Leichenberg
Oskar Fuchs (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435681/bmid_leichenberg-zC4-435681.jpg
4
78
25
Občanská válka skončila. Mnozí se vracejí domů. Mezi nimi i Gabriel Leichenberg. Pytlák, pašerák a poslední, kdo přežil z nechvalně známé XIII. pěší – trestní jednotky nasazované do těch nejtěžších bojů a složené z toho nejhoršího, co bylo k máni – vrahů, sadistů, dezertérů, zlodějů a jiných kriminálních živlů . Má v plánu se pomstít za události, které proběhly za války v jeho rodném městě. Ovšem v cestě mu stojí nejen divoké ozbrojené bandy rabující pohraničí, jeho bývalí protivníci, kteří zatím získali moc, ale i vojensko-politická sekce (VPS), která s ním má vlastní úmysly.... celý text
Přidat komentář
Jak mě lišák po vlkovi navnadil, tohle mi úplně nesedlo. Jako jo, Leichenberg, pašerák, voják, pomáhající armády... ale to sadistické mučení, neporazitelné ženské, zlomený otrok, který se vlastně se svým zotročením tak nějak smíří... nic pro mě :( Za mě škoda, kdyby tenhle magický svět ubral na BDSM, jen by mu to prospělo.
Rozjezd vypadal na slibnou vražednou honičku za účelem lovu hlavního hrdiny v zajímavých sci-fi kulisách, pak se ale dostavily úchylné sadistické doktorky, mluvící liška, mágové??? Tenhle gulášek vytvořený z mnoha ingrediencí mi bohužel nesedl, přitom potenciál v akčních sekvencích a některých částí dějových linek byl nadějný.
Překvapilo mě to. Má to děj, akci a spousty postav. U čtení jsem se bavil i když jsem sem tam kroutil hlavou. Ale představivost tu je a tak za 80% je to dobrý.
Po delší době jsem opět sáhnul k Lanškrounskému patriotovi a opět to byla příjemná akční knížka s humorným podkresem. Začátek odsýpal neskutečným tempem, vše bylo naprosto fenomenální a já se bavil tak, že jsem při čtení měl takový ten přiblblý výraz a co chvíli se zasmál i nahlas. Vzpomínky na XIII. pěší byly parádní... Ke konci to už ale trošku ztratilo na razanci a úplný konec mi přišel dosti mimo...
Nicméně kniha pobavila, četla se dobře a značka Oskar Fuchs natrvalo zakotví v mé knihovně.
Navíc většinu míst, co autor popisuje mám celkem slušně prochozenou...to víte, my Sudeťáci.
"Člověk nebo srnka, on v tom stejně není žádný rozdíl."
Oskar Fuchs zraje jako víno a jde to vážně poznat. Příběh plný akce, dějových zvratů, magie, vyvržených střev, rozskeaných a rozstřílených údů (pohlavních i nepohlavních), správné směsice dětisnkého a humpoláckého humoru, ujetých hlášek, válečných mágů a sexu. Prostě správná kombinace, která čtenáři zvýí tlak a zvedne koutky úst do pobaveného úsměvu. hlavní postava - Leichenberg - je je válečný zběh, pytlák a každým coulem ne úplně sympatický člověk, kterému je radno se vyhnout velkým obloukem. Má zajímavé nadání, jehož si všimnou dominy z vojensko-politické sekce. A od těch začíná zábava okořeněná BDSM. Byla to zábava, občas velmi, velmi drsná (hlavní postavě se totiž zjevuje jeho pradědeček, člen trestné brigády SS, spolu s šíleným nacistickým doktorem Eule, a jemu zasvěcené pasáže vážně nejsou nic pro křehotinky). Bavila jsem se dobře a bavila bych se ještě o chlup víc, být fandou do militarií, protože text se jen hemží hláškami o různých typech zbraních, jejich dostřelu, ničivé síle. Nicméně i tyto pasáže jsou napsané s nadhledem a tak, že to ani pacifistickou děvčicu jako jsem já, nenudilo.
Takže za mě vážně palec hore!
