Náklonnost

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román populární autorky (např. Zlodějka nebo Špičkou jazyka) z prostředí viktoriánského Londýna a jeho ženských věznic. Margaret Priorová, mladá dáma z lepší společnosti, má před sebou ušlechtilý úkol. Coby dobročinná návštěvnice bude docházet do Millbanku, nejponuřejší ženské věznice v Londýně, a stýkat se s tamními trestankyněmi. Skeptická a nešťastná Margaret, zotavující se z pokusu o sebevraždu, vidí v ženách z Millbanku jen prosté ubožačky, dokud se neseznámí se Selinou Dawesovou. Mladá spiritistka, odsouzená za podvod při seanci, přitahuje Margaret od prvního okamžiku a díky ní se nechá stále hlouběji zatahovat do světa duchů a zjevení, otisků nehmotných dlaní a nevysvětlitelných úkazů....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155044/naklonnost-r2n-155044.jpg 3.7100
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Argo
Orig. název

Affinity, 1999

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (26)

Kniha Náklonnost

Přidat komentář
Měňavka
29.03.2020

Tato kniha mne strašně bavila a na druhou stranu nudila. Watersová má skvělou vypravěčskou schopnost a dokáže excelentně vykreslit dobu. Prostředí a podmínky ve vězení popsala bravurně. Hltala jsem to a byla zvědavá na každou další kapitolu. Oproti tomu svět duchařských sezení, seancí a vyvolávání duchů mne nudil. Možná nebyla vhodná doba na toto téma. Přečetla jsem s přemlouváním.

Majollica
26.07.2019

To, že Sarah Waters umí skvěle a poutavě vyprávět, jsem poznala už při čtení její prvotiny Špičkou jazyka. I nyní zůstáváme v Londýně viktoriánské éry, u náklonnosti a lásky mezi ženami, ale tentokrát nás autorka provede ženskou věznicí a celý příběh okoření pro tehdejší dobu typickým spiritismem, čímž ještě zvýší už tak značnou atraktivitu námětu. A díky vynikajícímu zpracování drží laťku stále hodně vysoko. Psychologii postav, niterné pocity a pohnutky, společenské konvence té doby, Millbank, spiritistické seance a jejich zákulisí, to vše odhaluje se smyslem pro detail a atmosféru.
Nudné popisné pasáže? Žádnou jsem nenašla. Ztrácení se v rodinných příslušnících? Probůh, krom hlavní postavy jich je všehovšudy šest, to snad není tolik... A ostatní postavy, především vězeňkyně, jsou vždy dvěma třemi slovy připomenuty, takže ani v nich žádný zmatek čtenář mít nemusí. Selininy zápisky nelogické, nesmyslné? V žádném případě! Možná jsou místy zkratkovité, přesto ukazují dost z pohledu druhé strany a pro pochopení celého příběhu jsou zcela zásadní. A konečně "neustálé přeskakování časových linií" - podotýkám, že jsou pouze dvě, s odstupem nejdéle dvou let - vůbec není zbytečné a čtení rozhodně neztěžuje.
Pro mě je Náklonnost další nevšední a inteligentní román, který jsem si opravdu vychutnala.


Petr.c17
29.01.2019

Kniha se bude líbit tomu, kdo zvládne trochu nudné popisné pasáže, které ovšem vystřídají části, kdy dochází ke sbližování hlavních dvou postav. Doporučuji vydržet prvních sto stran, překousnout líčení rodinného života a jejích příslušníků, ve kterých se dá snadno ztratit přehled. Je to jak v životě, aby přišlo opojení (z četby), musí mu kontrastovat nějaká ta banalita. Stejně tak i vložené poznámky z deníku Seliny - připadly mi trochu nelogické, nesmyslné. Asi jako abstraktní poezie. Snahou byla zřejmě snaha o autentičnost zápisků, které nejsou určené čtenářům, ale jen pro vlastní potřebu. A proto zkratkovité.

Alex_Jura
27.10.2018

Je Selina Dawesová nevinný, nespravedlivě  odsouzený anděl, nebo prohnaná manipulátorka? Kdo je Peter Quick? Které vězení je obtížnější snést – nehostinné zdi věznice Millbank nebo pouta třídní příslušnosti, skrze niž je člověk ze samostatně myslící a cítící bytosti redukován na pěkně oblečenou, přiměřeně vzdělanou a především poslušnou loutku?

Kam až lze zajít ve snaze žít svobodně svůj život, byť na úkor jiných?

Úžasná kniha, i navzdory tomu, že autorka neustálým přeskakováním časových linií (podle mě trochu zbytečně) čtení rozhodně neusnadňuje.

"Pohlédla jsem jí do očí, byly černé a moje bledá tvář v nich plavala jako perla. A pak se stalo to, co mi vyprávěl tatínek o tom zrcadle. Z těla mi vylétla duše a cítila jsem, že odlétá a vstupuje do ní. 

Je tak zvláštní psát pro kouř stoupající komínem!.."

Btw. zajímavě zfilmováno.

RMarkéta
29.05.2018

Atmosféra doby a vykreslení ženské věznice bylo skoro až hmatatelné. Měla jsem pocit, že se tam procházím také. I když už vím, co od Sarah Waters očekávat, tak musím velmi upřímně říct, že mě opět dostala. Spiritistické seance jsou velmi atraktivní téma na zpracování do příběhu. Paní spisovatelka je v tomhle směru dost šikovná. Vtáhne čtenáře do děje takovým způsobem, že ten se ani nestačí divit, co se vlastně děje a krásně ho tam vmanévruje jako zaoceánský parník do malého přístavu. Kniha se ze začátku může jevit jako nudná. I mě to málem odradilo od čtení. Ale všechno, co se tu pomalu rozehrává má smysl a ve finále to všechno do sebe krásně zapadne. Ten konec mě vždycky naštve.

PerlaSch.
15.09.2017

Watersová je prostě skvělá. Svým vykreslením psychologie postav, stejně tak atmosféry doby.

Káča2015
21.06.2017

Moc jsem si knihu užila. Je už to delší čas, co jsem četla Špičkou jazyka, takže mi nevadilo, že téma je hodně podobné. Bavily mě fotografie a vhled do viktoriánské Anglie... O tehdejším vězeňství jsem třeba nevěděla prakticky nic :)
Za mě svižné, s nečekaným koncem.

tsal
18.02.2017

Náklonnost pro mě byla oživením četby hned v několika ohledech. Jednak mě snad poprvé donutila se zamyslet, jak to v té době vypadalo v ženském vězení a musím uznat, že mě trochu vykolejilo, jak významnou roli v jeho řízení měly ženy. Když se člověk zamyslí, dává to smysl, ale obvykle se ke mně dostávají jen příběhy žen z vyšších vrstev, jejichž největším výkonem je v krizové situaci neomdlít. Člověka to zblbne.
Druhak se mi po dlouhé době dostal do ruky milostný příběh, který neuháněl mílovými kroky k výbuchu sopky, ale který se raději ubíral pomalu, krůček po krůčku z nenápadného, takřka neviditelného počátku k tajnému vyznání. Takový přístup k romantickým vztahům je u současných autorů vzácný.
A za třetí mě autorka utáhla na vařené nudli, třebaže jsem od začátku věděla, o co půjde. Naštvala mě, protože vystavila mou naivitu světu na odiv a pak práskla dveřmi.
Pátou hvězdu Náklonnost ztratila kvůli hluchému místu cca. ve třetí čtvrtině knihy, kde se děj opravdu nesmírně táhnul, pokud se vůbec hýbal. Zbytečná vada na kráse, ale stojí za to ji překonat.

1