Na co slova nestačí
Brigid Kemmerer
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488476/bmid_na-co-slova-nestaci-0CE-488476.jpg
5
797
216
Dopisy ztraceným série
< 2. díl
Volné pokračování bestselleru Dopisy ztraceným o sdílení těch nejtajnějších pocitů Volné pokračování bestselleru Dopisy ztraceným o sdílení těch nejtajnějších pocitů Rev Fletcher bojuje s traumaty z minulosti. S adoptivními rodiči po boku se mu to daří… ale s dopisem od jeho násilnického otce se vše vrátí. Emma Blueová radši programuje vlastní počítačovou hru, než aby čelila rozpadajícímu se manželství svých rodičů. Jenže ji kontaktuje online troll, kterého se začne bát. Když se Rev a Emma potkají, zatouží sdílet svá tajemství. Věci však začnou být nebezpečné – a jejich vzájemná důvěra projde tím nejtěžším testem.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
More Than We Can Tell , 2018
více info...
Přidat komentář
WOW. Nemám moc ráda "tyhle" romantické knížky (většinou mi vůbec nesednou), ale tohle bylo něco. Postava Reva byla krásně propracovaná. Emma mi tolik nesedla, ale nelezla mi na nervy tak, jak jsem na to v young adult knížkách zvyklá. Zajímavý příběh, který stojí za pozornost. Neměla jsem žádná očekávání, a tak je to velmi milé překvapení. Moc hezky napsaná knížka, určitě doporučuji
Oproti prvnímu dílu velký propad. Moc jsem se těšila, ale něco tomu chybělo, hlavní hrdinové se nějak míjeli, každý si řešil problémy sám, dětinské hádky a pak obavy, jestli to nepodělali... ale možná ta izolace a nesdílení problémů už je jeden z aspektů oněch témat, na které chce autorka poukázat - svět internetu, online komunikace, kyberšinaka... Každopádně tomu chyběl náboj. Emma mi byla nesympatická, její chování bylo tak na čtrnáct let, a ne na sedmnáct. Rev byl dobrý, tajemný, jeho dětství bylo drsné, jeho chování (I když někdy nelogické) by se dalo pochopit.
Tahle kniha se mi libila vic nez Dopisy ztracenym, o dost, ale sama o sobe mi proste porad neprijde tak vyborna, tedy alespon v souladu s hodnocenimi.
Rev byl super, jeho pribeh silny, jeho rodice byli skveli a novy “braska” taky.
Declan byl opet fajn a Juliet se tady nastesti moc nevyskytovala. Emma na druhou stranu byla celkem sebestredna, Reva si vlastne ani nezaslouzila, a na to, ze ma byt dostatecne inteligentni, aby vytvorila hru, zije v podstate na internetu a pak ji obalamuti prvni blazen na ktereho narazi, no nevim, vubec je zarazejici, ze narazila na prvniho ve tretaku vzhledem k tomu, kolik casu travi na siti. Ale mozna mam proste jenom nejaky problem s autorcinymi hrdinkami, protoze, fakt mi ani Juliet ani Emma nesedly.
Ale pokud radi hrajete hry, mate radi psy a naladu na trosku jiny roman, proc ne. Za pokus to urcite stoji.
P.S. kdyby mi moji rodice dali psa do hotelu, zatimco jsem byla pryc, nikdy uz bych s nimi nepromluvila
Skoro k tomu nemám slov, ale zkusím něco vyplodit :D
Po Dopisech, které jsem četla někdy o prázdninách, jsem hrozně potřebovala druhý díl. Nakonec jsem ho v knihovně sehnala v říjnu, což nebylo za moc dlouho. Hrozně jsem se na tuto knížku těšila. Ale na druhou stranu jsem se bála, že to nebude tak dobré jako Dopisy a zklame mě to. Tyto obavy však byly naprosto zbytečné.
Tohle byla neskutečně emocionální bomba! Stejně jako u Dopisů se mi při čtení vystřídalo mnoho emocí a pocitů, ne-li víc.
To s jakým citem je to napsaný, emoce které postavy cítí... To je tak bravurně napsané! Opravdu jim ty pocity věříte, jsou realisticky vykreslený.
Způsob, jakým je to napsaný mi neskutečně sedí. Autorka mě úplně jednoduše dokáže vtáhnout do děje. Stránky mi ubíhaly pod rukama, četlo se to neuvěřitelně rychle a jednoduše.
