Medveďovce
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380069/bmid_medvedovce-wkm-380069.jpg
4
2165
2165
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Štyridsiatnik Peter Andersson sa po skončení profesionálnej hokejovej kariéry v Kanade vracia do rodných Medveďoviec, malého mesta s veľkými snami, kde je len zima, tma a nezamestnanosť. Má v úmysle postaviť na nohy svoj materský klub, zložený z miestnych juniorov. Spolu s ním prichádza jeho manželka Mira, zmietajúca sa medzi túžbou po kariére úspešnej advokátky a pokojným životom manželky a matky v mestečku uprostred lesov, kde líšky dávajú dobrú noc. A napokon ich dve deti, dvanásťročný hokejový center Leo a o tri roky staršia Maya, ktorá miluje gitaru a nenávidí hokej. Mestečko bojuje o prežitie a budúce úspechy hokejového tímu mu majú prinavrátiť hrdosť a zašlú slávu. Na HC Medveďovce tak padá obrovské bremeno zodpovednosti. Aký význam má jeden jediný zápas pre upadajúce mestečko? V Medveďovciach obrovský, ten úplne najväčší. Preverí silu priateľstva a odhalí všeličo dovtedy skrývané a zatajované. Okrem iného aj to, čo sme schopní vykonať v záujme úspechu a ako ďaleko vieme zájsť, keď chránime svoje deti.... celý text
Přidat komentář
Naprosto zasloužených 93 procent a zcela jednoznačně jedna z nejlepších knih loňského roku. Má totiž vše, co kvalitní a mimořádný román má mít - na půdorysu fiktivního maloměsta se rozehrává řada aktuálních společenských témat, láska, přátelství, nenávist, zrada, předsudky, arogance, davové chování, vina, trest, nadhled, lidskost a další. A samozřejmě se vše točí kolem hokeje, takže hokejové národy, mezi něž Češi patří, román obzvlášť ocení. Nezapomenutelný čtenářský zážitek, mí přátelé jsou odsouzeni k tomu, že budou Medvědínem obdarováni :-)
Už dlouho mě nezaujala knížka, tak že bych v sobotu večer přečetla zbývajících 140 stran v kuse... můžu jen doporučit.
Obrovské zklamání, neustálé omílání téhož rychle unaví, absentuje spád i zajímavé postavy. Vyprávění je poněkud plytké a unylé, připomíná mi to nekonečnou Ulici tv Nova. Nenacházím důvody, proč vůbec knihu dočítat. Tohle že napsal stvořitel Oveho?
První pocit moc hokeje. Pak jsem začala obdivovat suneho moudrost a nadhled.od chvíle kdy se "to" stalo jsem knihu doslova hltala. Na podzim 2018 má být pokračování Medvědína.uz se moc těším.
Fredrik Backman mi prozatím v každé knize dokázal, že mezilidské vztahy jsou jeho doménou.
Ač může mít někdo problém se do této knihy začíst, doporučuji vydržet! Určitě si odnesete velký čtenářský zážitek a budete o ní dlouho přemýšlet.
I čtvrtá knížka od Backmana mě oslovila a zaujala. Je to trochu jiný typ příběhu než Ove, Babička, nebo Britt-Marie, ale vyzařuje z něj stejná lidskost.
Postavy jsou uvěřitelné, jsou to lidé chybující, často váhající, jak se zachovat, Rozuměla jsem i těm, kteří nezachovali zrovna dobře, dokonce i těm, kdo se zachovali vysloveně odporně.
Důležitou roli v téhle knížce hraje hokej, ale i člověk, který se o hokej nezajímá a nerozumí mu si ji užije. Důležitější tam jsou lidé, vztah rodičů a dětí, přátelství, loajalita.
Není snad kniha, která by mě od tohoto autora nějak nezasáhla. Tuhle knihu budu mít ještě dlouho v hlavě a myslím, že ji nic v dálné době nepřekoná. Dokonce by mi nevadilo ani kdyby byla kniha delší či pokračování.
Mám ráda všechny autorovy knihy, ze kterých na mne vždy dýchá ta hřejivá lidskost i jeho osobitý laskavý humor. A Medvědín to tam vše má, ale za sebe musím říci, že pro mě je tato kniha ještě o třídu výš, protože tentokrát autor otevřel vážné téma a povedlo se mu to na jedničku!!!
