Na dvore zo strieborných plameňov
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492061/bmid_dvur-stribrnych-plamenu-bAf-492061.png
4
1329
238
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 4. díl
Pokračovanie celosvetového hitu Na dvore z tŕňov a ruží! Hrdá Nesta Archeronová sa vždy ľahko nahnevala a ťažko odpúšťala. Po tom, čo ju násilím ponorili do Kotla a proti jej vôli premenili na férku, si len s námahou hľadá svoje miesto v tom cudzom, pre ňu novom svete, plnom nebezpečenstiev. A čo je horšie, stále nedokáže zabudnúť na útrapy vojny s Hybernom a vyrovnať sa so stratami. Viac než ktokoľvek iný ju dokáže rozzúriť Cassian, skúsený bojovník, ktorého pozícia na Nočnom dvore ho stále drží v Nestinej blízkosti. Hnev však nie je to jediné, čo v jeho spoločnosti cíti. Iskrenie medzi nimi je nepopierateľné a plamene sa naplno rozhoria, keď ich okolnosti donútia tráviť spolu čoraz viac času. Na kontinente zatiaľ zradné kráľovné ľudí uzavreli nové, nebezpečné spojenectvo, ktorým ohrozili krehký mier vo všetkých ríšach. Aby ich Nesta a Cassian dokázali zastaviť, budú musieť čeliť hrôzam zo svojej minulosti. A tak vo svete, ktorý sa ešte nespamätal z vojny a už ním znovu zmieta neistota, obaja zvádzajú boj so svojimi vnútornými démonmi aj s nepriateľmi zvonku a súčasne hľadajú prijatie - a záchranu - v náručí toho druhého.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2021
,
Slovart (SK)
Originální název:
A Court of Silver Flames , 2021
více info...
Přidat komentář
Nikdy bych nevěřila, že sérii Dvůr trnů a růží budu milovat, myslela jsem po přečtení cca prvních sta stránek první knihy, že je kolem jen velký humbuk a pak... Série je pro mě srdeční záležitost, autorka prostě umí psát. Kniha je opět neskutečně čtivá a stránky neuvěřitelně utíkají. Ze začátku byla Nesta vážně nesnesitelná, ale postupem času začne člověk chápat její psychické rozpoložení a důvody, proč se tak chová. Cassian neměl chybu, po celou dobu při ní byl, i když na něj byla hnusná, a podporoval jí. Kdykoli se na scéně objevil Rhys s Feyre ani jsem nedýchala. A samotný konec? Prostě dokonalost. Těším se na příběh o Azrielovi, snad nás autorka nenechá dlouho čekat.
Trochu bojuji s pocitem, že důležité pasáže příběhu byly odfláklé a rychle vyřešené, zatímco sexuálním scénám a praktikám se dostávalo velké pozornosti a brzdily příběh.
U některých situací jsem zase měla pocit, že si sama autorka neuvědomuje věk postav a zkresluje jejich chování.
I přesto je knížka čtivá a příběh nenudí.
Bohužel musím zmínit, že kniha obsahuje tolik hrubek, až je to k zlosti.
(SPOILER)
Jak tak koukám na poslední hodnocení, asi přinesu trochu jiný pohled.
Doporučuji, pokud jste zvědaví na sex a Nestino hledání vlastních přátel (konečně, absence kámošek tvořila 67 % její deprese).
Nedoporučuji, pokud od toho čekáte něco víc.
Někomu to stačí, u mě má ale Sarah nastavenou laťku výš, a na tu zde prostě nedosáhla.
V následujícím vyvrhnutí svých myšlenek vše vysvětlím, a označím spoilery.
Nesta byla moje nejoblíbenější sestra, protože se mi zdála nejreálnější, sice mrcha, ale reálná. Kdybych přišla o matku + jmění + všechno co mi bylo řečeno, že je důležité + jediný životní úděl, který jsem znala a moje mladší sestra by se ukázala jako schopná přežít v divočině, byla bych uražená.
