Mlýn na mumie

Mlýn na mumie https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193242/bmid_mlyn-na-mumie-Rez-193242.jpg 4 859 252

Podtitul: aneb převratné odhalení komisaře Durmana. Fantaskní román se odehrává v roce 1866, na historickém pozadí Prusko-rakouské války, a to v několika vzájemně se zrcadlících dějových i významových rovinách. Jeho ústředním tématem je relativita trestu i jeho vykonávání. Základní příběh – pátrání dvojice detektivů po tajemném pachateli sériových vražd, prolínající se s krvavým válečným konfliktem – vykresluje rozpor mezi individuální vraždou, jíž společnost odsuzuje a trestá, zatímco institucionalizované zabíjení v armádě naopak odměňuje a dává za vzor. Hlavním hrdinou paralelní dějové roviny je skutečná historická osobnost Leopolda von Sacher-Masocha, syna pražského policejního ředitele, který svým životem i literárním dílem naplňuje eponymní ideu masochismu, jež převrací trest v jeho pravý opak, takže namísto bolesti přináší trestanému rozkoš. Třetí dějová rovina se odehrává v oblasti vysoké politiky: Rakouské císařství dojde po prohrané válce s Pruskem k osudovému rozhodnutí odbojné Maďary odměnit autonomií, zatímco loyální Čechy „potrestat“ národnostně nespravedlivými zákony. V závěru se všechny dějové roviny románu spojují do překvapivé pointy... „Komisař Durman je sympatický prasák vyšetřující sérii bizarních vražd. Hodně času však věnuje ženským vnadám, dobré krmi či zrzavému moku. Ostatně celá tato staropražská detektivka působí opulentně: zažijete v ní honičku na střechách ghetta, navštívíte nejstarší pražský bordel, s císařem Maxmiliánem si odskočíte do Mexika a v proslulém pouličním Kandelábru si pochutnáte na jehněčím srdíčku „nadívaném do jedné komory frikasé z jater a do druhé z brzlíku“. Všechno možná působí starosvětsky, ale píše se nešťastný rok 1866: rok války Němců s Němci, jímž symbolicky počíná moderní nacionalismus a jiné -ismy, komunismus nevyjímaje. Durman má sice před sebou ještě pět zdánlivě idylických desetiletí, žije však zároveň v době, kdy se rozorávají mohyly a parní mlýny melou kosti starých bojovníků na spodium pro cukrovary. A ten bílý prášek je již drogou naší doby. Jedno je pro mě jisté: Stančík vytvořil nejpražštější knihu současnosti, a kdyby dnes psal Angelo Maria Ripellino novou Magickou Prahu, nemohl by tento majstrštyk v pojednání o pražské literatuře pominout.“ Bogdan Trojak... celý text

Přidat komentář

Lastodont
07.08.2022 4 z 5

Ze začátku se mi to líbilo moc, ale potom se mi zdál autor čím dál rozvernější. Když jsem narazil na jméno majitele cukrovaru Sulz-Rossoll d’Aspiq, tak jsem se trochu bál, že to sklouzne do stylu Bohatýrské trilogie od Žáka a Rady, což je sice skvělá knížka, ale tady by mi to po tom začátku vadilo. Naštěstí ta rozvernost nepřekročila snesitelnou míru. Takže jo, doporučím.

