Miltonův ztracený ráj – Josefa Jungmanna Sebrané spisy III

Miltonův ztracený ráj – Josefa Jungmanna Sebrané spisy III https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/455815/bmid_ztraceny-raj-josefa-jungmanna-sebra-hTP-455815.jpeg 4 86 86

Podtitul: Anglická poezie – biblické příběhy. Kniha obsahuje kapitoly Předmluva k druhému vydání, Životopis Jana Miltona, Ztracený ráj: Zpěv první až Zpěv dvanáctý, Josef Jungmann: Životopisný nástin. John Milton (*1608–1674) byl anglický barokní básník, známý zejména díky své epické básni Ztracený ráj. V českém vydání byly díla Ztracený ráj (rok 1811), Ráj opět nabitý (1893), Areopagitika, aneb, Řeč o svobodě tisku (1946), Samson Agonistes (1996). Mimo jiné se snažil prosadit manželský rozvod a svobodu tisku. Do češtiny jeho díla překládal obrozenec Josef Jungmann. Miltonův otec, také John Milton, se přestěhoval kolem roku 1583 do Londýna, potom co byl kvůli svému příklonu k protestantství vyděděn svým otcem Richardem Miltonem, oddaným katolíkem. Okolo roku 1600 se básníkův otec oženil se Sárou Jeffereyovou a sám John Milton se narodil 9. prosince 1608 v Cheapside v Londýně v Anglii. Milton získal vzdělání v St Paul's School v Londýně. Připravoval se ke kariéře anglikánského duchovního, a tak roce 1625 započal studium na Christ's College v Cambridge, kde získal magisterský titul 3. července 1632. Na Cambridge se Milton také spřátelil s angloamerickým teologem Rogerem Williamsem, kterého vyučoval hebrejštinu výměnou za hodiny holandštiny. Po zdárném ukončení studia na Cambridge (1632) se odebral do venkovského sídla svého otce, aby se zde věnoval podrobnému studiu starověké i moderní teologii, historie, politiky, literatury a přírodních věd, aby tak později mohl nastoupit dráhu úspěšného básníka. Proto je John Milton považován za jednoho z nejvzdělanějších anglických básníků. V latinské básni (někdy v průběhu 30. let) děkuje svému otci za podporu v těchto časech. Po dokončení svého šestiletého samostudia se Milton plaví do Francie a Itálie a potkává italského astronoma Galilea Galileiho. Už po návratu z Francie v červnu 1642 si bere 16-letou Mary Powellovou, která se o měsíc později vrací ke své rodině. Po dobu dalších třech let Milton publikuje sérii pamfletů zabývajících se etickou stránkou rozvodu (The Doctrine and Discipline of Divorce), ve kterých napadá britský zákon týkající se manželství, přebraný v nezměněné podobě ze středověkého katolicismu. Mary se k němu vrací v roce 1645. Její rodina o rok později (1646) musí opustit Oxford za podporu Karla I. v Občanské válce. Měli spolu 4 děti: Anne, Mary, John, a Deborah. Mary (manželka) umírá 5. května 1652 na následky komplikací při porodu Debory. V červnu umírá jeho jediný syn John ve věku 15 měsíců. Všechny dcery se dožily dospělosti. 12. prosince 1656 se Milton znovu žení s Katherine Woodcockovou, která umírá 3. února 1658, méně než 4 měsíce po tom, co dala život dceři Katherine, která umírá 17. března. 24. února 1663 si Milton bere svoji poslední ženu Elizabeth Minshullovou, která se o něj stará až do dne jeho smrti, 8. listopadu 1674.... celý text

Literatura světová Poezie
Vydáno: , I. L. Kober
Originální název:

Paradise Lost , 1667


více info...

Přidat komentář

jana0400
14.01.2024 5 z 5

Setsakra náročné čtení, když si vezmu, že předtím jsem četla o mázích, dracích a elfech.

dalia1769
18.10.2023 4 z 5

Zvláštní básnické zpracování biblického příběhu o stvoření světa formou nerýmovaného verše. Není to jednoduché ani nenáročné čtení, ať už pro samotnou formu i starší překlad. Ostatně překlad tohoto díla při zachování struktury veršů musel být opravdu obtížný. Hodně se projevuje i anglikánství autora - doslovné chápání biblického příběhu, hodně antropomorfní pojetí nadpřirozených bytostí, nenávist k církevním řádům. Nové vydání Davidova překladu je krásně ilustrované a doplněné bohatým poznámkovým aparátem, který usnadňuje porozumění textu, přesto to není čtení pro každého...


