Lovec draků
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/3256/bmid_lovec-draku-2rT-3256.jpg
5
2350
2350
Strhující drama ze současného Afghanistánu. Autor, kalifornský lékař, inspirován vlastními vzpomínkami, vypráví příběh osudových zvratů, jimiž jeho hrdina Amír prochází od dětství na cestě k dospělému zmoudření nejprve za mírových posledních let afghánské monarchie a poté za sovětské válečné okupace, na útěku z vlasti a při hledání nového života v emigraci. Události těžko pochopitelné krutosti i bezmezné oddanosti a očistné lásky se v tomto bravurně napsaném románu střídají bez sentimentu, bez jediného zbytečného slova. Svou opravdovostí zasáhl čtenáře ve čtyřiceti zemích světa a v milionových nákladech stále zůstává hlavní literární událostí knižních žebříčků. Román byl rovněž zfilmován režisérem Marcem Forsterem v roce 2007...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , RozmluvyOriginální název:
The Kite Runner , 2003
více info...
Přidat komentář
Krásně, čtivě napsané o nelehké situaci v Afghánistánu, o lidech z nichž se stanou uprchlíci, tak akuální v dnešní době. Doporučuju.
Krásná kniha.. Nemohla jsem se od ní vůbec odtrhnout, tak co jen šlo, jsem odložila nebo zanedbala. :)) To doženu. Kniha je čtivá, strhující, dojemná, smutná... Je i zajímavá, člověk se i něco dozví. Moc se mi tato kniha líbí, určitě doporučuji.
Silný,dojemný příběh.Čekala jsem něco vleklého,první půlku divkou jízdu a pak rozímání na lukách,ale kniha mne překvapila svou dynamičností i ve druhé části.A k tomu zamyšlení nad vývojem Afghánistánu,náboženství a politiky,ale také mezildských vztahů a dospělostí.
Kéž by měl Hosseini víc knih,už jsem přečetla všechny jeho romány.
Krásná kniha, i když malinko se mi více líbila první část knihy. Strhující příběh, plný bolesti a nečekaných zvratů.
Naprostá dokonalost. Začala jsem číst na doporučení kamarádky, nelituji jediné minuty strávené nad knihou místo nad učením na zkoušky :)). Autor se stal mým oblíbencem.
Pět hvězdiček si tahle kniha zaslouží, ale do top 100 bych jí nezařadil. Silný příběh obyčejných lidí na pozadí ne tak dávné historie. Takový jakých podobný konflikt vytváří bezpočet zasazený do exotického prostředí. Nicméně po emigraci příběh ztratil něco ze své původní jedinečné atmosféry.
Čteno už před více lety, ale mnohé pasáže se opravdu vryly do paměti - pro mě hlavně ta první část knihy, která zachycuje dětství až do zrady přítele. To je podle mě mistrně odvyprávěno, byla jsem zcela emočně přímo uprostřed děje, prožívala jsem to, jako kdyby se to fakt dělo přímo před mýma očima, a bylo to tak silné, že jsem se o tom musela sdílet s manželem, abych emoce vyventilovala - a manžel pak intenzivně prožíval to mé zprostředkované vyprávění a i takhle zprostředkované to pro něj bylo silné a úplně ho to vtáhlo do děje také. Pro mě základní roviny, které jsem v knize vnímala, byly tyto - pocity viny a jejich dlouhodobá dynamika v tom, co se vztahem k někomu udělají, niterná potřeba syna získat uznání otce a k čemu všemu vede, pokud má dojem, že se mu ho nedostává, skvěle vykresleno, jak vždy nakonec zjistíme, že idealizované postavy jsou také jen lidé z masa a kostí (otec hlavního hrdiny), a vykreslení života a kultury v Afghánistánu. Kniha určitě stojí za přečtení, hodnotím ji plným počtem, ale chápu i negativní recenze - opravdu to tlačení na pilu v tom, aby vás to ždímalo z emocí je někdy trochu moc a ve výsledku to knize trochu ubere, protože už to působí někdy trochu samoúčelně, ale pro mě tam mnoho linií v příběhu bylo tak skvěle odvyprávěných, že za ty vady na kráse hodnocení stejně nesnížím.
Líp než nightybird bych to nenapsala. Tato kniha je obrazem těžce zkoušeného Afghanistánu a nestává se mi moc často, že jsem při četbě tak dojatá, že si musím dát pauzu.Smutný a drsný příběh a jsem zvědavá na film...
