Strieborná stolička

27.02.2018

skvělé

18.01.2018

Přečetla jsem rychle a (nevím proč) rychle zapomněla.

12.10.2017

Bohužel jsem teď dal tři hvězdičky Cestě k mrazu od J. Ortena, která se mi fakt nelíbila, takže je to zavádějící, že dávám jen tři samotnému Lewisovi, ale čtyři fakt dát nemůžu... Nepochybně za to z velké části může překlad, který je, odpusťte, prostě mizerný, ale jsou tam místa, která podle mě překladatelka ovlivnit nemohla a stejně jsou neobratně vyjádřena (ale jestli jsou taková všechna - tak dobře to nedokážu posoudit - tak se překladatelce omlouvám).
Kromě toho je ale příběh pěkný a myšlenky moudré, prostě Lewis, jak ho známe. Kdybych měl hodnotit jen myšlenky, měl by možná i těch pět hvězdiček. Jen ta forma se tentokrát nepodařila...

25.09.2017

Moc hezký díl.

22.09.2017

Kniha se mi líbila nejvíc z celé série spolu s Kůň a chlapec. Moc se mi líbila zápletka. Trošku mě zklamalo, že C.S.Lewis mi moc nepopsal charakter postav, ale to není moc jeho specialita. Moc se mi líbil konec.

06.09.2017

Ušlo to.

27.08.2017

Dobrý díl. :)

18.08.2017

Tahle kniha se mi strašně líbila, chtěla bych, aby bylo více dílů Narnie. Hodně dobře se mi to čte. Když jsem byla asi v půlce, tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout, prostě to nešlo. Hned už se vrhám na další napínavý díl!

10.07.2017

Nádhera, nadčasová kniha. Doporučuji.

02.06.2017

Tento díl se mi ze série líbil nejméně - nějak jsem se do něj neponořila a táhl se mi.
Podruhé jsem na něj byla asi lépe nastavená - líbil se mi a Čvachetka nejvíc :-)

07.01.2017

Krásná a velice čtivá série. která mne, na základce, bohužel neoslovila natolik, jako ostatní fantasy. Nicméně, teď, když vím i křesťanské pozadí, hodlám jí dát novou šanci.

25.12.2016

Další příběh ze série Letopisů Narnie, tentokrát úplně bez první čtveřice hrdinů. Jill a Eustace mi nevadili, ale třeba Edmund s Lucinkou by byli lepší. Ráda bych se někdy dozvěděla, proč se vlastně někdo může opakovaně vrátit do Narnie a jiný už ne? Chtěla bych zjistit, na čem to závisí.
Co se týče Čvachetky, docela hodně jsem si ho oblíbila. Taková věčně pesimistická postava co ale v nebezpečí ví, co udělat. I když si myslím, že to správné chování na obry bylo trochu zprvu způsobeno tou opilostí. A jak na konci poznamenal: ,,Ale určitě tady bezpečně umřeme hlady." z toho jsem prostě nemohla.
Na konci bylo dál komické, když Kaspian omládl a podíval se do našeho světa. A paní ředitelka pak putovala a putovala, až se dostala na to nejvýhodnější místo. Do parlamentu.
Přijde mi takové zvláštní, když jsou tam popisovány osoby o tolik starší než si je pamatuji. Ale co naplat, v Narnii prostě běží čas jinak.

26.10.2016

Příběh je pěkný. Nenadchne, neurazí.
Ačkoliv mám narnijské příběhy ráda, neskutečně mi vadí střídání hlavních hrdinů. Jsem čtenář, co se k hlavním postavám, jsou-li sympatické, upne a nechce je pustit, především pokud jde o knižní série. Lucinku, Edmunda, Zuzanu a Petra jsem si oblíbila, ale v tomhle díle už (a opět) nepotkáme žádného z nich. Místo toho tu máme Eustace a Jill, při čemž mi sympatický nebyl ani jeden z nich. Byla bych mnohem raději, kdyby se celá knižní série motala pouze okolo oné ikonické čtveřice sourozenců.
Jsem si však jistá, že tohle ne tak milé hodnocení je z části i má vina. Kdybych byla bývala četla tuto knihu a vůbec celou sérii jako dítě, zřejmě bych si ji oblíbila více. Co už.

12.06.2016

Nádherná knížka. Čvachetku jsem si hned zamiloval :)

02.04.2016

Po knize jsem po letech opět sáhla. Jako malá jsem ji zbožňovala a považovala ji za nejlepší díl celé série. Teď bohužel nemůžu přijít na to, co mě natolik oslovilo.
Mám za sebou mnohé zkušenosti a jsem obohacena o hromadu jiných knih, proto nyní ve Stříbrné židli vidím tolik nedotažených věcí.
Např dobrodružství. Dřív jsem ho v tomto díle milovala, teď mi připadá takové holé a nedotažené.
Bitva s hadem. Za vteřinu je po všem. Proč?
Kniha šla napsat mnohem lépe. A po těch letech mi přijde tak nějak nejméně Narnijská. Přesto je ale krásná a navždy ji budu považovat za jednu z nejlepších knih mého dětství.
(A Čvachetka a gnómové jsou prostě dokonalí.)

11.03.2016

Kniha se mi četla velmi dobře. Narnie mě už po šesté příjemně překvapila a nerada jsem se s knihou loučila. U konce knihy jsem se i rozbrečela :( Tak a teď už jen poslední díl... :/ :)

13.02.2016

Spousta krásných vtipně popsaných průhledů ze světa Bible. Vše jako fantazy, ale úžasné! A vyznání se čtyř hlavních hrdinů v říši pod zemí bylo pro mne jedním z vrcholů knihy...

14.11.2015

pekna kniha ale cekala jsem od ni vic

14.10.2015

V jednom rozhovoru, který se mi před pár lety dostal do ruky, se Jitka Ferstová vyjádřila, že se vším ze svých překladů by se klidně rozloučila, ale na Šklíblatíka si nenechá sáhnout. Myslím, že já bych těch věcí chtěla zachovat víc (už třeba jen sovu Blyštilku v ženském rodě...), ale naprosto s ní souhlasím, že tenhle její překlad jména Puddleglum je geniální. Právě tak jako postava sama; prý se Lewis inspiroval svým zahradníkem, ovšem existence kývounů bahenních (jediné zcela originální fantasy rasy v Narnii) jako taková je něco, co se mu velice povedlo, a jenom na zahradníka se to svést nedá. :-)
Stříbrná židle je z těch dílů Narnie, které jsem začala víc doceňovat až ve starším věku, kdy už mi tolik nelezlo na mozek to, jak to pořád vorají, počasí je hnusné a podobně... a kdy už jsem si trochu zažila na vlastní kůži, jak člověku dokáže lézt na mozek, když je hnusné počasí a podobně. Protože v tom právě dneska vnímám jednu z Lewisových spisovatelských předností (kromě téhle knížky se to nejvíc projevuje asi v Radách zkušeného ďábla, ale to opravdu není pro děti) - tu schopnost velice přesně a velice stručně a nenásilně vystihnout, jak člověka ovlivňují jeho nálady, a jak mnohdy hrdinství postav spočívá v tom, že se tolik ovlivnit nenechají. (Viz též kontrast Edmunda v první a druhé knížce.) Že by právě proto ti stále pesimističtí kývouni?