Láska za časů cholery
Gabriel García Márquez
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1052/bmid_laska-za-casu-cholery-M30-1052.png
4
1318
171
Déle než 51 let čekal Florentino Ariza na novou příležitost, aby mohl Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku, na chvíli, až její 80letý manžel, slovutný lékař, zemře. Tehdy přichází chvíle pro kdysi opuštěného milence. Než se oba staří lidé spolu vypraví po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa vpluli do elysia své lásky, stáčí se autorův pohled do jejich minulosti plné všedních věcí i nepravděpodobné krásy. Geniální vypravěč sestupuje do nížin triviální literatury a líčí své postavy v rozmanitých podobách lásky, lásky romantické i domestikované, lásky „osamělých lovců“ i lásky manželské. Na sentimentální příběh z lidové četby navěšuje vlastní vzpomínky a sny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , OdeonOriginální název:
El amor en los tiempos del cólera , 1985
více info...
Přidat komentář
Oproti Sto rokům samoty se mi kniha zamlouvala daleko lépe. Žádné neuvěřitelné nadpřirozené schopnosti a ubylo množství zbytečných postav, které ztěžují přehled v ději. Příběh lásky mezi Florentinem a Ferminou byl osvěžující a zábavně podaný. Autor skvěle zobrazil dočasnost a smrtelnost předmětů a budov, stárnutí lidí a zbytečné ničení pralesa a nádherné hodnotné přírody pro rozmary člověka. Ze vzdáleného a vyvýšeného pohledu se celé století zdá jako hloupý a rozmarný čas prohýřený ve výstřelcích a vynálezech doby a nic nemá svou stálou hodnotu, nakonec přece zvítězí láska.
Hezký romantický čtení. Docela mě kniha překvapila. Myslela jsem, že mě nebude bavit.
Přečetla jsem všechny knihy od Márqueze, ale tato mi přišla nejslabší. Možná mě ovlivnilo to, že byl natočen a v té době hodně propagován film na motivy této knihy a já jsem od knihy čekala víc než by bylo na místě.
Řekl jsem si, že si letos přečtu i nějakou klasiku. Šáhnul jsem po této knížce a musím , říci, že jsem byl velmi překvapen. Styl Marquezova psaní je poměrně čtivý i když jsem si příběh o lásce představoval malinko jinak.
Láska je zde vykreslená ve všech podobách, pro mnohé, zejména děvčata,bude Florentino zosobněním toho největšího sobce, který trpí pro svojí lásku způsobem, jaký v červené knihovně asi nenajdou. Je pravda, že tak sladký konec bych čekal u amerického filmu a nikoli u klasiky. Na druhou stranu, popisované prostocviky, ale zejména to jak je Marquez popisuje, jak je odlehčuje,bych zde opravdu nečekal. Říkám si, zda bych jako muž byl schopen takové oběti, jakou zde podstoupil hlavní hrdina.
Nesmírně barvité, a tím myslím opravdu barevné, barevnější než ta červená obálka.... Márquezův jazyk a popis, což je gros celého románu, mě vážně bavily, nelineární způsob vyprávění mě také sedl. Jen to bylo celé takové příliš monolitické a přes to, že zde propral snad všechny způsoby lásky duševní i fyzické (snad vyjma sodomie), mi to přišlo celkem zdlouhavé. Největší lahoda byla první kapitola, kdy ještě všechno nebylo tak okoukané jako v těch posledních.
Abych si ale na Márqueze udělal pořádný názor, budu muset sáhnout ještě po něčem jiném, vyrozumněl jsem, že se tohle dílo z jeho tvorby poněkud vymyká.
Já nevím. Nějak mě prostě nezaujala. Asi to není můj šálek kávy. Nakonec jsem ji odložila.
Kniha se mi četla docela pomalu, občas jsem se ztrácela v množství ženských jmen. Ale co se mi líbilo bylo napsání události a až potom vysvětlení ak k ní přišlo. Taky jsem musela být neustále ve střehu, abych neztratila pojem kdo zrovna je hlavní, protože občas to byla Fermina a o pět vět dál už zase Florentino nebo doktor Urbino. To mě alespoň udržovalo v pozoru nad příběhem. Sice jsem myslela že celý příběh dopadne jinak, poněkud ponureji, ale tento konec se mi líbil a i se do celého příběhu hodil.