"Právě jsem pochopil, jak chutná stáří. A to mi mnozí prorokovali, že se ho nedožiji. Protože mě oběsí. Jenže, kto má viset, ten se neutopí, i kdyby šla voda přes šibenicu. A tu mi ještě nepostavili a oprátku neuvili."
Oskar Fuchs sa z knihy na knihu zlepšuje a je to pocítiť aj v tomto diele. Konečne kniha, v ktorej sa objavuje viac pozitivného ako negatívneho. Je tu menej sexu, čo bohužial autorovi absolútne nejde a preto je to pre tento príbeh len pozitívum. Trošku mi vadili na každom kroku samé dominy. Príbeh trošku vŕzgal a hlavného hrdinu to skôr dostávalo do pozície vedľajšej postavy. Neustále oslovovanie, ano pani, mi vadilo. Najlepšia časť príbehu je na začiatku, keď Leichenberg utekal pred spoločnosťou. Avšak, ako som spomínal autor robí obrovské skoky a od Frosta sa toho zlepšilo omnoho veľa. Uvidíme, čo prinesie ďaľší príbeh.
"Člověk nebo srnka, on v tom stejně není žádný rozdíl."
Ale jo, Leichenberg je knížka zábavná, hezky to odsejpá, dokonce občas umí vykouzlit i úsměv na ksichtě. Pozitivně hodnotím i relativní uzavřenost příběhu; a dojde i na "happy end". Také se setkáme s postavama, které nás provázeli i v předchozích knihách od Fuchse. Oproti Frostovi autor výrazně ubral na erotice (což je jen dobře... tedy jak pro koho), čímž pokračoval ve šlépjejích Hitokiri. Bohužel se ale opět nedokázal oprostit od nadměrného užívaní korzetů, podpadků a domin. Kdyby tam byla jedna, tak bych to bral. Jenže jich tam bylo tolik, že pak ztráceli své jedinečné osobnosti a i já se ke konci strácel v tom, o které domině se to sakra mluví.
Leichenberg je určitě mnohem lepší než Frost. S Hitokiri je to tak nastejno. Lindner (z Hitokiri) mi osobnostně sednul asi o kapku víc než Leichenberg. 4*
Výrazně lepší než předchozí knihy, dobrý začátek a konečně jsme se dočkali linky, která má i pořádné zakončení. Co musím pochválit, tak je atmosféra prvních kapitol a vzpomínek. Konec možná trošku slabší, ale pořád dobré čtivo do vlaku.
Skvělá kniha, která mě velice pobavila, ale nebyla od pana autora ta nejlepší. Stále si myslím, že Hitokiri je od něj prozatím to nejlepší co napsal. A kniha Leichenberg je o kapánek horší než Frost.
Za mě půl napůl. Autor nám pěkně zraje, ale měl by si asi odskočit do speciálního zařízení, kde ho dámy v kožichu důkladně seřežou, aby se vyblbnul a neobtěžoval s tím čtenáře:-) Nevidím důvod, proč se musím kvůli pěknému příběhu prohlodávat tolika stránkama vlhkého snu zdivočelého vyznavače SM :-)
Trochu jsem se bál, že to bude nějaká napodobenina Kotlety. Stejně nechápu, proč se toho neumětela pořád snaží všichni napodobovat. Ale kupodivu mě to bavilo. Děj je sice jednoduchý a přímočarý, ale postavy excelentní. A ty dialogy? Ty to prostě rozsekly!
Joo, tak to byla zase jízda, líbí se mi styl autora čím dál víc. Tak jen houšť ;)
(SPOILER)
Nevím jestli jsem při četbě trpěl víc já nebo Leichenberg…..
Pasáže kdy se hrdina vrací ke XIII. pěší byly poutavé a (páč hraju Day-Z) popisy zbraní mě bavili. Bohužel když jsem zjistil, že je to bojový mág, tak jsem očekával katarzi na téma ,,chcípněte mučitelky" ale nic takového se nekoná.
