Mé nepálské lásky
Michaela Gautam
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391006/mid_me-nepalske-lasky-5zH-391006.png
4
395
117
Zajímá Vás, jaké to je, když se ve dvaadvaceti sama vydáte na druhou stranu planety učit angličtinu do zapomenutých horských údolí? Kolik prozvracených dní stojí navyknutí se na autentickou nepálskou stravu? V čem se liší česká a nepálská láska? Jestli to v nemocnici rozvojové země vypadá jako na tržišti - anebo ještě hůř? Jak se člověk cítí, když se rozhodne pomoct pár opuštěným dětem a roky má pocit, že jde proti zdi? Když ho zklamou ti nejbližší? Anebo zcela prozaicky: jaké to je pro českou holku, srovnat se s tím, že aby žila, jak jí káže srdce, musí se nejdřív postavit svým vlastním přesvědčením o tom, co to znamená být ,,správná matka"?... celý text
Přidat komentář
Ta tvrdohlavost, vira v dobre, vzlety i propady do hlubokych vod nejen vlastni mysli, to zna mnoho z nas. Ovsem ochota rozdat se, upozadit sebe i sve blizke pro jine a jit svou vlastni cestou, to umi malokdo.
Ac nektera rozhodnuti vubec nechapu a nevim, zda "nase" zapadni pomoc neni pro rozvojove zeme spis bodnuti dyky do zad...Obdivuji autorku za otevrenost, se kterou nam serviruje pribeh sveho zivota. Ukazuje sve proc. Bez prikras. Opravdove. Jedine, co tam pro me pusobi jako pest na oko je uvodni vysvetleni. Nebo spis obhajoba. Myslim, ze neni potreba.
Tento druh knih mám poslední dobou ráda. Jsou to příběhy ze života, které se opravdu staly. Dozvíte se něco nové a mohou i inspirovat. Já v Myshiině kůži bych to s nepálci vzdala hned. To, co Mysha popisuje, jak si nepálci ničeho neváží a ona přesto má nutkání pomáhat, má můj obdiv. Co vyzdvihnu - kniha je super třeba i na pětiminutové čtení, tedy vhodné na mateřskou, kdy děti nedávají moc prostoru k hlubokému začtení se :D
O Nepálu jsem toho doposud moc nevěděla, a tak jsem uvítala možnost, přečíst si tuhle knížku a dozvědět se mnohé o kultuře a mentalitě Nepálců. Mysha je dobrý pozorovatel a upřímný člověk, takže vše podala tak, jak to nejlépe cítila, bez okolků a bez příkras. Stejně nakládá i sama se sebou jako vypravěčkou a hlavní hrdinkou nevšedního příběhu, a tak nám dává možnost ji obdivovat (za její odvážný nápad a jeho realizaci) i odsuzovat za postoj ke své vlastní rodině (Thea mi bylo líto a Petera jsem naprosto chápala). Ať už v nás Mysha vyvolává jakékoli, většinou rozporuplné emoce, nedá se jí upřít, že je to neobyčejně silná osobnost. Já bych po prvním nezdaru s partičkou dost nevděčných dětí všechno zabalila. Jak píše kdosi v předchozích komentářích, taky by mě zajímalo, jak by vypadal příběh vyprávěný ostatními protagonisty.
Nemám příliš rád rozlítané osoby se silným puzením napravit svět. Vůbec potom nechápu, jak se může někdo zakoukat do "krásného svalnatce", aniž by ho opravdu poznal, ale budiž, to může být tím, že já takový svalnatec nejsem. Ostatně ani krasavec. Vlastně jsem se celou četbu ztotožňoval spíš s Peterem.
Ale konec dobrý, všechno dobré. Ona vlastně každá taková rozlítaná nadšenka jednou prohlédne, a když ne, sotva se o tom dozvíme. A tak jsem vlastně tuto autobiografii nakonec pochopil jako popis hledání a usazování. Oni to ti dnešní mladí vlastně v současném nestabilním světě nemají při rozhlížení lehké. A vypadá to, že Miša nakonec dohlédla na tu správnou cestu. Asi si pár karambolů ještě užije, ale už na jiné úrovni.
V mnohém souhlasím s uživatelkou Jass. Není to veledílo, ale ani si to na něj nehraje. Autobiografie je to upřímná. Souhlasím také s dalšími názory tady - že první půlka byla mnohem čtivější. Zhruba od té půlky do konce jsem se musela do čtení chvílemi až nutit. Také proto jsem to měla rozečtené několik měsíců. Nicméně i přesto už si sháním druhý díl, chci vědět, jak to dopadne. (Navíc je kratší, tak doufám, že i přesto, že ho lidé většinou hodnotí jako slabší než první díl, bude to odsýpat.)