Postavy: Reva jsem měla ráda už v Dopisech. Ale tady jsem si ho oblíbila ještě víc. Jeho temná minulost mě šokovala a občas mě zamrazilo. Emma mě místy štvala. Byla dost drzá na mamku. Dobře, její mamka na ní nebyla nejmilejší, ale i tak to občas přeháněla. Jinak byla celkem fajn, dobré vlastnosti samozřejmě měla. Některé postavy mě dokázaly pořádně vytočit. Třeba u Eathana (možná spoiler!) jsem si hned řekla, že se mi nezdá. Něco mi prostě říkalo, že není kladná postava. A měla jsem pravdu. Ale to rozuzlení na konci jsem i tak nečekala. No a o Revovo otci nebudu ani mluvit... Každopádně jeho adoptivní rodiče jsou naprosto skvělí! Ti byli opravdu úžasní. Jsou chápaví, starostliví, laskaví, naslouchají, brání své děti... Mají hrozně moc dobrých vlastností. Také se mi moc líbilo, že i když přišel Matthew, tak nezapomněli na Reva a nevěnovali všechnu svoji pozornost jen novému dítěti. Stále ho podporovali a chránili. Jsou to lidé se srdcem na pravém místě. Těchto lidí by na světě mělo být víc.
Romantická linka byla také krásná. Oni dva se k sobě hodí.
Příběh byl také plný různých zvratů a překvapení. Bylo to nabité. Rozhodně jsem se u čtení nenudila.
Prostředí se mi také líbilo. Povídání u kostela bylo strašně krásný. Navzájem se tomu druhému svěřovali. To bylo pěkné, dojemné a takové dost soukromé, až intimní. Noc u kostela měla zajímavou atmosféru. To mi připomíná, že mě zaujala Revova znalost Bible a celkově náboženství v knize. Nejsem věřící, ale tohle bylo zajímavé. Sice to bylo kvůli jeho otci, ale umět Bibli celou zpaměti je úžasný. Ale na druhou stranu jeho víra nebyla nejlepší... To si už ale musí přečíst každý sám :)
A taky jsem našla svého prvního knižního crushe :D Jo, na tohle jsem dlouho čekala a pořád jsem si říkala: ,,Jak můžou mít ty holky crush na někoho z knížky? Já to nechápu. Vždyť neví, jak přesně vypadá. Podle mě nikdy nebudu mít crush na postavu z knížky." A ono jo :D Už to sakra chápu!
Rozhodně si chci přečíst další knížky od autorky, protože její styl mám strašně ráda a její příběhy mě moc baví!
V budoucnu si potřebuju tyto knihy i koupit. Chci to mít doma a rozhodně se k tomu ještě mockrát vrátím.
Miluju to a DOPORUČUJI!
Mně osobně se víc líbila kniha Dopisy ztraceným, ale i tak krásné pokračování. Kniha se krásně čte a především Rev je moc sympatická postava. Kniha upozorňuje mladé a i ty starší čtenáře na úskalí internetu. Protože nikdy nevíme, kdo se může skrývat na druhém konci pod smyšlenou přezdívkou.
Od této knihy jsem měla velmi vysoká očekávání, protože se na ní hrnula chvála ze všech stran a i já mohu potvrdit, že zcela oprávněně.
__
Autorčin styl psaní oplývá neskutečnou čtivostí a poutavostí, od knihy se nešlo odtrhnout a byla jsem napjatá od začátku do konce, co všechno se v knize přihodí a jak to autorka nakonec uzavře. Kniha byla plná myšlenek na zamyšlení, příběh byl skvěle napsaný, včetně 2 hlavních hrdinů se jmény Rev a Emma. Mně osobně se líbily oba díly tak nějak stejně a nemohu říct, který byl lepší, oba měly něco do sebe . Také se mi líbilo, že se zde vyskytovaly i postavy z předchozího dílu-sice okrajově, ale líbilo se mi jak autorka příběh pospojovala.
__
Abych to shrnula, tak si určitě, pokud jsem tak ještě neučinili, musíte nekterou knihu od autorky přečíst, nebudete litovat. Důležitá témata z běžného života doplněná o hezké citáty (kdybych neměla knihu z knihovny, tak lepíkuji pořád ) a skvělé postavy, které vám přirostou k srdci a nebudete se moci od knihy odtrhnout. Vřelé doporučení!