Mno, není tajemstvím, že Nesta se na začátku nemá dobře, a Rhys s Feyrou jí dohodí "terapii" (čti trénink, protože jinak se víly s depkou vyrovnat nemůžou). Tím se nám přirozeně vytvoří situace, kdy je Nesta zavřená v jednom domě s Cassianem (mrk mrk). Ok, to se ještě dá. Pak začínáme trénovat, a čteme o tom samém, o čem jsme četli v případě Celaeny a Alein (Skleněný trůn), ale i Feyry. Kdyby jste vzali pasáže z jednotlivých kníže, položili je vedle sebe a začernili jména, bum, nevíte co je z čeho.
Co se mi líbilo bylo Nestino přátelství s Gwyn a Emerií, ale podle toho, co jsem o knížce slyšela, jsem čekala, že tam budou víc. O jejich tréninku na Valkýry mám smíšené pocity, na jednou stranu cool cool, na druhou stranu to bylo napsané tak, že jsem měla pocit, že čtu o třech patnáctiletých holkách, které si hrají na bojovnice v parku. Ale ok, vesměs cool cool.
K Nestě a Cassianovi, pořád si nejsem jistá, že se k sobě hodí povahově, ale budiž, navíc to je subjektivní, že jo. Musíme mít ale sex na veřejnosti? A na místě, kde ostatní lidé JÍ? To není zas tak sexy, jak si můžete myslet.
Jo a, víte, co mi přišlo jako nejhloupější? Nesty důvod, proč se všem straní. Girl, na-ah, uklidni se, ju?
Co dál, co dál. (SPOILER) myslím, že i když situace a způsob, jakým Nesta sdělila Feyře nebezpečí jejího těhotenství nebyly úplně vhodné, ale bylo na čase! (KONEC SPOILERU)
V návaznosti na to mám zde podobný problém, jaký jsem měla u L. Bardugo a její Vládou vlků (tam se to týkalo děje, tady se to týká postav). S. J. Maas jde naprosto proti tomu, jak nám postavy popsala. To se týká hlavně Rhysanda. To, jak se choval, nedává smysl, a jestli se mi to někdo pokusí vysvětli skrze to, že měl ochranářské smysly jako budoucí otec, tak ho jemně klepnu Dvorem stříbrných plamenů přes čéšku. Pod stolem.
A víte, co dalšího vůbec nedává smysl??? (SPOILER) Jak to, že se Nesta vzdá své moci, což má být SMRT, mohlo zachránit život Feyře a malýmu netopýrovi? Možná bych pochopila, kdyby Nesta použila svou moc k tomu, aby stála mezi smrtí a její sestrou, čímž by získala čas na zahojení, ale ne, ona se té moci vzdala. (KONEC SPOILERU) Jakože cože? Ani to celé nebylo vysvětleno...
To jsou hlavní body, které mi utkvěly v hlavě pár měsíců po dočtení.
Vzhledem k tomu, že už jsme takhle daleko v sérii, dejte tomu šanci. Knížka je pořád čtivá, čte se rychle, a pokud nebudete přemýšlet nad výše vypsanými výtkami, určitě vás to bude bavit.
(SPOILER)
Tuto knihu jsem sice četla už před pár měsíci, ale ráda bych k ní napsal aspoň pár slov.
Dala jsem knize 5 hvězd hlavně ze to, že jednu z mých nejoblíbenějších romantických linek ze všech knih vůbec. Nessian - to je prostě LÁSKA. Hodně nadšená jsem taky z tria Gwyn-Emerie-Nesta. Takové přátelství je podle mě bohužel jen v knížkách. A samozřejmě nemůžu zapomenout na naprosto úžasný Dům - co bych dala za to takový mít. Je pravda, že moc akce tady nenajdete, tohle je kniha o osobním vývoji, lásce, přátelství, plná milých magických (a milostných XD) detailů. Na jednu stranu, kniha se může zdát táhlá a ano, pár stránek se tedy mohlo ubrat. Na druhou stranu si myslím, že je dobře, že autorka zkusila trochu něco jiného, než akcí nabité fantasy. Je to zkrátka pěkný milostný příběh. A já se moc těším, až se někdy dočkám dalšího dílu této série a budou doufat v GWYNRIEL (nejlépe s inspirací z malé mořské víly, to bych asi řvala nadšením XD).