Myslím, že je jedno, jestli jste hokejový fanda, (třeba jen gaučový jako já :-)) nebo hokej nemusíte, mohl by to být kterýkoliv jiný sport, důležité jsou ty skvěle vykreslené nečernobílé postavy, jejich pocity, chování, či ta atmosféra malého městečka, ta krásná pestrost charakterů.
Takže, děkuji, pane Backmane, za tento krásný čtenářský zážitek.
Skvělá kniha, ale konec byl pro mě trochu odbytý (možná proto, že jsem čekala jiný konec).
Netuším, jak to Backman dělá. Ale hokej vám může být úplně ukradený, a přesto si při popisu rozhodujícího utkání budete kousat nehty. Má dar dokonalého vyjádření a popisu emocí, ať už jde o nedůležitá, nebo velmi závažná témata.
K plnému počtu hvězd přispělo i audio v podání Pavla Soukupa, opravdu velmi, velmi dobré.
Backman se posunul o kus dál, lehce změnil vypravěčský styl a vytvořil moc pěknou knihu. Je možná náročnější na pozornost při čtení, protože místa a postavy se střídají rychle a bez varování. V celé knize je zase vidět lásku ke všem lidem a schopnost je pochopit a cítit s nimi. Pocity postav a nálada ve městě jsou mistrně zachyceny a vtáhnou Vás do děje. Kritika společnosti je nenásilná a přesto silná. Smekám, je to kniha, ke které se určitě vrátím a už teď vím, že si ji přečtu víckrát.
První přečtená kniha tohoto roku. A myslím, že ostatní knihy to budou mít nesmírně těžké, aby ji překonaly, protože tohle čtení bylo naprosto dokonalé.
ten námet nie je zas tak originálny, myslím že som videl film ale namiesto hokeju sa to točilo okolo amerického futbalu, ale to by nebol Backman, keby to neuchopil neuveriteľne citlivo a nestvoril niečo unikátne. Spočiatku mi opäť polovica postav liezla na nervy, ale po pár stranách si človek zamiluje aj toho najväčšieho hundruša. Jeho spôsob vtiahnutia do deja je jedinečný. Len dúfam že jeho ďalšia kniha nebude o Megan L.
Jojo,
skvěla kniha. Jako ty předchozí. Hokej ale není určitě můj oblíbený sport. A jak mne příběh zaujal! Pane Backmane, již jsem se jednou zmiňovala , že s Vámi bych si ráda zašla na pivo či na kávu a popovídali si o všem možném.
Přečteno jedním dechem! Je mi líto těch, co první polovinu knihy nepochopili a “nudili se”.
Backman uchopil tolik choulostivý téma s tou největší grácií a zase překonal sám sebe. Myslela sem, že na Babičku nic nemá a teď si nejsem úplně tak jistá. Benji se mi zaryl hluboko pod kůži, kluk s nejsmutnějšíma očima a nejdivočejším srdcem.
První třetinu knihy nás autor vtahuje do hokejového šílenství jednoho malého městečka. A pokud jste se o hokej (či jakýkoliv jiný sport) nikdy nezajímali, tak po tomto budete přesně vědět, jak takováto davová vášeň vypadá a jak tím ti lidí žijí. A potom přijde úder. Abyste pochopili, co se bude dít dál, jak se proti oběti postaví všichni hokejoví fanoušci, tedy celé město, musíte první prožít tu pozitivní, energií nabitou část. Potom vám ji autor vezme a až do konce se budete potýkat s nepřátelstvím a nespravedlností. Působivý příběh, od Fredrika Backmana docela netradiční, protože předchozí knihy měly vždy pozitivní vyznění.
Pan spisovatel je pro mne naprostá jednička a já se třepu na každou jeho knihu až bude na pultě. Takže jsem měla samozřejmě velkou radost, když mi Medvědín nadělil Ježíšek,ale bohužel se mi potvrdilo, že když se člověk moc těší,je pak někdy dost zklamaný. Za několik posledních let se mi nestalo, že bych měla problém knihu dočíst a vyloženě se k ní vracet s nechutí. Fredrick píše výborně, má dobrá témata, výborně popisuje postavy a jejich pocity,ale tohle nebylo opravdu nic pro mne. Prvních 150 stran jsem protrpěla dlouhosáhlé kapitoly o "pitomém" hokeji, o způsobu hraní, pravidlech a všeho kolem, což bylo fakt téměř nadlidský výkon číst, když vám hokej vůbec nic neříká. Pak se děj zlomil v nečekané události, kterou jsem ale už bohužel předem nějak vytušila a tím se pro mne ztratilo kouzlo překvapení, originalita a samozřejmě i chuť pokračovat ve čtení. Dále jsem kapitoly dost přeskakovala, abych se vůbec dopracovala ke konci, který mne také dost zklamal. Bohužel dávám jen jednu hvězdičku a to jen proto, že se mi líbí jak autor píše. Velice doufám, že další kniha bude lepší.
