Když spadne maska

Předchozí díl jsem četla hned, když vyšel (2017) a na tento díl jsem narazila úplnou náhodou. Musím říct, že bylo příjemné se vrátit. Už jsem příběh vnímala jinak než před devíti lety a jdu si rovnou přečíst následující díl…

Tenhle díl jsem četla s několikaletým odstupem od předchozích dílů, abych se přiblížila k vydání nového, zároveň mi tenkrát začal příběh lézt dost na nervy, tak jsem myslela, že to bude fajn odstup. No dost informací mi vypadlo, tak jsem se místy ztrácela. Bohužel se střídalo, že mě příběh chvíli bavil a chvíli ne. Pár odstavců jsem i přeskočila, protože mě to prostě nezajímalo. Moc mě neláká se do dalšího dílu pouštět.
Než překombinovaný a natahovaný příběh, raději ať už je konec.
A představa, že chce napsat ještě šestý a sedmý díl. Kvantita na úkor kvality.

Tato kniha byla asi nejvíc napínavá… a ten konec byl úplně wow… co nebylo super je zjištění, že další kniha ještě není.

Kniha se četla dobře, bylo tam dost zajímavých zvratů, ale i tak už to na mne bylo hrozně dlouhé. Nakonec jsem byla ráda, že posledních 50 stran byl pouze slovníček pojmů a postav. :) Jak už někdo zmínil v komentářích, vadily mi také nepřeložené rozhovory ve francouzštině a bezpohlavní agent Stephan, kde působilo rušivě jejich mohl/a.

(SPOILER) Tak a konec. Tohle byl poslední díl, který jsem četla a víc vědět nechci. Napsala tuhle knihu opravdu Samantha Shannon? Ta Samantha Shannon, která napsala Převorství u pomerančovníku? Na tento díl už mám jen vztek, nechci říct vysloveně škoda papíru, ale jsem naštvaná. Stalo se mi to u Eragona, stalo se mi to se Záhutím Roberta Bennetta... S přibývajícími díly se z postav stávají stíny. Na jedné stránce jsou sebejisté, s jasným šíleným naprosto nepravděpodobným plánem, který musí vyjít, na druhé straně pochybující trosky. A tak stále dokola. Je to neuvěřitelné, nesmyslné, pro příběh k ničemu. Stále dokola, Paige někam vleze, něco udělá, chytí ji, zcela nepravděpodobně se dostane ven, jen aby tam za chvilku vlezla znova, znova se nechala chytit, znova se s naprosto nečekanou pomocí dostane ven...Proboha, Paige není James Bond!!! V tomto díle jsem obzvláště trpěla. Ten její způsob uvažování - všechno je mi najednou jasné, zradil mě... všechno je mi najednou jasné, nikdy mě nezradil... Jako vážně? Je naprosto nepoučitelná. Čtenáři je předkládáno tisíc vodítek, jak se věci doopravdy mají, a hlavní hrdinka, cepovaná tři díly předtím k odhalování, odhadování, rozhodování, nic z toho nevidí? Ozvuky mučení, které se ozývají, jak se jim zachce - tak buď do vody už nikdy nevlezu, nebo tam jednou vlezu, bude to nepříjemné, ale přežitelné, a tak už tomu nemusím věnovat ty sáhodlouhé úvahy... Proč není schopná zabít Jaxe, neuvěřitelná motivace Velkého inkvizitora Ménarda. A možná nejvíc mi vadí to, že Paige = Kmotryně, šéfka celého londýnského podsvětí, které ji, i když ne bezvýhradně, poslouchá, a najednou malé kolečko v neznámé síti Domino, užitečná, ale nijak nenahraditelná agentka, malá ryba, která je peskovaná amaurotičkou jako malá holka, když nesplní daný úkol, je jí vyhrožováno vyhazovem, tak proboha, proč ji do té agentury brali? Jestli ji chtěli zachránit, mohli, a nemuseli ji pak angažovat do své sítě. Prostě mi v tomto díle nic, tak jak je to předkládáno, nedává smysl. Závěrečný kotrmelec s Arcturem a Davidem, to na mě bylo také moc. A hřebík do rakve - francouzština. Nevím, kolik čtenářů zde vládne franštinou do té míry, aby si přečetli a přeložili vše, co bylo napsáno. Já to nejsem, chápu, že pro dokreslení atmosféry se nějaká ta poznámka v originále hodí, ale proč nebyla přeložena jména, resp. přezdívky vidoucích, a přeloženy místní názvy, vždyť jména měst, zemí, krajů mimo Francii byly v češtině, tak proč nebyly v Paříži mosty, ulice, náměstí, paláce. Jsem zklamaná, spisovatelku jsem měla po Převorství hodně vysoko, možná je to tou snahou udržet pohromadě takhle rozsáhlou sérii, ale to se podle mého nedaří. Ta půlhvězda je za vypálené Versailles, mám s ním nevyřízené účty ještě ze školy (o zkoušce z Dějin umění se mi dodnes zdá... a ano, už nikdy jsem se kulturním dějinám Francie dopodrobna nevěnovala, protože jsem tuto noční můru hned zkraje nepřekonala).