Za mě asi nejlepší kniha od Maasové... Chvilku trvalo než jsem se na Nestu naladila, ale pak jsem její (nejen) vnitřní boj prožívala spolu s ní...
(SPOILER)
"Nesta není žádná zkouška. Je... jiná."
"Já vím." Poznal to ještě předtím, než ji Kotlík přetvořil. A po tom strašném dni v Hybernu... Nikdy nezapomene slova, která ve Vězení šeptal Řezbář kostí.
Co když ti povím, co mi pošeptaly skály, temnota a moře za ní, Krvavý pane? Jak se na tom ostrově v moři třásli strachem. Jak se chvěli, když se objevila ona. Vzala si něco... něco cenného. Vyrvala to svými zuby.
Co jste to ten den v Hybernu probudili, Princi bastardů?
Dvůr stříbrných plamenů je další skvělá Maasovka plná akce, zvratů, napětí a emocí. Kdo by si myslel, že po válce s Hybernem nastane období míru a spojenectví, nemohl by být dál od pravdy.
Nesta v předchozích knihách vystupuje jako nesympatická zlá semetrika, spíš antihrdinka. Přesto nám ji Maas předkládá a servíruje tak, že si ji čtenář nakonec oblíbí. Její příběh je dlouhá, trnitá cesta k sebepřijetí, na jejímž konci jako Fénix vstává z popela a stává se někým mnohem lepším. Lidskou bytostí, bojovnicí, Valkýrou.
Zároveň Paní Smrt sehraje velkou roli pro záchranu ostatních. A těžko si představit, komu by tato promyšlená temná úloha seděla lépe.
Vztah Nesty a Casse není žádným překvapením, ale jejich vývoj je pozvolný a moc se mi se vším tím pošťuchováním líbil. Žhavými scénami se v knize rozhodně nešetří, ale k této dvojici to dobře pasuje.
I tento díl Dvorů si mě zcela získal!
Doporučuju přečíst i bonusové kapitoly v angličtině. Jsem moc zvědavá na pokračování příběhu ohledně Aze :)
(SPOILER)
Pro mě dva dny čtení o Velikonocích utekly neskutečně rychle, až se mi nechce věřit, že to bylo tolik stránek. Hodnotím opět 5 z 5.
I když dávám plné hodnocení, neodpustím si kritiku nekvalitní vazby. Prostě brožovaná kniha nad 700 stran není dobrá volba, už během čtení mi z ní vypadávali stránky, které nemohly být přilepené, protože byly jen vloženy mezi ostatní tak, že se lepidla ani nedotkly.
Také některé expresivní výrazy v erotických scénách mě vyloženě vytáčely. Nemyslím si, že by bylo nutné používat vulgarismy jen proto, aby se tím dokreslila atmosféra. Ta se dá popsat sama o sobě.
No a samozřejmě ty chybějící kapitoly jsou totálně k vzteku....
OBSAH / SPOILER !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Konečně se díky tomuhle dílu dostaneme Nestě pod kůži a souhlasím, že čím déle jsem četla, tím víc jsem její dřívější reakce chápala a víc si jí zamilovala. Myslím si, každý někdy pochyboval o svém místě ve světě stejně jako Nesta. A stejně jako nakonec u ní věřím, že každý to své najde.
Budování přátelství a nového oddílu Valkýr se vážně četlo samo. Illyrijský obřad krve na úbočí Ramielu a boj tří Valkýr nejen o přežití, ale jejich motivace a doznání při cestě na vrchol, to byla vážně jízda. Hledání Klenotů děsu a závod s královnou Briallyn a Kostějem, kdo je najde dříve prostoupilo celou knihu. Závěrečná oběť Nesty, kdy se vzdala moci Kotlíku, aby zachránila Feyre i jejího chlapečka a přijmula svého druha Cassiana byl prostě TOP závěr :)
Dvory jsou pro mě neskutečně srdeční záležitost. A stejně jako předchozí díly, tak i k tomuto mám v plánu se vracet. Sice jsem nikdy nebyla velký fanoušek Nesty, ale tady jsem ji ve spoustě věcech pochopila a rozumím jí a upřímně jí přeju, aby se uzdravila. Nejvíc mě na tom vlastně štve, že obálka má jinou barvu a že existují dvě bonusové kapitoly, které se do češtiny nepřekládají. Což je teda pro mě jako velké zklamání. Ale jinak jsem nadmíru spokojená, jako vždy.
