Lovci mamutov
Eduard Štorch
Dnes už klasické dielo odohrávajúce sa na rôznych miestach Čiech a Moravy stále znovu uchvacuje živým opisom staršej doby kamennej a napínavými dobrodružstvami, ktorými prechádzajú odvážny Kopčem a veselý Veverčák so svojimi kamarátmi a celou pravekú loveckú tlupou. Prežívajú starosti o živobytie, násilné sťahovanie, boj s nepriateľmi, so šelmami i prírodou. Spolu s napätím však príbeh prináša tiež historické fakty a poučenie. Autor vychádza so skutočných archeologických nálezov.... celý text
Přidat komentář
Dnes již klasická kniha o pravěké tlupě lidí, která stále zápasí o holý život ať už je to se sháněním jídla, ohně či obranou proti jiným tlupám. Hlavní hrdina Kopčem se snaží vybojovat vyšší post v hierarchii skupiny tím, že je odvážný a dělá vše proto, aby tlupa byla zajištěná. Zajímavě popsaný život pravěkých lidí, který se pravděpodobně blíží tehdejší realitě. Eduard Štorch vytvořil hodně poutavý příběh
Pokud člověk absolvoval základní školní docházku v Přerově, za těch děvět let několikrát navštívil stanici Moravského ornitologického spolku, skrz naskrz poznal Muzeum Komenského a nevyhnutelně četl Lovce mamutů. Příběh pravěké tlupy má ale zvláštní kouzlo, takže věřím, že bych si knihu oblíbil i kdyby se částečně neodehrávala v okolí mého budoucího rodného města. Jen mě mrzí, že se Eduard Štorch až moc zaměřil na konflikty a neudělal si čas na popis klidného dne.
Kniha byla velice nudná a nezáživná. Příběh a způsob psaní mně donutil skončit, asi ve dvou třetinách této knihy, takže také hodnotím pouze danou přečtenou část. Pokud ke konci dojde snad k nějakému zábavnénu a akčnímu zvratu upozorňujte mně.
Napotřetí konečně přečteno :-). Poprvé jsem zvládla jen 1. kapitolu, napodruhé jsem knihu začala předčítat dcerám a zdolala jsem 1.díl (z celkových 5) a teprve napotřetí jsem konečně vydržela až do konce. Kniha je napsaná hezky, ale mě toto období nezajímá. Při pasážích popisujících hostiny mi bylo až špatně. Ale jsem ráda, že jsem obohatila svoji čtenářskou gramotnost :-). Jako děti školou povinné jsme tuto knihu samozřejmě také ve škole četli, ale skoro nic si z ní nepamatuji, ani nevím, jestli jsme ji tehdy dočetli: spíše bych řekla, že asi ne, protože jsem si zní pamatovala jen Kopčema a Veverčáka a můj tehdejší celkový dojem-pro mě to bylo v dětském věku velice nudné čtení.
S hrůzou jsem zjistila, že tuhle kdysi oblíbenou knížku nemám ohodnocenou! Hned jsem ji prolítla (znáte to, prolítla... tu se člověk začte, tam se začte... a čte a čte) a konstatuju, že Kopnut srnčetem a Veverčák, neřkuli Mamutík, jsou pořád dobří!!!
Pro zralé ročníky nehynoucí klasika. Pro historiky blábol, který si příliš neláme hlavu se skutečným životem a zvyky pravěkých lidí. Ano, možná to tehdy bylo trochu jinak,ale co..Jako kluk jsem to prožil společně s Kopčemem a Veverčákem. Není to vrchol spisovatelského umu, ale na druhou stranu si knihu pamatuji i po letech, narozdíl od spousty jiných.
