Lars láme kosti
Daniel Gris
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421197/bmid_lars-lame-kosti-PDA-421197.jpg
4
258
88
LARSŮV NEJPODIVNĚJŠÍ PŘÍPAD: JAKO BODYGUARD POPOVÉ HVĚZDY… Lars, neortodoxní soukromé očko, milovník bourbonu a řízné muziky, dostane tu nejpodivnější zakázku, jakou si kdy uměl představit. Z pozice insidera má dohlédnout na bezpečí popové hvězdičky Laury B.Itch, která se stala adresátem nevybíravých anonymních dopisů. Kdosi jí vyhrožuje způsobem, který nejen že není v souladu s bontonem, ale dokonce ani se životem. Je anonym opravdu schopný činu a Laura skutečně v nebezpečí? Právě to má Lars za úkol zjistit a následně diskrétně vyřešit. Situaci ovšem komplikuje fakt, že pisatel možná pochází z opravdu vysokých kruhů… Lars tuší, že tentokrát se bude muset vypořádat nejen s nebezpečným protivníkem, ale také s prostředím, v němž se cítí jako rockový slon v porcelánu. Nemluvě o ženských zbraních, kterými vládne samotná Laura…... celý text
Přidat komentář
Pod názvem "Lars láme kosti" s razítkem, řízná krimi z Prahy jsem čekal opravdu poněkud ostřejší jízdu. Nakonec jsem dostal odpočinkové čtení s jednoduchým příběhem a už jsem jenom čekal nakonec jak rebel Lars zatahá zlobivou holku Lauru za vlasy někde v suterénu zkušebny, ale i tady stejně jako u první knihy konec trochu zklamal.
Co se týká obsahu, nemám co vytknout. Bavilo mě to sice méně, než první díl, ale pořád je to pěkně napsaná krimoška. Jen na ten obal, si pořád nemůžu zvyknout.
Je příjemné, že se jedná o příběh bez brutalit a potoků krve, za to autorovi palec nahoru. Ale s takovým názvem a obalem, bych přeci jen očekával více zlomenin, než jen jeden nos a prstík u ruky. Ale možná je to jen nějaký druh žertu, který nechápu.
70%
Další úžasné počteníčko. Psané super čtivou formou. Líbilo se mi to víc než jednička. Doufám, že časem bude pokračování.
Žádný velký kvalitativní propad oproti jedničce se nekoná. Napsané je to na stejné úrovni, drží si to jednotný (pro mě osobně velmi příjemný) tón, odsýpá to a ani chvilku se nebudete nudit.
Drobný problém bych viděla v tom, že ona to v podstatě (na rozdíl o prvního dílu) není detektivka. V Larsovi se s mrtvolami obecně šetří, což vůbec nevadí, ale řekla bych, že tady to autor malinko přeťáp. Čekala bych, že se něco vyvrbí alespoň kolem Majora nebo Niki nebo tak, ale ne. Nic. Nada. A "říznou krimi z Prahy" si představuju drobet jinak. Tak nějak... řízněji.
P.S. VÁŽNĚ by mě zajímalo, kdo je k čertu Daniel Gris. Protože nevěřím, že Lars je něčí prvotina. Ani na chvíli. Na to je to příliš dobré. Takže palec hore a nezbývá než autorovi popřát, aby si udržel stávající frekvenci (co rok, to kniha).
Za mě je tenhle druhý díl velmi důstojným pokračováním dílu prvního. Jen jsem čekala vysvětlení toho zapeklitého problémku s uvězněním zúčastněných pánů na konci minulého dílu.
Za mě, druhý díl je ještě slabší...první kniha aspoň měla spád a i když byl obsah kapku přehraný, četlo se to dobře...tenhle příběh nudil...
Celý čas som čakal, že sa to celé rozbehne, nedočkal som sa. Lars je veľký sympaťák, zaslúžil by si zaujímavejšiu story. Nabudúce to bude určite vyšší level. Držím palce.
Pro Larse mám slabost. Jeho hlášky a vnitřní hlas alias Marlowe jsou prostě dokonalé.
Mám hrozně rád ten jeho drsný vnitřní humor, k tomu když sedne za bicí a spustí Metallicu, no prostě říkám mám pro něj slabost.
Tak jako všichni má i svoje slabší dny, kdyby bylo lepší vůbec nevycházet, ale tím je jednodušší se sním ztotožnit.
Na druhou stránku mě malinko vadila zápletka, která tentokrát a to zejména s úmrtím Majora přišla tak nějak naroubovaná a bez dalšího kontextu. Ale mě se to mluví, když poslouchám Metallicu a píšu tady jak jsem očekával, že pokračování určitě není tak dobré jako první díl, ale ono kritizovat je přece tak jednoduché....
Larse prostě nejde nemít rád....
Bála jsem se, že druhý díl bude zklamáním, protože co si budem, laťka jedničky byla hodně vysoko. Po přečtení musím říct, že jsem měla zbytečné obavy. Lars mě pořád baví, stále je to vtipné (přirozeně, ne na sílu nebo do trapnosti) autor tak i nadále zůstává v mém seznamu oblíbenců a jistojistě budu číst i další knihy (a kupovat audioverze). Královsky jsem se bavila - díky!
Detektivní zápletka se mi zdála o chlup slabší oproti předchozímu dílu, nicméně závěr opět strhující. Snědla jsem to i s navijákem.
Mimochodem, právě postavu Larse jsem si zamilovala. Konečně poprvé v životě "na stará kolena" ;) chovám platonické city k literární postavě, ačkoliv nechápu proč - Metaliccu neposlouchám, Jacka nepiju, slabost mívám spíš pro kytaristy a pokud by Lars vypadal jako na obálce, obloukem bych se mu vyhnula s myšlenkou - to není můj typ. Zvláštní! I když to jen dokazuje fakt, že postava Larse vám prostě nemůže být lhostejná.