n.ezn.amy
27.06.2022 4 z 5

Vítejte do časů devatenáctého století, kdy hodokvasy v místních hostincích dosahovaly opulentních hostin, kdy v Praze bylo tolik bordelů, kdy si každý muž mohl vybrat dle choutek svých zvráceností a zde v r.1866 přichází na scénu komisař Durman, který nadevše miluje jídlo a alkohol, návštěvu poběhlic z místních vykřičených domů, ten který musí vyřešit záhadu vražd pošťáků a chytit masového vraha, který vraždí podle jednoho klíče a do toho všeho nastává válka mezi Pruskem a Rakouskou říší .... Petr Stančík před námi rozprostírá děj, který do něj vtáhne každého čtenáře, poznáte auru staropražských čtvrtí, uliček, náměstí, trhů, kostelů, divadel, hospod a bordelů, kde si každý přijde na své. Poznáte hloubku českého jazyka a jeho rozmanitost, od dob Karla Čapka jsem nečetl tolik pojmenování zlodějů, prostitutek, bramboráků, bramborových placek a dalších .... Zjistíte kdo a odkud do Prahy zavedl techniku hudrání pelikána ... léčba zápalu plic doutníkem a koňakem ..... Vtipné pojmenování místních postav ať jde o Sulze-Rossolla d’Aspiq či Adalberta Hnuye. Skvělé hlášky např. hostinského U grobiána ... Chlast je práce a ty se nebudeš flákat! Anebo naprosto trefné zhodnocení českého národa ... Národ, který se nesnaží o víc, než jen být, se odsoudil k zániku .... Na tuto knihu jsem narazil čirou náhodou a považuji ji za velmi zdařilé dílo.


Janina2609
18.06.2022 3 z 5

Stančíkovu tvorbu ani samotného autora vůbec neznám a kniha se mi dostala do ruky víceméně náhodou, kdy hrdinové jiné knihy pěli chválu na Mlýn na mumie.
Senzace se nekonala.
Věřím, že si kniha najde své příznivce a ještě v polovině příběhu jsem se k nim chtěla zařadit, ale pak mě to s každou další stránkou víc a víc nebavilo a ke konci už jen trápení.

Ctucomamrada
18.04.2022 5 z 5

Knihu jsem si musela přečíst několikrát. A to hlavně proto, že se mi moc líbila. Nechtěla jsem, aby mi utekl jediný motiv, jediná postava, dialog, myšlenka či jiná promluva. Tolik originality se v současné české literatuře hledá těžko, tady jí ale najdete tolik, že z ní budete čerpat ještě dlouho. Děkuji za skvělou knihu, pane Stančíku.

ANTITERRA
29.03.2022 5 z 5

Tahle kniha se nečte, v ní se čtenář "rochní" od první věty až do konce. Stančík je jeden z nejoriginálnějších českých spisovatelů současnosti, jehož styl je nezaměnitelný. Mlýn na mumie jsem četla již potřetí a stále v něm nacházím něco nového. Každá kapitola je uvedena citátem z učení tajného spolku ORDO NOVI NOVINIS - byla bych šťastná, kdyby autor napsal a vydal alespoň jednu z knih tohoto řádu!

TomTomis
16.03.2022 3 z 5

Skvělý jazyk a to je vše. Příběh jako takový mě ze začátku zaujal a jak plynula stránka za stránkou, přestalo mě to vše tak nějak zajímat. Fantasmagorické vrstvení různých popisů a když se na scéně objeví mluvící krysa a havran (nebo co to bylo), kterými promlouvá mandragora, měl jsem chuť už to opravdu zahodit.
Tohle mi nepřišlo k smíchu. Jediné pasáže, které se mi líbily, jsou snad jen ty úvody jednotlivých kapitol. Myslím, že tohle bude můj první pokus a zároveň poslední, kterým jsem se pokusil poznat dalšího českého autora. Možná napsal lepší knihu, ale to už se asi nedozvím :)))
PS: Postava komisaře Durmana byla děsivě nesympatická, obyčejný proutník, co to nemá v hlavě v pořádku...

toni-az
10.02.2022 3 z 5

(SPOILER) Četl jsem už kdeco, ale tohle byla asi největší fantasmagorie, s níž jsem měl dosud čest. Ten člověk musí jet v hodně dobrém nebo naopak v hodně špatném matroši.

Detektivka? Ani náhodou. Sice nějaké "pátrání" probíhalo, ale naprosto nesmyslně, bez špetky detektivního talentu nebo alespoň selského rozumu.

Porno? Kde? Jako ano, pořád nějaké pubertální narážky na sex, které ovšem z mého pohledu knize spíše ubližují, a to dost.

Historický román? No v minulosti se to odehrává, i když ... Tuhle dobu vůbec neznám, tak tomu budu věřit.

