Náklonnost

29.03.2020

Tato kniha mne strašně bavila a na druhou stranu nudila. Watersová má skvělou vypravěčskou schopnost a dokáže excelentně vykreslit dobu. Prostředí a podmínky ve vězení popsala bravurně. Hltala jsem to a byla zvědavá na každou další kapitolu. Oproti tomu svět duchařských sezení, seancí a vyvolávání duchů mne nudil. Možná nebyla vhodná doba na toto téma. Přečetla jsem s přemlouváním.

1 26.07.2019

To, že Sarah Waters umí skvěle a poutavě vyprávět, jsem poznala už při čtení její prvotiny Špičkou jazyka. I nyní zůstáváme v Londýně viktoriánské éry, u náklonnosti a lásky mezi ženami, ale tentokrát nás autorka provede ženskou věznicí a celý příběh okoření pro tehdejší dobu typickým spiritismem, čímž ještě zvýší už tak značnou atraktivitu námětu. A díky vynikajícímu zpracování drží laťku stále hodně vysoko. Psychologii postav, niterné pocity a pohnutky, společenské konvence té doby, Millbank, spiritistické seance a jejich zákulisí, to vše odhaluje se smyslem pro detail a atmosféru.
Nudné popisné pasáže? Žádnou jsem nenašla. Ztrácení se v rodinných příslušnících? Probůh, krom hlavní postavy jich je všehovšudy šest, to snad není tolik... A ostatní postavy, především vězeňkyně, jsou vždy dvěma třemi slovy připomenuty, takže ani v nich žádný zmatek čtenář mít nemusí. Selininy zápisky nelogické, nesmyslné? V žádném případě! Možná jsou místy zkratkovité, přesto ukazují dost z pohledu druhé strany a pro pochopení celého příběhu jsou zcela zásadní. A konečně "neustálé přeskakování časových linií" - podotýkám, že jsou pouze dvě, s odstupem nejdéle dvou let - vůbec není zbytečné a čtení rozhodně neztěžuje.
Pro mě je Náklonnost další nevšední a inteligentní román, který jsem si opravdu vychutnala.

1 29.01.2019

Kniha se bude líbit tomu, kdo zvládne trochu nudné popisné pasáže, které ovšem vystřídají části, kdy dochází ke sbližování hlavních dvou postav. Doporučuji vydržet prvních sto stran, překousnout líčení rodinného života a jejích příslušníků, ve kterých se dá snadno ztratit přehled. Je to jak v životě, aby přišlo opojení (z četby), musí mu kontrastovat nějaká ta banalita. Stejně tak i vložené poznámky z deníku Seliny - připadly mi trochu nelogické, nesmyslné. Asi jako abstraktní poezie. Snahou byla zřejmě snaha o autentičnost zápisků, které nejsou určené čtenářům, ale jen pro vlastní potřebu. A proto zkratkovité.

1 27.10.2018

Je Selina Dawesová nevinný, nespravedlivě  odsouzený anděl, nebo prohnaná manipulátorka? Kdo je Peter Quick? Které vězení je obtížnější snést – nehostinné zdi věznice Millbank nebo pouta třídní příslušnosti, skrze niž je člověk ze samostatně myslící a cítící bytosti redukován na pěkně oblečenou, přiměřeně vzdělanou a především poslušnou loutku?

Kam až lze zajít ve snaze žít svobodně svůj život, byť na úkor jiných?

Úžasná kniha, i navzdory tomu, že autorka neustálým přeskakováním časových linií (podle mě trochu zbytečně) čtení rozhodně neusnadňuje.

"Pohlédla jsem jí do očí, byly černé a moje bledá tvář v nich plavala jako perla. A pak se stalo to, co mi vyprávěl tatínek o tom zrcadle. Z těla mi vylétla duše a cítila jsem, že odlétá a vstupuje do ní. 

Je tak zvláštní psát pro kouř stoupající komínem!.."

Btw. zajímavě zfilmováno.

2 29.05.2018

Atmosféra doby a vykreslení ženské věznice bylo skoro až hmatatelné. Měla jsem pocit, že se tam procházím také. I když už vím, co od Sarah Waters očekávat, tak musím velmi upřímně říct, že mě opět dostala. Spiritistické seance jsou velmi atraktivní téma na zpracování do příběhu. Paní spisovatelka je v tomhle směru dost šikovná. Vtáhne čtenáře do děje takovým způsobem, že ten se ani nestačí divit, co se vlastně děje a krásně ho tam vmanévruje jako zaoceánský parník do malého přístavu. Kniha se ze začátku může jevit jako nudná. I mě to málem odradilo od čtení. Ale všechno, co se tu pomalu rozehrává má smysl a ve finále to všechno do sebe krásně zapadne. Ten konec mě vždycky naštve.

15.09.2017

Watersová je prostě skvělá. Svým vykreslením psychologie postav, stejně tak atmosféry doby.

21.06.2017

Moc jsem si knihu užila. Je už to delší čas, co jsem četla Špičkou jazyka, takže mi nevadilo, že téma je hodně podobné. Bavily mě fotografie a vhled do viktoriánské Anglie... O tehdejším vězeňství jsem třeba nevěděla prakticky nic :)
Za mě svižné, s nečekaným koncem.