Mýty kmene Čechů
Dušan Třeštík
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29927/bmid_myty-kmene-cechu-6Lt-29927.jpg
4
58
12
Podtitul: (7.–10. století). Tři studie ke Starým pověstem českým. Tentokrát se autor ponořil do časů ještě starších, do světa mýtů a pověstí, zahalujících počátky českých Slovanů v šestém a následujících staletích. Kromě originálních nápadů se opírá především o komparativní metodu s množstvím analogií mířící do nejrůznějších částí Evropy. Postupně se tak zabývá indoevropskými mýty o stvoření světa, lidí a o prvních králích – tedy vznikem spořádané společnosti. Dalšími tematickými okruhy jsou pověst o dobytí či zaujetí země, tj. o příchodu Čechů a jim v protikladu Chorvatů, přemyslovská pověst o Přemyslu Oráči, pověst o založení Prahy, pověst o hadačce Libuši a založení Prahy, nakonec pak nastolovací rituál.... celý text
Přidat komentář
Kniha je pro mne zklamáním. Je sice zajímavá, je tam několik pověstí, ale těch českých je ta minimum. Většina knihy je o mýtech z celé Evropy. Název moc obsahu neodpovídá.
(Povinná četba ke státnicím) Jsem ráda, že jsem „Mýty“ četla, a považuji je za knihu přínosnou a zásadní — ale mám k nim výhrady. Předně mi vadila Třeštíkova arogance, projevující se už (!) ve věnování: „Záviši Kalandrovi, českému intelektuálovi, který se mýlil“. Jako pardon, ale pro raný středověk, kde máme jen hypotézy a takřka žádné důkazy, by asi byla vhodnější formulace: „...s kterým nesouhlasím“, ne?
Vždyť ani Třeštíkovy konstrukce nejsou zdaleka vždy přesvědčivé. Příklad? Přejímá hypotézu, že do mýtu o sedmi sourozencích v čele chorvatského národa se omylem dostaly dvě ženy-náčelnice, jelikož byzantský zapisovatel báje automaticky považoval jména končící na -a za ženská. Což je bídné zdůvodnění. Těžko lze předpokládat, že by dotyčný zapisovatel, ať už vzdělaný Konstantinos Porfyrogennetos nebo před ním nějaký úředník, neznal mužská jména končící na -a z jiných, Byzanci blízkých kulturních okruhů: třeba latinského (Sulla) či gótského (Wulfila).
Další vadou na kráse jsou tiskové a jazykové chyby, např. nesprávné skloňování slova ašvamédha nebo prohození i/y ve slově misogynie, a tu a tam chyba z nepozornosti (neexistující biblická kniha „Šalamounova“ místo Samuelova).
Na druhou stranu se mi kniha četla výborně (jinak v komentářích vidím spíš opačný názor, takže nabízím svůj jako protiváhu :)) a byla neobyčejně zajímavá (v čemž se s ostatními čtenáři shodneme). Ambice zasadit české pověsti — o králi Mudžakovi, příchodu Čechů na Říp, Libuši s Přemyslem a založení Prahy — do kontextu árijských mýtů je prvotřídní. Jakkoliv mi přijdou některé Třeštíkovy závěry nedostatečně podložené a neplauzibilní, výklad o Přemyslu Oráči shledávám naprosto přesvědčivým. Přemyslova „magická orba" jako prastarý rituál zažehnávající mor, jehož účinek se obnovuje s intronizací Přemyslovců, a Libuše coby (původně) indoevropská bohyně slučující panenství s dárcovstvím lásky... wow. Je to fascinující a přitom to dává smysl.
Ovšem i u studií, u kterých se zdráhám přijmout závěr, mě bavily jednotlivé myšlenkové kroky a mnohé odbočky (kvůli komparaci) mi přišly dostatečně vzrušující samy o sobě. Třeštík například převypravuje okruh ukrajinských pohádek, jak kováři-dvojčata Kuzma s Demjanem orali svět s nestvůrným zmijem. Nebo cituje zmínky o germánském a slovanském náboženství z Tacita a Saxona Grammatika, což je prostě super. Nádavkem se pak dozvíme, proč Keltové odmítali vyslovit výraz pro bobra a že Cařihrad kladli do podsvětí. ;)
Zrzavého bůh Veles na deskách je třešnička na dortu.
Mýty kmene Čechů osobně považuji za vrchol celoživotní práce Dušana Třeštíka. Ten se již ve svých dřívějších pracech zabýval našimi nejranějšími dějinami (ať se již jednalo o samotné Čechy či počátky Velké Moravy), zde jde ovšem ještě o krok dál. Třeštík zde vlastně překračuje "klasické dějiny" a jde ještě hlouběji tam, kde je minulost skryta pod vrstvou mýtů. Navíc se mýty kmene Čechů dochovaly značně torzovitě - v zásadě jen v Kosmovi a Kristánově legendě, o to víc oceňuji myšlenky a poznatky, které Třeštík v této knize formuloval.