Nicméně vzhledem k různým skutečnostem (mandragora, ne-mrtvý král, mlýn na mumie,..) bych to spíše zařadil do steampunk urban fantasy ranku.

Mlýn na mumie? Asi 2 věty úplně mimo kontext celé knihy. Zjevně pouze pokus o zvýšení nákupů díky podivnému názvu.

Když to vezmu kolem a kolem, příběh, resp. to, co ze něj prohlašují, mě naprosto nezajímal, bylo mi celkem jedno jak to bude pokračovat i jak to dopadne. Strašně mě rozčilovaly "moudrosti" ordonovýho ordinisu. Hodně mi vadilo, jak se tam pořád jen jí, pije a souloží. Na druhou stranu neskutečně dobře vykreslená atmosféra a sugestivní popisy jídel, při nichž, se člověku sbíhají sliny, což z knihy dělá něco, co se dá číst. Ale na víc než slabý průměr to nestačí.

Italkaaa
27.01.2022 5 z 5

Obdivuju, když současní autoři píší román moderním způsobem, v některých ohledech i inovativním a zároveň v rámci tvorby prokazují znalost minulosti. Ideální kombinace, skvělý román, pana Stančíka mám moc ráda.

Abroš
24.01.2022 5 z 5

Čtivé,záživné čtení z dob mocnářství.Toulky starou Prahou.Podobně jako kniha PRAVOMIL,se tahle taky dá odložit až s poslední stránkou.Skvěle jsem se bavil.
:-) Asi takhle bych si představoval mládí komisaře Ledviny z filmu Adéla ještě nevečeřela, v podáni Rudolfa Hrušínského :-)

dia.riedl
18.01.2022 5 z 5

Výborně napsané, pan spisovatel si mě hned od první kapitoly chytil na háček svou výřečností a krásnou hrou s češtinou, podle mě má opravdu talent. Úžasně roztomilé prasárničky střídají dosti bizarní a morbidní nápady, do toho všeho vyšetřování tajuplných vražd v historické Praze!
Nádhera!
Nejvíce mě na tom vlastně bavily ty toulky starou Prahou a všechny návštěvy hostinců a vykřičených domů, proto jsem někde za půlkou malinko ztratila to původní nadšení. Ale i tak mě kniha naprosto okouzlila, hlavně díky autorovu stylu psaní.

Janadvorackova
29.11.2021 4 z 5

Jsem v rozpacích, červenám se a cudně klopím oči.
Začátek se docela rozjel. Říkala jsem si "jo, Stančík, pohoda." Pak mě to chvíli nebavilo, neboť děj se ubíral špinavými uličkami Prahy, bordely a nálevnami místy docela stejnými. Zaujaly až poněkud originální vraždy poštovních doručovatelů. Následně jsem zjistila, že i když nevím, kde jsem se momentálně na onom místě v příběhu vzala, hrozně se mi tam líbí a hodlám se účastnit, samozřejmě ve vší počestnosti... všech radovánek.
To byste nevěřili, tam se jenom vraždí, jí a souloží. Ale je to tak hezky rozložené, že stíháte i vlastní realitu :).

Ctucomamrada
16.11.2021 5 z 5

Tolik představivosti v jedné knize! Kéž by byly všechny takové! O tom má literatura být!

ropyzz
09.11.2021 4 z 5

Knize jsem bohužel nedával tolik pozornosti, kolik si vyžaduje (měl jsem toho momentálně trošku víc v hlavě a nedokázal se soustředit), přesto mě kniha bavila. Kdykoliv jsem se začetl, tak jsem se smál a žasl nad zvrhlostí a genialitou autora.
Hned jsem dílo pár zvrhlíkům doporučil.