Tuhle knihu jsem přečetla za jeden den. Říkala jsem si, že to nebude kniha pro mě. Ale po pár stránkách jsem musela vědět jak to bude dál a knihu přečetla. Zajímavý a dojemný příběh.
Obávám jsem, že už je ze mne stará, cynická a emočně vykotlaná troska, protože jsem u knihy ani jednou nebrečela, vlastně jsem málokdy byla nějak těžce pohnutá a na posledních padesáti stranách jsem notně "rychločetla" a sem tam i přeskočila, abych už měla tu citovou ždímačku za sebou. Aby se laskavý čtenář neurazil - ta kniha je dobrá, hezká, má mimořádně vypravěčsky silné momenty, které opravdu uvíznou v paměti. O to víc mi přijde líto, že autor užívá svůj nezpochybnitelně obrovský talent na to, aby "tlačil slzy", což úplně není přístup ke zralému čtenáři... Můj názor je, že se vlastně jedná o naprosto bravurní knihu pro mládež, kterou by měli učitelé do deváťáků valit jako povinnou četbu. Spatřuji dost podobností třeba se Zlodějkou knih. A tak mi přijde dost podivné poslouchat dospělé, relativně příčetné spolučtenáře, jak se pomalu předhánějí v tom, kdo se u knihy víc dojal a komu se o tom dýl zdály škaredé sny, vlastně jen proto, že je kniha tematicky tak nějak v módě. A celé je to škoda a hrozně smutný příběh, protože kniha má jediné výrazné slabé místo právě v té "předojemnělosti" a valná většina čtenářů se právě k tomuto staví jako k té nejúžasnější záležitosti na celé knize. Malinko se bojím o osud tak dobrého díla třeba v příští generaci - aby díky lacinému obdivování neměla pozornost k dílům Khaleda Hosseiniho krátkou životnost...
Občas jsem musela knihu odložit. Prostě jsem se bála číst dál. Užasný příběh. Nejvíc to asi vystihuje citát z knihy "V Afghanistánu je hodně dětí, ale málo dětství."
Knihu jsem dostala jako dárek. Téma nebylo můj žánr, ale knihu jsem dočetla. Do půlky mě to moc nebavilo, protože mě prostředí, ve kterém se děj odehrává, a chování hlavní postavy odrazovalo od čtení. Druhá polovina už byla lepší. Každopádně autor píše čtivým způsobem a mám alespoň o čem přemýšlet.
Krásná kniha o dost děsivých věcech. Jsem ráda,že mi bylo umožněno nahlédnout pod pokličku této země,kterou jsem znala vlastně jenom ze zpráv.
Je to geniální kniha. A to musím říct, i když od ní po dočtení odcházím s rozdrásanými nervy a emocemi zmlácenou duší. V průběhu si říkáte, co horšího se ještě může stát, ale ono se to tak nějak stupňuje, že knihu opouštíte psychicky úplně vyčerpaní. A to z ní podle mého názoru dělá vynikající knihu.
Kromě toho se mi nesmírně líbilo vykreslení vztahů, ať už Amíra s Hasanem, bábou a nakonec i se Sohrábem. Lehce mi to asi právě těmi vztahovými zápletkami připomínalo Steinbecka.
Dále mi knížka dost poupravila pohled na Afghánistán a jeho vývoj v posledních několika desítkách let. Z mého dětství si Afghánistán vybavuji hlavně z útržků večerních zpráv, a to nebyly samozřejmě dobré zprávy.
Když Amír popisoval, jak běhali s Hasanem na kopec, trhali tam granátová jablka a listy stránek, jež Hasan číst nemohl, se ve větru otáčely, měla jsem konečně pocit, jako bych poznala ten pravý Afghánistán. Ten, na který Amír i bába s láskou vzpomínali.
..."Pro tebe třeba tisíckrát!"
Silná kniha, která ve mně vyvolala spoustu emocí. Nemohla jsem se od ní odtrhnou, ale zároveň jsem měla strach číst dál. Krásná, ale vím, že už nebudu mít nikdy odvahu si ji znovu přečíst.
Nádherná kniha.... jsem nadšená a dojatá zároveň... Další autorova kniha mne nemine.
Štítky knihy
přátelství Afghánistán zfilmováno islám tajemství psychologické romány emigrace rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Skvěle napsaná kniha