Pravda je, že ve Frostovi je Leichenberg již ,,ochočen,, a zmiňované mučitelky jsou naživu a zdravé, takže jsem alespoň doufal v nějaký podlý plán a rafinovanou pomstu na konci knihy. Bohužel....na rozdíl od Frosta (nevím proč a podruhé to rozhodně číst nebudu) je Leichenberg panáčkující pejsek, který přiběhne na lusknutí prstu a ještě zavrtí ocáskem.
Stylisticky je to zatím nejlepší kniha Fuchsova, ale obsahově.... Co se týče obsahu, tak by si měl pan autor zajít do specializovaného bordelu, nechat podvázat koule, nasadit roubík a nechat se opíchat dvaceticentimetrovým podpatkem v kůži oblečené dominy, aby neměl potřebu tyto svoje choutky neustále cpát do svých knih.
Průměrná brakovka, ale jestli ještě jednou budu číst o dominách na vůdčích pozicích všech organizací a chlapíkovi kterej z nich bude mít vítr a nezjedná si pořádek, tak s tímto autorem končím.
Kniha mně bavila. Oproti předchozím dvěma je lépe napsaná je znát že se autor zlepšuje. Ale pořád bych řekl že mu sedí více dílo velikosti povídky protože po většinou super startu pomalu dochází příběhu dech a tak stejně jako u předchozích knih ten konece je pořád slabší ale lepší se to. Pochvala je za popis zbraní a jejich účinnosti atd. je vidět že si to autor nastudoval. Za to rozhodně palec nahoru. Co mne mrzelo bylo že oproti předchozím knihám tu už není tolik hlášek a příběh působí více na vážno, ikdyz to možná byl záměr vzhledem k povaze hlavního hrdiny. Taky pořád vymýšlet nové srandičky asi není nic jednoduchého. Další plus byla provázanost s předchozími knihami a perfektně se tu ten příběh doplňuje s Frostem. Takže shrnuto kvalita vzrůstající a těším se na další knihy.
Budu se to snažit vzít bez spoilerů. Od Leichenberga jsem možná čekala něco jako military říznutou fantasy ve stylu "vymlátit a jít", ale ono se mi to začalo během čtení zajímavě rozkrývat. Překvapivě má ten román více vrstev. Nejzajímavější pro mě byly vzpomínkové pasáže ze XIII. pěší, začala jsem tušit, že se tam asi odehrálo něco velkého. Následně, když došlo k pro mě mrazivému odhalení ve chvíli, kdy už Frau Mengele a její bizární kolegyně - obě s vysokými frčkami v hierarchii organizace, která o Gabriela Leichenberga stojí - vzaly Leichenberga do společnosti, už bylo jasné, že Leichenbergovy schopnosti budou asi hodně zajímavé. Je hodně vidět, že se autor vyzná v polních bojích - v zákopové válce by asi bojovat nestihl, ale musí mít hodně nastudováno, a to i co se týče mentality lidí v trestních jednotkách. Zajímavý je taky moment "oběti v systému". Celou dobu jsem se asi podvědomě snažila, aby mi ten pašerák a pytlák byl aspoň trochu nesympatický, jenže bohužel jsem se opakovaně přistihla, že tomu rošťákovi držím pěsti. Občas radši oblíznul jedné z dam, které ho chtěly zlomit pro svůj účel, podpatek, ale konal tak s vidinou, že jim vezme kramle. No, člověk mu prostě fandil.... Ani náhodou se nedá říct, že by to byla "komická figurka", ale tragikomické a hořce úsměvné situace do toho trochu vnáší ten pocit letargie. Není to vzor ctnosti, ale i toho bídáka si prostě člověk zamiluje.
Čte se dobře. Výhrady mám jedině k plýtvání hodnostmi a závěrečné zneužití císařovnou bylo, podle mého, zbytečné.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Frost |
| 2018 | Hitokiri |
| 2020 |  Leichenberg |
| 2021 | Pekelný pastýř |
| 2020 | Černí husaři a probuzený démon |
Kniha Leichenberg je v
| Přečtených | 102x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 67x |
| Chystám se číst | 30x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 1x |
Zajímavý začátek se postupně zvrhnul do eroticko-sado-maso-nemaso-okultně-přisprostlého konce. Takže jako takový úlet od reality dobré počtení, ale není důvod se ke knize vracet.