přišly jazykově neobratné a skoro jsem zpočátku měla dojem, že je to po této stránce snad někde těsně nad hranicí braku (v druhé půlce knihy jsem to ale přestala vnímat – buď jsem na to přestala být citlivá, nebo to tam bylo lepší, nevím). Už od začátku knihy byl ale příběh příjemný, nebyla jsem sice hned nějak pohlcena, ale brala jsem si knihu ráda. V druhé půli knihy už mě příběh docela pohltil, hlavně díky linii vztahu kapitán – Ilan, to mě prostě bralo, postava kapitána byla nesmírně charismatická, měla jsem o něm ráda každou zmínku, pro mě to bylo z knihy to nejsilnější. Celou dobu jsem ale měla dojem, jakoby se způsob vyprávění držel stále těsně pod povrchem, přemýšlela jsem jak to popsat a napadlo mě toto: Když je zfilmovaná nějaká kniha, tak člověk většinou u filmu trpí, protože vnímá, kolik toho z knihy prostě ani nejde filmem ztvárnit, ty vnitřní pochody postav apod, a díky tomu člověk film prožívá většinou jako mnohem plošší a povrchnější. No a tady mě právě napadalo, že kdyby se dobře natočil film, tak by v něm mohlo být vše, prostě vše, co je v knize, by se tam dalo obrazově a v dialozích ztvárnit, nemuselo by to být o nic plošší, než kniha. A tento vjem mě celou dobu trochu mrzel. Kniha ve mně sice budila živé obrazy toho, co se tam dělo, to ano, i živé obrazy atmosféry mezi aktéry, ale prostě v jiných knihách je vše vykresleno mnohem hlouběji, podrobněji, vícevrstevnatěji, uvítala bych prostě více o vnitřních pochodech a prožitcích postav. V tomto ohledu jsem tedy často vnímala nevyužitý potenciál a kniha na mě pocitově někdy působila jako něčí prvotina – hlavně v první polovině. Nicméně přes všechno tohle si mě příběh získal a stal se srdeční záležitostí. I mi vlezl do nočních snů. Přes všechnu mou kritiku, první věc, kterou jsem udělala po dočtení, bylo to, že jsem si hned objednala druhý díl. Příběh si mě získal takovou nějakou nenuceností, jedinečností, připadal mi neotřelý, citlivý, v něčem čistý, pohladil. Všechny nápady ohledně sklenitu mi přišly skvělé, i skvěle popsané – jako bych slyšela zvuk retey, zvuky různých kazů sklenitu, zvuk mečů – líbilo se mi moc, jak to vše fungovalo v mé představivosti, tohle bylo úžasné. Moc se mi líbil obraz mužnosti u pětadvacítky – kombinace důstojnosti, autority, síly, zároveň zodpovědnosti, obětavosti, citlivosti a svědomí. Kniha funguje i bez romantického vztahu podle mě proto, že mnohé čtenářky si ho tam stejně možná najdou - a sice ten svůj vůči kapitánovi :-)). Kniha podle mě není nějakým vysokým intelektuálním čtením, není nadupaná myšlenkami, ale to, co mi poskytla, mi nakonec ke štěstí prostě stačilo. Domnívám se, že kniha se bude spíše více líbit ženám. Intenzivně mě napadalo, že je kniha jak dělaná na zfilmování a že kdyby se to udělalo dobře, dokážu si představit, že by z toho mohl být kultovní film a celý svět by věděl, co je to sklenit, tak jako skoro celý svět ví, co je to třeba škola kouzel v Bradavicích. Skoro mě až bolí myšlenka, že se to asi nestane, bude to škoda.
Info pro rodiče náctiletých : Strukturou příběhu by to bylo jistě zcela pochopitelné už pro 10ti leté, příběh je jednoduchý, přímočarý, pochopitelný, nepřekombinovaný. Nicméně v knize jsou věci, které pro mě vhodnou věkovou hranici posouvají trochu výš - národ sklenařů jsou lidé se spoustou vrozených vad a deformací, když se nějaká žena narodí bez vad, jde v 15 ti letech do nor, kde spí s muži za peníze (v knize nikde není přímo sex, ale je tam tahle informace o norách a je vícekrát připomínána), a jsou tam dvě velmi hororové scény, kdy jakési stvůry trhají lidem hlavy, pálí jim těla nějak zevnitř i zvenku a ty scény opravdu nejsou pěkné. Takže já bych to viděla nejdříve od 13 ti let.
Kniha mě vážně překvapila....moc pěkná propracovaná sci-fi, těším se na další díly. Přestože je hlavní hrdinka dítě, ničemu to nevadilo.
Po hodně dlouhé době kniha od které jsem se nemohla odtrhnout a zapomínala na čas. Vytvořený svět a jeho popis se mi moc líbil, postavy mi byly velmi sympatické. Zhltla jsem ji spolu s druhým dílem asi za tři dny a nemužu se dočkat pokračování. Nevěřila jsem, že by se česká fantasy mohla rovnat té světové, ale Naslouchač je toho důkazem. Za mě určitě doporučuji!
Ještě jsem nečetla tak chytlavou fantasy jako tohle a ještě jsem nečetla nic od české autorky, za co bych byla pyšná za to že je Češka. Něco tak neuvěřitelného a bez romance, která většinou u mě vítězí a popohání mě, abych četla víc, ale tohle byla fantasy, jsem neskutečně oddaná, úžasná kniha...
nic víc neřeknu než "Ach můj, bože"
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká fantasy pro dospívající mládež (young adult) Djatlovova expedice
Autorovy další knížky
| 2016 |  Naslouchač |
| 2017 | Faja |
| 2021 | Nasterea |
| 2012 |  Zrozena z popela |
| 2017 | Sněhurka jablka nebaští |
Začátek trochu pomalý, než si člověk zapamatuje nové pojmy, ale pak už se nedá zastavit.. Skvělé! Doporučuji!