Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová , Veronika Homolová Tóthová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352046/bmid_mengeleho-devce-650155410a05b.jpg
5
2551
730
Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz. Kniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho „děvčat“ – skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty. Její vítězství nakonec nespočívá „pouze“ ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.... celý text
Literatura světová Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
A Texas-Sized Secret / One Night wit the Texan , 2016
více info...
Přidat komentář
Příběh je to silný a donutil mě k zamyšlení, jak hrůzné lidstvo jsme.
Musím říct, že jsem čekal od knihy něco jiného. Předpokládal jsem, že bude více popsán právě Mengele a jeho pokusy, ale to se tam jenom mihlo. Řekl bych, že 3/4 příběhu autorka popisuje život před koncentračním tábor, 1/3 je věnovaná životu v táboru a zbytek je rozdělen na popis Mengeleho a životu po.
Nikterak příběh neshazuji, jen mi kniha přišla v některých částech zbytečně zdlouhavá a nevěnovala se tolik tématu, které jsem očekával.
Silný a smutný příběh. Vždy když čtu příběhy lidí z koncentračních táborů, nebo lidí z míst, kde je pořád válka, říkám si, jak je ta lidská rasa barbarská. Na jedné straně jsme schopni lásky, pozornosti a obětavosti a na straně druhé jsme schopni nesmírné bolesti, zvrácenosti a co je podle mě nejhorší, bezostyšné apatie k bolesti druhých. I to se ukázalo u všech těch sousedů, známých, spoluvěznů, kteří místo pomoci udávali a pro zachování vlastního "pohodlí" (protože často šlo i o pohodlí a ne život) byli schopni zradit druhé. Když se pak podívám na dnešní dobu, kdy se veřejně hádáme o naprosté "hlouposti", říkám si, co si asi musí myslet lidé, kteří si prošli tím peklem. Bůh pomáhej generaci, která zapomněla na hrůzy války a která se o nich ani nevzdělává.
Hodně jsem přemýšlel, jak knihu nějak jednoduše charakterizovat a víceméně jediné slůvko, které mě pořád napadalo. bylo slovo "depresivní". Knih s touto tématikou mám načteno hodně, ale tato kniha ve mě vyvolávala asi největší deprese.
Autorka velice pozvolna začne s předválečnou zamilovanou pohodičkou v malém městečku na jihu Slovenska. A pak začne přidávat šílenosti, které by člověk radostně vzal v jakékoli fikci, ale tyto absurdity někdo vážně prožil a z hlediska historie vlastně úplně nedávno. Začíná válka, u nás protektorát, Slováci si jedou svoje, obec se dostává pod Maďarsko, čtenář musí kousnout první dávku absurdit, kdy se s některými lidmi jedná jako s věcmi a kdy společnost určuje, třeba kdo může bydlet na ulici, která se po někom jmenuje atd. Pak následují už "známé" etapy jako ghetto, transport, Osvětim, zde z pohledu ženského tábora a "vědeckého" experimentování doktora Mengeleho. Jsem už velkej kluk, ale i tak jsem často zvažoval jestli mám brečet nebo zvracet.
Viola měla naštěstí štěstí v neštěstí, ve finále tam byla celkem krátce a tuto etapu přežila, stejně tak další tábory a pochod smrti. Prozrazuje to už na obálce, tak to jako spojler neberu.
A ikdyž má kniha šťastný konec, tak ta poválečná pachuť v rodném městečku, tak to byla taky pecka, která mi z hodin dějepisu taky úplně nedocvakla, ale logiku to má, že návrat někam, kde se proti sobě vyhrotily dvě skupiny obyvatel, asi nemusel být úplně nejšťastnější a ověnčený šeříky.
Tato kniha ve mě bude rozhodně hodně dlouho, mohu ji silnějším povahám jen doporučit a já si jdu přečíst asi nějakou knihu pohádek.
Opravdu velmi silné, dojemné osobní vyprávění o neskutečné hrůze koncentračních táborů, kterému se ani nechcete věřit a přesto je to hrozivá, bolestná pravda. Jedna z nejlepších knih na toto téma. Doporučuji všem.
To bylo neskutečné, hodně syrové. Kolik toho zvládne jeden člověk zažít a má v sobě stále dost sil na přežití. U konce mi i slza ukápla.