Musím uznat, že to byla určitě jedna z nejzbytečnějších knih, které jsem za vidinou přečtení si klasiky četla. Po nadšení že Sta roků samoty jsem po čase sáhla i po Lásce za časů cholery a - průšvih. Doslova. 350 stran červené knihovny, která se od jiných lišila jen poněkud zajímavějším členěním příběhu na přeskakování mezi jednotlivými příběhy, které se nakonec protnou v tak přeslazený konec, že z toho bolí zuby. Věřím, že u čtenářek romantických knih bude mít dílo úspěch, nevěřím ale, že by se mohla líbit například muži.
Nejsem na milostné příběhy, rodinné ságy a ani moc nemusím historické romány. Takže by mě tato kniha vlastně měla minout. Ale naopak mě vážně dostala. Překvapivě byl příběh napínavý, tak akorát romantický a jsem jím příjemně překvapená.
popri tomto príbehu mi prídu dnešné vzťahy ako polotovar, ten úvod bol rozvláčny ale koniec ma pohltil. Myslím že každý sa občas neubráni blúzneniu čo by bolo keby..., táto kniha dáva ilúziu odpovedi...
Příběh jsem četla doslova s rozechvěním. Dostal se mi do rukou v době, kdy jsem se po 35 letech setkala se svou 1. láskou. Čas jakoby neexistoval. Byla jsem netrpělivá, jak to dopadne. Stejně jako už tady někdo psal, tak posledních 20 stran jsem si šetřila a nechtěla jsem aby byl konec. Film se mi nelíbil. Nebylo nutné ukazovat starou milenku v plné nahotě. I přes handicap stáří to byly jistě hezké chvíle. Určitě doporučují knihu přečíst.
Dlouho jsem se na ni těšila, ale nenadchla mě :( Možná proto, že je to jen řeč vypravěče, přímá řeč je hodně výjimečná. Četla jsem ji hrozně dlouho.
Hezky zpracovaný milostný příběh. Začátek je příliš zdlouhavý, potom už jsem se chytla a způsob jakým je kniha napsaná mě bavil. Hezky vykreslené postavy (Floentino velmi nesympaticky).
Nejprve jsem viděla filmové zpracování a příběh mě nadchnul. Knihu jsem si tedy poté koupila. Už od prvních stránek jsem se vždy těšila, až se do příběhu opět začtu. Příběh dvou lidí, kterým rodiče dívky nedovolili spojit své životy a čekali dlouhých padesát let, než se opět setkali a poslední roky prožili spolu. Život každého z nich je plný zvratů a samostatných osudů, ale ani jeden z nich nepřestal doufat a nikdy nezapomněl na vztah, který mezi nimi kdysi vznikl. Kniha je úžasná. Opravdu, nechce se Vám opustit příběh. Určitě stojí za to si ji přečíst. Vřele doporučuji!
Autora jsem neznala, ale po teto knize jsem odhodlana precist i neco z jeho dalsich del. Styl vypraveni je jedinecny, historicky velmi zajimave (a odstrasujici, az se divim, ze lidstvo mezitim nevyhubilo samo sebe) a postavy me velmi bavily. Sice jsem se se zadnou neztotoznila, ale o to ani neslo. Rada jsem cetla jejich osudy a libilo se mi obcasne prodchnuti pribehu erotikou - autor tedy rozhodne mel fantazii. Nebo ze by zkusenosti? :D Stejne tak se mi libi i pointa dila, ze zivot po 60 skutecne nekonci v predsmrtni letargii, ale je stale plny emoci a zazitku.
Kniha mne natolik vtáhla, že jsem se několik stránek (3?) před koncem dostala do stavu, kdy jsem ji nedokázala dočíst s pocitem, že nechci opustit příběh. To se mi ještě nestalo. Autora a jeho formu psaní zbožňuji.
Štítky knihy
láska zfilmováno milostné romány magický realismus ságy Kolumbie historické romány kolumbijská literatura hispanoamerická literatura zakázaná láska
Autorovy další knížky
| 2006 |  Sto roků samoty |
| 2008 | Láska za časů cholery |
| 2005 | Kronika ohlášené smrti |
| 1997 | O lásce a jiných běsech |
| 2005 |  Na paměť mým smutným courám |
Od Marquéze jsem už knihu četla, byla dobrá, a tak jsem si už tehdy řekla, že si nějakou další od něj přečtu. Tuto jsem začala a nedočetla....zkusím jinou. Příběhy o lásce a zase o lásce nemusím, nyní jsem se o tom přesvědčila. Ale autorovo líčení je ojedinělé to ano!