petrarka72
04.10.2023 5 z 5

Nejednoduché čtení, přinášející mnohé rozkoše díky opulentnímu jazyku a - navzdory známému ději - poutavosti a napínavosti. Napsáno (nadiktováno) slepým básníkem během devíti let, vydáno poprvé 1667, doceněno až v 18. století, u nás přeloženo obrozencem Josefem Jungmannem na počátku století devatenáctého, tento překlad údajně nepřekonán (existuje jeden mladší)... Dvanáct zpěvů od pádu Satana po pád člověka, zachyceno blankversem, často dialogicky (Satan rozmlouvá s Belzebubem, později některým ze sedmera archandělů, Bůh Otec se Synem, Adam s Evou...), s množstvím odkazů na antickou mytologii (věděli jste, že Satanovo vojsko tvoří jm. padlé modly včetně bohů?). Děj převzat přesně z Bible, osobní jsou charakteristiky postav, (asi) podrobně líčené lokace a postřehy plynoucí z rozjímání. Postavy považuji za největší přínos - bouřící se Satan je s prominutím arogant s pubertálním myšlením, nicméně silná osobnost; Adam bezradný spokojenec, Eva hašteřivá zvědavka... Vše spěje, lze-li to takto zjednodušit, k výpovědi o nezbytnosti pokory a odevzdanosti tváří v tvář Boží. A i když jsem spíš agnostik než věřící, četba mne velmi bavila.

Clivicus
25.12.2022 5 z 5

(Přečetl jsem v angličtině)
Čtení to není jednoduché jednak pro jazyk, sice krásný a třpytivý, ale mrtvý, jednak pro blankvers, jemuž nejsem zvyklý.
Ovšem ani jedna z těchto zádrhelů nezastaví člověka před vstřebáním skvělosti tohoto díla.
John Milton se snažil ospravedlnit boží trest uvalený na Adama a Evu a na jejich potomstvo. Satan je personifikací pýchy a intelektu, nepřipouští své vady nebo viny. Ďábelské pýchání, jež všudy doprovází i člověk, má pak svést první pár od přízně boží do bolestivého života vně zdí ráje.
Všechno je psáno jadrnou mluvou.
Není divu, že jde o drahokam anglické literatury.

vendy246
11.10.2022

Nehodnotím, nepřečetla jsem. Forma zvítězila nad obsahem. Luštila jsem každou řádku, překládala si do srozumitelné formy čímž mi unikaly souvislosti, o kouzlu nemluvě. Potřebovala bych překlad do současné češtiny, ačkoly jsem přečetla dost starých knih a neměla jsem s nimi problém. Mrzí mě to, těšila jsem se. Ztracený ráj je zmiňovám v mnoha dílech a sám autor je obdivuhodný. Přečetla jsem si alespoň popis jednotlivých kapitol a autorův životopis a prohlédla si nádherně zpracovanou knihu s ilustracemi. Zkusím ještě Jungmanna z r. 1811, má být srozumitelnější než David z r. 1909.

Kabuky
29.05.2022 5 z 5

Náročné, ale krásné dílo.

AnoMANder
06.04.2022 4 z 5

Nejdříve bych složil hold autorovi za krásné dílo, které sepsal v takové náročné formě. Další poklona patří překladateli, který ukázal nádhernou bohatost a šíři českého jazyka. A v neposlední řadě mají můj obdiv všichni, kteří dokázali knihu od prvního do posledního slova. Já, přiznávám, jsem část textu přelétával rychle očima. Opravdu jde o dílo, které se nečte nejsnadněji.
Ale je to skvost, který přibližuje Satanův pád, první hřích a vyhnání Adama a Evy z Ráje. Právě pasáže pokoušení Evy Satanem, potrestání Ďábla a vylíčení budoucnosti lidstva Adamovi se mi líbily nejvíce. Plus i za výborný poznámkový aparát.
Doporučuji, už jen pro obohacení mluvy :-)