Tuto sérii sleduju od počátku, ovšem jednotlivé díly vycházejí s různým časovým odstupem, takže jednak zapomínám, co se dělo a jednak mi tento díl o nějaký ten rok utekl.
Kniha je dost tlustá, ale čte se dobře, i když Paige ráda vytváří infarktové stavy - třeba když může zlikvidovat Jaxona Halla a nakonec to neudělá. Nebo se situace nečekaně změní a všechno jde do kopru, ze kterého se sice dřív nebo později zase vyhrabe, ale vysvětlení přijde až později (třeba v poslední kapitole). Třetí část je vůbec bohatá na ostré dějové otočky, vůbec není jasné co si myslet o Strážci (trošku se podobá Snapeovi z Harryho Pottera, i když toto srovnání dost kulhá).
Co mi trošku vadilo byly francouzské výrazy nebo věty bez vysvětlení (hledat ve slovníku jsem byl líný) a genderově neutrální věty týkající se genderově neutrálního agenta Stephane. Ale přežít se to dá.
Dobrý je také seznam postav a slovník výrazů, do těch jsem nahlížel často.
Další díl by měl vyjít zanedlouho v originále, tak snad budou překladatelé rychlí.

Měla jsem obavy, jak se děj bude v rámci této knihy natahovat, ale nakonec se četla dost snadno, stále bylo, co objevovat. Navíc se v postavách dál zachoval solidní přehled. Líbila se mi i část ke konci knihy, kde autorka a překladatelka zmínily lingvistické oříšky, co v této knize nastaly. To bylo opravdu zajímavé, i když francouzštinou neoplývám.

Na knize mi ale vadilo, že v některých částech působila krkolomně - některá rozhodnutí, co Paige učinila, byla přitažená za vlasy. Bylo zřejmé, že tak jedná jen proto, aby se čtenář posunul v ději o kus dál. Přitom pocity, co by v jisté sekci měla cítit (např. (ne)důvěra, pochyby, bezmoc, zmatek, naděje, strach z naivity) vůbec nebyly dostatečně prozkoumány, a určitě by stály za rozšíření - jedná se o dost masivní změnu na to, aby hned neskočila k jakémukoliv závěru.

Další věc, co pro mne byla krapet iritující, bylo neustálé narážení na název knihy. Já rozumím, že je to líbivá metafora, ale nemusí být zmiňována tak zoufale často.

Někoho, koho série zajímá, ale kniha určitě neurazí. :)

Série se mi moc líbí a ani tenhle díl není výjimkou. Měla jsem trochu obavy z té nepřeložené francouzštiny, jak se tady objevilo v komentářích, ale nakonec se mi to naopak líbilo a dodávalo to tomu atmosféru...a nejednalo se o žádné dlouhé texty, které by byly kdovíjak podstatné pro děj, plus význam většiny z nich si dokážete v pohodě z kontextu dovodit i jako nefrancouzštináři. Já si jen neodpustím povzdechnutí nad tím, že mně tam prostě chybí větší akcent na tu romantickou linku. A ne, nečtu pouze romanťárny, naopak, ale prostě nějak bych si tady přála ještě víc, už z toho důvodu, jak jsou hlavní hrdinové odlišní a jak moc zakázaný jejich vztah je...tak snad se dočkám v dalších dílech!

Lepší než předchozí dva díly. Vadilo mě moc francouzštiny, která nebyla přeložená. Taky nebylo určeno pohlaví agenta Stephana? Vyuzlení mě dost překvapilo. Nevím, proč hned uvěřila tomu nesmyslu s Arcturem. Tak uvidíme, co další díl.