Potom co jsem přečetla Dopisy ztraceným tak jsem je zařadila mezi nejlepší knihy co jsem kdy četla, ale po dočtení této knížky mohu říct, že byla o něco lepší než Dopisy ztraceným. Nic podobného jsem nikdy nečetla. Přečteno během jednoho dne. Doporučuji.
Naprosto skvělé, na to, že nejsem cílová skupina, jsem si oba díly náramně užila a musela stále jen číst. Něco tak pěkného jsem dlouho nečetla.
Jsem ráda, že jsem se pustila do druhého dílu série Dopisy ztraceným. Bylo to snad ještě lepší než díl první a setkali jsme se i s jeho postavami a tím to krásně navazovalo. Četlo se to úplně samo a i když má kniha téměř 400 stran, nestačíte obracet listy a jste udržováni v napětí až do konce. Zažijete strašně moc emocí a vy se musíte neustále zamýšlet, zda je tohle vůbec možné? Kniha s velkým významem, která ve vás navždy něco zanechá. Doporučuji každému!
Tak takhle rychle jsem asi ještě nikdy nic nepřečetla.. Bylo to úžasné. Čekala jsem, že to bude podobné předchozímu dílu Dopisy ztraceným, ale ne, byla jsem rozsekaná úplně jinak. Rozhodně doporučuji!
Dopisy ztraceným jsem loni přidala na seznam TOP knih roku 2021, a zcela oprávněně. Ta kniha mě ale vůbec nepřipravila na tu emoční smršť, která na mě čekala v druhém díle, který je volným pokračováním první knihy.
Kniha mi vzala dech. Naprosto. Rozlámala mi srdce na miliardu kousků. Nevím, zda mě víc zasáhla přítomnost Emmy, nebo minulost Reva. Příběh je vyprávěný z perspektivy obou postav, co nesmírně oceňuji, protože jsem se mohla vžít do obou. Kniha otevírá velice závažná témata jako je kyberšikana či svěření dítěte do pěstounské péče. Proto bych knihu nedoporučila mladším čtenářům. Některé momenty v knize byly docela drsné, které umí ocenit spíše ti starší.
Moc se mi líbilo, jak autorka vykreslila Emmu, která nepůsobí jako typická hrdinka z YA knížek. Rev mi na můj vkus přišel až moc dospělý, i když chápu, vzhledem k tomu, co prožil, že musel dospět předčasně. V knize nenacházíme nijak důležitou romantickou linku, protože se řeší zmiňovaná témata, a především to, jak člověka dokáže ovlivnit samota a neschopnost promluvit o tom, co nás trápí. Kniha nese velice důležité poselství - silu přátelství a toho, obklopit se lidmi, kterým můžeme důvěřovat.
Přiznám se, že mě místy až fyzicky bolelo tu knihu číst, protože si neumím představit, že někdo tyhle věci doopravdy prožívá a jsou jeho noční můrou. Autorce se kniha nesmírně povedla a já si ji oblíbila snad ještě víc, než první díl.
Reva jsem si oblíbila už v předchozím díle, na jeho příběh jsem se těšila a byl fakt dobrý. Bohužel mi vůbec nesedla Emma.
Oba měli svoje problémy, se kterými se museli poprat, ale řešili je každý zvlášť, v předchozím díle bylo cítit, že hlavní dvojici něco spojuje, že se podporují a svoje problémy řeší společně. U Reva a Emmy mi přišlo, že se míjejí.
(SPOILER) Naprosto skvělá kniha, která mě uchvátila a zároveň je to jedna z mých mnoha nejoblíbenějších knih. Tahle autorka mě nikdy nezklamala svými knížkami. Miluju tenhle styl psaní a děje. Četla jsem Dopisy ztraceným a musím říct, že druhý díl na to krásné navazuje.
Kniha, kterou zařadím na TOP nejlepších knih, co jsem četla. Silné, krásné a hromada emocí a ještě s velkým rozsahem - prací s traumaty a problematikou sociálních sítí.
Hlavního hrdinu už jsem lehce znala z Dopisů ztraceným, ale tady dostal úplně jiný rozměr. To, co si v životě prožil mě opravdu zasáhlo a nedovedu si představit, jaké to je, když jsou staré rány opět otevřené a co víc, pořád se v nich někdo šťourá. Nejsem naivní, abych nevěřila, že takové příběhy bohužel určitě existují.
