Mé nepálské lásky
Michaela Gautam
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391006/mid_me-nepalske-lasky-5zH-391006.png
4
395
117
Zajímá Vás, jaké to je, když se ve dvaadvaceti sama vydáte na druhou stranu planety učit angličtinu do zapomenutých horských údolí? Kolik prozvracených dní stojí navyknutí se na autentickou nepálskou stravu? V čem se liší česká a nepálská láska? Jestli to v nemocnici rozvojové země vypadá jako na tržišti - anebo ještě hůř? Jak se člověk cítí, když se rozhodne pomoct pár opuštěným dětem a roky má pocit, že jde proti zdi? Když ho zklamou ti nejbližší? Anebo zcela prozaicky: jaké to je pro českou holku, srovnat se s tím, že aby žila, jak jí káže srdce, musí se nejdřív postavit svým vlastním přesvědčením o tom, co to znamená být ,,správná matka"?... celý text
Přidat komentář
Knihu som prečítala za pár dní. Dúfam že v druhom dieli je viac Nepálu a najmä ma zaujíma ako sa vyvíja život tých detí. Bina sklamala...ale to nás sklamú i ľudia tu doma. A že by som častokrát reagovala inak? No mám tak o 20 rokov viac a iný životný pribeh...ale palec hore a teším sa na ďalšie pokračovanie.. kabelky a ledvinky sú úžasné.
Moc zajímavé čtení o životě v Nepálu, je dobré si občas takovou knihu přečíst, aby si člověk uvědomil, že může být rád, že žije tady, kde i ti sociálně nejslabší žijí lépe, než možná 70 procent lidí na naší planetě.
A autorka? Někdy je trochu naivní, ale právě o to víc zapálená, člověk, když chce něco dokázat, tak musí počítat i se ztrátami a zklamáními. Těším se další knihy, určitě si objednám i na thao.cz
Obdivuju Myshu, že se ještě pořád rve za Nepál a jeho děti. A za její houževnatost. Na druhou stranu jsem ale trochu nechápala tu naivitu, se kterou k většině věcí přistupuje. A pak mi došlo, že je to prostě jen mladá holčina, co má hlavu plnou snů a ideálů. Ale zvolila si hodně trnitou cestu k poznání, že život není peříčko a ne každý sen se dá splnit. S radostí si přečtu i druhý díl. Kniha se četla sama, zřejmě i proto, že mi sedl vypravěčský styl
zajímavý příběh o zajímavé a nevšední ženě. Fandila jsem jí, aby se jí zamýšlená věc podařila. Je dobře, že mezi námi takovíto človíčci jsou (ti, co nechtějí jen mamonit, ale někomu pomoci.) Hned jsem si něco objednala v obchodě Thao.cz A těším se na další pokračování.
Po dlouhé řadě knížek,které jsem ani nedocetla zase jedna,kterou jsem vzala jedním dechem. Svět potřebuje víc takových bláznů :)
Mysha Gautam dokázala v Nepálu krásné věci, učila děti anglicky, snažila se inspirovat k práci, vzdělání, zodpovědnosti. Zkrátka udělala kus práce. Vypráví bez příkras a kudrlinek o mnohdy tvrdé realitě. Donutí k zamyšlení nad tím, jak bychom jednali my? Dokázala bych vést život jako ona? A chtěla bych vůbec? Některá její rozhodnutí mi totiž byla docela proti mysli. Jinak čtení je to skvělé, svižné, upřímné, mnohdy ne úplně příjemné, ale hodně inspirativní.
Opět jsem se nedokázala začíst a myslela jsem, že ani nedočtu. Pak jsem se hecla a konec mě hodně bavil. Druhý díl mám objednaný a jsem zvědavá co bude dál.
Knížku jsem dostala jako dárek, moc se mi líbila, četla se sama. Obdivuji Myshu, co dokázala a že se nevzdala svého snu pomáhat nepálským dětem, ač to bylo sakra těžké. Těším se na pokračování knížky.
