Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová , Veronika Homolová Tóthová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352046/bmid_mengeleho-devce-650155410a05b.jpg
5
2551
730
Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz. Kniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho „děvčat“ – skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty. Její vítězství nakonec nespočívá „pouze“ ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.... celý text
Literatura světová Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
A Texas-Sized Secret / One Night wit the Texan , 2016
více info...
Přidat komentář
Lituji, ale ne. Velmi chabé zpracování velmi silného tématu. Použité výrazové prostředky jsou směska soudobého "smartfonového" a prvorepublikového výraziva. Forma něco mezi biografií a popisem. Jsem už starý muž a jak známo, starým lidem i malý vánek dokáže vehnat slzy do očí, leč tady ani nefouklo. Paní Homolová Tóthová to zjevně nezvládla. Ještě jednou lituji, ale víc jak tři nedám.
Tak to teda byla "knížka" !!!! Byla krásná, dojemná, smutná, zkrátka ve mě nechala silný zážitek. Během čtení jsem si říkala, jak je možné, že normální inteligentní člověk může něco takového dělat jinému člověku??!!! Jak tohle může vůbec někdo dopustit!!!! Možná bysme se divili, ale i v dnešní době, by se našel někdo takový. Byla to hrozná doba a nejednou mi ukápla u čtení slza. Je dobře, že příběh hrdinky žije dál, aby lidé nezapomněli.
Nebyla to první kniha na toto téma, kterou jsem přečetla. U každé z nich jsem si říkala, že to bylo opravdu hrozné. Ale u této jsem místy musela přestat a knihu rozdýchat, abych mohla vůbec číst dál. A absolutně jsem nechápala, že něco takového bylo poměrně nedávno opravdu skutečností. Jediné, co mi vadilo, byl celkem roztahaný začátek. Příliš mě nebavily - za mě zbytečně detailní - pasáže o tom, jak hlavní hrdinka před válkou randila apod. Chápu, že to bylo vzhledem ke komplexnosti příběhu důležité, ale menší zestručnění úvodu by knize dle mého prospělo. Přesto to byla ale neuvěřitelně silná kniha, u které jsem si několikrát poplakala - především u kapitol, kde bylo popisováno zacházení s malými dětmi, které bylo pro mě jako pro matku opravdu neuvěřitelně bolestivé. Klobouk dolů před autorkou a především přede všemi, kteří si tímto koncentračním peklem prošli. V dnešní době všichni neustále řešíme problémy a starosti, které jsou ve srovnání s tím, co prožili tito lidé, neuvěřitelné malichernosti. Nikdy bychom na toto neměli zapomínat a vážit si každé maličkosti, která nebyla pro naše prarodiče nebo praprarodiče samozřejmostí a kterou jim válka, pardon "lidé" během války, vzali.
Poslech audioknihy.
Dlouho jsem sbírala odvahu knihu si přečíst, nakonec jsem zvolila audioverzi. Hlas Jitky Ježkové a Vilmy Cibulkové mi stále zní v hlavě, smekám před oběma protagonistkami, jak se zhostily svého úkolu - bravurně načteno. Přiznám se, že ani nevím, kolikrát jsem při poslechu brečela. Nejen osudy Violy a její rodiny, ale i dalších Židů, které jsou v knize zachyceny, byly strašné. Vždy, když čtu knihu s podobnou tématikou a uvědomím si, že toto peklo způsobili lidé, je mi strašně smutno a úzko. Doufám, že si tento příběh přečte co nejvíce lidí, protože nesmíme zapomínat na tuto ostudnou kapitolu v naší historii.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Srdceryvné, silné, statečné, bolestivé, otřesně smutné, nespravedlivé, nepochopitelné a neskutečné tak, jak vzpomínky na takové věci bývají...a přesto je to pravda.
Je velmi důležité tyto příběhy znát, aby jsme jako lidstvo znovu nedopustili taková zvěrstva. Od posledních stránek jsem se nemohla takřka odtrhnout. Brečela jsem nad pomyšlením, že já jako matka bych se musela potýkat s tím, že přijdu o své děti takovým způsobem.
Velmi silné. U některých pasáží jsem knihu musel odložit a prodýchat. Neuvěřitelný příběh, kdy hlavní hrdince neskutečně držíte palce a obdivujete její štěstí a odvahu.
Je to jedna z knih, o které vím, že na ni nikdy nezapomenu. Zařadila bych ji do povinné četby ke konci ZŠ, pokud ještě není, protože na tuhle dobu lidé nesmějí zapomínat nebo ji dokonce popírat.
Kniha Mengeleho dievča sa nečíta ľahko. Je plná bolestí, utrpenia, smútku, beznádeje, či sklamania.
Emociálne ma veľmi zasiahla, častokrát som musela niektoré pasáže predýchavať, lebo všetko opísané nebola fikcia, ale vlastný zážitok pani Violy alebo iných účastníkov koncentračných táborov, s ktorými sa stretla.
Kniha mne osobne vyznela ako autentický dokument, ktorý je kvalitne spracovaný.
Oceňujem zachytenie kontrastu opisom pokojného harmonického života pred vojnou, ktorý sa v priebehu vojny zmenil na doslovné peklo.
Veľmi ma rozosmutnilo aj rasistické správanie sa ľudí tesne po vojne....to bol naozaj fakt.