5tužka
21.10.2021 5 z 5

Dokonalá kniha, která mě bavila s každým dalším slovem. Zjistila jsem, že Stančík je pro mě literární bůh. Jeho neuvěřitelná hra s jazykem mě rozesmává vždy, když na ni pomyslím. Knihu jsem měla půjčenou, ale dnes si ji jdu koupit. Potřebuju ji mít, vlastnit a už nikdy nedat z ruky! Taky potřebuju všechny jeho další knihy, takže jsem se do něj asi zbláznila :)

zpychova
04.10.2021 5 z 5

Mlýn na mumie byla první knížka, kterou jsem od Petra Stančíka četla. Jeho styl psaní mě tak zaujal, že jsem okamžitě běžela pro Andělí vejce a Nulorožce. Humorné a originální čtení. Vřele doporučuji!

lassse
01.10.2021 4 z 5

Já jsem se nadmíru bavil. Není v tom potřeba hledat nějakou hloubku, jen se prostě v pohodě nechat unášet dobrodružstvími komisaře Durmana.

Lubošovo
22.09.2021 5 z 5

Tohle je prostě geniální kniha. Vybroušená po všech stránkách. Hravý jazyk, originální zápletka a příběh okořeněný mystikou... co víc si přát?!

Fuckenbrau
20.07.2021 3 z 5

Petra Stančíka jsem si poprvé všimnul v antalogii Ve stínu říše. Jeho propracovaná povídka z druhé světové o agentech - duchech, mě dost zaujala. Zjistil jsem, co napsal, a ejhle, tohle bylo i oceněné a ještě vyšetřování burtálního mordu z historické Prahy. Sem s tím!
Musím férově přiznat, že jsem se do děje docela dlouho nemohl dostat, celkem mě ty neustálé ejakulace hlavního hrdiny v každé druhé kapitole rušili. No ale nějak po třetině se něco zlomilo a já se královsky touhle historickou kriminální freskou bavil. A musel jsem to co nejrychleji dočíst!
Nepřeberné množství historických i fiktivních postav a událostí... No akorát jsem čekal větší detektivování.. ale zase jsem rád, že na konci se ukázalo, že věci které jsem tak nějak tušil, jsem asi tak nějak tušil správně :D

Mooneylan
08.06.2021 4 z 5

Odpočinkové nadsazené veledílo, které nešetří sexem, jídlem a mrtvolami! Doporučuji k dekadentní náladě a sklence vychlazeného, no, čehokoliv :D

puczmeloun
07.06.2021 3 z 5

"Zdravá brambora, libosti plná, pánev s tebou, požehnaná ty mezi hlízami… Amen."

Co jsem to právě dočetl? Nálož všeho možného směřujícího k bolesti i slasti, utrpení i rozkoši... Je to neuvěřitelná směs větších či menších odboček, tisíce detailů od vybuchujících pyramid přes setkání s historickými i fiktivními postavami všech druhů (Smetana, mexický císař, sv. Dynda, továrník na "zadní" papír, kolotočář-vynálezce vycpávající hříbata vcelku...) po duchy, mluvící mrtvoly i inteligentní mandragoru. Děj vlastně slouží jen jako nosič pro tisíce a jednu příhodu (ano Zeměplocho, dívám se tvým směrem), odkaz či událost. Vše je pak řádně okořeněno nekončícím množstvím sexuality a gastrosexuality všech druhů, variant i množství. Aneb co vše (a jak) se dá nadívat a prošpikovat (v obou slova smyslech)... A přiznávám, že nejvíc jsem se asi těšil na úvody kapitol, které nádherně parodují* konspirační teorie o iluminátech i současný svět.

Normálně bych takovouto knihu miloval, ale u Stančíka mi střídání témat přijde příliš samoúčelné. Ony odbočky několikavěté i několikakapitolové totiž často nikam nevedou a jsou "jen" součástí nekončící promenády všech možných podivuhodností. Sám závěr nosného děje je pak bohužel neuspokojivý (i když je jasné "kdo", jen mi tato postava nepřišla natolik zajímavá/důležitá, abych se o ni předtím víc zajímal) a použitý jazyk až příliš vulgární (připomíná mi "poetiku" Záviše). Ale sám jsem si to naložil, když už první věta hlásá, že jde o filozoficko-pornografický detektivní román.

*I když ruku do ohně bych nedal za to, že ten "krásný starý svět" trochu nechybí i autorovi. A takto se s tím současným plným lidských práv nevypořádává...