Krásný příběh. Čekala jsem jak kniha bude o tom, jak se jí splnily sny, našla toho pravého,... Místo toho je kniha, plná zrady, odcizení, opuštění. Je dobře napsaná a dokáže vtáhnout do země, kde jste nikdy nebyli :)
Knížka mě ze začátku hodně oslovila. Mladá Češka učí nepálské děti angličtinu a mezi nimi se vyvíjí krásný vztah. To je tak nádherné! Až jsem měla chuť ihned odjet do Asie a taky si takto "adoptovat" děti.
Pak jsem ale začala být trochu rozpačitá, až to nakonec přerostlo v naprostý nesouhlas se vším, co autorka udělala. Jasně, chápu, že chtěla pomoct svým "nepálským láskám", jenže si zjevně neuvědomovala věci, ktere způsobovala kolem sebe. Opravdu neviděla, jak je z ní přítel nešťastný? Nebo že není s Theem? Pořád lítala z místa na místo, místo aby byla taky někdy doma se svou rodinou. Jasný, každý nejsme usedlý typ, to jo... Jenže to si měla rozmyslet dřív, jestli je dobrý nápad pořizovat si rodinu, když sama o sobě (doufám) věděla, že je takhle rozlítaná a že potřebuje stejně rozlítaného přítele, se kterým budou křižovat Nepál, jak se jim zachce, bez závazků, v srdci jen své nepálské svěřence.
Na druhou stranu musím říct, že udělala kus práce a opravdu těm dětem pomohla. Byla to většinou dost nevděčná práce, ale něco se jí i povedlo! Takže jinak bezva!
Zajímavý a nezkrášlený pohled do světa, který je mi velmi vzdálený. Autorka mně byla některým svým chováním, především vůči partnerovi, nesympatická. Jinak je ale velmi odvážná, umí si jít za svým, pomáhá dětem, a to podle mě se správným úmyslem, poskytnout jim vzdělání, aby pak děti samy mohly, až vyrostou, bez problémů najít práci a zemi sami pomoci, bez toho, aby utíkaly, jak to půjde, do zahraničí. Těším se na pokračování a doufám, že pomoc, které se dětem od ní dostane nepřijde vniveč, že se málokdy zklame, jako se s některými zklamala, jak popisuje v knize.
Ke knížce jsem se dostala díky facebookové reklamě, takže je vidět, že Mysha v tom už umí opravdu dobře chodit. :) Příběh se mi líbil a ráda jsem se jeho prostřednictvím seznámila s Nepálem. Klobouk dolů před neuvěřitelnou odvahou autorky. Moje cesta to není, nechtěla jsem se tedy ani při čtení zbytečně rozptylovat myšlenkami a soudit, co bych udělala nebo neudělala já. Knížka mi přišla i s dárečky a krásnou záložkou, vše mi udělalo velkou radost. Rozhodně si ráda přečtu pokračování.
Zvláštní kniha, pravdivý a realistický příběh bez pozlátka. Držím autorce palce, ať jí život přinese čím dál tím méně zklamání a nezdarů, neboť za to, co dělá, by si zasloužila jen samé štěstí. I když je jako Don Quijote.....
Kniha byla velmi čtivá, pravdivý příběh byl vylíčen realisticky, přímo a bez okolků. Klobouk dolů nad upřímností autorky. Popsat takto bez obalu nejen své okolí ale i sebe, to chce kuráž. Častokrát jsem se zamýšlela, zdali bych se v podobných situacích zachovala stejně či úplně jinak. Jak bych se vlastně zachovala?
Dle mého názoru je velmi obtížné věnovat lásku nejen sobě, ale i tolika dětem, které jsou od vás ještě vzdáleny na hony daleko. TO dokáže jen člověk s velkým srdcem. Samozřejmě ani ten se nechová za všech okolností správně, spravedlivě a rozumně. Myslím si, že v situacích týkajících se mezilidských vztahů to ani není možné.
Autorka mě donutila velmi intenzivně přemýšlet nad životem, což byl i účel této knihy. Sleduji ji i na jejím webu a těším se na další pokračování v knize Mé nepálské trable a Mé nepálské lásky v obrazech.