Chybělo mi snad jenom Larsovo obvyklé "víme?"
PS: Grin x Gris: podobnost jmen čistě náhodná?
A ještě... Ani po druhém díle vůbec netuším, kdo se skrývá pod maskou Daniela Grise.
První díl byl příjemným zjevením.Neříkám že pokračování je špatné,ale trumfy byly vyneseny v jedničce Stále ale jde o neotřelé, vtipné vyprávění.Příště jen lepší zápletku.
Po prvním úžasném díle jsem se moc těšil na druhý, ale byl jsem krapet zklamán. De facto nic nového a některé hlášky už byly trochu křečovité. Tím neříkám, že je kniha špatná, to vůbec ne. Jen jsem asi čekal trochu něco jiného. Dle mě první díl překonán nebyl.
...kýč jako bič... :-)
Skvěle se to čte, ale čekal jsem trochu té detektivky. I tak jsem se ale bavil. Doufám, že Lars dlouho v Řecku nezůstane a začne zase pracovat.
Je to Lars a není to Lars. V mnoha ohledech Daniel Gris navazuje na charakteristickou nadsázku z předchozí knihy, takže si člověk opět užije vtípky na adresu pražské policie, moderní muziky a krásných žen. Jenže pro všechnu tu macho image se nějak zapomnělo na zápletku. Děj se postupně vyhrocuje dle aktuální potřeby spisovatele, pročež motivy se střídají s barvitostí svatých na orloji. Ne že by jich bylo tolik, jen přicházejí a odcházejí, jako by šlo o pouhou atrakci a ne hnací motor příběhu. Navíc se průběžně mění charaktery protagonistů, včetně hrdiny samotného, který si tak vyzkouší roli osobního strážce, pouličního ranaře i vystresovaného zločince. To všechno bych přitom autorovi odpustil, kdyby se v závěru alespoň ukázal tvůrčí záměr, jenž by tomu všemu dal vnitřní logiku. Což se podle mě bohužel nestalo. Pořád sice jde o skvělé odpočinkové čtivo, ovšem s detektivkou ani kriminálkou to tentokrát moc společného nemá. Řemeslo šlo zkrátka stranou a to ve prospěch řízné akční zábavy.
Lars, svérázné soukromé očko je zpět! Tentokrát pracuje na zakázce pro svého bývalého velitele od policie Majora a musí ochránit idol mládeže, popovou hvězdičku Lauru. Ochránit a zároveň vypátrat úchyla, který Lauře neustále posílá peprné dopisy… Nuž, i druhá kniha s Larsem je povedená testosteronová jízda na vlně chlast, ženy a Metallica. Lars má chvíli navrch, chvíli dostává přes prsty a během toho všeho trousí vodopády sarkastických poznámek, u kterých jsem se často pěkně zasmál. Jen mě tentokrát trošku zklamala detektivní linka, jejíž vyústění je dosti banální a úsměvné. To ostatní docela šlape, i přesto že zákonitosti skutečného světa a systému fungují v reálu trošku jinak. Ale tahle knížka je hořkosladký pulp plný nadsázky a tak jí i beru. Navíc má Lars podobný názor na hudbu jako já, což jsou body navíc, protože v tomhle ohledu se s literárními postavami většinou rozcházím :) Královsky jsem se během těch tří hodin čtení bavil a závěrečný podfuk byl skvělou tečkou za celým příběhem, jenž naznačil, že v budoucnu může zajímavě pokračovat.
Rychlovka na pár večerů bez zbytečných keců. Lars ještě neřekl poslední slovo.
Překvapivé, stylově vytříbené, zábavné a vtipné nejen v rovině "jedna hláška za druhou" (jedna je údernější než druhá, mimochodem), se suverénně dominujícím (a dominantním) hlavním hrdinou. Prima, prima, prima.
Po Remarkovi jsem si chtěl dát nějakou pořádnou oddechovku s rychlým spádem a spoustou vtipných hlášek. Nemohl jsem si vybrat lépe. Snad jen mě trochu mrzí, že příběh byl tak nějak moc přímočarý, nerozvětvený, ale to se dalo čekat. Alespoň že tam bylo pár pěkných zvratů.
Pár nejoblíbenějších hlášek:
Jak řekl dalajláma, existujou dny, kdy i vaše ranní kafe potřebuje kafe, aby se probralo.
Nic proti jehovistům, každej potřebuje nějakýho boha, ale já už mám Jacka. Jacka Danielse.
Přikejvnul jsem. Jasně že to zvládnu. Prostě budu v kritickejch okamžicích držet hubu a v duchu počítat ovečky. „Počítej raději kretény, Larsi, těch je víc.“
Podlaha byla z velkejch leštěnejch dlaždic, na stěnách viselo několik obrazů. Vesměs šlo o moderní malby, tak moderní, že bych ani netušil, kterou stranou nahoru je pověsit.
Štítky knihy
Praha detektivní a krimi romány thrillery pulp fiction populární hudba krimi anonymní dopisy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Říkají mi Lars |
| 2019 | Lars láme kosti |
| 2020 | Lars útočí |
| 2021 | Lars pod palbou |
| 2022 | Lars mele maso |
Kniha Lars láme kosti je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 316x |
| Čtenářské výzvě | 25x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 161x |
| Chystám se číst | 74x |
| Chci si koupit | 13x |
| dalších seznamech | 1x |
Lars je prostě Lars.
Humorně napsaná detektivka ze života. Děj slabší, než v prvním díle, ale humor perfektní :-) Kdyby nic jiného, tak jen ten styl psaní stojí za přečtení.