My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31623/bmid_my-deti-ze-stanice-zoo-9XN-31623.jpg
5
8179
8179
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Mladistvá západoberlínská narkomanka ich-formou popisuje svůj příchod jako 6leté na berlínské sídliště Gropiusstadt s minimem možností zábavy pro děti. Neutěšené rodinné poměry vedoucí k rozvodu rodičů ji přivádí k hašišové partě v „Domě středu“. Následně postupně propadává světem drog až k těžké závislosti na heroinu a všemu, co s ní souvisí: těžké zhoršování zdravotního stavu, snaha opatřit si peníze na dávku (žebrání, krádeže, prostituce) a občasné zoufalé a neúspěšné pokusy zbavit se závislosti. Později se dívka závislosti na heroinu zbaví, ale pořád zůstává závislá na hašiši. Kniha obsahuje vlepenou 32 stránkovou fotografickou přílohu. Předmluvu napsal JUDr. Kamil Klášterský. Odborně lektorovali MUDr. Jan Cimický, CSc., JUDr. Kamil Klášterský a MUDr. Jaromír Rubeš. První vydání.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1987 , Mladá frontaOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO , 1978
více info...
Přidat komentář
Tuhle knihu by si měl přečíst KAŽDÝ. Protože díky ní vím, že se NIKDY nedotknu drog. Téhle knize nejde dát nízké hodnocení. Je to mrazivé, uchvacující, smutné, tragické a nedá se od toho odtrhnout. Všichni povinně, šup!
Mělo by být podle v povinné četbě. Je to mrazivý, děsivý, šílený, poutavě psaný, naturalistický a opravdu to přečte snad každý koho znám jedním dechem. Myslím, že se k ní určitě po čase vrátím a navždy zanechá pocit který vás bude varovat před drogou.
Jedna z nejlepších knih o drogách celkově. I zfilmováno a vůbec není špatné ! ;)
Jedna z knih, kterou nikdy neodložím bez úmyslu se k ní ještě někdy vrátit. V jednoduchosti je krása. Realistické vyprávění "bez obalu" mi nahání husí kůži pokaždé, kdy beru tuto knihu do rukou.
Četla sem jí tak často, že to ani nepočítám a číst jí budu dál.. Kniha co mě šokuje a nepřestane.. Opravdu doporučuju přečíst
Docela syrový a autentický dokument, který je zpovědí jedné feťačky. A jeho síla je právě v jednoduchosti a přímosti. Kdo se chce něco dozvědět o světě drog a narkomanech, nechť se vykašle na různé přednášky a zprostředkované zkušenosti a přečte si právě toto. Z této knihy lze dobře porozumět tomu, jak se z člověka stane chodící smrtka, okolnostem takového pádu, prostředí a vlivům, které k tomuto vedou. Kniha je to určitě šokující, a kvůli tomu se z ní stal bestseller, jenže ona nechtěla šokovat, nýbrž pouze ukázat realitu jednoho světa. Tato kniha měla být mementem a odstrašujícím příkladem a také pomocnou rukou, kterou autorka nabízí všem mladým lidem, kteří chtějí unikat od problémů a reality, k čemuž se jím zdají být drogy dobrým řešením.
No, nevím, možná to bude tím, že jsem pár dní předtím četla Memento, ale.. My děti ze stanice ZOO mi přišly takové míň.. realisticky zobrazené? Jenom takové odvyprávění.. Asi jako kdybych poslouchala nahrávku z pásky no. U Mementa jsem měla každou chvíli husí kůži, tady jsem jen zírala, že 13ti letá holka si píchá heroin.. toť asi vše.. Tahle knížka je hodně známá, hodně doporučovaná, ale asi taky hodně přeceňovaná.. Ale lidi by ji znám měli, to určitě.
Co napsat, když v podstatě vše už napsáno bylo? Snad už tedy jen to, že se se svým názorem a dojmem získaným z této knihy asi nejvíce ztotožňuji s komentářem pana Náhodáře :)
Mrazivá,pravdivá kniha dala bych ji jako povinou četbu-jako odstrašující příklad náctiletým .....
Knížka, při jejímž čtení až mrazí... Realistická, nezkreslená a krutá. Takové varování pro všechny....jak to může a nemusí skončit...
Skvělá knížka, vřele doporučuji!
Četla jsem ji minimálně 2x a určitě se k ní ještě vrátím. Místy jsem měla husí kůži, tím spíš, že příběh je naprosto reálný.