Už když jsem četla Dvůr trnů a růží, měla jsem ráda Nestu, byla taková mrzutá, drzá, tvrdohlavá a já si občas přesně taková připadám. Cassiana jsem si také oblíbila, což je výjimečné, protože většinou nemám ráda žádnou jinou postavu než tu hlavní (myslím tím Rhysanda), jenže u Sarah J. Maasové je to poprvé co mám. I přesto, že je kniha hodně tlustá, přes sedm set stran, tak jsem ji na svůj vkus přečetla hodně rychle. Moc mě bavili zápletky a vývoj vztahu mezi postavami. Co se týče erotických scén, nikdy není na škodu si je přečíst, je to svým způsobem zábava. Konec dobře nakročil na pokračování, které bude doufám o Azrielovi.
Příběh se mi líbil, čím více jsem z knihy přečetla, tím více jsem Nestu dokázala snést :D
Poslední díl této série mě malinko zklamal. Rozhodně se mi líbilo téma tohoto dílu, to že se většina příběhu zaobírá výcvikem Nesty a kněžek mi nevadilo, naopak jsem měla aspoň možnost zjistit více o bojové strategii. Nápad s Valkýrama mě taky nadchnul ikdyž je lehce naivní si myslet, že je tak jednoduché se jí stát. Akce se zde také objevovala, jen mohla být asi více rozložena, protože mi přijde, jako kdyby si to autorka uvědomila až na konci knihy a napsala ji tam, co nejvíce. Když už píši o konci knihy, tak konec Briallyn byl dost chabý a tak hrozně jednoduchý .. ale obřad, kterého se účastnily se mi naopak líbil. Stejně tak se mi líbilo zakončení Nesty, Feyre a Kotlíku.
Dvě věci mi na této knize vadily, ale jen za jednu mohla autorka a tou začnu. Až moc sexuálních scén a až moc přehnaných. Zlata Feyre a Rhys, kteří tom měli tak nějak vyvážené.
Druhý problém jsou překlepy .. a že jich bylo.
Celý příběh je o vývoji Nesty, o jejím vztahu k sobě a k lidem okolo ní. A až vedlejší rolí je nějaká ta akce,příběh o klenotech apod. To je to, co mě trochu mrzí, příběh jako takový mi přijde zanedbaný. To nic, ale nemění na tom, že i jen příběh Nesty a jejího okolí se mi líbil.
Po dlouhé době závěr knihy, který byl tak krásně uzavřený, že mi nevadilo, že nebudu vědět, jak se postavy budou dál vyvíjet. Jinak kniha hezky napsaná, asi nejlíp ze všech dílů. Nesty výcvik mě moc bavil, což mi připomnělo, že taky musím cvičit, ještě najít trenéra jako Cassian a Azriel :D
Prostě všechno skvěly! :)
Návrat do Prythianu, hlavně do Velaris jsem si moc užila :)
I když je Nesta má oblíbená postava, tak mi tento díl přišel o trochu slabší než ty předchozí.
Chyběla mi tu pořádná akce. Pár ji tu bylo ale většina děje se točila kolem Nestina výcviku. I přesto mi vůbec nepřišlo, že jsem přečetla přes 700 stran. Jako všechny knihy od autorky, tak i tahle byla neuvěřitelně čtivá. Kapitoly se střídají z pohledu Nesty i Cassiana. Bylo super vědět co si myslí i Cassian. Nesta zde prošla opravdu obrovským vývojem. Postavila se svým strachům, našla si přátele a hlavně začala mít ráda i samu sebe. Gwyn a Emerii jsem si velmi oblíbila a moc se mi líbil nápad s Valkýrami.. Konec byl skvělý a já doufám, že se dočkáme ještě nějakého dalšího pokračování.
Je to tady, finále! A opět naprosto epické!