ArkAngel
04.01.2022 4 z 5

Vyprávění o Adamovi a Evě patří k těm nejznámějším po celém světě a není divu, že se jej jednoho dne pokusil někdo zpracovat do kompletního díla. Milton nám ve své nabitější a filosofičtější verzi ukazuje, jak se Ďábel pokusil vyhrát válku nad Nebem a po porážce nakonec přejímá podobu Hada, aby Evu přiměl sníst ovoce ze stromu poznání. V příběhu ve velkém vystupují také andělé a autor poukazuje i na mytologie jiné a to v různých příměrech. Zajímavé rozhodně je, jak má Adam možnost pohlédnout do budoucnosti, kdy vidí, co svým Prvotním hříchem s Evou způsobili. Je ale celkem škoda, že se Ďáblovi dílo nevěnuje více, byť jim začíná. Nakonec to ale celé sklouzává k prvnímu lidskému páru, který postupně objevuje všechno, co k lidství patří. Ilustrace, které kniha obsahuje, jsou jinak skutečně uchvacující a jsem rád, že je jimi dílo obohaceno.

tomas2002
06.12.2021

Národní obrození je většinou studentů Českého jazyka považováno za snad nejnudnější období naší literatury. (Bodejť - spousta dat a jmen, kdo si to má pamatovat? A u maturity to pak jen dává důvod, smočit svou čistonosoplenu.)
Nicméně, pro mne toto období představuje něco úžasného. Je to právě tohle období, které činí náš jazyk výjimečným a kouzelným.
Velikáni jako Dobrovský a Jungmann nezůstanou nikdy zapomenuti jejich stopa tady doposud zůstává.
Tohle je jedna z nich. Toto veledílo Johna Miltona, Ztracený ráj, si mě získalo jak po jazykové stránce tak po stránce estetické. A byť je Jungmannův překlad (roku 1811) považován za jediný kvalitní, nutno říct, že překlad Josefa Juliuse Davida si mě získal neméně.

DreamerX9
18.08.2021 4 z 5

Krásné napsane a ilusteovane dilo. Ta pestrost jazyka se už jen tak nevidí.

akrju
11.06.2021 5 z 5

O kvalitě a nadčasovosti hovoří, že ač normálně poezii prostě z nějakého důvodu nemusím (nebijte mne, prosím), tak u Ztraceného ráje jsem tuto obvyklou antipatii ani neregistroval. Kniha je to krásná po všech stránkách, Klasický text (s velkým písmenkem) s úchvatnou Dorého ilustrací, tady není vůbec o čem.

Ovar
07.04.2021 5 z 5

Mistr poesie a Doré....netřeba slov.

sika444
12.01.2021 5 z 5

je to velké dílo, i když Davidův překlad je skutečně náročný. Charakteristika Ďábla je strhující, celková kompozice velmi zajímavá. Popis prvního lidského páru v ráji je okouzlující. A je zde nad čím přemýšlet - jak nás vlastně ďábel pokouší a k čemu.

Set123
21.05.2020 5 z 5

Upřímně musím říct, že Ztracený ráj je mou naprosto nejoblíbenější poesií. Nikdy jsem nečetl básnické dílo, které by na mě více působilo, které by mělo nádhernější verše, nebo lepší uspořádání.

Ráj jsem četl několikrát, čtu ho i nyní a vlastně ho čtu tak nějak neustále. Když je mi smutno, když se potřebuji rozptýlit, když mám chuť na něco úžasného, čtu Ráj. Je jedno, jak dlouho mám knihu rozečtenou, prostě ji čtu jenom v nejvhodnější náladě, nikdy se do ní nenutím. Tak už to mám pouze s Goetheho Faustem.

Četl jsem jednak překlad Jungmannův, to jest starší (leč upravený, takže vlastně působí moderněji) a poté (vícekrát) překlad Josefa Davida. Davidův překlad je nejenom přesnější, ale také mnohem poetičtější. Davidovi se podařilo vdechnout eposu správnou hrdinskost, velikost a atmosféru, Satanovy proslovy působí dostatečně „epicky“ a vůbec celý příběh je – nenacházím lepší slova – úžasnější. Jeho verše jsou krásné, lépe se čtou a navozují opravdovější pocity. Je však také pravdou, že u Davidova překladu je třeba plného vnímání čtenáře, protože je nám jeho čeština přeci jenom méně přirozená.

Vyprávění a vzpurném synovi, o stvoření světa, o válce, o vyhnání z Ráje, to všechno je v knize naprosto nádherně zachyceno a kniha sama v sobě ukrývá mnohé zajímavé myšlenky a já osobně se jich nemohu nabažit.

Přes svou lásku ke knize nenalézám žádnou vhodnou kritiku, zanechám tedy dalšího chválení knihy a svůj komentář ukončím. Nejspíše nejsem objektivní, mnozí v knize jistě najdou chyby, ale já je nevidím (jindy jsem člověk velice kritický) a tak nemohu nežli knihu každému plně doporučit.