Pro mě osobně je to nesmrtelná klasika. Poprvé jsem četla jako dítě školou povinné/to už je skoro v šeru dávnověku/a pamatuji se, že jsem byla naprosto uchvácena. Vyráběla jsem luky a šípy, zkoušela rozdělávat oheň bez zápalek/to občas pro zábavu dělám dodnes/a hliněnou sošku jsem měla schovanou dost dlouho. Jen to syrové maso jsem nezkoušela jíst. Také jsem se přes toto čtení dostala k zájmu o sežratelné rostliny. Takže jsem si s velkou chutí znovu početla a jsem ráda,že kouzlo dávnověku nezmizelo, i když pochopitelně s novými výzkumy je dost věcí trochu jinak. Anebo není?
Při čtení lovců mamutů se úplně dostanete do doby pračlověka. Skoro cítíte to napětí z lovu a křik děti hrajících si u potoka. Úžasné čtení
Lovci mamutů patřili k nejoblíbenějším knihám mého dětství. Pestrá dobrodružství s Kopčemem a jeho kmenem, plná napětí, mně přikovala ke knize, dokud nebylo dočteno. A ani trochu nevadilo, že kolem pobíhali mamuti. Ten dávný věk byl velkým zpestřením, stejně tak ilustrace Zdeňka Buriana. Důležitost ohně, lovu, divoká zvířata, pazourky - prostě paráda. A mám chuť si knihu opět přečíst.
Kniha mého mládí.
Pamatuji, že jsem prožíval příběh s hlavními hrdiny jako bych byl jeden z nich.
Kopčem, Veverčák
Četl jsem jako žáček ZŠ, knížka však ve mě dodnes zanechala krásné vzpomínky a tají se mi dech při dobrodružství pravěkých chlapců. Přemýšlím, že bych se k ní ještě určitě měl vrátit a znovu si ji přečíst. Jsem rád, že tato kniha byla zažazena mezi povinnou školní četbu.
Jedna z nejlepších knih mého dětství. Kdo nečetl jako dítě lovce mamutů jako by nebyl :-)
Lovci mamutů jsou jednou z knih mého dětství. Osudy Veverčáka, Kopčema a dalších jsem jako děcko velmi silně prožívala. Člověk byl vtažen do příběhu takřka od první stránky a chtěl všechna dobrodružství zažívat spolu s hrdiny. Aspoň tak jsem to jako malá vnímala. Asi si to budu muset někdy přečíst znovu, protože tahle kniha je výborná a i dlouhá léta po svém vydání má co říct. Výzkum od dob vydání sice skutečně pokročil, ale jako dobrodružný román jsou Lovci mamutů jedna z nejlepších knih pro mládež, co vznikly z pera českého autora.
V dětství přečteno několikrát. Pan Štorch i pan Burian byli prvotní příčinou toho, že vždycky, když vidím pozůstatky dob dávno minulých, rozšíří se mi zorničky. A nad artefakty materiální kultury dumám, čí že to ruka a mysl je vytvořily. Byl to muž, byla to žena? Mladý/á, starý/á? A co je vedlo k tomu, jen tak mýrnix týrnix uhňácat sošku nebo misku z hlíny, otisknout v jeskyni pod dokončený obrázek bizona či medvěda svou dlaň? To samé co nás a odkázali nám to v DNA...
Štítky knihy
pravěk boj o přežití Zdeněk Burian, 1905-1981 zfilmováno pro mládež pravěké osídlení pravěké umění pro děti od 9 let lovci mamutů
Autorovy další knížky
1976 | Volání rodu |
1962 | Lovci mamutů |
1965 | Osada Havranů |
1962 | U Veliké řeky |
1997 | Čarodějův učedník |
Kniha Lovci mamutov je v
Právě čtených | 21x |
Přečtených | 3 416x |
Čtenářské výzvě | 195x |
Doporučených | 123x |
Knihotéce | 1 000x |
Chystám se číst | 140x |
Chci si koupit | 35x |
dalších seznamech | 23x |
Už jako povinnou četbu jsem ji nedala, no dnes po x. letech se mi dostala opět do ruky, a.... přečetla jsem, ....ale můj šálek kávy to není.