(SPOILER) Rozhodně více čtivé než poslední díl. Lépe to utíkalo a opravdu chytlo a nepustilo. Trošku mě štvalo, že nebyli překlady francouzský frází, i když jim Paige evidetně rozumněla (a tím nemyslím názvy skupin nebo jména ale celé věty). Né vždycky jsem měla přístup k překladači a upřímně si mi k nim pak nechtělo vracet. Jinak jsme ráda, že jsme se podívali i mimo velkou británii a rovnou na kontient. Jednu hvězdičku (a půl) musím strhnout az ten krkolomný konec
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SPOILER
Moc nechápu ten "plottwist" na konci nebe spíše jeho část. TO že je určitá postava nakonec krajinochodec je podle mě fakt super překvapení, protože upřímně smrděl od začátku. Ale ta první část co se týkala Strážce. Nebudu lhát na nějakou dobu jsem musela knihu odložit nebo bych ji hodila z okna. Totálně krkolomné, nelogické a z Paige udělala ještě větší blbku (což teda se autorce občas dařilo už předtím)

(SPOILER) Ve výsledku jsem si knihu užila, ale bylo tam pár míst kde jsem nepochopila proč se ta holka chová takhle ujetě... Zvlášt konec když nezabila bílého vazače a uvěřila že je strážce zrádce bez střípku pochybností? Uf uf. Konec knihy byl trošku zmatený, asi jak se snažila pořešit více věcí rychle, ale jinak to bylo čtivé, moc se mi líbí jak se příběh vyvíjí a mění a těším se na další díly. Doufám, že na ně snad nebudu muset čekat dalších deset let :)

Myslela jsem si jak hodně mi bude vadit, že si předchozí děj tolik nepamatuji. Ale zjistila jsem, že vůbec. Pauza mezi sérii je nepěkná věc. Ale v knize je vše důležité připomenuto. Takže si dokonce myslím, že kdyby někdo začal číst tuhle tu plánovaně 8 dílnou sérii od tohoto dílu tak klidně může. Ale kdo, by se chtěl připravit o zrod, příběhu a předchozí dobrodružství postav této série?
Také přemýšlím jestli mi předchozí nadšení z této série trochu nepohaslo. No uvidíme co přinese další díl.

Černá můra se zmáčenými křídly se rozhlíží po Paříži,
v měsíčním svitu se rýsuje impozantní silueta Versailles.

Hrozba visí ve vzduchu, je jak oblak páry, jak zlověstná mlha,
která vyvěrá ze skrýší pařížského podsvětí.

A vzpomínky na tu noc! Jsou stále živé.
jsou jako střepy zaryté hluboko pod kůži.

Paříž je v područí Kotvy! A Bledý snílek tu pátrá po snových krajinách ... má úkol a taky má svůj vlastní cíl. Paige Mahoneyová je totiž jedna z mála, komu se může povést obojí, komu byste svěřili úkol, který je nad lidské síly! ... zvlášť, když s každým krokem bolí celý člověk!

S dalším dílem můj respekt k autorce ještě vzrostl, ona totiž ve své fantazii nestvořila „jen“ Scionský Londýn, ale celý, do zajímavých detailů promyšlený svět - kde existují jen 2 alternativy, země pod Scionskou kotvou a svobodný svět ... a jen na jedné straně, je moc, podpořená silou, které je těžké nepodlehnout, a tak padají, jak domečky z karet, další země, jedna za druhou.

Možná je opravdu londýnská Kmotryně jediná, kdo dokáže Scionu šlápnout na krk a zastavit ho v jeho záměrech, má na to totiž všechny předpoklady - zvlášť - je mladá! Je mladičká! ... a to se ukazuje, jako strategická výhoda - totiž, jen emotivní mládí, entuziasmus a vize ovlivněné už prožitou zkušeností, která nutí bouřit se, rebelovat a nikdy nic za žádných okolností nevzdat, jednat impulzivně, bez rozmyslu dřív mluvit než myslet, mít hlavu v oblacích i pevně na zemi - může zaručit úspěch takové mise! A ona přesně taková je! A mně se to líbí, fandím jí pro její nezkrotnou povahu, nezlomnou vůli a vytrvalost s níž se pouští za svým cílem a beru jí i se všemi jejími nedostatky (taky jich pár má, jako třeba zbrklost a netrpělivost, které nejenom jí přivádějí do dost nebezpečných situací a občas ohrožují na životě). To vše k ní patří, a posouvá ji dál, jako každá zkušenost. Paige je hrdinka, která je svá a je jiná! A pro mě tak zajímavá!
Takže Paige, vydrž, těším se na další setkání ...