Pomáhat je super, budovat výnosný byznys ještě lepší... ale i za cenu zanedbávání vlastního dítěte, partnera...? Příběh je dobře napsaný, čtivý a inspirující, ale po dočtení ve mně spíše převládají rozpačité pocity a hodně nezodpovězených otázek. Každopádně autorce přeji ať se daří.
Knihu mi půjčila kamarádka.
Před pár lety jsem si nakoupila v Thau, některé věci jsem brala jako charitu, protože byly rovnou na vyhození. Šité nakřivo, barvy pouštěly....v knize jsem si přečetla, proč to asi bylo...ale zase, některé věci mám dodnes.
Obdivuji Myshu, že se nevzdává a Nepálem prakticky žije. Obětuje tomu prakticky celý svůj soukromý život. Někdy je to tedy boj s větrnými mlýny.
Další země, kde se zastavil čas už před mnoha staletími.
Děkuji autorce za přiblížení prostého života v Nepálu. Držím Myshe palce, aby vydržela dál a nepadla na dno.
DOporučuji.
Šla jsem s kamarádkou na kafe zrovna v den, kdy jí tato kniha přišla do práce. Nadšeně mi knihu ukazovala (včetně dárečků) a vysvětlovala, o čem kniha je, jak přispěla na dobrou věc a že mi určitě knihu po přečtení půjčí a musím si ji přečíst. Nechtěla jsem jí kazit radost a nadšení a tak jsem souhlasila i když jsem byla přesvědčená, že tento druh četby mě nebude bavit.
Když mi knihu půjčila, tak jsem ji měla doma dobré 2 měsíce, číst se mi nechtěla, raději jsem četla jiné, ale bylo mi jasné, že se mě kámoška bude ptát, jak se líbila a tak jsem si řekla, že ji zkusím a pokud se nezačtu, tak ji jen prolétnu a bude to.
No, spletla jsem se :) do knihy jsem se začetla okamžitě, je krásně čtivě psaná. Udivuje mě, kolik člověk v sobě najde síly na práci s lidmi, kteří ho několikrát podrazí. Já bych to v takové zemi nedala - smrad, bordel, neupřímní lidé, zdravotní péče... Živě jsem si to dovedla představit. Je obdivuhodné, jak pomáhá, jen by mě zajímalo, jestli se to z dlouhodobého hlediska vyplatí a v dospělosti z těch dětí budou opravdu lepší lidé s lepšími možnostmi, které dokáží využít. Ne jako Sima a Bina.
Štítky knihy
cestopisné příběhy česká literatura dětské domovy neziskové organizace Nepál autobiografie manželství s cizincem
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mé nepálské lásky |
| 2019 |  Mé nepálské trable |
| 2019 | Mé nepálské lásky v obrazech |
| 2020 | Kuchařka šmrncnutá Nepálem a Indií |
| 2021 | Leo a Yeti: Pohádky z Nepálu |
Kniha Mé nepálské lásky je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 608x |
| Čtenářské výzvě | 151x |
| Doporučených | 27x |
| Knihotéce | 123x |
| Chystám se číst | 144x |
| Chci si koupit | 40x |
| dalších seznamech | 1x |
Co jsem čekala, když jsem si knihu kupovala? Je to už dlouho, fakt nevím. Možná jsem jen byla zvědavá na příběh holky, co se sama rozhodne courat po světě. (Sama si o sobě občas říkám, že jsem cvok, ale abych se sebrala a sama vyrazila do třeba do toho Nepálu, na to fakt nemám koule).
Nejdřív jsem nečekala ani nijak extra literárně vyvedenou knihu, ale když jsem na začátku zjistila, že Michaela psala články o cestování, usoudila jsem, že by mohla umět psát.
Celkově mě kniha ale spíš překvapila, pozitivně. Hlavně asi příběhem samým a trpělivostí, že to nezabalila, přestože ji spousta lidí jen využívala. Já bych s tím asi sekla ve chvíli, kdy by mi hodil klacek pod nohy i Sanjay s Binou (ta mě teda sakra zklamala a to jsem o ní jen četla!).