Co mi ale celkem vadilo a na tuto notu se asi nikdy nedokážu naladit - ty ezo řeči jako že "Vesmír něco seslal" atd. Chápu, že to je životní postoj autorky, ale v mých očích to celý její příběh trochu shazuje - z těchto průpovídek mám prostě vždycky pocit, že mluvčí nemá svůj život pevně v rukou a čeká na zázraky... Pardon.
Musím ale uznat, že Michaela zvládla ve svém životě něco, co není úplně běžné. Klobouk dolů.
Zacatek velmi chytlavy, pasaze z Cech se mi cetly o poznani hur, nez ty z Nepálu, a ty vztahove se vlekly. Celkove vsak hodnotim kladne.
Kniha je vcelku zajímavá. Hlavně začátek dost strhne, ale od poloviny kvalita upadá. Pořád se to opakuje, ale docela se mi líbila a Myshu obdivuji. Je to úžasná žena.
Z téhle knížky mám takové rozporuplné pocity. Na jednu stranu Michaela dokázala neuvěřitelné věci, věřila ve svůj sen , vybudovala v Nepálu dětský domov, chtěla, aby děti měli možnost se vzdělávat a nakonec se ji to s ohromným úsilím a mnohým úskalím povedlo. Ale na druhou stranu zase nebýt Petera, který ji pomohl s webovými stránkami s reklamou a se všemi těmi lidmi,kteří ji byli při ruce, by to rozhodně nedokázala. Rozjíždět takový projekt 6000km na dálku, do toho si pořídit dítě, to je prostě šílený. Za omluvu se dá považovat jen to, že byla prostě mladá. Kdyby ji bylo jako teď 31let určitě by jednala uvážlivěji. A to říkám hlavně, kvůli jejímu synovi na kterého neměla absolutně čas a do všeho se vrhala po hlavě alias bez hlavě.
Velmi poutavě napsané! Ač podobné knihy obvykle nečtu, na tuto jsem narazila náhodou a bavila mě!
Zajímavá, čtivá kniha. Je to jeden velký emoční příběh mladé a cílevědomé ženy.
Více najdete u mě na blogu.
http://zivot-knih.bloger.cz/Z-domaci-knihovny/Me-nepalske-lasky
Není to žádné literární veledílo. Ovšemže ne, ale ani se o to nesnaží a navíc to o sobě ani netvrdí. Ale je to příběh, příběh který by snad někomu mohl připadat místy jako klišé a propagace vlastní neziskové organizace a... asi i tyhle věci je, ale na tom nutně není něco špatného. Je to příběh, který je inspirující, upřímný, čtivý a zdaleka ne tak přímočarý jak se může z ukázek zdát. Je to příběh, který mě nejednou rozplakal. Je to příběh díky kterému jsem měla problém sníst oběd, protože tolik masa přece vážně nepotřebuju, ne? Je to příběh, který ve mně vyvolal celou řadu emocí, aniž by mě vydíral a to je pro mě znak dobré knihy. Je naprosto mimo můj obvyklý literární kruh, ale jsem moc ráda, že jsem si ji koupila a přečetla. Dobře strávený čas.
Kniha opravdu velmi čtivá - nemohla jsem se odtrhnout a přelouskala ji za jeden den. Autorčin příběh je dost neuvěřitelný - je to velmi silná žena, která toho hodně prožila a dokázala. Příběh určitě stojí za přečtení. Oceňuji také, že jsem se dozvěděla hodně o Nepálu a o mentalitě lidí tam, určitě si přečtu i druhý díl.
Štítky knihy
cestopisné příběhy česká literatura dětské domovy neziskové organizace Nepál autobiografie manželství s cizincem
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mé nepálské lásky |
| 2019 |  Mé nepálské trable |
| 2019 | Mé nepálské lásky v obrazech |
| 2020 | Kuchařka šmrncnutá Nepálem a Indií |
| 2021 | Leo a Yeti: Pohádky z Nepálu |
Kniha Mé nepálské lásky je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 608x |
| Čtenářské výzvě | 151x |
| Doporučených | 27x |
| Knihotéce | 123x |
| Chystám se číst | 144x |
| Chci si koupit | 40x |
| dalších seznamech | 1x |
Knihu jsem přečetla takřka za jedno odpoledne. Je opravdu velice čtivá. Dokážu fandit i vžít se do lidí jejichž myšlení bych nechtěla mít.
Ze začátku mě třeba moc mrzelo, že si neváží manžela Petera a není raději v klidu s ním.
Popravdě nejvíc mě zklamalo chování Nepálců - které je i odpovědí, proč se mají tak, jak se mají. Spíš by mě to od pomoci demotivovalo s tím, že to evidentně nemá smysl.
Mrzelo mě, že nezkoušela hledat Dipaka.