Bezva knížka, až jsem z toho měla husí kůži. Musela jsem ji pořád čist, ačkoliv jsem měla i jinné povinnosti, nemohla jsem se dočkat ,až si s knížkou ulehnu do postele a začtu se. S filmem se to nedá skoro porovnávat. Kniha je vždycky nejlepší !
Je mnoho knih, které jsem přečetl jedním dechem, je jich moc od kterých jsem se nemohl odtrhnout, ale jsou jen čtyři (Zatím) při kterých mi k tomu všemu naskakovala i husí kůže. My děti ze stanice Zoo je jednou z nich.
Mé vzpomínky na tuhle knihu byly ještě do nedávna jednostranné. Když zapátrám v paměti, jak jsem se k této četbě dostal, vybaví se mi Vánoce roku 2006, kdy mi knihu věnovala moje babička se slovy "Časem si to přečti. Je dobré vědět, že drogy jsou velice špatná věc." V té době jsem samozřejmě neměl dostatek rozumu na to, abych mohl příběhu více porozumět, slova jako heroin, absťák, detox, prostituce atd. mi neříkali nic. Postupem času jsem viděl i film, kterým jsem si vše srovnal, co vlastně háčko jako takové dokáže. Dnes můžu s čistou hlavou potvrdit, že si stojím za názorem, jaký představuje herák v tabulce na tom úplně posledním místě, kam s experimentováním mezi drogami nechci zajít. Očekáváte stále nějakou bombu, kterou jste ještě nezkusili a toužíte po nejlepším stavu? Prý můžete zkusit tento sajrajt. Kniha je napsána skvěle, zařadil bych ji i do povinné četby, kde by se s ní měli teenageři setkat už v útlém věku. Pročíst si, kam až je člověk schopen zajít ve veškeré své špíně pro daný pytlíček, a zvážit své rozhodnutí. Jediná věc, která mě trošku dráždí na okolí čtenářů je ta, že všichni by si měli uvědomit, k jaké látce toto dílo směřuje a neházet všechny drogy do jednoho pytle. Je to většinou reakce rodičů nebo těch, kterým se jakékoliv slovo ohledně omamných látek hnusí. Ale co si budeme nalhávat, už odedávna nás lidstvo posílá proti boji se všemi drogami a veškeré argumenty nás, který by něco vytkli zmizí jako prd ve větru. True is out there ...
No, jak začít...třeba takhle:
Film, je zajímavý dokumentární příběh o bandě dětí a o drogách...ano vidíte tam hnus, ano hlavní hrdinka je zahraná skvěle, ale...
Kniha je příběh plný sebelítosti, zoufalství, strachu, touze po uznání a v neposlední řadě o tom, že člověk není tak silný jak si myslí. Kniha je dokonalou zpovědí dívky, která nevěděla kudy kam a tak zkoušela a zkoušela až nevěděla jak zpět...
A ano, povinná četba, ale ne ta četba "doma", ta četba ve škole...pokud se k vám dostane v 15 +, budete moc dobře vědět o čem se to mluví a co se může stát...
Je mi jasné, že knížek s touhle tematikou je spousta a vlastně nevím, v čem (krom své autentičnosti) by měla být tahle výjimečná - to ale nic nemění na tom, že je tím nepůsobivějším, co jsem za hodně dlouhou dobu četla. Něco ve mně zanechala, donutila mě přemýšlet, byla mrazivá, bezprostřední a až děsivě sugestivní... zkrátka perfektní.
Spousta lidí říká, že by měla být zařazena do povinné četby. Já si to nemyslím. Mám pocit, že ne každý je připravený na takové čtení. Zvlášť, když si sama všímám, že v hlavinkách děcek působí její obsah spíš kontraproduktivně. Je to zbraň - může sice jednoho zastrašit, jiného ale může vyburcovat ke zlu. Tím zlem nemyslím jen drogy. Myslím pokřivené žebříčky hodnot, zvrácené touhy, nebezpečnu zvědavost... A co přinese těm, které se jí podaří varovat? Pochroumané ideje, znechucení ze světa, deprese? Chápu, tohle je asi potřeba - stejně na tom ale není veskrze nic hezkého. Na ničem z té knihy, na obsahu, ani na dojmu z ní...
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno prostituce Německo Berlín dospívání domácí násilí feťáci, narkomani podle skutečných událostí
Musím souhlasit, tato kniha by se měla číst povinně! Naprosto šokující realita. Čte se to samo, zajímavé hned od začátku!