Zde je snad vhodné zmínit a upozornit, že zejména tuto knihu Dušana Třeštíka není vhodné číst, pokud nejste seznámeni s danou problematikou. Všechny tři studie zahrnuté v této knize, jsou velmi erudované ale také značně komplikované. Třeštík činí na mnoha místech exkurzy (zavítáte s ním na Balkán, do Skandinávie, Irska či na Rus), odkazuje na mnohé písemné prameny (vedle notoriet jako Kosma a Kristián, třeba spis De Administrando Imperio byzantského císaře Konstantina VII. či v zásadě zeměpisný dokument tzv. Bavorského geografa). Takže velmi doporučuji po této knize sáhnout, pokud jste skutečný milovník středověké historie, který o ní již něco málo ví.
Poslední poznámka směřuje ke Kristiánově legendě. Třeštík ji považoval za autentický pramen z konce 10. stol. a i v této knize k ní takto přistupuje. Nicméně prof. Kubín opět před pár lety autenticitu Kristiánovy legendy zpochybnil (dle něj se jedná o falzifikát z pol. 12. stol.). Spor o Kristiána je poměrně zajimavý a doporučuji si k němu nastudovat literaturu a před četbou této knihy si na něj udělat vlastní názor.
Velice originální kniha Dušana Třeštíka. V historické literatuře výjimečná.
Tahle Třeštíkova kniha se čte dosti obtížně a udržet v tom množství odboček a souvislostí nit je velmi složité, přesto je to zároveň práce nesmírně podnětná a velmi fundovaně sepsaná. Mnoho historiků by patrně před podobným tématem kapitulovalo, neboť je k němu velmi málo skutečně hodnověrných pramenů. Pracovat s tím málem co máme, znamená neustálou chůzi po ostří nože. Na jedné straně číhá nebezpeční příliš odvážných konstrukcí, na straně druhé neschopnost formulovat téměř jakékoli alespoň trochu použitelné závěry. Dušan Třeštík se této "chůze po ostří noře" odvážil a výsledek je mimořádně zdařilý a velmi přesvědčivý... Celkový dojem: 85%
Zajímavá, ale nečetla se mi moc dobře. Asi k tomu přispěly i moc dlouhé pasáže a nezvyklý font. Moc ve mně nezanechala a znovu už ji taky číst nebudu.
Pro mě velmi zajímavá knížka, především začátek knihy jsem přečetl jedním dechem. Dávám pět hvězdiček a určitě si pořídím vlastní výtisk. Snad jen dvě věci bych vytknul: chyby v textu (sem tam vynechané slovo ve větě) a autorův zvyk psát, že je něco samozřejmé i v místech, kde pro to nemá argumenty (viz komentář Edana).
Knížka se skládá ze strhujícího úvodu a ze třech studií. Pro mé potřeby by do značné míry stačil ten úvod; zbytek je sice úžasně široký a podrobný, ale chápu ho jen částečně.
Opravdu mě zaujala až při druhém čtení, k němuž jsem se dostal po několika letech od koupě.
Téma, kterému se Dušan Třeštík věnuje v této knize, je pro mě nesmírně zajímavé. Snaha rozkrýt minulost, ze které nám zůstalo jen minimum písemných zpráv, a zkusit lehce nahlédnout ještě dál. Poodhalit svět tehdejších lidí, jejich uvažování, které se v mýtech přeci jen odráželo.
Ačkoliv Dušan Třeštík nešetří výrazy "nepochybně" a "muselo" i na místech, kde pro to nemá zjevné argumenty, rozhodně můžu tuto knihu doporučit. Jedná se sice o vědecký rozbor starých pověstí a mýtů (a oddíl poznámek a použité literatury je málem delší než samotný text), přesto si myslím, že je to jeden z autorových textů, které by mohly být stravitelné i pro širší veřejnost, která se o danou tematiku zajímá. Už jen z toho důvodu, že zde skutečně lze najít celou řadu neznámých "příběhů" nejen z "temného dávnověku" Evropy, ale prakticky z celého světa. A Třeštíkův rozbor Kosmova textu o Libuši, Přemyslovi a založení Prahy je naprosto brilantní.
Kniha mě moc nezaujala, ale bohužel jsem to musela zvládnout kvůli povinné četbě. Kniha není určena pro laiky, ale pro historiky. Také jsou tam mýty, které nejsou vůbec známy..
Je zajímavé vidět kolik z pradávné mytologie se odráží i do našich zvyků a pověr.
Štítky knihy
mytologie české pověsti slovanská mytologie
Autorovy další knížky
Kniha Mýty kmene Čechů je v
| Přečtených | 82x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 46x |
| Chystám se číst | 44x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 1x |
Pro mě jako naprostého laika byly Mýty kmene Čechů takový bonbonek. Autor klade nezvyklé otázky a čtenáře provází spletitým labyrintem lidských mýtů. Nemá smysl chodit kolem horké kaše - i přes absenci přímých písemných dokladů se zdá, že Čechové se mají o co opírat. Teď jen doufám, že tahle publikace inspiruje nějakého romanopisce.