Těžko srovnávat tento titul s ostatními knihami s židovskou tématikou, které vyprávějí osudy přeživších z koncentračních táborů. Každá má něco do sebe. Přináší smutek, zamyšlení, znechucení, bolest. Přesto ve vás neutuchá ta touha číst další. Tohle přece není možné? Jak se něco takového mohlo dít? Jak to mohli ostatní přehlížet a dopustit, aby umírali nevinní. Malé děti. Matky nemohli zachránit své děti. Neskutečná tragédie, která nikdy nesmí být zapomenuta. Je dobře, že tyhle knihy vznikají a snad se jednou dostanou na seznam povinné literatury pro všechny, kteří otázku holocaustu dodnes popírají.
Pro mě zatím "nejhorší" kniha o holokaustu - myšleno z pohledu mých pocitů při čtení, pokusy na dětech a na ženách ( a vůbec na všech) mě velmi zasáhly. Zatím jsem všechny knihy s podobnou tématikou zvládala docela dobře, ale tuto jsem musela docela rozdýchávat. Jinak úžasně napsaná čtivá kniha.
Tak to bylo tedy hodně drsné čtení. Pár knih o holocaustu jsem už přečetla, ale tato, to je tedy síla. Žádný smyšlený příběh, ale realita. Nejednou jsem si plákla, hlavně v kapitolách o pokusech na dětech, příšerné a zvrácené, jak tohle mohl někdo lidem dělat, co z toho měli? Paní Viola měla při tom všem, čím si musela projít velikánské štěstí. Kniha plná emocí, nutí k přemýšlení o lidských hodnotách, život je prostě dar, ne samozřejmost.
Skutečný příběh ženy, která přežila čtyři koncentrační tábory. Tato kniha zaznamenává vzpomínky paní Violy a osudy nejen její rodiny, ale i dalších lidí.
Hned na úvod musím říct, že tato kniha je jedna z nejsilnějších s tímto tématem. Oproti jiným knihám, kde také vypráví přeživší své vzpomínky, tak tato je daleko víc čtivější, poutavější a vtáhne Vás do příběhu. Díky tomu prožíváte vyprávění velice osobně a je to pak opravdu hodně náročné čtení.
Do příběhu se ponoříte hned od prvních řádků, kdy Vás chytne a nepustí. Už na straně 14 jsem si pobrečela a rozhodně to nebylo naposledy. Během vyprávění o životě před tím, než se Viola dostala do koncentračního tábora, to bylo velice milé čtení, připadalo mi, jako kdyby mi babička vyprávěla svůj život. Ovšem po uvěznění je to hodně drsné a rozhodně nedoporučuji slabším povahám. Chvílemi jsme to musela rozdýchávat a dávat si při čtení pauzy.
Knížka ve Vás vyvolá spoustu emocí – smutek, vztek, soucit, bezmoc…. A to je to, co od knihy očekávám. Je to rozhodně jedna z těch knih, na které jen tak nezapomenu a pokud máte rádi příběhy podle skutečných událostí a příběhy z druhé světové války, tak jednoznačně doporučuji.
Silné čtení, knih o holocaustu mám přečtených několik, u této jsem se místy musela nutit do čtení, ale autorka popisuje svůj život už od doby kdy byla dítě, nepříjemný pocit u čtení, když si představíte, že máte krásné dětství, rodiče, kamarády, první lásku, chodíte do školy, a pak najednou je všechno z toho pryč
Tohle by mělo patřit do povinné četby. Taková úzkost při čtení mě provázela. Člověk si jen říká, proč? Jak to bylo možné? Naše problémy jsou oproti tomu malichernosti...
Mengeleho děvče jsem četla jako re-reading a bylo to stejně silné jako napoprvé. Asi nemůžu úplně hodnotit děj, když je to kniha podle skutečných událostí, ale nudit se nebudete. Autorka knihy to popisuje tak barvitě a realisticky, že vám kolikrát běhá mráz po zádech a nedokážete pochopit ty hrůzy, o kterých se v knize píše. Mengeleho děvče je hodně čtivé, takže se nemusíte bát, že to bude taková nudná historická kniha, protože to opravdu není. Osudy Violy, ale třeba i Anny nebo Ester jsou neuvěřitelné a rozhodně ve vás něco zanechají. Tato kniha je výjimečná a spolu s knihou Máma milovala Gabčíka patří k mým oblíbeným s tématem druhé světové války. Mengeleho děvče moc a moc doporučuji i když třeba takové knihy moc nečtete, protože tady byste měli udělat výjimku.
Kniha Mengeleho děvče je v
| Právě čtených | 73x |
| Přečtených | 3 771x |
| Čtenářské výzvě | 1 159x |
| Doporučených | 342x |
| Knihotéce | 908x |
| Chystám se číst | 1 465x |
| Chci si koupit | 401x |
| dalších seznamech | 27x |
Knih s touto tématikou je mnoho. Osobní příběh Violy byl jistě silný. Mnoho popisovaných věcí mi nahánělo mráz po zádech. Co mě nejvíc "bolelo" za vypravěčku, byl pro mě naprosto nepřestavitelný pilinový chléb. To pro mě bylo horší než pokusy doktora Mengeleho. Popravdě, čekala jsem zpověď týrané nebožačky doktorem Mengelem, to jsem si od názvu slibovala. Věřím, že lidsky to, co Viola prožila, bylo hrozné, ale myslela jsem, že budu číst něco jiného.
První láska na začátku se mi moc líbila, byla krásným kontrastem k situaci, která nastala. Jak člověk přijde o důstojnost, jak se najednou bojí úplně jiných věcí, jak se změní jeho tužby...