„Nikdy jsem si nepomyslela, že se z téhle kukly vylíhnu jako Černá můra a nikdy bych nevěřila, že zrovna já Londýnu strhnu masku z tváře “

„ jaké tváře budu muset ještě nasadit? Kým se budu muset ještě stát? “

Tahle noční můra totiž, zdá se, nikdy neskončí!

Jsem spokojený s dalším prokreslením světa vidoucích. Taky se mi líbily některé napnuté okamžiky. Ale ty dějové zvraty, kdy se stalo něco nepravděpodobného jen proto, aby se to o kus dál něčím ještě nepravděpodobnějším anulovalo, mě rozčilují.

A nerozumím, proč je kniha o můře plná včel.

No, vzhledem k tomu, že předchozí díl mě zklamal a do pokračování se mi moc nechtělo, tak se mi tento díl četl vlastně velmi dobře. Jedná se teda o pořádnou bichli, ale naštěstí je plná akce, takže jsem měla docela problém se od čtení odtrhnout :-). Velice jsem si oblíbila nové (pařížské) postavy a líbilo se mi chování hlavní hrdinky Paige. A mimochodem, Arcturus a ta jejich romantická linka?! Vážně boží. Oceňuji, jak si autorka pohrála s názvem knihy, který prostě neskutečně sedí. Konec byl trochu překombinovaný a já jsem měla problém se zorientovat, ale jinak tam byla super odhalení.

15/2026
Jelikož jsem v knihovně ulovila zánovní Temné zrcadlo, rereading byl po 4 letech víc než nutný. A bylo to znovu hezký. S ohledem na romantasy dnešních dní je tohle vlastně moc hezky cudný, milý a dalo by se říct, že i romantický.
Pro mě je to pořád ohromně krásná série a ano, velký podíl na tom má ich forma a to, že Paige je prostě správná hrdinka :-)
30/2022
V první řadě nutno podotknout, že tuhle sérii miluju, takže jí trochu nadržuju.
Je to překombinovaný, složitý, Tom Cruise se může jít zahrabat, někteří jsou podle mě trojití agenti.
Ale je to pořád dobrý a (protože recenzi píšu až po roce) těším se na další díl moc! Akorát tu sérii budu dočítat asi ve 40, nebudu na fantasy už krapítko stará?
80%, protože Paige s Arcturem no :-)

Po zjištění, že se tento díl celý odehrává ve Francii, jsem měla trochu obavy, Londýn měl (má) své kouzlo, ale zbytečně. Za mě povedenější, než předchozí dva díly (které jsem si musela vzhledem k velkému časovému odstupu přečíst znovu, ale nelituji toho). Na první díl to nemělo, ale bylo to akční, závěrečná scéna napsaná tak, že se mi ježily i chlupy na rukou a i milostná linka nezklamala. Jediné mínus vidím v tom, že v textu bylo dost francouzských vět, které bůhvíproč nebyly přeloženy (vešlo by se i pod čáru). Těším se, jak to bude dál, zejména na osudy některých postav.
*čtenářská výzva: Kniha, která má žlutou obálku

Já jsem z dalšího pokračování série Kostičasu celkem nadšená, Paige šla z akce do akce a člověk si až říká, jak je možné, že opět proklouzla všemi nebezpečnými situacemi. Ani mi moc nevadilo, že jsem si už tolik nepamatovala předchozí díly, protože bylo na konci hezké shrnutí osudu všech postav po tento díl. Snad se tedy v blízké době dočkáme dalšího dílu.

Pokračování příběhu Paige se četlo dobře, jen na konci jsem se cítila trochu ošizená, protože doslov a popis světa a postav zabral v knize dost stránek na konci knihy a já se těšila ještě na další posun příběhu... Snad nezapomenu linku příběhu než vyjdou zbylé díly, už se to trochu začíná zamotávat a vrstvit, tak snad má pro nás autorka připraven promyšlený závěr.