Mateřské znaménko

01.06.2022

Čtivý příběh.

04.05.2022

Pro tyto skvělé povídky platí vlastně totéž, co pro celé literární dílo tohoto vynikajícího spisovatele. Jeho prapředek byl významným aktérem v odsuzování salemských "čarodějnic a čarodějů" k smrti. Tito lidé byli pochopitelně zcela nevinni. Spisovatel tuto rodovou zátěž v sobě nesl jako jakýsi skrytý pocit viny, tento dost trýznivý psychický stav dokázal ve svém díle přetvořit v něco úžasného. Jeho celé dílo směsí empatie, smířlivosti, tolerance. Každý řádek, který po sobě autor zanechal, má nesmírnou hloubku. Ve svém vlastním životě neměl možnost tyto pocity dovršit, zemřel v depresích z existence americké občanské války. Člověk si při četbě jeho knih uvědomuje jeden známý, ale ne příliš zdůrazňovaný fakt - morálka a duchovní růst neroste s lidskými generacemi. Každá generace a každý člověk individuálně musejí morálně a duchovně uzrát zcela od základů sami.

27.01.2020

Povídky velmi čtivé i napínavé. Některé donutí i k zamyšlení

13.10.2019

Předtim jsem četla sbírku "horror storries", kde byla 1 z těchto povídek uvedena. Měla jsem skrz to mylný náhled na tento soubor, soustředila jsem se na "strašidelnost" a asi mi unikl hlavní smysl.

24.09.2018

Sbírka dokonalých povídek. Poutavě vyprávějí krátké, ale působivé a občas mrazící příběhy. Kdo se rád bojí a nepotřebuje k tomu hektolitry krve, stačí mu tato kniha. Stačí málo, aby vyvolala to správné napětí, které nám večer odežene první spánek... Autor byl mistr slova i pera. Jeho díla jsou darem literatuře, i dnes ovlivňují celé generace a nejen čtenářů.

07.04.2018

Vynikající sbírka povídek. Ani u jedné jsem se nenudil. Skvělý vypravěčský talent (mám rád ten staromódní literární hlas) v kombinaci s rozmanitostí témat tvoří velmi kvalitní literární dílo. Doporučuji a zároveň je mi jasné, že pro současného čtenáře čtoucího současnou prózu může jít o nudný popis puritánské morálky, možná si neuvědomujíc, že i on je potomkem a přežívajícím důkazem o nestárnoucích příbězích Hawthorneových.

06.02.2018

Některé povídky jsou až nádherně tajemné, mrazivé a horrorové (RAPPACCINIHO DCERA, STARÁ PANNA V BÍLÉM, MATEŘSKÉ ZNAMÉNKO) ty se mi líbily nejvíce, jiné zase skvěle vystihují dobu, v níž byly napsány nebo v níž se odehrávají, poodhalují roušku americké kolonizace, mezilidských vztahů té doby a nejednou i náoženských půtek. Hodně mě např. zaujala povídka MŮJ PŘÍBUZNÝ, MAJOR MOLINEUX a její závěr mě fakt dostal. Své kouzlo má i závěrečná HLAVNÍ ULICE. Některé povídky naopak již trochu ztrácejí na kouzlu, jiné jsou na můj vkus moc popisné, rozvláčné a přepálené v popisu. Obecně se mi však Hawthorneho styl zamlouvá a rád bych si od něj přečetl něco románového.

13.07.2014

Hodnotit Hawthornovi krátké prózy je těžké. Hawthorne je mistrem velkých skic lidského ducha a jeho prostředí. Na menším úseku se mu to, dle mého skromného úsudku, až tolik nedaří. Jeho pero navíc psalo pro jiné čtenáře - možná kulturně gramotnější čtenáře než jsme my - což ve spojitosti s naší neznalostí ducha doby vede k tomu, že se často mineme s tím, co se autor snaží sdělit. Člověk pak nutně upadá do přesvědčení, že jeho "kraťasy" jsou mdlé, těžkopádné, nevypointované. Že tomu tak není, o tom svědčí studie Martina Procházky, již lze nalézt na konci knihy a která se alespoň mně stala pozváním k novému promýšlení a přehodnocování. Nemělo by se však zapomenout na skutečnost, že spolutvůrcem smyslu textu je čtenář, v našem případě novodobý čtenář, který se bez dostatečné lásky k rané americké historii a předchozího studia Hawthornova génia může v textu ztrácet a tím pádem i nudit. Já si tento výběr kratších próz (nejen povídek) užil z hlediska autorova stylu. Nelze zamlčet, že se přitažlivosti jednotlivých textů různí, takže došlo i na to nucení. S klidným srdcem mohu ovšem prohlásit, že úsilí stálo za to. Kniha je dobrou sondou do počátků amerického písemnictví, okouzlí svými romantickými, alegorickými i psychologizujícími prvky.