Moje již druhá kniha o hrůzách 2. světové války a určitě ne poslední . Jistě ,je to velmi bolestivé čtení ,ale také velmi poutavé . Začátek příběhu je plný galantnosti , která k tomuto období patřila . První láska ,tak krásná . Vše se postupně zhoršovalo ,kam až se to dostalo mi vlastně k tomu jaké měli lidé tehdy mravy vůbec nesedí . Jak se lidská povaha může takto zfanatizovat ? Jak někdo vůbec mohl mít žaludek na to aby koukal ba dokonce se účastnil takových zvěrstvech ?! Vyhladit celé rodiny ,po milionech .Nikdy toto nepochopím ,stejně jako nikdy nepřestanu číst tyto příběhy aby nebyli zapomenuty ....
Poslední dobou mě knihy o Osvětimi začaly dost lákat a mám jich i celkem dost přečteno. Mengeleho děvče je pro mě zatím nejlepší z nich. Kniha je velmi osobitá, jelikož ji vypráví sama Viola, která přežila 4 koncentrační tábory. Jediné co mě malinko zklamalo byl až na můj vkus moc rychlý konec. Myslím, že útěk z pochodu smrti a návrat do rodného města by si zasloužil pár stran navíc.
Mengeleho děvče.
Příběh Violy Sternové začíná v rodném Lučenci, kde nás seznamuje se svou rodinou a přáteli a kde také mladičká zažívá první citové vzplanutí. Ještě před transportem zažívá rodina stěhování ze svého domova, přes malý byt až k pobytu v ghettu. Vyprávění v Osvětimi zahrnuje nejen vlastní zážitky v ordinaci Mengeleho, ale i hrůzné příběhy nejbližších spoluvězenkyň. Postupně přes Ravensbrück a Buchenwald cesta končí pochodem smrti a útěkem do rodného města, kde věří v setkání. Je to citlivě vyprávěný příběh, který není jen popisem zvěrstev a pokusů v táborech. Není to jen výpověď o jedné ženě, prostor je dán i ostatním členům rodiny, přátelům a také oceňuji, že autorka zařadila do svého příběhu také osudy lidí, kteří se jí svěřili, a tím ani ten jejich příběh nebude nikdy zapomenut. Autorka se také zaměřila na vsuvky, které knihu obohacují o informace z uvedených táborů, prostor má i osvětimská vražedkyně. Nastíněná je u situace v předválečné Lučenci. Přes smutné popisy je zde i laskavý děj s dobrým koncem. Kniha se neobejde bez slz. Strašně silná kniha, ale výborná.
Za sebou mám několik knih z doby koncentračních táborů, většinu fikce. Ale Mengeleho děvče se liší… vtáhne vás neskutečným způsobem do děje tak, že všechny hrůzy prožíváte s hlavní hrdinkou, i když se tomu bráníte. A víte proč? Protože to skutečně prožila, a o to je to ještě krutější.
Vzpomínky Violy Stern jen potvrzují, že hrůzy prožité v nacistických lágrech nesmí být zapomenuty.
Velmi na mě zapůsobilo i vyprávění o životě v prvorepublikovém Lučeci a následné anexi Maďarskem.
Před touto knihou smekám hrůzy co tam ty lidé museli zažít až mě běhal mráz po zádech měli by si to přečíst mladý co se dělo aby uvěřili
Krásný i když chvílemi drsný příběh ženy ,která bohužel musela zakusit mnoho krutosti .Jako příběh byla kniha nádhera velmi čtivá ,ale popravdě sem čekala že se dozvím víc o o samotném o člověku jenž páchal ty všechny hrůzy na lidech. Určitě všem doporučuji přečíst stojí za to mám ráda moc tohle téma .Asi bych dala jiný název.
Ze zacatku jsem s knihou trochu bojovala, popravde jsem byla malicko zklamana, ze rovnou nezacinam cist pribeh, ktery kniha slibuje. A taky me trochu zklaman marketingove zvoleny nazev knihy. Cekala jsem od toho mnohem vetsi setkani se s Mengelem.
Po zacteni se do knihy a “prekonani” prvni casti, kde autorka pise o svem zivote pred peklem, jsem se do knihy zacetla. Hltala jsem jednu stranu za dalsi az do uplneho konce.
Ac mam uz par knih s tematikou druhe svetove valky nacteno, zadna se nevyrovna teto. Detailne popsane hruzy, ktere byly schopni lidi delat jinym lidem. Peklo.
Poprve jsem o knihy mela slzy v ocich.