Hlavní hrdinka mi seděla povahou trošku míň, ale čím více se o ní člověk dovídal, tím pro mě bylo reálnější a pochopitelnější její chování. Její zázemí je vlastně vcelku běžná záležitost.
Oba hlavní hrdinové vlastně hledají své místo na světě, který se jim z ničeho nic obrátí vzhůru nohama a rozsype na hodně malé kousky. Jak už to tak bývá, máme tendenci svá trápení uchovávat v sobě a hlavně je ukrývat před svými nejbližšími, protože jim nechceme přidělávat starosti a nebo prostě jen kazit den. A tak se nakonec stane, že se svěříme absolutně cizí osobě, která někdy může být dobrá a někdy bohužel ne.
Celou knihu podtrhuje její zpracování a celkový text, který se snadno čte a člověk nemá problém se začíst.
Za mě tedy takové knihy ano a rozhodně moc doporučuji.
Opět nezklamalo, krásně se to čte, je tam i napětí, mladá láska, vše co mám ráda.
Moje další srdcovka
Jednoduše nádherná kniha, nádherný příběh...stejně jako jsem si oblíbila Deca s Juliet v prvním díle (kteří v této knize také jsou), tak v tomto volném pokračování jsem si oblíbila Reva s Emmou.
Kniha se opět krásně četla, byla zajímavá, romantická a chvílemi smutná...především proto, čím vším si museli hlavní hrdinové projít, hlavně tedy Rev...i přes všechno co si prožil, dokázal vše zvládnout a postavil se svým strachům. Rev=Revoluce...zvláštně krásné jméno, vlastně dokonalé
Emma byla taky statečná, jen dost naivní...chtěla být hodně samostatná, ale jsou zkrátka chvíle, kdy si musíme nechat pomoc nebo poradit...
A dopadlo to tak, jak jsem si jen mohla přát...opravdu moc povedené pokračování a vůbec by mi nevadilo, kdyby vznikl i další díl...myslím, že Matthew je taky velmi zajímavá postava...musel si projít něčím příšerným a ráda bych věděla, jak to s ním bude dál...tak uvidíme jestli nás autorka zase překvapí.
Tuto knihu moc doporučuji
Tato kniha je skvělá. Jsem z ní moc nadšená. Spisovatelka opět vypráví děj velmi poutavě. Hltala jsem každé její slovo. Líbilo se mi, že tato kniha není závislá na té první, ale určitým způsobem dokresluje příběh předchozí knihy. Reva jsem si oblíbila. Přestože byl pro mě zprvu podivím. Jak se postupně odkrývaly jeho další stránky osobnosti, zamlouval se mi čím dál více. Nadchlo mě přátelství mezi Revem a Declanem. Každý by měl mít někoho o koho se může v těžkých chvílích opřít. :D
Jenom jsem si občas říkala, jestli tam už těch těžkých témat nedala spisovatelka příliš mnoho. To však mé nadšení z knihy nijak nemenší. Knihu ROZHODNĚ DOPORUČUJI K PŘEČTENÍ!!!
Tak Revův příběh mne vůbec nebavil.. nepřišel mi nijak zajímavý už v Dopisech, jasně to čím si prošel bylo hrozný, ale jak už tu někdo psal, není tak silnou osobností pro celou knížku. Emma mi nesedla už vůbec a já se najednou v půlce knížky přistihla jak děj přeskakuju a vlastně hledám jen zmínku o Juliet a Declanovi…
Štítky knihy
rodinné vztahy pro dívky romantika domácí násilí pro mládež pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2019 |  Dopisy ztraceným |
| 2019 | Temné a osamělé prokletí |
| 2020 | Na co slova nestačí |
| 2021 | Říkej tomu, jak chceš |
| 2020 |  Statečné a zlomené srdce |
Kniha Na co slova nestačí je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 963x |
| Čtenářské výzvě | 113x |
| Doporučených | 151x |
| Knihotéce | 377x |
| Chystám se číst | 420x |
| Chci si koupit | 148x |
| dalších seznamech | 16x |
Na co slova nestačí? Třeba na popsání toho, jak dobře je ta knížka napsaná :-) Poutavě, dojemně, napínavě, poučně - vše tam je. Témata, nad kterými se člověk většinou každodenně nepozastaví, ale která okolo jsou. Příběhy, které nás míjejí, aniž bychom si jich kolikrát všimli….
Dobré to bylo. Jen ta věčně a dokola tuhnoucí ramena bych vynechala :-D Jinak 150 %.