P.s.: Obě vydání knihy, která vlastním, jsou doplněna naprosto geniálními obrazy Gustava Dorého, který je mým asi nejoblíbenějším malířem (dobře, spíše rytcem) vůbec, takže se pro mě knihy stává takovým soukromým Rájem.

Yummymoon
21.02.2020 5 z 5

Asi nejnáročnější kniha, co jsem zatím četl. Dobrou polovinu knihy jsem se soustředil víc na louskání daného jazyka a komplexních vět/veršů, kde mnohdy byla i jedno souvětí na víc, než půl stránky. I přes to mě ale Ztracený Ráj nějakým podivným způsobem uchvátil. Ať už zajímavou atmosférou a mnohdy až provokativním vykreslením světa, nebývale velkolepě působícím příběhem (naprosto v pohodě bych si to dokázal představit jako obrovskej Hollywoodskej akční velkofilm, aniž by se to muselo od předlohy nějak vzdalovat) nebo zajímavýma postavama, kdy jsem se nemohl nabažit pasáží se Satanem (o to víc mě potom mrzelo, že se z jeho příběhu přenesl děj spíše na Adama a Evu - což je pochopitelné, ale někdy mi toho přišlo až moc). Samotnej zážitek z knihy asi na pět hvězd není, ale kvůli inspiraci v mé vlastní tvorbě, kterou mi v rámci jistým pasáží přinesla, a kvůli faktu, že nejsem zběhlý ve čtení rozsáhlých poetických děl, takže jsem si určitě neodnesl vše, co jsem mohl, dál ale plnej počet. Mám vnitřní předvědčení, že si to dílo rozhodně zaslouží.

Kozel
07.02.2018 5 z 5

Epická, zcela epická, záležitost!!! Po poněkud krkolomné zkušenosti s Danteho Božskou komedií jsem měl z relativně podobné knihy trochu strachu. Pár stran jsem upřímně zápasil s češtinou víc než sto let starou, ač u beletrie stejně staré potíže nemívám. Avšak poté přišel Ráj. Dlouho se mi nestalo, abych při čtení cítil šimrání kolem páteře. Klidně bych dal deset hvězd.

Obdivu je hoden jak sám John Milton, v době psaní knihy prakticky slepý(!), tak i překladatel Josef David, ale i ilustrátor Gustave Doré, jehož obrazový doprovod epičnost básně pozdvihuje ještě o úroveň výš.

Určitě jsem Ztracený ráj neotevřel naposledy. Z první četby jsem si odnesl několik myšlenek, poznámek i otázek. Za ty nejlepší části považuji ty se Satanem (ať už v Pekle nebo jeho cesty do Ráje či spílání Bohu), Gabrielovo vyprávění o nebeské válce nebo Michaela ukazujícího Adamovi věci budoucí.

ladyfromskye
24.10.2016 5 z 5

Smekám, taková nádhera od génia, který byl v době psaní tohoto impozantního díla slepý! Rozhodně jsem nečetla naposledy, rozhodně si musím vydání z roku 2015 pořídit do své knihovny, protože s jinými ilustracemi, s jinou vůní papíru už si Ztracený ráj neumím představit.

blackholesun32
11.07.2016 5 z 5

Co k tomu dodat, klasika se vším všudy. Poměrně komplikovaný překlad, ale dá se to, ne že ne. A obsah netřeba komentovat, pár veršů jsem si rozhodně označil. A napadá mě k tomu, proč dnes se již takto nepíše? Vzít skutečně téma, jež lze nazvat tématem hlubokým a napsat o něm báseň o 400 stranách! Čteme toto spíše již jen z úcty před autorem, před dílem? A má vůbec smysl si na takovéto otázky odpovídat, klást si je - - - asi jo - a už to je přeci něco navíc co mně osobně Ztracený ráj dal - úvahu nad tématem, nad formou.

Brownies
12.01.2016 5 z 5

Vyšlo v prosinci 2015 nové vydání této knihy, v překladu Jos. Davida s pěknými ilustracemi G. Dorého. Doporučuji přečíst!

otavr
23.11.2015 5 z 5

2 Alma-Nacida: Stejny citat, v prekladu od Josefa J. Davida, prijde mi ze je i hezci.

(…) Zde volni aspoň jsme,
nic nezřídil zde Všemocný, co nám
by záviděl; ztad nevyžene nás.
Zde můžem' vládnout bezpečně, a mním,
že vlást - byť v pekle - tužby hodno jest!
líp v pekle vlást, než sloužit v nebesích.