Knihu na podobné téma jsem nikdy nečetla, psát recenzi nejde. Je to velmi silné téma. Číst knižky s vymyšleným příběhem a reálným prožitkem je propastný rozdíl...Vidět dokument je taky jedna věc. Číst to, pro mě bylo asi podstatně horší. Možná proto, že jsem s ní strávila pár nepřetržitých hodin a upřímně, bylo mi špatně... z toho, co všechno jsou lidi schopní jeden druhému udělat ve jménu něčeho většího.
Opravdu velmi povedená kniha, troufám si říct, že jedna z nejlepších knih napsaných na toto téma. Je až k nevíře, jak mohli tyhle hrůzostrašné věci dělat lidi lidem,. Tuto knihu by si měli přečíst všichni, hlavně ti, kteří letos na jaře během covidových opatření nosili židovskou hvězdu, aby pochopili jak totálně mísu to bylo.
Velmi poutavé, dojemné, citlivé čtení. Patří k jedné z nejsilnějších knih s touto tématikou, které jsem četla.
Po delší době jsem se odhodlala přečíst si další autentický příběh člověka, který na vlastní kůži prožil hrůzy holocaustu.
Kniha přináší chronologický sled událostí, které paní Viola zažila těsně před začátkem války, během ní a pak těsně po válce. Vzpomíná na svoji rodinu, přátele a obecně na lidi, které během vytyčeného období poznala a kteří hráli v jejím životě nějakou roli. Jednotlivé události se vypravěčka snaží v obrysech zasadit také do širšího kontextu dané doby jako takové.
Tato vyprávění jsou vždy silná a bolestná a já vždy takovou knihu čtu s respektem a úctou, ale také zároveň s úzkostí z toho, jak otřesné věci museli lidé v době holocaustu vytrpět. I v tomto případě jde o hodně silné čtení - přináší svědectví mladé dívky/ženy, která si prošla čtyřmi koncentračními tábory a jako jedna z mála členů své rodiny se vrátila po válce domů.
Pokud vás zajímají osudy skutečných, reálných lidí a události z doby druhé světové války, jichž byli tito lidé svědky, toto by vás asi nemělo minout. Za sebe určitě doporučuji.
Přečetla jsem už dost knih týkající se koncentračních táborů a příběhu lidí, co to prožívali, a tahle se řadí na jednu z nejlepších.
Když si vezmu čistě čtivost a jazyk knihy, vše bylo super. Děj ubíhal rychle, jazyk nebyl těžký, byl hezky srozumitelný a celkově je kniha skvěle napsaná.
Mengeleho děvče je příběh o dívce, která přežila pobyt ve 4 koncentračních táborech, zároveň také šílený hlad a žízeň, psychické týrání, pokusy a nekonečnou ztrátu. Celý příběh začíná její minulostí (myšleno před koncentráky), o její rodině, hezkém a nadějném životě pro ni i její bratry, o nádherné první lásce..
Pak přichází už jen utrpení. Příběh o tom, co se dělo, než je odvezli, jak a kdy se naposledy viděla s rodiči, smrt jejího statečného bratra i setkání s jejím druhým bratrem. Tyto strany bylo o dost těžší číst. Na každé straně nebylo popisováno utrpení jen Violky, ale i malých dětí, nadaných lidí, nemocničních sester, těhotných žen, matek, mužů i důchodců, kteří bohužel to štěstí neměli a je dobře, že jejich příběhy se odehrávají na stránkách knih, protože na tohle by se nikdy nemělo zapomenout.
Asi nikdy nepochopím, jak se lidé mohli takto chovat k ostatním, jen protože někdo řekl, že už nejsou bráni jako lidi.
Kniha Mengeleho děvče je v
| Právě čtených | 73x |
| Přečtených | 3 771x |
| Čtenářské výzvě | 1 159x |
| Doporučených | 342x |
| Knihotéce | 908x |
| Chystám se číst | 1 464x |
| Chci si koupit | 401x |
| dalších seznamech | 27x |
Trochu jsem od knihy očekávala něco jiného. Už z názvu jsem předpokládala, že kniha bude především popisovat koncentrační tábor a praktiky Mengeleho. Čekala jsem i hodně silný příběh, vždyť tyto knihy z období války a koncentračních táborů silné příběhy mívají. Některé tak silné, že mi kniha na dlouho sedí v hlavě. Ale tuhle knihu jsem přečetla a docela rychle se mi z hlavy vytratila. Ne, nebyla špatná, ale jsou lepší knihy na toto téma