Mitsuko

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Mitsuko Aoyama, provdaná ke konci 19. století za rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, byla jednou z prvních Japonek, jež přicestovaly do Evropy. Hrabě Heinrich, manžel Mitsuko, o 15 let starší než jeho žena, patřil v době na přelomu 19. a 20. století k nejvzdělanějším a nejvýznamnějším osobnostem rakouské aristokracie, ovládal 18 světových jazyků a jako diplomat působil na vyslanectvích po celém světě. Mitsuko po jeho boku pronikla i do prostředí císařského dvora a seznámila se s výkvětem tehdejší rakousko-uherské společnosti. Stala se matkou sedmi dětí, ze kterých vyrostly výrazné osobnosti – nejznámější z nich je Richard, zakladatel mírového hnutí Pan-Evropa, předchůdce dnešní Evropské unie. Po předčasné smrti manžela zůstala na správu celého panství sama a její psychická i fyzická odolnost byla vystavena mnoha náročným zkouškám. Později pobývala jako vdova ve Vídni, kde její děti navštěvovaly vyšší školy a kde je dnes pohřbená. Nikdy se jí však nepodařilo vrátit se zpět do vlasti. Zemřela na počátku 40. let 20. století a její jméno je dnes známé jen úzkému okruhu odborníků. Beletrizovaná biografie Mitsuko, primárně založená na denících hlavní hrdinky, vypráví dramatický životní příběh Japonky i její aristokratické rodiny a dětí v nelehké době kolem 1. světové války v Evropě. Líčí její mládí, kdy byla školena na gejšu, setkání s Heinrichem a rozhodnutí následovat jej do Evropy se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Morální síla Mitsuko spočívá především v překlenutí uzavřenosti japonské mentality a podřízení se manželově krédu „být dobrou katoličkou a Evropankou“....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/228664/big_mitsuko-Cae-228664.jpg 3.859
Nahrávám...

Komentáře (27)

Kniha Mitsuko

kopeceli
31. července

Poměrně čtivý životopis velmi zajímavé osobnosti. Měla odvahu, věřila svému manželovi, byla neustále těhotná. Většinu života prožila v cizí zemi, v cizí kultuře.
Neměnila bych s ní.
Vyhovuje mi fotografická příloha, zajímalo mne, jak všichni vypadali, strojili se.

Skřítek77
29. března

Příběh mladičké japonské dívky téměř bez jakéhokoliv vzdělání, která se po svatbě dostane do Evropy a do nejvyšší šlechtických kruhů, a během bohatého společenského života se setkává s nejvýznačnějšími osobnostmi své doby. Zní to jako pohádka? K té má nakonec život Mitsuko dosti daleko...
Na knize oceňuji celou řadu věcí: Je vidět, že autorka je výborně obeznámena s japonskými reáliemi a mentalitou a život Mitsuko studovala velmi důkladně, podrobně a dlouhodobě. Dozvěděla jsem se hodně o střetu japonské a evropské kultury a získala jsem mnohem lepší představu o tom, jak vypadal běžný život šlechtických rodin a jaké byly jejich radosti i povinnosti. I přes velké množství historických informací, které se díky knize dozvíte, zůstává kniha velmi čtivou, rozhodně nemáte pocit, že čtete nudnou učebnici dějepisu. Kniha je doplněna fotografiemi míst a lidí, o kterých se v knize píše. Výborné vykreslení psychologie postav, a to jak samotné Mitsuko, tak jejího manžela i dětí, ze kterých vyrostly velmi zajímavé a současně velmi rozdílné osobnosti.


Evina.Cetba
20.11.2020

Mitcuko Aoyama (1874-1941) byla jednou z prvních Japonek, která přišla do Evropy. (Zajímavé je, že se původně učila na gejšu). Jako mladá dívka se provdala za rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coudenhpve-Kalergiho do jižních Čech. Znal 18 světových jazyků a jeho manželka Mitcuko ve šlechtických kruzích působila velmi exoticky, ale uměla se ve společnosti dobře pohybovat a získávat známé. Měla s ním 7 dětí, které později po smrti manžela vychovávala sama. Po Japonsku se jí stýskalo, ale už nikdy se tam nepodívala. Pohřbena je ve Vídni. V Horšovském Týně na hradě je jí věnován jeden prohlídkový okruh. Na tomto hradě jsem byla a je moc hezký. Paráda!

danka13
01.11.2020

No, další paráda. Kniha musela dát spisovatelce obrovskou práci, klaním se před ní. Zvládla jsem ji za pár dnů a večerů, nedala se odložit. Pocházím také ze smíšeného manželství, Mitsuko to určitě neměla lehké a vůbec na přelomu 19. a 20.století.

Márinka
02.04.2020

Mnoho z nás je právě "uvězněných" doma. Uzavřena je nejen většina obchodů, ale také všechny kulturní instituce a co víc i státní hranice. Snad proto jsem si vzpomněla na knihu o pravděpodobně první Japonce, která se provdala do Evropy. Příběh o cestování napříč Asií i Evropou, ale také o střetu dvou kultur, několika mocností, o nevyřešené národnostní identitě, lásce milenecké, manželské i rodičovské. Právě téma ne/výchovy sedmi dětí mě zaujalo nejvíce. Opět jsem si ověřila, že vztah rodičů k dětem zásadně ovlivňuje jejich (dětí) další životní osudy.

Kniha je doplněna mnoha fotografiemi, což pomáhá čtenáři v dotvoření představy o době a lidech. Oceňuji také, že začátky kapitol jsou uvozeny nejen vročením, ale také stručným resumé s historickými souvislostmi. Myslím, že tato kniha by mohla velmi dobře posloužit v současné "on-line" výuce dějin.

knihomolka999
23.03.2020

Určitě zajímavý a přínosný životopis Mitsuko , provdané ke konci 19. století za rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi. která byla matkou sedmi dětí a nejznámějšího z nich Richarda, zakladatele mírového hnutí Pan-Evropa, předchůdce dnešní Evropské unie.

IvaKo
02.12.2019

Po knize jsem sáhla, protože čtu ráda o Japonsku a o paní Misuko jsem nic nevěděla. Kniha je beletristickým shrnutím autorčina mnohaletého bádání a studia života Misuko a její rodiny. Styl vyprávění je proto spíše faktografický než románový, což mi nevadilo, protože životní příběh Misuko a jejích blízkých je sám o sobě dost zajímavý. Škoda, že pojmy vysvětlované v připojeném rejstříku reálií nejsou v textu nijak označené (třeba hvězdičkou), aby se čtenář mohl s nimi průběžně seznamovat. Fotografickou přílohu jsem naopak ocenila. Rozhodně zajímavá kniha.

hrdlickova_61
14.04.2019

Dlouho jsem o příběhu Mitsuko neměla nejmenší tušení, a přitom je tak zajímavý - jsem tedy ráda, že knížka vznikla, přinesla mi díky důkladnému zpracování i plno dalších informací a inspirovala k přemýšlení (hlavně o dětech a jejich dalších osudech). Byli jsme i v Poběžovicích a mluvili s lidmi, kteří se snaží o opravu zámku a připomenutí těch dávných událostí.

1