Tentokrát bude ovšem středobodem příběhu Nesta a Cassian. Bylo zajímavé vidět, jak se po bitvě zhroucená a zdevastovaná Nesta postupně odráží ode dna, snaží se poznávat nové lidi, utvářet nová přátelství a překonat pocity viny a snahu o sebedestrukci. A konečně jsem se dočkala těch schodů!
Nové postavy jsou velmi osvěžující a okamžitě si je oblíbíte, SJM má navíc ten dar, že její postavy mají neuvěřitelnou hloubku. Brala bych vyprávění sice taky spíš jako ich-formu, ale tak nevadí. Příběh byla opět šílená horská dráha plná smíchu, slz, zděšení i nadšenosti.
3,5 týdne neuvěřitelného šílenství končí a já jdu hledat smysl života!
Jo a kdy bude další díl?
Z knihy mám tak trochu rozporuplné pocity. Líbilo se mi, že se zde střídal pohled Nesty a Cassina (Cassian byl vždycky sympoš), super, že do děje přibily i nějaké nové tváře. Co se mi až tak moc nelíbilo, byl (na můj vkus) až příliš barvitý popis sexuálních scén (opravdu nemusím číst na 5ti stránkách jak Nesta šnorchluje Cassiana.... :D).
Na to, že kniha měla přes 700 stran, tak v ní nebylo zrovna moc akce, hodně se to točilo okolo výcviku a duševního rozpoložení hrdinů. Konec by klidně mohl být víc rozepsaný. Celkově bych hodnotila 85 %.
Tohoto dílu jsem se trochu bála a to ze dvou důvodů. Nemám ráda opětovné otvírání sérií a zároveň mě Nesta nijak neoslovila v první trilogii. Musím říct, že oba strachy byli vcelku rychle smazány, i když několik výhrad mám.
První je pro mě až zbytečně moc sexuálních scén, které mi nedávaly valný smysl. Teď abychom si rozuměli, sex v knihách mi nevadí, ale v tomto příběhu k většině sexu došlo bez kontextu. A ještě ke všemu u něj hrozně žvanili. A korunu tomu nasazoval fakt, že polovina těch aktů byla ve chvíli, kdy minimálně jeden z nich byl propocený nebo špinavý. A to mě fakt spíš odpuzuje, než nějak žhaví. O neustálém zmiňování jeho velikosti pomlčím, většina žen ví, že enormní rozměry nejsou nijak pohodlné.
Druhá věc, která mi úplně nesedla na příběhu je Nestino chování. Ano, do jisté míry jí člověk v mnoha věcech víc chápal, protože jsme dostali pohled do její hlavy, ale spousta jejích činů nebyla způsobená přeměnou. Vždyť zahořklá byla dávno před ní a proto mě štvalo, že jí všichni omlouvali tím, čím si prošla. Do jisté míry si myslím, že to nebylo úplně dobře napsané, jelikož se občas chovala dost rozdvojeně, kdy i mezi čtyřma očima přeskočila od nenávisti k sexu k sebepohrdánní.
Naopak oceňuji vnesení nových postav a oživení jedné bojové legie. Autorka to promyslela dobře, od začátku do konce nás na střídačku napínala děním kolem smrtelných královen a uklidňovala tréninkem těla i ducha hlavní hrdinky.
Čím víc dílů mám za sebou, tím víc se utvrzuji v přesvědčení, že bych strašně moc chtěla příběh z pohledu postav z podzimního dvora, protože to, co neříkaj nebo jen naznačujou je opravdu lákavé.
A největší výtka ke knize, za kterou nemůže autorka, je nehorázně zmršená korektura, jestli vůbec nějaká byla. Tolik chyb v podobě špatně použitých rodů, chybějících předložek, přeskakování v jedné větě z jednotného čísla na množné, nebo dvě různá slovesa hned za sebou, to už jsem dlouho neviděla.