Je to klasický Backman, ve kterém převažují jeho klady nad zápory, přesto zkrátka nemůžu až na plný počet pěti hvězd. Proč? První půlka je dost roztahaná a o dost slabší než ta druhá. Pocit napětí tady jakoby navozoval jen tím, že nám doslova řekne, že se stane něco strašného, a to několikrát. Nejsem čtenář blbec, aby ke mně musel autor přímo promlouvat a vnadit mě na něco dopředu. To mě má snad navnadit samotným dějem, ne?! Stejně se tu setkáme s klasickým backmanovským spektrem postav - hejskové, imigranti, homosexuálové... Opravdu jich je v tom Švédsku tolik, že musí být i v příběhu z prťavé vesnice? Mnohokrát se taky opakuje a popisuje některé vlastnosti postav několikrát úplně stejně, jako bych asi zapomněl, že před pár desítkami stran už jsem se to stejně dozvěděl... Ale jak jsem uvedl - asi před polovinou se to zlomí a tyhle neduhy odezní a čteme drama se vším všudy - postavy už známe dobře a orientujeme se i v jejich větším než malém množství. Žádná z postav jakoby nedominovala příběhu, ale autor se poctivě věnuje všem stejnou měrou - až to vypadá, že si v téhle knize vyplácal nápady, které by mnoha jiným spisovatelům stačily na pět románů. Jak uvádí i další uživatelé, nečekejte takovou dávku humoru (a v druhé polovině už vůbec ne) jako v Ovem nebo Babičce, tady vládne stísněnost a bezmocnost. Nikdy jsem hokej moc nemusel, ale jestli je to, co se tu o hokejovém prostředí dovídám, jen z poloviny pravda, tak jsem si jen potvrdil, že všichni, kdo mají co společného s tímto "sportem", jsou naprostí magoři - až to často působí jako sonda do vymazanosti lidských charakterů - jedna diagnóza vedle druhé. Tohle by se samozřejmě nemuselo jevit jako zápor knihy, přesto to drobné minus je - autor skoro (až na asi tři výjimky) nám tak ani nedává možnost najít si nějakou příjemnou postavu, které chceme fandit a se kterou se chceme ztotožnit. Ale abych nekončil jen negativně - druhou polovinu jsem napětím slupnul jedním dechem, dokonce jsem se občas neudržel a listoval jsem dopředu, abych se uklidnil, jestli to dopře dopadne. Navíc Backman je absolutním mistrem ve vykreslení charakteru ženských postav, což už se ukázalo u předchozích knih (Babiča, Britt-Marie aj.) - v téhle knize je jich více než plno - Mira, Maya, Ramona, Fatima... (klasická švédská jména, že?). Je to výborná knížka, jen se prokousat první stovkou stran a pak je to jízda.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Že Fredrik Backman umí, o tom žádná. Jen kdyby mi to téma hokeje nebylo tak cizí. Jak mně ty móresy některých hokejistů - pánů světa, a fanoušků podléhajících davové psychóze lezou na nervy - a že je autor popsal dost věrně. Stejně jako "civilní životy" trenérů, ředitelů, hráčů, jejich učitelů - jimž hokej, chtě nechtě, ovlivňuje i soukromí. Někomu dává, někomu bere, někoho stmeluje, jiné rozděluje. Osudy lidí z Medvědína autor popsal skvěle. Mojí favoritkou byla Ramona - věčně trochu opilá a přece jen ve finále jediná, která si dokázala zachovat zdravý rozum a nenechala se strhnout davem k lynčování těch, kteří týmu "pokazili" vítězství. Každý si musí zamilovat rebela, a přece nejzranitelnějšího kluka týmu, Benjiho. A na pozadí příběhu se jen tak mimochodem vyskytuje ten nejdůležitější člověk - moudrý Sun, který často nepozorován ovlivnil životy mnoha lidí a dokázal vždycky jednat s rozvahou a správně. Oceňuji také Backmanův styl psaní - postupné krácení vstupů o jednotlivých hrdinech v souvislosti s tím, jak příběh gradoval. Až se mu pak jeden pán, jedna slečna, jeden celý příběh jednoho města po x letech vešel na posledních několik řádků.