(SPOILER) Už minulá kniha mě zklamala nereálnou psychologií postav. Massová moc neumí pracovat s traumaty. Prožijete válku, zemře vám tam otec a téměř nikoho kromě Nesty to nijak nepoznamená. A když se nedej bože Nesta nedokáže po takových traumatických událostech usmívat na vánoční oslavě, tak ji musíme všichni nenávidět, protože svojí depresí narušuje pokoj našeho rodinného krbu...Tahle kniha nebyla zase o tolik lepší. Rhysand z nějakého důvodu zamlčuje Feyre informaci o jejím zdraví a jejím vlastním těle, dělá rozhodnutí která ovlivní její život za ni (kde že jsme to už viděli? Ajo Tamlin) a když Nesta jako jediná postava se rozhodne říct ji pravdu tak ji musíme potrestat...Nesta se svěří Cassienovi že se chce zabít (očividně má pořád trauma, úzkostné stavy, deprese) a ten ji vlastně řekne že by to měla udělat ať není na obtíž (možná proto to zfilmování pořád tak stojí)...Nesta nakonec uvěří že vlastně ona je ta špatná, všem se tam začne omlouvat a úplně ztratí sama sebe...Nevím, za mě jsem měla z knihy akorát opravdu nepříjemný pocit. Ale přeju všem ostatním co si v tom dokázali i přes to najít zalíbení
Tak mně byla Nesta sympatická. Jasně, vím, že se chovala občas jako kráva, ale prostě na tom nebyla psychicky dobře a myslím, že autorka se vypsala i ze svých vlastních pochybností o sobě a své sebehodnotě. Což je něco, s čím se člověk prostě občas v životě potýká a tak mi ta osobní cesta a hledání sebe sama prostě bylo blízké.
Což ovšem nic nemění na tom, že to teda je skoro porno román. Toho sexu je tam fakt dost a jako že fakt dost. Ale dobrý no...tak užili si to :)))
Každopádně se mi to líbilo. Je to prostě Maasová :))
Štítky knihy
erotika romantika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Sérii Dvorů mám moc ráda. Je plná akce, a i nějaké té romantiky, spousta postav mi tam je sympatických a přijde mi, že celkově ty postavy nejsou ploché. Líbí se mi ten progress, který udělala Nesta společně s Emerie a Gwyn. Moc mě jejich příběh bavil a byla bych ráda, kdyby SJM napsala další knihu (klidně i novelu!!) o jejich triu.
Akce byla suprová, ty spicy scény... no, já na to moc nejsem, spíš u nich cringuju, děj byl taky super, nebylo to nic přesložitého prostě příběh o ženě, která se snaží dát do pořádku. :)
Měla jsem s touhle knihou akorát pár problémů a ty byly důvodem, proč jsem musela ubrat jednu hvězdičku. První a asi ten největší problém jsem měla s tím koncem. Už jsem to psala jednou pod Království popela, kde se stalo úplně to stejné. Ten konec je prostě moc rychlý oproti zbytku knížky. Je to bichle, fakt dlouhá knížka, která se táhne fakt neskutečně se ten začátek táhne a konec byl na 70 stránkách? Já jsem to vlastně moc ani nepochopila, jak přesně ta knížka skončila, protože mi to celé přišlo hrozně zmatené. Přeskakovalo se vlastně mezi pohledem Cassiana a Nesty, kteří byli náhle rozděleni. Nesta, Gwyn a Emerie byly uneseny, aby se zúčastnily Obřadu krve, kterým musí Illyrijci projít, aby se stali skutečnými válečníky. Všechny tři to vyhrály, Gwyn s Emerie se dotkly vrcholku Ramielu a Nesta těsně pod ním svedla boj na život a na smrt se zlou královnou smrtelníků, Briallyn. Přišlo mi to trochu přehnané, že se jim podařilo se dotknout vrcholku Ramielu, když to nedokázali ani muži, kteří celý život cvičili, aby se mohli Obřadu zúčastnit. Chápu, že účelem bylo asi poukázat na schopnost Valkýr a genialitu jejich technik, ale stejně si nemůžu pomoct a nechci říct, že mi to vadilo, spíš mi to přišlo jako trochu přestřel.
Ty scény, kde se Nesta vzdá svých schopností, aby zachránila Feyre mi přišly taky hodně uspěchané. Ocenila bych, kdyby jim SJM věnovala podobnou píči, jako celému zbytku knížky.
Jinak jsme si knihu moc užila, Nesta se stala jednou z mých nejoblíbenějších postav a velmi ráda bych si přečetla nějaké pokračování.